7 As 55/2007 — Nejvyšší správní soud

54 A 9/2026- 6 - text 54 A 9/2026 3 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Vaško ve věci žalobce: V. S., narozený X bytem X doručovací adresa X proti žalovanému: Krajské ředitelství Policie Ústeckého kraje sídlem Lidické náměstí 899/9, 401 79 Ústí nad Labem o žalobě proti sdělení žalovaného ze dne 9. 1. 2026, č. j. KRPU-223025-7/ČJ-2025-0400DP, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení sdělení žalovaného ze dne 9. 1. 2026, č. j. KRPU-223025-7/ČJ-2025-0400DP, kterým žalovaný žalobci sdělil, že neshledal důvody pro zahájení přezkumného řízení ve věci pokuty udělené žalobci příkazem namístě dne 25. 9. 2025 pod č. j. KRPU-177291/PŘ-2025-041006 formou příkazového bloku na pokutu na místě nezaplacenou série RA/2024, č. bloku A0464380. Dále se žalobce domáhal toho, aby soud nařídil nové přezkumné řízení a zdůvodnění, proč policie nepostupovala dle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), a neprovedla příslušné měření a vážení dotčených osob a řídila se pouhým odhadem. 2. Soud je před vlastním meritorním projednáním žaloby povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení. Podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle zákona nepřípustný. 3. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. 4. Podle § 70 písm. a) s. ř. s. ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. 5. V právě posuzovaném případě nebyly splněny podmínky, za nichž lze žalobu věcně projednat. Již ze žalobních tvrzení je zřejmé, že úkon správního orgánu, proti němuž podal žalobce žalobu, do veřejných subjektivních práv žalobce vůbec zasáhnout nemůže. Není tudíž splněna podmínka řízení spočívající v existenci zásahu do práv žalobce. Sdělením ze dne 9. 1. 2026, v němž žalovaný vysvětlil žalobci, proč nezahájí přezkumného řízení, nemůže být žalobce nijak dotčen na svých veřejných subjektivních právech. 6. Soud připomíná, že přezkumné řízení upravené v § 94 až 99 správního řádu sice bývá zařazováno mezi mimořádné opravné prostředky, stricto sensu však klasickým opravným prostředkem není, neboť účastník řízení, v němž bylo vydáno správní rozhodnutí, které nabylo právní moci, není aktivně legitimován k podání návrhu na zahájení přezkumného řízení. K provedení přezkumného řízení může sice dát podnět (§ 94 odst. 1 správního řádu), ten však není návrhem na zahájení správního řízení (viz Vedral, J. Správní řád. Komentář. § 94, str. 554 an.). Zahájení přezkumného řízení tedy není v dispozici účastníků řízení. Jak v případě podnětu účastníka, tak v případě, kdy sám dovodí nezbytnost zahájení přezkumného řízení (z vlastní činnosti), zahajuje správní orgán přezkumné řízení vždy z moci úřední. Jedná se o dozorčí prostředek a na zahájení řízení, byť k němu dal podnět účastník, tento nemá právní nárok. Neshledá-li správní orgán po posouzení podnětu důvody k zahájení přezkumného řízení, nevydává o tom žádné rozhodnutí a pouze sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů podateli. Proti takovému sdělení, vzhledem k jeho povaze, nepřichází v úvahu podání odvolání. 7. Shodně se ostatně vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 14. 2. 2008, č. j. 7 As 55/2007-71: ,,Přípis, jímž správní orgán sděluje, že neshledává důvody k zahájení přezkumného řízení (§ 94 odst. 1 správního řádu z roku 2004), je pouhým sdělením úřadu straně a není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s.; takový úkon je vyloučen z přezkoumání soudem ve správním soudnictví a žalobu proti němu podanou správní soud odmítne jako nepřípustnou [§ 46 odst. 1 písm. d), § 68 písm. e), § 70 písm. a) s. ř. s.].“ 8. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu žalobce podle § 46 odst. 1 písm. d), § 68 písm. e), § 70 písm. a) s. ř. s. výrokem I. usnesení odmítl. 9. Výrok II. usnesení o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. O případném vrácení soudního poplatku soud nerozhodoval, neboť dosud nebyl žalobcem uhrazen. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 5. května 2026 Mgr. Ladislav Vaško v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.