1 Azs 241/2017 — Nejvyšší správní soud

58 A 1/2025- 57 - text  10 58 A 1/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolínou Tylovou, LL.M. ve věci žalobce: P. Z., narozený X státní příslušnost Ukrajina bytem X zastoupen advokátem Mgr. Pavlem Maršálkem sídlem Vrchlického 802/46, 460 14 Liberec proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem nám. Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha za účasti: I) P. Z., narozený X II) Y. Z., narozený X oba bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 12. 2024, č. j. MV-155871-4/SO-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osobám zúčastněným se náhrada nákladů nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá přezkumu shora označeného rozhodnutí žalované, jímž žalovaná zamítla žalobcovo odvolání a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 9. 9. 2024, č. j. OAM-9501-14/DP-2024. Tímto prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítl žádost žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání (osoba samostatně výdělečně činná) podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), a dále ve spojení s § 37 odst. 2 písm. a), v návaznosti na § 56 odst. 1 písm. l) téhož zákona. 2. Dne 15. 4. 2024 podal žalobce u správního orgánu I. stupně žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání z titulu provozování živnosti. Dosavadní povolení bylo žalobci vydáno s platností do 11. 5. 2024. 3. Výzvou ze dne 8. 7. 2024 k odstranění vad žádosti správní orgán I. stupně vyzval žalobce, aby doložil mimo jiné aktuální výši příjmů svého otce a bratra a výši nákladů na bydlení pro něj a s ním společně posuzované osoby. Zároveň byl poučen, že požadované listiny musí obsahovat podpisy, případně razítka vystavitele. 4. V reakci na výzvu žalobce doložil výplatní pásky otce za období od dubna do června 2024 u zaměstnavatele Ing. Radek Netoušek, IČ: 67272795. Jako doklad prokazující skutečné náklady na bydlení žalobce předložil přehled záloh na elektřinu u poskytovatele ČEZ Prodej, a.s. bez podpisu či razítka dodavatele, a dále podepsanou změnu platebních podmínek přiloženou k plánu záloh za vodné a stočné u poskytovatele Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. 5. Po nahlédnutí do spisu dne 20. 8. 2024 žalobce doložil podepsaný výpis záloh na elektřinu u poskytovatele ČEZ Prodej, a.s. a výpisy z účtu, potvrzující uhrazení záloh za vodné a stočné u poskytovatele Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. 6. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně žádost žalobce zamítl. Uvedl, že podmínkou vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je, že příjem cizince, případně příjem osob společně s ním posuzovaných, bude odpovídat požadavkům uvedeným v § 46 odst. 7 písm. b) zákona o pobytu cizinců. Podle téhož ustanovení byl žalobce povinen předložit doklad prokazující, že jeho úhrnný měsíční příjem a příjem společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet částek životních minim žalobce a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem nebo částky, kterou žalobce prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob. Za osoby společně posuzované s žalobcem správní orgán I. stupně považoval jeho otce (P. Z.) a jeho bratra (Y. Z.), ukrajinské státní příslušníky, kterým byl na území České republiky povolen trvalý pobyt. Jako určující částku životních minim žalobce a osob společně s ním posuzovaných správní orgán I. stupně považoval částku 12 550 Kč. Tato částka byla součtem životního minima žalobce (4 470 Kč), jeho otce (4 040 Kč) a bratra (4 040 Kč). Žalobcem byla jako doklad o zajištění ubytování doložena smlouva o nájmu ze dne 15. 4. 2024, dle níž otec žalobce poskytoval žalobci ubytování za úplatu ve výši 100 Kč měsíčně. Správní orgán I. stupně nepovažoval tuto částku za prokázané náklady na zajištění ubytování, neboť v předloženém dokladu není uvedeno, že by se tato částka vztahovala na všechny společně s žalobcem posuzované osoby. Z tohoto důvodu správní orgán vycházel z nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení pro tři osoby, tedy z částky 11 161 Kč stanovené podle § 26 odst. 1 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Za celkovou určující částku minimálního úhrnného měsíčního příjmu žalobce a společně s ním posuzovaných osob proto označil součet dvou uvedených částek 12 550 Kč a 11 161 Kč, tedy částku 23 711 Kč. Správní orgán I. stupně dále vycházel z doložených dokladů o příjmu ve formě platebního výměru na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2023 a přehledu předpisů a plateb v roce 2023. Od daňového základu uvedeného v platebním výměru ve výši 154 200 Kč odečetl vyměřenou daň z příjmu fyzických osob ve výši 0 Kč a dále platby pojistného na sociální zabezpečení včetně penále za uvedené zdaňovací období v celkové výši 26 496 Kč. Výslednou částku vydělil dvanácti dle počtu kalendářních měsíců zdaňovacího období. Čistý měsíční příjem byl tímto způsobem stanoven ve výši 10 642 Kč. Tato částka byla nižší než součet částky životního minima a částky nejvyšších normativních nákladů na bydlení žalobce. Správní orgán I. stupně v průběhu řízení vyzval žalobce, aby doložil, že jeho příjem odpovídá minimálním požadavkům uvedeným v § 46 odst. 7 písm. b) zákona o pobytu cizinců. V reakci na výzvu žalobce doložil výplatní pásky otce za období od dubna do června 2024 u zaměstnavatele Ing. Radek Netoušek, IČ: 67272795. K těmto dokladům však nebyla doložena platná pracovní smlouva. Nebylo tedy zřejmé, na jakou dobu byl pracovní poměr otce žalobce uzavřen, a zda bude tohoto příjmu dosahovat i nadále. Jako doklad prokazující skutečné náklady na bydlení žalobce předložil přehled záloh na elektřinu u poskytovatele ČEZ Prodej, a.s., a dále plán záloh za vodné a stočné u poskytovatele Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Tyto listiny však nebyly opatřeny razítky a podpisy dodavatelů. Správní orgán I. stupně je proto hodnotil jako nedůvěryhodné a neprůkazné. Konstatoval, že žalobce na základě výzvy k odstranění vad žádosti nedoložil žádné nové doklady prokazující úhrnný měsíční příjem rodiny. Žalobce byl přitom ve výzvě k odstranění vad ze dne 8. 7. 2024, poučen, že má předložit aktuální příjmy svého otce, aktuální příjmy svého bratra, další příjmy, kterých on nebo případní členové jeho rodiny pobývající spolu s ním na území České republiky dosahují, a aktuální věrohodně prokázané náklady na bydlení pro něj a pro s ním společně posuzované osoby. Žalobce byl rovněž poučen, že na doložených dokladech s výší zálohy na energie musí být razítko a podpis dodavatele. Správní orgán I. stupně se dále zabýval přiměřeností dopadů rozhodnutí do života žalobce. Uvedl, že důsledkem tohoto rozhodnutí je neprodloužení povolení k dlouhodobému pobytu vedoucí k povinnosti žalobce vycestovat z území. Vzhledem k současné situaci na Ukrajině však Česká republika občanům Ukrajiny, pokud nesplňují přímo podmínky pro udělení dočasné ochrany podle § 3 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, případně podle § 51 a § 52 zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, uděluje dlouhodobá víza za účelem strpění pobytu na území z důvodu uvedeného v § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců. Žalobce tedy má možnost o udělení tohoto víza požádat a s ohledem na situaci na Ukrajině jej také získat. Tím se podle správního orgánu I. stupně významně omezuje dopad rozhodnutí do soukromé sféry žalobce. Správní orgán I. stupně dále konstatoval, že žalobce pobývá na území teprve od roku 2021, jeho vazby k zemi původu tudíž nebyly zpřetrhány. Nevlastní zde ani žádnou nemovitost, která by vyžadovala jeho osobní starost, bydlí totiž v podnájmu u svého otce. Dále je zřejmé, že jeho podnikatelské aktivity na území dle doložených dokladů o příjmu nebyly nijak zvlášť úspěšné, naopak výdělek získaný tímto způsobem evidentně nesplňuje ani minimální požadavky stanovené zákonem. Žalobce je v produktivním věku, tedy v případě návratu na Ukrajinu není jeho věk omezujícím kritériem pro získání zaměstnání či provozování samostatné výdělečné činnosti. Podle správního orgánu I. stupně tedy rozhodnutím do života žalobce nepřiměřeně zasaženo nebylo. 7. V podaném odvolání žalobce uvedl, že pracovní smlouvu otce doložil, musel ji ztratit správní orgán I. stupně. Konstatoval, že ji znovu přikládá k odvolání. Za nesprávný označil závěr, že částka platby otci za n