3 As 112/2016 — Nejvyšší správní soud

40 A 2/2016- 91 - text  17 40 A 2/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Mgr. Václava Trajera ve věci navrhovatele: F.H., narozen „X“, bytem „X“, zastoupen Mgr. Pavlem Černým, advokátem Frank Bold Advokáti, s. r. o., sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno, proti odpůrci: Obec Malé Březno, sídlem Malé Březno 1, 400 02 Ústí nad Labem 2, zastoupen Mgr. Bc. Milanem Fricem, LL.M., advokátem, sídlem Mostecká 169, 434 01 Most, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu obce Malé Březno, ze dne 28. 12. 2012, č. j. 1/2012, takto: I. Územní plán obce Malé Březno ze dne 28. 12. 2012, č. j. 1/2012, se pro nezákonnost a vady řízení ruší v částech vymezujících: 1) plochu trvalého travního porostu na pozemcích parc. č. „X“a č. „X“v k. ú. x 2) plochu smíšenou obytnou na pozemku parc. „X“ v k. ú. x, 3) plochu orné půdy na pozemcích parc. č. „X“a parc. č. „X“ v k. ú. x, 4) plochu ostatní vodní plochy na pozemcích parc. č. „X“a parc. č. „X“v k. ú. x, 5) plochu ostatní plochy na pozemku parc. č. „X“v k. ú. x, 6) hlavní využití, přípustné využití, podmínečné využití a nepřípustné využití pozemků zařazených do ploch zemědělských, 7) plochu bydlení B8, a to dnem právní moci tohoto rozsudku. II. V řízení o návrhu a kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 5. 2016, č. j. 40 A 2/2016-50, je odpůrce povinen zaplatit navrhovateli náhradu nákladů řízení v částce 30 570 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Navrhovatel se v návrhu na zrušení opatření obecné povahy podaném v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení Územního plánu obce Malé Březno, vydaného usnesením Zastupitelstva obce Malé Březno ze dne 28. 12. 2012, v částech vymezujících: 1) plochu trvalého travního porostu na pozemcích parc. č. „X“a č. „X“v k. ú. x, 2) plochu smíšenou obytnou na pozemku parc. č. „X“ v k. ú. x, 3) plochu orné půdy na pozemcích parc. č. „X“a parc. č. „X“ v k. ú. x, 4) plochu ostatní vodní plochy na pozemcích parc. č. x a parc. č. x v k. ú. x 5) plochu ostatní plochy na pozemku parc. č. „X“v k. ú. x, 6) hlavní využití, přípustné využití, podmínečné využití a nepřípustné využití pozemků zařazených do ploch zemědělských, 7) plochu bydlení B8. Návrh 2. Ve svém návrhu navrhovatel zrekapituloval obsah svých námitek uplatněných v průběhu přijímání územního plánu a způsob jejich vypořádání. 3. Následně navrhovatel dovodil, že jeho aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení části územního plánu se odvíjí od skutečnosti, že je vlastníkem pozemků parc. č. „X“„X“vše v k. ú. x, a od skutečnosti, že je osobou podnikající v zemědělství. Navrhovatel poukázal na skutečnost, že pozemky v jeho vlastnictví byly v napadeném územním plánu zařazeny do ploch se způsobem využití smíšená obytná, orná půda, trvalý travní porost, ostatní plocha či vodní plocha, a to aniž by bylo reflektováno jejich stávající využití jako zemědělských pozemků, popřípadě zohledněny záměry navrhovatele nakládat s uvedenými pozemky jako se zemědělskými. V této skutečnosti spatřuje navrhovatel záměr odpůrce omezit jeho aktivity v oblasti zemědělství. Navrhovatel se cítil být dotčen postupem odpůrce na svých vlastnických právech, zejména na právu užívat své pozemky, jakož i na svých právech na řádné projednání podaných námitek. Navrhovatel tvrdil, že vydáním napadeného územního plánu byl zkrácen na svých právech a že obsah napadeného územního plánu je v rozporu se zákonem. Současně navrhovatel tvrdil, že byl zkrácen na svých právech i postupem orgánů odpůrce při pořizování napadeného územního plánu, přičemž porušení procesních práv navrhovatele mohlo mít a mělo za následek dotčení jeho hmotných práv, od nichž odvíjí svou aktivní procesní legitimaci. 4. Navrhovatel považoval vypořádání některých jím uplatněných námitek za nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost. V rámci námitky I. uplatněné při přijímání územního plánu se navrhovatel domáhal zařazení svých pozemků parc. č. „X“(v návrhu územního plánu vedeny jako plochy s rozdílným způsobem využití), „X“(v návrhu územního plánu vedena jako plocha trvalého travního porostu) a „X“ (v návrhu územního plánu vedena jako plocha orné půdy) vše v k. ú. x do ploch zemědělských. V rámci námitky III. se domáhal, aby pozemek parc. č. „X“ vedený v návrhu územního plánu jako plocha orné půdy) a pozemek parc. č. „X“(vedený v návrhu územního plánu jako ostatní vodní plocha) vše v k. ú. x byly zařazeny do plochy zemědělské. V rámci námitky IV. se domáhal, aby pozemek parc. č. „X“(vedený v návrhu územního plánu jako ostatní vodní plocha) v k. ú. Malé x byl zařazen do plochy zemědělské. V rámci námitky V. se navrhovatel domáhal, aby pozemky parc. č. „X“a „X“(v návrhu územního plánu vedené jako ostatní plochy) vše v k. ú. x byly zařazeny do ploch zemědělských. Navrhovatel poukázal na skutečnost, že v rámci vypořádání jeho námitky I. odpůrce uvedl, že lze „souhlasit se změnou využití pro pozemky par. č. „X““. Při vypořádání námitky III. připustil odpůrce možnost částečně námitce vyhovět, když uvedl, že „doporučuje případně zahrnout do ploch pro zemědělskou výrobu pouze pozemek par. č. „X“Při vypořádání námitky IV. odpůrce uvedl, že požadavku navrhovatele „je možno vyhovět v návaznosti na bod III.“ Při vypořádání námitky V. odpůrce připustil její částečné vyhovění a konstatoval, že námitce „je možno vyhovět pouze v části za Okály“. V rozporu s tímto vypořádáním však odpůrce ani jediné ze shora uvedených námitek navrhovatele nevyhověl, a to ani v části, a nezohlednil jejich obsah v přijatém územním plánu, a to aniž by jakkoliv svůj odklon od obsahu vypořádání námitek odůvodnil. Navrhovatel trval na tom, že na odůvodnění rozhodnutí o námitkách, které je součástí odůvodnění územního plánu, je nutno klást stejné požadavky jako na jakékoli jiné správní rozhodnutí – musí z něho tedy být seznatelné, z jakých důvodů považoval odpůrce námitky navrhovatele za liché, mylné či vyvrácené, nebo proč považuje skutečnosti předkládané navrhovatelem za nerozhodné, nesprávné nebo vyvrácené. Odůvodnění rozhodnutí o námitkách pak musí odpovídat výroku rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel trval na tom, že odůvodnění vypořádání námitek navrhovatele je ve vzájemném rozporu s výrokem o vypořádání jednotlivých námitek. Tato skutečnost dle navrhovatele způsobuje nepřezkoumatelnost územního plánu v dotčených částech pro jeho nesrozumitelnost. 5. Navrhovatel v námitce VIII. nesouhlasil s umístěním plochy pro občanské vybavení na pozemku parc. č. „X“v k. ú. x, jelikož na tomto pozemku byl v roce 2008 vybudován park, který stál obec nemalé finanční prostředky. Navrhovatel nesouhlasil s tím, aby tento vybudovaný společenský prostor byl zahušťován občanskou vybaveností. V námitce IX. navrhovatel jako vlastník sousedního pozemku brojil proti vymezení plochy pro bydlení B8, neboť tato plocha byla vymezena na území, na němž se nachází podpovrchová skládka odpadu, kdy dochází k vyplachování škodlivin z této skládky a průsaku na pozemek navrhovatele. Jelikož měl navrhovatel obavy z dalšího zhoršování situace, vyjádřil svůj nesouhlas s jakoukoliv stavební činností na těchto pozemcích až do odstranění předmětné skládky. Uvedené námitky vyhodnotil dle navrhovatele odpůrce zcela nesprávně jako připomínky. Navrhovatel trval na tom, že pokud byl již jednou navrhovatel uznán za osobu oprávněnou podat vůči návrhu územního plánu námitky, nelze jeho podání v části posuzovat v režimu vypořádání námitek a v části v režimu vypořádání připomínek. Rozhodujícím kritériem pro posouzení výhrady proti návrhu územního plánu jako námitky nebo jako připomínky je dle navrhovatele výhradně osoba podatele, a nikoli jiná skutečnost jako obsah výhrady či její kvalita. Ačkoli se navrhovatel ve vztahu k výhradě týkající se plochy B8 dovolával vlastnictví sousedního pozemku, posoudil odpůrce i tuto výhradu pouze jako připomínku, kterou označil za neadekvátní. Přestože při vypořádání této připomínky odpůrce uvedl, že v textu bude doplněna poznámka o tom, že se jedná o území staré skládky, tato poznámka se v rámci kapitoly C části 1 napadeného územního plánu, která se věnuje také vymezení nových zastavitelných ploch, neobjevuje. Navrhovatel zdůraznil, že dle jeho názoru, pokud je s ohledem na podpovrchovou skládku již nyní zřejmé, že jakoukoliv výstavbou bydlení v ploše B8 dojde k dalšímu průsaku odpadních vod ze skládky na navrhovatelův pozemek, který je užíván k zemědělství, a zároveň bude zabráněno bezproblémovému odstranění podpovrchové skládky z plochy B8, je třeba se již v řízení o územním plánu zabývat tím, jak těmto následkům bude předejito. Navrhovatel trval na tom, že v rámci vypořádání jeho námitky se odpůrce neměl zabývat toliko otázkou, zda na uvedené ploše lze v souladu s platnou legislativou stavět, ale bylo třeba rovněž se zabývat otázkou, zda podpovrchová skládka na předmětné ploše výstavbě s ohledem na možný