1 Azs 396/2020 — Nejvyšší správní soud

59 A 16/2025- 165 - text  59 A 16/2025 - 165 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobkyně: X, IČO X sídlem X zastoupena advokátem JUDr. Michaelem Švarcem, DiS. sídlem Koterovská 633/29, 326 00 Plzeň proti žalované: Česká obchodní inspekce sídlem Gorazdova 1969/24, 120 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 1. 2025, č. j. ČOI 14956/25/O100/Ber/Št takto: I. Žaloba se zamítá II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí České obchodní inspekce, inspektorátu Ústeckého a Libereckého (dále jen „inspektorát“) ze dne 4. 4. 2024, č. j. ČOI 39892/24/2400/0112/R/Va/Če, kterým jí byla uložena úhrnná pokuta ve výši 10 000 Kč, dále bylo žalobkyni uloženo uhradit paušální částku nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. 2. V období od 6. 2. 2023 do 4. 5. 2023 provedl inspektorát u žalobkyně dvě kontroly, při kterých bylo zjištěno podezření na porušení zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh (dále jen „zákon o posuzování shody“), ve spojení s nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS (dále jen „nařízení OOP“), dále porušení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. 3. Ve vyjádření ke kontrolnímu zjištění ze dne 22. 2. 2023 žalobkyně popsala, že výrobek – balistický plát SAPI Level III ++ Stand Alone Combat Systems®, BAREVNÁ VARIANTA – ČERNÁ, velikost M (241x318mm) (dále jen „balistický plát“ nebo „kontrolovaný výrobek“), který distribuovala na svých internetových stránkách, nespadá pod nařízení OOP, neboť je speciálně navržen pro použití v ozbrojených silách, a proto se na něj aplikuje výjimka čl. 2 odst. 2 nařízení OOP. Zároveň je podle odstavce SVMe 13 d) 2. vyhlášky č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, definován jako vojenský materiál. 4. O provedené kontrole byl sepsán protokol, k němuž se žalobkyně dne 20. 4. 2023 písemně vyjádřila tak, že předložila návrh způsobu prodeje, který by zajistil, aby si balistický plát nemohly objednat jiné osoby, než příslušníci ozbrojených nebo bezpečnostních složek. 5. Dne 7. 2. 2024 vydal inspektorát příkaz, kterým uznal žalobkyni vinnou z výše popsaných přestupků a uložil jí pokutu ve výši 10 000 Kč. Příkaz byl zrušen podaným odporem. 6. Inspektorát vydal dne 4. 4. 2024 výše popsané prvostupňové rozhodnutí. Nejprve uvedl, že žalobkyně v postavení distributora podle § 3 písm. g) zákona o posuzování shody na svých internetových stránkách dne 6. 2. 2023 distribuovala balistický plát, u kterého neověřila, zda nese označení CE a zda jsou k němu přiloženy požadované doklady, návod a informace stanovené v bodě 1.4 přílohy II nařízení OOP v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům v členském státě, v němž má být tento výrobek dodán na trh, neboť výrobek nebyl označen značkou shody CE, k výrobku nebyl přiložený návod se všemi požadovanými informacemi v souladu s bodem 1 a výrobek nedoprovázelo EU prohlášení o shodě. Tím se žalobkyně měla dopustit porušení čl. 11 odst. 2 nařízení OOP a naplnit skutkovou podstatu přestupku dle § 54 odst. 4 písm. b) zákona o posuzování shody. Žalobkyně zároveň při realizaci kontrolní objednávky balistického plátu dne 6. 2. 2023 na svých internetových stránkách nezajistila, aby spotřebitel vzal při objednávce výslovně na vědomí, že se zavazuje k zaplacení v souladu s § 1826a odst. 2 občanského zákoníku. Tímto jednáním měla naplnit skutkovou podstatu přestupku dle § 24 odst. 17 písm. k) zákona o ochraně spotřebitele. Žalobkyně zároveň ve dnech 7. 2. 2023 a 30. 3. 2023 na svých internetových stránkách, na kterých provozuje e-shop, uváděla zavádějící informaci týkající se práv z vadného plnění spotřebitelů, čímž měla porušit § 13 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele a naplnit tím skutkovou podstatu přestupku dle § 24 odst. 7 písm. m) zákona o ochraně spotřebitele. Dále inspektorát konstatoval, že kontrolovaný výrobek byl nabízen a objednán inspektorem v roli spotřebitele na internetových stránkách žalobkyně bez dalšího omezení. Podle inspektorátu se tedy jednalo o komerční výrobu osobních ochranných prostředků podléhajících nařízení OOP, nikoli o výrobek určený pro ozbrojené složky. Inspektorát dále uvedl, že osobní ochranné prostředky spadající pod nařízení OOP jsou prostředky určené k ochraně zdraví a bezpečnosti osob. Jedná se o prostředky, které mají chránit před riziky specifikovanými v příloze I nařízení OOP, určenými třemi kategoriemi. Balistické pláty spadají pod kategorii rizik III zahrnující výlučně rizika, která mohou způsobit velmi závažné důsledky, jako je smrt nebo trvalé poškození zdraví, a která se týkají střelných poranění nebo pobodání nožem určených pro ostrahu. Kontrolovaný výrobek pak podle inspektorátu nespadá pod výjimku týkající se prostředků užitých pro sebeobranu, jelikož prostředky určené k sebeobraně jsou pepřové spreje a osobní odstrašující zbraně. Na takové předměty se tedy nařízení OOP nevztahuje. 7. Prvostupňové rozhodnutí žalobkyně napadla odvoláním, v němž brojila pouze proti přestupku vyplývajícímu ze zákona o posuzování shody. Tvrdila, že nákup kontrolovaného výrobku probíhá volně na trhu, přesto je navržen zejména pro použití ozbrojenými silami nebo při udržování veřejného pořádku. O tom, zda je výrobek speciálně navržen pro potřeby bezpečnostních sborů nebo při udržování veřejného pořádku, nerozhoduje dle názoru žalobkyně správní orgán, ale výrobce na základě technických parametrů a užitných vlastností výrobku. Odkazovala přitom na vyhlášku č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, podle níž je daný balistický plát vojenským materiálem. Odvolání se na příručku PPE Regulation 2016/425 Guidelines, 4rd Edition, October 2024) (dále jen „příručka k nařízení OOP)“ žalobkyně odmítla, neboť není právně závazným dokumentem. Dále upozornila, že v námitkách ze dne 20. 4. 2023 poukázala na výjimku upravenou v čl. 2 odst. 2 písm. b) nařízení OOP, která se vztahuje na výrobky k použití při sebeobraně, s výjimkou OOP určených pro sportovní činnost. Na tento argument však inspektorát vůbec nereagoval. Závěrem žalobkyně brojila proti smyslu a kvalitě úpravy obsažené v nařízení OOP. 8. Podané odvolání žalovaná zamítla napadeným rozhodnutím ze dne 30. 1. 2025. Uvedla, že kontrolovaný výrobek splňuje definici čl. 3 odst. 1 písm. a), b) nařízení OOP. V příloze I nařízení OOP jsou pak osobní ochranné prostředky rozděleny do kategorií podle rizik, před nimiž mají uživatele chránit, přičemž v nejvyšší kategorii III písm. 1) jsou uvedena rizika střelných poranění nebo pobodání nožem. To nelze podle žalované vykládat jinak než, že se nařízení OOP na tento druh výrobků obecně vztahuje, s výjimkou výrobků splňujících některou z výjimek uvedených v čl. 2 bodě 2. S odkazem na příručku k nařízení OOP uvedla, že výjimka dle čl. 2 bod 2. písm. a) nařízení OOP se vztahuje pouze na výrobky speciálně navržené pro použití ozbrojenými silami nebo při udržování veřejného pořádku. Naproti tomu neprůstřelné ochranné prostředky a ochranné prostředky proti bodnutí nožem pro bezpečnostní služby, kryty výjimkou vztahující se na ozbrojené síly a udržování veřejného pořádku nejsou. Podle výjimky uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b) nařízení OOP se tento předpis nevztahuje na ochranné prostředky navržené pro použití při sebeobraně, s výjimkou OOP určených pro sportovní činnosti. Dle příručky k nařízení OOP jsou příklady takových prostředků obranné spreje a osobní odstrašující zbraně. Osobní ochranné prostředky určené k ochraně před zraněním při sebeobranných sportovních aktivitách, např. ochranné vybavení pro šerm nebo bojová umění jako karate, spadají pod nařízení OOP. Balistické pláty podle žalované nejsou osobní ochranné prostředky navržené čistě pro sebeobranu, neboť mají chránit uživatele nejen před cíleným útokem na jeho osobu, ale proti střelným poraněním obecně, např. při pohybu v místech, kde riziko takového poranění existuje (sportovní střelba, myslivost apod.). Žalovaná dále dodala, že ze zjištění učiněných při kontrole zahájené dne 6. 2. 2023 vyplývá, že kontrolovaný výrobek byl volně nabízen na internetových stránkách a zakoupit si ho mohl kdokoliv. V takovém případě bylo lhostejné, zda byl balistický plát zapsaný v seznamu vojenského materiálu upraveného ve vyhlášce č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. V daném případě se podle žalované nejednalo