6 Ads 33/2013 — Nejvyšší správní soud

15 Ad 8/2016- 64 - text [OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK] 9 15 Ad 8/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci žalobce: Ing. P. C., narozen „X“, bytem „X“, proti žalovanému: Generální ředitel Generálního ředitelství cel, sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 9. 2016, č. j. 33017-5/2016-900000-302, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného generálního ředitele Generálního ředitelství cel ze dne 20. 9. 2016, č. j. 33017-5/2016-900000-302, jímž žalovaný v řízení o odvolání žalobce změnil rozhodnutí ředitele Celního úřadu pro Ústecký kraj (dále jen „ředitel celního úřadu“) ze dne 14. 6. 2016, č. j. 51929-11/2016-620000-6, o kázeňském trestu za dva kázeňské přestupky tak, že jeho výrok nahradil novým zněním, jímž byl žalobce za použití § 50 odst. 1 a odst. 3 písm. b) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění účinném do 30. 9. 2016 (dále jen „zákon o služebním poměru“) uznán vinným ze spáchání kázeňského přestupku spočívajícího v tom, že dne 6. 4. 2016 při své e-mailové komunikaci se společností DoorHan s. r. o., sídlem Královský vrch 2018, 432 01 Kadaň, použil větu „Nepřekvapuje mne, že pan H. sděluje o celnících nepravdivé údaje.“, kterou pan M. H. (v důsledku zjevné chyby v psaní je ve výroku napadeného rozhodnutí uvedeno křestní jméno M., pozn. soudu) ve svém podání ze dne 12. 4. 2016 považuje za poškozování svého dobrého jména u společnosti DoorHan s. r. o. (žalobce na mnoha místech uvádí společnost DoorHan Europe s. r. o., soud bude pro přehlednost v dalším textu uvádět jen „DoorHan“), čímž porušil služební povinnost uvedenou v § 45 odst. 1 písm. a) a e), ve spojení s § 46 odst. 1 zákona o služebním poměru, v § 18 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o celní správě“) a v čl. 6 písm. d) služebního předpisu č. 24/2014 Pravidla vzhledu, chování, služební kázně a služební zdvořilosti, a to v úmyslu nepřímém, když o možném porušení povinností vyplývajících z uvedených předpisů věděl a byl s ním pro takový případ srozuměn. Za uvedené jednání byl žalobci podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru uložen kázeňský trest – písemné napomenutí. Žalobce se v žalobě současně domáhal toho, aby soud zrušil také zmíněné rozhodnutí ředitele celního úřadu a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení. Žaloba 2. V žalobě žalobce uvedl, že dne 29. 4. 2016 podal námitky proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu z ústního jednání ze dne 18. 4. 2016, č. j. 44954-3/2016-620000-01, které bylo nařízeno za účelem prošetření stížností pana M. H. na nevhodné chování žalobce, a proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu z ústního jednání ze dne 18. 4. 2016, č. j. 36436-4/2016-620000-01, které bylo nařízeno za účelem prošetření stížnosti sepsané dne 4. 2. 2016 vrchním ministerským radou Ministerstva financí Mgr. J. R. ve formě úředního záznamu. Žalobce podotkl, že nikdo z uvedených osob mu ke stížnostem na jeho nevhodné chování nic bližšího nesdělil. Zdůraznil, že se před konáním ústního jednání nedozvěděl, za jakým účelem, v jaké věci a kterým orgánem bylo ústní jednání nařízeno. Nedozvěděl se o tom, proč nemohl využít svého práva vzdát se účasti na ústním jednání, kteří další účastníci řízení byli vyzváni k účasti na ústním jednání a z jakého důvodu mu před konáním ústního jednání nebyly poskytnuty informace, aby se na předmětné jednání mohl připravit. Nedozvěděl se rovněž, z jakého důvodu stížnosti nebude vyřizovat žalobcův nadřízený npor. Ing. J. Ch. a kdo je za uvedená porušení jeho práv odpovědný. 3. Dále žalobce uvedl, že až po příchodu na ústní jednání zjistil, že cílem jeho předvolání byla pouze realizace záměru provést výslech jeho osoby k obsahu písemných stížností stěžovatelů M. H. a Mgr. J. R., kteří nebyli ústnímu jednání přítomni. Dodal, že kopie uvedených stížností mu byly předány. Žalobce popsal, že na počátku jeho výslechu mu plk. Ing. L. sdělil obvinění ze spáchaných kázeňských přestupků, která měl předpřipravena v protokolech č. j. 44954-3/2016-620000-01 a č. j. 36436-4/2016-620000-01. Žalobce odmítl reagovat na další projevy plk. Ing. L. a npor. Bc. K. a odpovídat na jejich dotazy, jelikož mu bylo odepřeno právo se na ústní jednání připravit, neboť předmětné stížnosti viděl poprvé až při ústním jednání. Tyto skutečnosti nebyly uvedeny v protokolech o ústním jednání, proto je žalobce uvedl v písemných námitkách. Žalobce konstatoval, že ani v průběhu ústního jednání se nedozvěděl, kdo provedl kontrolu stavu věcí uvedených o jeho osobě v předmětných stížnostech, jaký byl rozsah kontroly, mimo otázek, které mu přikázal zodpovědět ředitel celního úřadu písemným rozkazem ze dne 24. 3. 2016, č. j. 36436-2/2016-620000-01. Dále se žalobce nedozvěděl, k jakým kontrolním zjištěním kontrolující při kontrole dospěl, jakými doklady svá kontrolní zjištění doložil, proč žalobce nebyl s kontrolními zjištěními seznámen a proč mu nebylo umožněno podat proti kontrolním zjištěním písemné námitky, to vše v rozporu se zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). Rovněž se nedozvěděl, z jakého důvodu mu ředitel celního úřadu výše uvedeným rozkazem přikázal zodpovědět otázky týkající se telefonického rozhovoru s Mgr. R. 4. Podle žalobce je z rozkazu ředitele celního úřadu i z průběhu jednání konaného dne 18. 4. 2016 zřejmé, že bezpečnostní sbor nepostupoval vůči žalobci a stěžovatelům nestranně, nevyžadoval od všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností rovnou měrou a dotčené osoby neměly při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Proti postupu bezpečnostního sboru, jakož i proti křivému obvinění plk. Ing. L. a npor. Bc. K. ze spáchání kázeňských přestupků žalobce podal dne 29. 4. 2016 písemné námitky. Namísto vyřízení podaných námitek zahájil ředitel celního úřadu s žalobcem na základě uvedeného obvinění řízení o kázeňském přestupku. Podle žalobce však k zahájení takového řízení neměl žádný zákonný důvod. Na základě jednomyslného návrhu členů komise pro kázeňské řízení vydal ředitel celního úřadu rozhodnutí ze dne 14. 6. 2016, č. j. 51929-11/2016-620000-6, jímž žalobce uznal vinným ze spáchání dvou kázeňských přestupků. 5. Žalobce konstatoval, že z předmětných stížností stěžovatelů M. H. a Mgr. J. R. je zřejmé, že se jednání, které mu je kladeno za vinu, nedopustil. Poukázal na to, že M. H. přímo ve stížnosti uvedl důkazy o tom, že žalobce křivě obvinil a že svým jednáním chtěl ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména jej poškodit ve služebním poměru, narušit jeho rodinné vztahy a způsobit mu vážnou újmu. Mgr. J. R. podle žalobce neuvedl pravdivě datum pořízení úředního záznamu a nevysvětlil, proč jako vysoký státní úředník a úřední osoba nevyhotovil úřední záznam způsobem umožňujícím identifikaci tak, aby bylo průkazné, že předmětný úřední záznam byl v podobě, která byla celnímu úřadu zaslána dne 16. 3. 2016, vyhotoven dne 4. 2. 2016. Žalobce měl za to, že Mgr. J. R. rovněž nevysvětlil, proč svá tvrzení neprokázal záznamem jím popisovaného rozhovoru ze dne 3. 2. 2016, ačkoli jej Ministerstvo financí mělo ještě dne 4. 2. 2016 k dispozici, neboť si pořizuje záznamy všech příchozích hovorů a tyto po určitý čas archivuje. Podle žalobce si oba stěžovatelé byli vědomi, jaké následky bude mít křivé obvinění žalobce, pokud jej bezpečnostní sbor zneužije k újmě žalobce a ponížení jeho lidské důstojnosti. Dodal, že bezpečnostní sbor s křivými obviněními takto naložil, zneužil výkonu práv a povinností a přitom pošpinil jméno celní správy. Z průběhu šetření stížností ředitelem celního úřadu podle žalobce vyplývá, že bezpečnostní sbor stranil stěžovatelům tím, že ignoroval jak důkazy v samotných stížnostech, tak i žalobcem předložené důkazy, které svědčily o tom, že žalobce kázeňský přestupek nespáchal. Ředitel celního úřadu žalobce křivě obvinil ze spáchání kázeňských přestupků, přičemž při tomto protiprávním a nemravném jednání podle žalobce u bezpečnostního sboru došlo ke spolčení osob a ke krytí podřízených nadřízenými. 6. Ke stížnosti M. H. žalobce podotkl, že její nedůvodnost vyplývá jak z vyjádření žalobce k protokolu z ústního jednání č. j. 44954-3/2016-620000-01, tak ze samotné stížnosti. S odkazem na uvedené důkazy žalobce konstatoval, že stěžovatel H., který v celním řízení zastupoval společnost DoorHan, přijal jeho písemnou žádost ze dne 23. 3. 2016 ohledně prověření správnosti pěti uvedených údajů o zboží, které tato společnost dovezla pod pořadovým číslem položky 1 dovozního dokladu ev. č. „X“. M. H. podle žalobce do 4. 4. 2016 předmětnou žádost nevyřídil, a proto se žalobce obrátil přímo na společn