58 Az 8/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

58 Az 8/2025- 32 - text  58 Az 8/2025 - 32 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolínou Tylovou, LL.M. ve věci žalobkyně: X, narozená dne X státní příslušnost Ukrajina bytem X zastoupená advokátem Mgr. Václavem Dařbujanem sídlem Jungmannova 351/2, Liberec II - Nové Město proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR sídlem Nad Štolou 3, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 10. 2025, č. j. OAM-8767-4/ZR-2025 takto: I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 6. 10. 2025, č. j. OAM-8767-4/ZR-2025, se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 12 269 Kč, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta Mgr. Václava Dařbujana. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyni byla dne 1. 2. 2023 udělena dočasná ochrana dle § 3 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Na základě této dočasné ochrany žalobkyně v době vydání napadeného rozhodnutí pobývala na území České republiky. 2. Dne 29. 8. 2025 obdržel žalovaný podnět k odejmutí dočasné ochrany žalobkyně a kopii jejího cestovního pasu platného od 15. 10. 2019 do 15. 10. 2029, ve kterém je vlepeno vízum typu D Polské republiky platné od 2. 12. 2021 do 5. 12. 2022. 3. Žalovaný si v návaznosti na tento podnět opatřil žádost o poskytnutí dočasné ochrany, kterou žalobkyně podala dne 1. 2. 2023. Do tiskopisu žádosti o udělení dočasné ochrany žalobkyně uvedla doklad Ukrajiny vydaný 22. 3. 2017 s platností do 22. 3. 2027, který žalovanému předložila. Žalobkyně v žádosti o udělení dočasné ochrany skutečnost, že měla od 2. 12. 2021 do 5. 12. 2022 povolený dlouhodobý pobyt v Polské republice formou dlouhodobého víza, neuvedla. Jedná se přitom o skutečnost stěžejní pro posouzení žádosti žalobkyně o dočasnou ochranu. 4. Žalovaný proto žalobkyni uvědomil oznámením ze dne 29. 8. 2025 o zahájení řízení o odnětí dočasné ochrany, jehož byla držitelkou. Současně byla žalobkyně vyrozuměna o možnosti seznámit se podklady pro vydání rozhodnutí a vyjádřit se k nim ve smyslu § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Písemnost byla uložena a žalobkyně byla Českou poštou vyzvána k vyzvednutí zásilky a bylo jí zanecháno poučení. Jelikož si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedla, považoval ji žalovaný v souladu s § 24 odst. 1 správního řádu za doručenou posledním dnem této lhůty. 5. Žalovaný v napadeném rozhodnutí shledal, že dočasná ochrana byla žalobkyni udělena neoprávněně, neboť v době podání žádosti o dočasnou ochranu měla platné povolení k dlouhodobému pobytu v Polské republice formou víza typu D od 2. 12. 2021 do 5. 12. 2022. Žalobkyně tak nesplňovala základní podmínku pro udělení dočasné ochrany v České republice, neboť nepobývala na Ukrajině před datem 24. 2. 2022, čímž neměla nárok na udělení dočasné ochrany podle § 3 zákona č. 65/2022 Sb. Tuto skutečnost žalobkyně v tiskopisu v žádosti o udělení dočasné ochrany neuvedla, tedy vědomě zamlčela skutečnosti podstatné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci, a byl tak naplněn důvod pro odnětí dočasné ochrany dle § 10 odst. 2 ve spojení s § 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců. Závěrem žalovaný konstatoval, že žalobkyně neaktivovala článek 8 Úmluvy, neboť konkrétně nevyargumentovala, v čem by spočíval nepřiměřený zásah do jejího soukromého a rodinného života. Žalovaný zdůraznil, že žalobkyně nemá na území České republiky žádné rodinné příslušníky. Z údajů uvedených v žádosti o dočasnou ochranu vyplývá, že žalobkyně má dospělé dítě žijící na Ukrajině. Žalovaný neshledal žádný důvod, proč by se žalobkyně nemohla vrátit na Ukrajinu k dceři, která tam zůstala a žije tam. Žalovaný proto rozhodl o odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany. II. Žaloba 6. V podané žalobě žalobkyně především namítala vady při doručování oznámení o zahájení správního řízení a vyrozumění o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí ze dne 29. 8. 2025. Žalobkyně nebyla informována, že je proti ní správním orgánem zahájeno řízení, nedostalo se jí řádného poučení ze strany správního orgánu, nemohla se seznámit s důvody a podklady pro vydání rozhodnutí, nemohla se k důvodům, pro které správní orgán řízení zahájil, a podkladům, ze kterých při svém rozhodnutí vyšel, vyjádřit. Zásilka obsahující oznámení o zahájení správního řízení totiž neobsahovala všechny zákonem předepsané náležitosti, konkrétně jméno a příjmení pracovníka pošty, razítko a podpis pracovníka pošty doručujícího poštovní zásilku, čímž nemohla nastat zákonem předpokládaná fikce jejího doručení. Rozhodnutí ve věci samé následně vydané správním orgánem je proto dle žalobkyně zatíženo podstatnou procesní vadou. Žalobkyně konstatovala, že není-li prohlášení doručujícího orgánu podepsáno, chybí mu základní vlastnost veřejné listiny, popř. listiny mající povahu veřejné listiny. V této souvislosti odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2000, sp. zn. 30 Cdo 2514/99. 7. Žalobkyně dále namítala nesprávnost napadeného rozhodnutí a odkazovala na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 27. 2. 2025, C - 753/23, který potvrdil, že česká úprava vracení druhých žádostí o dočasnou ochranu a soudní výluka jsou v rozporu s právem Evropské unie. Tento rozsudek podstatně rozšířil možnosti poživatelů dočasné ochrany v rámci členských zemí Evropské unie s ohledem na svobodu volby místa jejich pobytu a zároveň omezil právo členských států na odejmutí dočasné ochrany žadatelů v případě, kdy takovémuto žadateli vznikl již dříve nárok na dočasnou ochranu v jiném členském státě, než v jakém se následně takové ochrany domáhá. Tato aktuální judikatura nebyla žalovaným při posuzování věci žalobkyně zohledněna. Žalobkyně proto navrhovala zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný nepovažoval námitky žalobkyně za důvodné. Skutečnost, že si žalobkyně nevyzvedává příchozí poštu, není chybou žalovaného. Písemnost byla žalobkyni doručena v souladu se správním řádem a případné pochybění provozovatele poštovní licence, na které žalobkyně poukazuje, nemá na doručení písemnosti vliv. Žalovaný dále zdůraznil, že rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 27. 2. 2025, C - 753/23, se netýká případu, kdy dojde k odejmutí dočasné ochrany. Důvodem odejmutí oprávnění k pobytu na území za účelem dočasné ochrany byla v případě žalobkyně skutečnost, že zamlčela skutečnosti podstatné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci. Nejednalo se tak o situaci, kdy by žalobkyni byla vrácena její žádost o poskytnutí dočasné ochrany jako nepřijatelná ze zákonem stanovených důvodů. Na základě zjištěných skutečností neměla žalobkyně na udělení dočasné ochrany nárok, neboť opustila Ukrajinu nikoli v důsledku probíhajícího ozbrojeného konfliktu, ale již dříve z jiných důvodů. V této souvislosti žalovaný poukázal na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 2. 2024, č. j. 57 A 4/2023-151. Žalovaný navrhoval zamítnout žalobu jako nedůvodnou. IV. Posouzení věci krajským soudem 9. První spornou otázkou je to, zda bylo žalobkyni účinně doručeno oznámení ze dne 29. 8. 2025 o zahájení řízení o odnětí dočasné ochrany a o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a vyjádřit se k nim. Žalovaný trvá na tom, že oznámení bylo doručeno řádně tzv. fikcí podle § 23 odst. 4 správního řádu. Žalobkyně toto doručení považuje za nezákonné, a proto neúčinné. 10. Oznámení ze dne 29. 8. 2025 bylo podle obálky doručováno doporučeně do vlastních rukou na adresu Energetiků 308, Stráž pod Ralskem. Při doručování poštovní doručovatel údaj o adrese adresáta přeškrtnul, doplnil šipku a údaj „zpět“. V části „Prohlášení doručujícího orgánu“ je na obálce dále zaškrtnuto, že adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky, bylo mu zanecháno poučení a zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 5. 9. Razítko ani podpis pracovníka pošty nejsou vyplněny. Na zadní straně v části „Prohlášení v případě vrácení zásilky“ je uvedeno, že zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 4. 9. 2025 a nebyla vyzvednuta. Bylo požádáno o vložení zásilky do schránky. Zásilku nebylo možné vložit do schránky ani na jiné vhodné místo. Zásilka byla vrácena odesílateli dne 16. 9. 2025. 11. Způsob doručení fikcí, upravený v § 23 a § 24 správního řádu, lze shrnout tak, že není-li adresát zastižen, je zásilka uložena a na místě mu je zanecháno oznámení o neúspěšném pokusu o doručení spolu s poučením a výzvou k vyzvednutí zásilky. Jestliže si adresát nevyzvedne uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty (§ 24 odst. 1 správního řádu). 12. Doručení fikcí je charakteristické tím, že činí z doručení formalizovaný úkon, který nebere ohled na to, zda a kdy se účastní