4 Afs 87/2015 — Nejvyšší správní soud

16 Af 6/2024- 69 - text 25 16 Af 6/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobkyně: Alexandra Okafor, IČO 03292487 sídlem Žitná 892, 432 01 Kadaň zastoupená JUDr. Ing. Šimonem Petákem, Ph.D., LL.M., advokátem sídlem Revoluční 1003/3, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 2. 2024, č. j. 6225/24/5300-21443-707161, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 2. 2024, č. j. 6225/24/5300-21443-707161, kterým bylo podle § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, (dále jen „daňový řád“) a podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“) zamítnuto její odvolání a potvrzeno celkem 12 rozhodnutí o odvolání Finančního úřadu pro Ústecký kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 12. 10. 2022, jimiž byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období leden až prosinec 2017 a stanovena povinnost uhradit související penále. 2. Rozhodnutími o odvolání ze dne 12. 10. 2022 (dále jen „rozhodnutí o odvolání“) správce daně částečně vyhověl odvolání žalobkyně proti svým 12 platebním výměrům ze dne 28. 3. 2022 (dále jen „prvostupňová rozhodnutí“), jimiž původně žalobkyni podle zákona o dani z přidané hodnoty a podle § 98, § 143 a § 147 daňového řádu podle pomůcek daň z přidané hodnoty zdaňovací období leden až prosinec 2017 doměřil a stanovil povinnost uhradit související penále a ve zbytku její odvolání zamítl. Rozhodnutím o odvolání č. j. 2071120/22/2505-50523-508274, byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období leden 2017 ve výši 53 853 Kč a sdělena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 10 770 Kč. Rozhodnutím o odvolání č. j. 2071316/22/2505-50523-508274, byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období únor 2017 ve výši 49 838 Kč a sdělena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 9 967 Kč. Rozhodnutím o odvolání č. j. 2071393/22/2505-50523-508274, byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období březen 2017 ve výši 164 183 Kč a sdělena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 32 836 Kč. Rozhodnutím o odvolání č. j. 2071436/22/2505-50523-508274, byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období duben 2017 ve výši 41 060 Kč a sdělena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 8 212 Kč. Rozhodnutím o odvolání č. j. 2071472/22/2505-50523-508274, byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 2017 ve výši 33 979 Kč a sdělena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 6 795 Kč. Rozhodnutím o odvolání č. j. 2071496/22/2505-50523-508274, byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období červen 2017 ve výši 34 273 Kč a sdělena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 6 854 Kč. Rozhodnutím o odvolání č. j. 2071521/22/2505-50523-508274, byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období červenec 2017 ve výši 31 655 Kč a sdělena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 6 331 Kč. Rozhodnutím o odvolání č. j. 2071559/22/2505-50523-508274, byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období srpen 2017 ve výši 39 821 Kč a sdělena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 7 964 Kč. Rozhodnutím o odvolání č. j. 2071931/22/2505-50523-508274, byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2017 ve výši 11 712 Kč a sdělena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 2 342 Kč. Rozhodnutím o odvolání č. j. 2071649/22/2505-50523-508274, byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen 2017 ve výši 4 004 Kč a sdělena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 800 Kč. Rozhodnutím o odvolání č. j. 2071708/22/2505-50523-508274, byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období listopad 2017 ve výši 13 527 Kč a sdělena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 2 705 Kč. Rozhodnutím o odvolání č. j. 2071757/22/2505-50523-508274, byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období prosinec 2017 ve výši 93 348 Kč a sdělena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 18 669 Kč. 3. Současně se žalobkyně domáhala zrušení všech 12 rozhodnutí o odvolání správce daně a požadovala přiznání náhrady nákladů řízení. Žaloba 4. V prvním žalobním bodě žalobkyně namítala, že jakmile zjistila, že se správce daně rozhodl přistoupit ke stanovení daně na základě pomůcek, předložila mu tzv. „hárky“ (doklady o provedených předávacích inventurách mezi zaměstnanci na jednotlivých směnách v restauraci provozované žalobkyní). Žalovaný se k nim v napadeném rozhodnutí vyjádřil v tom smyslu, že evidence zboží zaznamenaná v hárcích se váže na okamžik předání zboží ze skladu na bar, nikoli na okamžik jeho faktického pořízení a přijetí na sklad, což měl potvrdit též Patrik Podmanický, zaměstnanec žalobkyně, v rámci svědecké výpovědi. Žalovaný však již podle žalobkyně nevyjádřil žádné relevantní pochybnosti, proč hárky – jím klasifikované jen jako „forma vnitřní kontroly předání zboží mezi zaměstnanci“ – nebyly způsobilé prokázat výši tržeb žalobkyně za zdaňovací období roku 2017. Žalobkyně se přitom k obsahu hárků v průběhu řízení podrobně vyjádřila v rámci vyjádření k výsledku kontrolního zjištění. Ze spisového materiálu ani z odůvodnění rozhodnutí však není zjistitelné, zda se hárky, jakožto doklady o tržbách za jednotlivé směny, správce daně podrobně zabýval. Dle žalobkyně se správce daně i žalovaný při hodnocení omezili pouze na to, zda hárky mohou prokazovat evidenci zásob a jejich pohyb, a když dospěli k závěru, že nikoliv, již neposuzovali, zda dostatečným způsobem prokazují dosažené tržby, byť v jiné výši, než v jaké byly žalobkyní vykázány v daňovém přiznání. Vyhodnocení hárků ze strany orgánů finanční správy proto považuje žalobkyně za rozporné s § 92 daňového řádu. Žalobkyně rovněž uvedla, že úvahy správce daně o tom, že žalobkyně předložila hárky opožděně a že byly vytvořeny dodatečně, jsou pouhými spekulacemi, jimiž správce daně obhajuje svůj postup spočívající ve stanovení daně dle pomůcek. 5. Ve druhém žalobním bodě žalobkyně namítala, že o vyhodnocení hárků měl být správcem daně prvního stupně vyhotoven úřední záznam č. j. 361654/22/2505-60563-506007, jenž měl být ke dni 1. 11. 2022 veden pod poř. č. 48 ve vyhledávací části spisu označené č. 107848605 a který z ní byl přeřazen až na základě úředního záznamu žalovaného ze dne 15. 5. 2023, č. j. 26564/23/530021443-707161. V této souvislosti rovněž poukázala žalobkyně na to, že úřední záznam č. j. 361654/22/2505-60563-506007 měl být dle soupisu spisu ze dne 12. 4. 2022 zařazen do spisu tohoto dne, dle soupisu ke dni 21. 4. 2022 bez uvedení data a dle soupisu ke dni 1. 11. 2022 s datem 20. 4. 2022. Během nahlížení do spisu vedeného ve věci žalobkyně, jež proběhlo dne 2. 11. 2022, přitom správce daně zástupci žalobkyně sdělil, že spis žádné vyhodnocení hárků vyjma toho, které je obsaženo v rozhodnutích o odvolání, neobsahuje. 6. Podle žalobkyně tak mohlo být manipulováno se spisem, neboť dle sdělení správce daně mělo být provedeno vyhodnocení hárků jen v rozhodnutích o odvolání. Zároveň není zřejmé, jaký byl zákonný důvod ve smyslu § 65 daňového řádu pro to, aby uvedená písemnost byla vedena v neveřejné části spisu, když byla v řízení použita jako důkaz, s nímž měla žalobkyně právo se seznámit, a to před ukončením daňové kontroly. Správce daně tak tuto zcela zásadní písemnost před žalobkyní „utajil“ a ponechal ji v neveřejné části spisu i přesto, že se na vyhodnocení výslovně při nahlížení do spisu dne 3. 11. 2022 zeptala. Ze soupisu písemností obsažených ve vyhledávací části spisu je nadto zřejmé, že pokud vůbec došlo k hodnocení předložených hárků, tak k němu muselo dojít až po ukončení daňové kontroly, a dokonce až po vydání dodatečných platebních výměrů. 7. Vzhledem k podstatným početním chybám při stanovení obchodní přirážky, které správce daně v průběhu řízení napravil až v rámci rozhodnutí o odvolání, přitom bylo pro žalobkyni více než důležité, aby měla možnost se s vyhodnocením hárků seznámit a prověřit jeho správnost. 8. Ve třetím žalobním bodě žalobkyně namítala, že platební výměry vydané správcem daně postrádají řádné odůvodnění. Je tomu tak podle jejího mínění proto, že ve zprávě o daňové kontrole, jež představuje jejich odůvodnění, bylo vyhodnocení hárků provedeno jen zcela povrchně. Správce daně se v ní nikterak nevypořádal s možností prokázání relevantní výše tržeb dosažených žalobkyní za jednotlivá zdaňovací období roku 2017 právě jejich prostřednictvím, ač dle žalobkyně byly há