8 As 70/2015 — Nejvyšší správní soud

141 A 42/2024- 53 - text  19 141 A 42/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobkyně: Heureka Group a.s., IČO: 07822774 sídlem Karolinská 706/3, Karlín, 186 00 Praha 8 zastoupena advokátkou JUDr. Anetou Průšovou, Ph.D. sídlem Jankovcova 1535/2a, 170 00 Praha 7 proti žalované: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát sídlem Gorazdova 1969/24, Nové Město, 120 00 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 10. 2024, č. j. ČOI 122920/24/O100 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované České obchodní inspekce, ústředního inspektorátu, ze dne 2. 10. 2024, č. j. ČOI 122920/24/O100, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí České obchodní inspekce, inspektorátu pro kraj Ústecký a Liberecký, (dále jen „inspektorát“) ze dne 28. 2. 2024, č. j. ČOI 16577/24/2400/0465/23/R/Va/Če. Prvostupňovým rozhodnutím inspektorátu byla žalobkyně uznána vinnou z porušení právní povinnosti zakotvené v § 9 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění účinném od 1. 7. 2020 do 5. 1. 2023 (dále jen „ZOS“), čímž naplnila skutkovou podstatu přestupku uvedeného v § 24 odst. 7 písm. e) ZOS. Tohoto přestupku se žalobkyně jako prodávající dle § 2 odst. 1 písm. b) ZOS dopustila tím, že při zprostředkování nabídky a prodeje výrobků na internetových stránkách www.heureka.cz v režimu služby Heureka Marketplace dne 24. 8. 2022 řádně neinformovala spotřebitele o vlastnostech prodávaného výrobku – Dražice OKCE 200 S Ohřívač vody elektrický stacionární, 1107115101, s cenou ve výši 13 389 Kč, když neuvedla informaci o tom, že tento ohřívač není osazen topným tělesem, které je podstatné pro jeho funkci. Za spáchání výše uvedeného přestupku byla žalobkyni dle § 24 odst. 17 písm. b) ZOS ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) uložena pokuta ve výši 15 000 Kč. Dále byla prvostupňovým rozhodnutím uložena žalobkyni povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně v žalobě navrhla, aby bylo zrušeno rovněž prvostupňové rozhodnutí inspektorátu. Žaloba 2. Žalobkyně úvodem žaloby předeslala, že provozuje internetový portál www.heureka.cz, který poskytuje služby internetového srovnávače cen zboží e-shopů na českém internetu a poskytuje také služby tzv. Heureka Marketplace, což je on-line tržiště, které umožňuje e-shopům nabízet zboží na portálu www.heureka.cz, kdy žalobkyně zprostředkovává uzavření kupní smlouvy ohledně nabízeného zboží mezi e-shopy jakožto prodávajícími a kupujícími (tj. uživateli Heureka Marketplace) prostřednictvím portálu www.heureka.cz (dále jen „Marketplace“). 3. Žalobkyně namítla, že se žalovaná v rozporu s § 2 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky v napadeném rozhodnutí nevypořádala s posouzením, které znění ZOS, zda znění účinné do 5. 1. 2023, či po novelizaci účinné od 6. 1. 2023 (dále jen „novelizovaný ZOS“), je pro žalobkyni příznivější, a tedy které znění ZOS má být použito při posuzování odpovědnosti žalobkyně za uvedený přestupek. Novela č. 374/2022 Sb., účinná od 6. 1. 2023 zakotvila dle žalobkyně dva na sobě nezávislé subjekty, a to poskytovatele on-line tržiště a prodávajícího, a stanovila jim zcela odlišné povinnosti a rovněž i přestupky, kterých se mohou tyto subjekty dopustit. Z těchto důvodů je novelizovaný ZOS pro žalobkyni příznivější a měl být v posuzovaném případě žalovanou aplikován. Žalobkyně konstatovala, že vystupovala v rámci posuzovaného případu pouze v postavení poskytovatele on-line tržiště, a nikoli prodávajícího, pročež se nemohla dopustit přestupku dle § 24 odst. 7 písm. e) ZOS [resp. § 24 odst. 7 písm. f) nebo § 24 odst. 17 písm. a) či d) novelizovaného ZOS], jehož pachatelem může být jen prodávající. S ohledem na skutečnost, že žalovaná neaplikovala novelizovaný ZOS a aplikovala na žalobkyni právní ustanovení dopadající ve skutečnosti na jiný subjekt (prodávajícího), postupovala dle žalobkyně v rozporu s příslušnými právními předpisy a základními právními principy (zásadou právní jistoty, zásadou legality, zásadou enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí či zásadami nullum crimen sine lege a nulla poena sine lege), a porušila tak právo žalobkyně na spravedlivý proces. 4. Dle žalobkyně je její převažující činností provoz on-line srovnávače cen zboží. Tato služba a její poskytování není dle žalobkyně českým právním řádem výslovně definována, nicméně je regulována řadou předpisů na úrovni EU. Jedná se dle žalobkyně mimo jiné o zprostředkovatelskou službu, konkrétně hostingovou, a zároveň též o on-line platformu ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (dále jen „nařízení DSA”). Zmíněná činnost je dle žalobkyně definována jako on-line zprostředkovatelská služba v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele on-line zprostředkovatelských služeb (dále jen „nařízení P2B”). Žalobkyně upozornila, že při provozování on-line srovnávače cen zboží má celou řadu práv a povinností, přičemž pro posuzovaný případ je klíčové, že v rámci poskytování této služby nedochází k přímému prodeji zboží či služeb žalobkyní, ani k jejich zprostředkování. Kupní smlouvy včetně konkrétní nabídky zboží a služeb jsou dle žalobkyně v tomto případě plně v rukou prodávajícího, tj. provozovatele konkrétního e-shopu, a tudíž nelze ani uvažovat o roli žalobkyně jakožto prodávajícího, který by měl plnit povinnosti kladené na tyto subjekty dle ZOS. V rámci poskytování této služby umožňuje žalobkyně provozovatelům e-shopů pouze umisťovat nabídky jejich zboží na on-line portál žalobkyně, přičemž v případě zájmu uživatelů on-line portálu žalobkyně o koupi daného zboží nebo služeb jsou uživatelé přesměrováni na konkrétní e-shop. 5. Žalobkyně dále konstatovala, že její minoritní činností je provoz on-line tržiště. Žalobkyně poskytuje služby Marketplace, které naplňují zákonnou definici on-line tržiště, tj. služby umožňující uživatelům Marketplace jakožto kupujícím uzavírat distančním způsobem kupní (či jiné obdobné) smlouvy s provozovateli jednotlivých e-shopů jakožto prodávajícími. Prostřednictvím Marketplace žalobkyně umožňuje a zprostředkovává uzavírání daných smluv, aniž by je však sama přímo uzavírala. Žalobkyně zdůraznila, že tímto splňuje zákonnou definici poskytovatele on-line tržiště uvedenou v § 2 odst. 2 písm. c) novelizovaného ZOS, která je odlišná od definice prodávajícího ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) novelizovaného ZOS, který přímo uzavírá kupní (nebo jiné obdobné) smlouvy s uživateli Marketplace. Dle žalobkyně evropské a české právní předpisy vnímají poskytovatele on-line tržišť jako zcela samostatné a nezávislé subjekty se specifickým obchodním modelem v oblasti e-commerce, které jsou jasně odlišitelné od prodávajícího. Důvodem je dle žalobkyně nejen rozdílný charakter služeb, které tyto subjekty poskytují, ale i role a funkce, kterou mají při kontraktačním procesu se spotřebitelem, kdy prodávající uzavírají kupní smlouvu a poskytují zboží či služby koncovým uživatelům/spotřebitelům a naproti tomu poskytovatelé on-line tržišť pouze uvedené umožňují (zprostředkovávají) na svých internetových stránkách. 6. Dále žalobkyně uvedla, že ve svých obchodních podmínkách zveřejněných na webu www.heureka.group/cz-cs/podminky-pouzivani/ (zejména odst. 1.3.4, 1.3.12, 3.2, 3.5.4., 3.6, čl. 4 čl. 6 Podmínek používání nákupní galerie Heureka.cz) jednoznačně deklaruje, že není prodávajícím, a že prodávajícím je provozovatel konkrétního e-shopu, který nabízí zboží prostřednictvím žalobkyní provozovaného portálu Marketplace. Žalobkyně podotkla, že se v praxi nesetkává s tím, že by uvedené bylo jakkoli matoucí a že by spotřebitelé dostatečně nerozlišovali jednotlivé subjekty. O tom dle žalobkyně svědčí i podnět spotřebitele inspektorátu, na jehož základě byla žalobkyně posléze kontrolována a vedeno s ní přestupkové řízení. Dle žalobkyně spotřebitel v podnětu uvedl, že podává stížnost na prodávajícího www.topenilevne.cz, nikoli na žalobkyni. 7. Žalobkyně současně poukázala na zaprotokolovanou dokumentaci zobrazující nabídku předmětného zboží prodávaného v rámci posuzovaného případu, která byla zveřejněna na Marketplace, kde je prokazatelně uvedeno: „Nákup z TOPENILEVNE.CZ”, „Garantovaný nákup z TOPENILEVNE.CZ”, „Kdo objednávku vyřídí? Objednávku, kterou jste si udělali radost, vyřídí přímo e-shop”, „Objednejte a zaplaťte všechno zboží z tisíců e-shopů naráz a na jednom místě”, „O obchodu” (tj. karta e-shopu topenilevne.cz), „Chybí či j