— Nejvyšší správní soud

59 A 37/2022- 105 - text 7 59 A 37/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL. M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobce: X bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2 za účasti: CETIN, a.s. sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 4. 2022, č. j. takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 13. 4. 2022, č. j. X, se zrušuje pro nezákonnost a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě řízení částku 3 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jako opožděné jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Jablonec nad Nisou (dále jen „stavební úřad“) ze dne 19. 2. 2021, č. j. X 2. Uvedeným rozhodnutím stavební úřad ve společném územním a stavebním řízení povolil stavbu s názvem „rekonstrukce ulic Sportovní a K Rybárně, včetně přeložky sítí a veřejného osvětlení“, v rozsahu stavebních objektů SO X, SO X, SO X, SO X, SO Xna pozemcích či částech p. č. X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X a Xv k. ú. Mšeno nad Nisou, obec Jablonec nad Nisou. 3. V napadeném rozhodnutím žalovaný konstatoval, že prvostupňové rozhodnutí bylo účastníkům řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním řízení a stavebním řádu (stavební zákon), oznámeno vyvěšením na úřední desce dne 22. 2. 2021, sejmuto bylo dne 9. 3. 2021, lhůta 15 dnů k odvolání skončila dnem 24. 3. 2021. Žalobce podal odvolání dne 3. 12. 2021, odvolání je tedy opožděné. K námitkám žalobce žalovaný uvedl, že zápis věcných břemen, nově služebností, k pozemkům p. č. X a X, z nichž žalobce dovozoval svoje účastenství dle § 94k písm. a) – d) stavebního zákona, posoudil již stavební úřad. Dospěl k závěru, že věcné břemeno chůze a jízdy pozbylo platnosti, neboť nový vlastník pozemku Statutární město Jablonec nad Nisou prostřednictvím Magistrátu města Jablonec nad Nisou vydal roku 2014 rozhodnutí o zařazení předmětné komunikace do pasportu místních komunikací s kategorií III, tímto rozhodnutím pozbylo věcné břemeno chůze a jízdy svého významu. Věcné břemeno vsakovacího potrubí je také překonáno, neboť pro objekt žalobce byla zbudována kanalizační přípojka a žalobce požádal o zrušení povolení k vypouštění odpadních vod do malé ČOV a oznámil, že od 1. 1. 2006 je rodinný dům napojen na veřejnou komunikaci a je zrušena malá domovní ČOV a vsakovací jáma. Podle žalovaného jde o zánik věcného břemene ze zákona podle § 1299 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť věcné břemeno již nemůže sloužit svému účelu. II. Žaloba 4. Žalobce namítal, že jako vlastník pozemků p. č. X a X je oprávněn z věcného břemene chůze a jízdy a strpění stavby vsakovacího potrubí zřízeného k pozemkům stavby p. č. X a X. Proto měl být účastníkem společného územního a stavebního řízení podle § 94k písm. d) stavebního zákona, neboť má jiné věcné právo k pozemku, na němž má být povolovaný stavební záměr uskutečněn. Dle § 94m odst. 2 stavebního zákona mu mělo být oznámení o zahájení řízení a další úkony doručovány jednotlivě. Pokud mu tímto způsobem stavební úřad nedoručil prvostupňové rozhodnutí, nemohla mu začít plynout odvolací lhůta, jeho odvolání proti rozhodnutí nemůže být opožděné. Na případ se aplikuje § 84 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. O rozhodnutí stavebního úřadu se žalobce dozvěděl dne 30. 11. 2021, odvolání podal dne 3. 12. 2021, tedy v subjektivní lhůtě 30 dnů i objektivní jednoroční lhůtě k podání odvolání. 5. Žalovaný neměl pravomoc činit si úsudek o existenci, resp. zániku věcných břemen. Žalobce odkázal na § 94n odst. 4 stavebního zákona. I v případě, že by některý z účastníků řízení vznesl námitku, že předmětná věcná břemena zanikla, nemůže si toto stavební úřad ani žalovaný jako odvolací orgán posoudit sám, tuto otázku by bylo nutno řešit před civilním soudem. 6. Nadto žalovaný posoudil věc v rozporu s § 1299 odst. 1 o. z., nedošlo k trvalým změnám, pro které služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. V případě zařazení dané cesty se jednalo pouze o pozemek p. č. X, nikoli o p. č. X. U administrativního zařazení komunikace do určité kategorie se nejedná o změnu trvalou, zejména touto změnou nenastává stav, kdy služebná věc nemůže sloužit panujícímu pozemku, nic se nemění na tom, že předmětné pozemky, resp. cesta na nich, mohou nadále sloužit a slouží i žalobci k chůzi a jízdě. V případě napojení stavby na kanalizaci se nemusí jednat o změnu trvalou, zejména však nenastává stav, kdy služebná věc nemůže sloužit panujícímu pozemku, neboť vsakovací potrubí nadále může sloužit a též slouží oprávněným pozemkům – vsakovací potrubí existuje a je v něm částečně vsakována dešťová voda. Pokud by měl povinný z věcného břemene za to, že věcné břemeno chůze a jízdy a strpění vsakovacího potrubí s ohledem na nastalé změny nadměrně zatěžují jeho nemovitosti, může se domáhat za náhradu omezení nebo zrušení daných věcných břemen. Pokud tímto postupem nejsou věcná břemena zrušena, k čemuž nedošlo, existují a všichni, včetně žalovaného, je musí respektovat. 7. Protože věcná břemena nezanikla, byl stavební úřad povinen doručit prvostupňové rozhodnutí žalobci do vlastních rukou, nepostačovalo jen vyvěšení rozhodnutí na úřední desce, tímto způsobem žalobci rozhodnutí řádně nebylo doručeno. Pokud žalovaný posoudil žalobcovo odvolání jako opožděné, rozhodl v rozporu se zákonem. 8. Z uvedeného důvodu žalobce navrhoval, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc vrátil k novému projednání a žalovanému uložil, aby žalobci nahradil náklady řízení. III. Vyjádření žalovaného 9. Podle žalovaného žalobce nezohlednil, že věcná břemena byla již překonána stavbou kanalizační přípojky a zařazením komunikace do pasportu místních komunikací III. třídy, kterou Magistrát města Jablonec na vlastní náklady udržuje. Rekonstrukce komunikace je ve veřejném zájmu a postup žalobce se jeví jako narušování stavebního řízení, kterým se mj. zlepší přístup také k jeho nemovitostem, jakož i dalším objektům. 10. Pokud žalobce namítal, že v projektové dokumentaci nebyl na rekonstruovanou komunikaci napojen příjezd k jeho domu, odkázal žalovaný na písemnou část projektové dokumentace, která počítá s napojením příjezdu umístěného na pozemku p. č. X. 11. Žalovaný proto navrhoval, aby soud žalobě nevyhověl. IV. Replika žalobce 12. V replice žalobce nesouhlasil s označením za účastníka podle § 27 odst. 2 správního řádu a zopakoval, že je hlavním účastníkem řízení, neboť má zapsané věcné břemeno k pozemkům p. č. X a X. A znovu brojil proti závěru žalovaného, že věcná břemena byla v minulosti překonána. Žalobce nesouhlasil ani s tvrzením, že místní obslužnou komunikace udržuje město na vlastní náklady. Žalobce se dále ohradil proti tomu, že jde o rekonstrukci komunikace ve veřejném zájmu, poukázal na závěry stanoviska Agentury CHKO a také na významný nesouhlas místních obyvatel se stavebním záměrem. Nesouhlasil s tím, že v projektové dokumentaci je podchycen příjezd na pozemku p. č. X, a uvedl, že existují projekty dva se stejným datem, a odvolal se na projekt, který nemá zakreslen přístup k jeho nemovitosti, v této souvislosti namítal, že nelze překreslovat projekt během odvolacího řízení. V. Posouzení věci krajským soudem 13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a mezích uplatněných žalobních bodů, vycházel přitom skutkového a právního stavu v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1, odst. 2 s. ř. s. 14. Předmětem soudního přezkumu je rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jako opožděné žalobcovo odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu vydanému ve společném územním a stavením řízení. Při přezkumu takového, svou povahou procesního rozhodnutí, soud pouze zkoumá, zda byly splněny podmínky pro zamítnutí odvolání jako opožděného podle § 92 odst. 1 správního řádu. 15. Podle § 92 odst. 1 věta první správního řádu opožděné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Podle § 83 odst. 1 správního řádu je lhůta k podání odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně 15 denní a začíná běžet ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Podle § 84 odst. 1 správního řádu platí, že osoba, která byla účastníkem, ale rozhodnutí jí nebylo správním orgánem oznámeno, může podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, které byla předmětem rozhodování, dozvěděla, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán oznámil. Ustano