5 As 104/2008 — Nejvyšší správní soud

59 A 26/2025- 36 - text  59 A 26/2025 - 36 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a soudců Mgr. Lucie Trejbalové a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobců: a) X, narozený X b) X, narozená X oba bytem X zastoupeni advokátem Mgr. Petrem Novotným sídlem Karlštejnská 2212, 252 28 Černošice proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 2. 2025, č. j. KULK 10045/2025 takto: I. Žaloba se zamítá II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobci domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jejich odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Česká Lípa, odboru životního prostředí (dále jen „správní orgán I. stupně “), ze dne 21. 11. 2024, č. j. MUCL/151759/2024. Tímto prvostupňovým rozhodnutím byli žalobci uznáni vinnými ze spáchání přestupku podle § 20 odst. 1 písm. c) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, jehož se dopustí fyzická osoba tím, že v rozporu s § 3 odst. 1 písm. c) o ochraně zemědělského půdního fondu užívá zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s jejím odnětím ze zemědělského půdního fondu. Přestupkové jednání žalobců spočívalo v tom, že dne 3. 10. 2023 na pozemku p. č. XA v k. ú. X, jehož jsou spoluvlastníky, byla zjištěna rozestavěná stavba „Zemědělská stavba pro chov včel“, kterou započali bez souhlasu k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Za popsané jednání byla každému z nich uložena pokuta ve výši 30 000 Kč podle § 20 odst. 3 písm. a) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. 2. Správní orgán I. stupně obdržel dne 10. 4. 2023 žádost žalobců o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu „Zemědělská stavba pro chov včel“ na pozemku p. č. XA v k. ú. X, který jim však nebyl udělen (viz. závazné stanovisko ze dne 21. 12. 2023, č. j. MUCL/158464/2023). 3. Dne 3. 10. 2023 byla provedena kontrola ve věci dodržování zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a předpisů podle něj vydaných, konkrétně prošetření skrývky kulturních vrstev půdy na pozemku p. č. XA v k. ú. X. Při kontrole správní orgán I. stupně zjistil, že se na pozemku nachází rozestavěná hrubá stavba, dřevěné konstrukce, hotové stěny, neomítnuté, nedodělaná střecha přikrytá fólií. Stavba na patkách, hotové zastřešení terasy, materiál pro stavbu složený vedle nepovolené stavby. Proti kontrolním zjištěním žalobci podali námitky, které správní orgán I. stupně zpracoval v dodatku k protokolu o kontrole ze dne 1. 11. 2023. 4. Na základě tohoto zjištění bylo žalobcům písemností ze dne 10. 1. 2024 oznámeno zahájení řízení ve věci spáchání přestupku podle § 20 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. 5. Dne 16. 4. 2024 bylo správním orgánem I. stupně vydáno první rozhodnutí ve věci, proti němuž žalobci podali odvolání. Toto rozhodnutí bylo žalovaným zrušeno rozhodnutím ze dne 7. 8. 2024, č. j. KULK 54822/2024-OŽPZ 1015/2024, a věc byla vrácena k novému projednání. 6. Dne 1. 10. 2024 správní orgán I. stupně oznámil žalobcům pokračování správního řízení a uvědomil je o nařízeném termínu konání ústního jednání. V rámci ústního jednání dne 23. 10. 2024 žalobce mimo jiné vypověděl, že žalobkyně se na stavbě nijak nepodílela, stavbu inicioval sám, neboť je včelař. Dále doplnil, že pozemek nemohl být touto stavbou znehodnocen, jelikož již byl znehodnocen stavební činností předchozího vlastníka. 7. Následně bylo dne 21. 11. 2024 vydáno shora označené prvostupňové rozhodnutí. Správní orgán I. stupně v něm odkázal na žádost žalobců o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, rozhodnutí o udělení nesouhlasu k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, fotodokumentaci z kontrolní prohlídky a protokol o kontrole. Konstatoval, že pozemek p. č. XA v k. ú. X je podle územního plánu obce X součástí nezastavitelného území v plochách zemědělských, zároveň spadá do I. a II. třídy ochrany zemědělských půd. Jde tedy o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a zastavitelné. Pozemek je veden v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost, jeho vlastníky jsou žalobci. Na pozemku se nachází rozestavěná hrubá stavba označená jako „Zemědělská stavba pro chov včel.“ Podle správního orgánu I. stupně žalobci sami připustili, že stavba stojí na pozemku neoprávněně, neboť dne 10. 4. 2023 pro ni podali žádost o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Správní orgán I. stupně dále uvedl, že pro aplikaci § 20 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu není rozhodná kvalita půdy. Je proto zcela bezpředmětné, zda se jednalo o půdu znehodnocenou předchozí činností jiného vlastníka pozemku. Stále se jedná o půdu chráněnou a stavební práce mají vždy charakter nezemědělského využití pozemku. Společenská škodlivost byla podle správního orgánu I. stupně dána již tím, že je uvedené jednání v zákoně kvalifikováno jako přestupek. Zákonodárce tak považuje užívání zemědělských pozemků nezemědělským způsobem bez patřičného souhlasu za společensky škodlivé jednání. Jelikož nebylo při ústním jednání prokázáno, že žalobci byli před koupí pozemku poučeni o specificích nakládání s půdou spadající do zemědělského půdního fondu, konstatoval správní orgán I. stupně, že žalobci jednali ve formě nevědomé nedbalosti. Dospěl také k závěru, že přestupek spáchala i žalobkyně, neboť je spoluvlastníkem pozemku a jistě byla srozuměna s veškerou činností, která zde byla prováděna. Pozemek užívají oba žalobci společně a nerozdílně. Při úvaze o výši trestu správní orgán I. stupně posuzoval předpokládané majetkové odvody, které by žalobci zaplatili za odnětí části pozemku ze zemědělského půdního fondu, a majetkové poměry žalobců, kteří vlastní dvě nemovitosti a nejsou vedení v insolvenčním rejstříku. Připomněl přitom, že horní hranice trestu dosahuje 1 000 000 Kč. 8. Žalobci se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolali. V odvolání namítali obdobné skutečnosti jako v podané žalobě. Žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatoval, že správní orgán I. stupně zjistil a prokázal skutkový stav, který je žalobcům kladen za vinu. Společenská škodlivost přestupku v podobě likvidace půdy je ve spisovém materiálu prokázána, a to jak přímým šetřením na místě, protokolem o kontrole ze dne 3. 10. 2023 a jeho dodatkem ze dne 1. 11. 2023, pořízenou fotodokumentací vyhotovenou prvoinstančním orgánem, tak i do spisu vloženou žádostí o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu ze dne 10. 4. 2023, ve které žalobci uvedli, že byla provedena skrývka v tloušťce 30 cm, a tato půda byla použita na stávajícím pozemku. Z tohoto podkladu jednoznačně vyplývá, že v rámci stavby byl žalobci narušen rostlý půdní profil zemědělského pozemku. Skutková podstata přestupku byla naplněna. Žalovaný dále zdůraznil, že v notářském zápisu kupní smlouvy, který popisuje koupi daného pozemku, nejsou žádné stavby zmíněny. Ze snímků a fotomap (zdroj: mapy.cz) o stavu pozemku z roku 2013 a z fotografií z května roku 2022, na které poukazují žalobci, není zjevné nakolik byl činností předešlého vlastníka porušen rostlý půdní profil zemědělského pozemku. Není zřejmé, jsouli objekty na snímcích stavbami pevně spojenými se zemí. Jednání žalobců spočívalo v budování konkrétní stavby, před níž došlo k provedení skrývky ornice v mocnosti 30 cm. Skrývka byla provedena na zemědělském pozemku v lokalitě, kde byla zemědělské půdě stanovena I. třída ochrany. Žalobci byli pokutováni za to, že oni sami prováděli nezemědělskou činnost na zemědělském pozemku bez souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Správní orgán I. stupně je uznal vinnými za stav pozemku, který je nyní, a který není totožný s dobou, kdy jej nabyli koupí. Stav, který nezpůsobili, a který označují jako znehodnocení chráněné zemědělské půdy předchozím vlastníkem, měli možnost v rámci svých sil napravit a zemědělskou půdu kultivovat. Místo kroků k nápravě zahájili nedovolenou stavební činnost. Nevědomost žalobců o zákonných normách byla prvoinstančním orgánem zohledněna v kvalifikaci přestupku jako neúmyslného. Rozdílný přístup obou žalobců, který by nasvědčoval, že správní orgán I. stupně neměl posuzovat jednání stejně, ze spisu nevyplývá. Oba žalobci se účastnili kontroly na daném pozemku dne 3. 10. 2023. Vlastnictví pozemku je v katastru nemovitostí zapsáno jako společné jmění manželů. V čl. 11 Listiny základních práv a svobod je uvedeno, že vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. II. Žaloba 9. Žalobci ve včasně podané žalobě namítali že v místě zemědělské stavby se n