9 Azs 132/2021 — Nejvyšší správní soud

70 A 3/2024- 40 - text  10 70 A 3/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Veronikou Burianovou ve věci žalobce: V. H. H., státní příslušnost X v ČR bytem X zastoupen Mgr. Vratislavem Polkou, advokátem sídlem Berní 2261/1, 400 01 Ústí nad Labem proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 7. 2024, č. j. MV-84288-4/SO-2024, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 11. 7. 2024, č. j. MV-84288-4/SO-2024, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce Mgr. Vratislava Polky, advokáta, náhradu nákladů řízení ve výši 12 650 Kč. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) rozhodnutím ze dne 13. 12. 2023, č. j. OAM-29757-5/DP-2023 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), zastavilo řízení o žalobcově žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, neboť žalobce ve stanovené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které bránily v pokračování v řízení. Odvolání žalobce proti prvoinstančnímu rozhodnutí žalovaná zamítla podle § 92 odst. 1 správního řádu rozhodnutím ze dne 11. 7. 2024, č. j. MV-84288-4/SO-2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jako opožděné. Podle žalované bylo prvoinstanční rozhodnutí doručeno žalobci dne 29. 12. 2023 a žalobce proti němu podal odvolání až dne 2. 5. 2024. Mezi účastníky byla sporná otázka, zda ministerstvo účinně doručilo žalobci prvoinstanční rozhodnutí dne 29. 12. 2023. II. Žaloba 2. Žalobce navrhl, aby soud zrušil napadené i prvoinstanční rozhodnutí a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. 3. Žalobce tvrdil, že závěr žalované o opožděnosti jeho odvolání je nesprávný, jelikož mu prvoinstanční rozhodnutí nebylo ministerstvem doručeno. Ministerstvo doručovalo žalobci prvoinstanční rozhodnutí na adresu P.– N. (dále jen „n. adresa“), avšak zde nebyla nalezena žalobcova poštovní schránka (viz záznam poštovní doručovatelky „nemá schránku“) a zásilka tak nemohla být doručena. Žalobce tvrdil, že ministerstvo mu mělo prvoinstanční rozhodnutí doručit na adresu M. (pozn. soudu: šlo o překlep, správně mělo být M.) P. (dále jen „ch. adresa“), jelikož do své žádosti o prodloužení pobytu uvedl ch. adresu jako svou korespondenční adresu a z ch. adresy v průběhu řízení s ministerstvem komunikoval. Žalobce popíral doručení prvoinstančního rozhodnutí fikcí dle § 24 odst. 1 správního řádu, poněvadž nebylo možné zásilku uložit do schránky. Žalobce ze záznamu doručovatelky dovozoval, že byl adresát zásilky na n. adrese neznámý, a tvrdil, že mu mělo ministerstvo doručovat podle § 25 správního řádu veřejnou vyhláškou, příp. mu podle § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu ustanovit opatrovníka. Jestliže žalobce nedoložil žádný doklad o ubytování na území, který by byl v rozporu s adresou uvedenou v pobytové žádosti (ch. adresa), ministerstvo pochybilo, když doručovalo na adresu, kterou žalobce k doručení neuvedl. Žalobce dodal, že se žalovaná měla podle § 92 odst. 1 správního řádu zabývat meritorními odvolacími námitkami žalobce a vypořádat je z pohledu důvodnosti zahájení přezkumného řízení. Žalovaná však jen stroze uvedla, že neshledala důvody pro zahájení přezkumného řízení či obnovu řízení a ponechala tak otázku zjevně nezákonného postupu ministerstva při doručování žalobci dostatečně neposouzenou a nepřezkoumatelnou. III. Vyjádření žalované k žalobě 4. Žalovaná s odkazem na odůvodnění napadeného rozhodnutí navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Rozhodnutí bez nařízení jednání 5. Vzhledem k tomu, že s tím oba účastníci vyjádřili výslovný souhlas (žalobce v podání ze dne 30. 8. 2024 a žalovaná v podání ze dne 26. 8. 2024), rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání. V. Posouzení věci soudem 6. V souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Přezkumná činnost soudu dále respektovala dispoziční zásadu vyjádřenou v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 in fine a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, z jakých konkrétních skutkových a právních důvodů je napadené rozhodnutí nezákonné. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu, nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. - takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. 7. Žaloba je důvodná. 8. Ze správního spisu soud zjistil, že v bodě 18 žádosti o prodloužení doby platnosti pobytového oprávnění ze dne 4. 8. 2023 žalobce uvedl jako „adresu místa pobytu na území“ ch. adresu. V bodě 19 žádosti „adresa pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu“ neuvedl žalobce žádný údaj. Ke dni podání žádosti měl žalobce v evidenci CIS (informační systém cizinců) vedenu jako místo pobytu n. adresu. 9. Obálka s prvoinstančním rozhodnutím je součástí správního spisu. Líc obálky osvědčuje toliko to, že ministerstvo zásilku doručovalo na n. adresu. Prohlášení doručujícího orgánu na líci obálky neobsahuje ve vztahu k jejímu doručení žádné použitelné údaje, neboť není opatřeno ani razítkem, ani jménem a příjmením pracovníka pošty, ani jeho podpisem. Prohlášení v případě vrácení zásilky na rubu obálky obsahuje prohlášení, že důvodem vrácení zásilky je to, že adresát nemá schránku, a je opatřeno čitelným podpisem pracovníka pošty, datem 5. 1. 2024 a razítkem pošty s týmž datem. 10. Podle § 169a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen ZPC“) platí, že doručuje-li správní orgán prostřednictvím provozovatele poštovních služeb v řízení o žádosti podle tohoto zákona cizinci oprávněnému pobývat na území, doručuje cizinci pouze na adresu evidovanou v informačním systému cizinců podle § 158 odst. 3 nebo sdělenou podle § 19 odst. 3 správního řádu, a není-li údaj o této adrese veden, na adresu místa hlášeného pobytu cizince na území. 11. § 169a odst. 2 ZPC stanoví, že nedošlo-li při doručování podle odstavce 1 k převzetí písemnosti cizincem nebo k jejímu doručení způsobem uvedeným v § 23 a 24 správního řádu, doručuje se veřejnou vyhláškou. 12. § 19 odst. 4 správního řádu stanoví, že nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu. 13. § 23 odst. 1, odst. 3 písm. b) ve spojení s § 20 správního řádu stanoví, že nebyl-li adresát, který je fyzickou osobou, zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 20, písemnost se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb, pokud se doručuje jeho prostřednictvím. 14. Podle § 23 odst. 4 správního řádu se adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil. 15. Podle § 23 odst. 5 správního řádu se zároveň s oznámením podle odstavce 4 adresát písemně poučí o právních důsledcích, které by jeho případné jednání podle § 24 odst. 1, 3 a 4 vyvolalo nebo o možnosti postupu podle § 24 odst. 2. Toto poučení musí obsahovat i označení správního orgánu, který písemnost odesílá, a jeho adresu. 16. § 24 odst. 1 správního řádu stanoví, že jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. 17. § 24 odst. 2 až 4 správního řádu se týkají dočasné nepřítomnosti nebo z jiného vážného důvodu, pro který adresát nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, resp. znemožnění pokusu o doručení písemnosti. 18. Soud konstatuje, že řádné doručení cizinci s povolením k pobytu na území správním orgánem prostřednictvím pošty v režimu ZPC, předpokládá následující postup: Doručuje se pouze na adresu, která je jako doručovací adresa evidovaná v informačním systému cizinců nebo kterou jako doručovací adresu cizinec správnímu orgánu sdělí podle správního řádu. Nelze-li postupovat podle předchozí věty, tj. nesdělil