59 A 41/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

59 A 41/2025- 88 - text  59 A 41/2025 - 88 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobců: a) X bytem X b) X bytem X oba zastoupeni advokátem Mgr. Michalem Vogelem sídlem Sokolovské nám. 312/1, Liberec proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2 za účasti osob na řízení zúčastněných: I) Obec Světlá pod Ještědem sídlem Hodky 48, Světlá pod Ještědem zastoupena advokátem Mgr. Ladislavem Pavlů sídlem Revoluční 762/13, Praha 1 II) Lesy České republiky, s. p. sídlem Přemyslova 1106/19, Hradec Králové III) X bytem X zastoupen advokátem Mgr. Petrem Brožovským sídlem Božkovská 316/11, Plzeň o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2025, č. j. OSH 319/2025 KULK 38607/2025/280.9/Bu takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 25. 6. 2025, č. j. OSH 319/2025 KULK 38607/2025/280.9/Bu, a usnesení Magistrátu města Liberec, odboru dopravně správních agend, ze dne 20. 2. 2025, č. j. MML386525/24-OD/Fri CJ MML 065299/25, se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 27 214 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Michala Vogela. III. Osobám zúčastněným na řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobci domáhali zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jejich odvolání a potvrzeno usnesení Magistrátu města Liberec, odboru dopravně správních agend (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 20. 2. 2025, č. j. MML386525/24-OD/Fri CJ MML 065299/25. Tímto usnesením správní orgán I. stupně jako silniční správní úřad zastavil řízení o žádosti žalobců ve věci vydání deklaratorního rozhodnutí dle § 142 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, o tom, zda v úseku pozemku p. č. XA v k. ú. X existuje veřejně přístupná účelová komunikace. 2. Z předloženého správního spisu soud zjistil, že dne 30. 9. 2024 podali žalobci u správního orgánu I. stupně návrh na určení existence nebo neexistence veřejně přístupné účelové komunikace na části pozemku p. č. XA v k. ú. X, jehož vlastníkem je obec X. Žalobci jsou vlastníky přilehlých pozemků. Po oznámení o zahájení řízení a vyjádření obce Světlá pod Ještědem vydal správní orgán I. stupně výše označené usnesení, v jehož výroku uvedl, že řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavuje. V odůvodnění usnesení zdůraznil, že vlastník předmětného pozemku – obec X– dle svého vyjádření trvá na veřejném užívání řešené účelové komunikace. S ohledem na stanovisko vlastníka tedy postačí vydat osvědčení o tom, že se na uvedeném pozemku nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Podaná žádost je tedy zjevně bezpředmětná, proto bylo řízení zastaveno [zde s odkazem na § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu]. 3. K odvolání žalobců přezkoumal prvostupňové usnesení žalovaný. Ten v odůvodnění napadeného rozhodnutí odkázal na úpravu § 142 správního řádu a uvedl, že řízení o určení právního vztahu je třeba vést jen tehdy, pokud sledovaného cíle nelze dosáhnout vydáním osvědčení. Žalobci užívají předmětnou komunikaci k příjezdu ke svým nemovitostem, komunikace dále zajišťuje obhospodařování pozemků Lesů České republiky, s. p. a leží na pozemku obce Světlá pod Ještědem, která se vyjádřila ve prospěch existence veřejně přístupné účelové komunikace. Žalobci nejsou existencí komunikace ovlivněni, zákonné znaky veřejně přístupné účelové komunikace jsou prokazatelně naplněny. Námitka, že v úseku od domu č. p. 6 se již komunikace nenachází, není dle doložených fotografií a vyjádření obce důvodná. Komunikaci je třeba posuzovat jako celek. Svévolná instalace závory ze strany žalobců či umístění zahradního nábytku na komunikaci nemůže nic změnit na její povaze. Zákonné znaky veřejně přístupné účelové komunikace se zkoumají v deklaratorním řízení. V případě vydání osvědčení je není třeba zkoumat, jestliže existence veřejně přístupné účelové komunikace není sporná. Proto mohlo být řízení zastaveno. II. Žaloba 4. Žalobci v podané žalobě uvedli, že správní orgán I. stupně řízení zastavil s tím, že žádost je zjevně bezpředmětná, a odkázal na § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu. Toto ustanovení přitom hovoří o zjevné právní nepřípustnosti. Ta musí být patrna již ze samotné žádosti. Nemohlo tedy dojít k zastavení z tohoto důvodu. Sám žalovaný žalobcům v jiné písemnosti sdělil, že takovouto žádost lze podat. Dle žalobců mohly správní orgány věcně rozhodnout, když žalobci tvrdí, že komunikace zanikla již v minulosti. Osvědčení není určeno k odstranění pochybností či právního sporu. Řízení tak nebylo možno zastavit ani podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. Žalovaný neprovedl místní šetření, kde by zjistil, že tvrzená komunikace v místě neexistuje. Nepostačuje, aby obec řekla, že komunikaci chce. Žádost žalobců nesměřovala k celé části pozemku p. č. XA, ale pouze k části o délce cca 150 m. Správní orgán I. stupně se zabýval celým pozemkem, nikoli jen částí. Není proto jisté, k jaké části pozemku se vyjadřovaly Lesy České republiky, s. p. 5. Byly opomenuty důkazy, které žalobci předložili k otázce neexistence cesty. Účelová komunikace může zaniknout, pokud vyjde z užívání. Tím se správní orgány nezabývaly. Ani nutná komunikační potřeba nebyla v minulosti dána. K novému vzniku účelové komunikace v dříve zaniklé části nedošlo. Rozhodnutí správních orgánů jsou nepřezkoumatelná. Žalovaný jednostranně upřednostnil vyjádření obce, nezabýval se námitkami žalobců. Tím, že žalovaný věc nevrátil, bylo správní řízení v podstatě jednostupňové. Opomenuty byly také odvolací námitky. III. Vyjádření žalovaného 6. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný navrhoval, aby soud žalobě nevyhověl, a to z důvodů uvedených v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Obec aktivně schvaluje veřejné užívání komunikace. Z jejího vyjádření i zjištěného stavu věci vyplynulo, že na místě se veřejně přístupná účelová komunikace nachází. Žalovaný si byl vědom předmětu žádosti a úseku před domem č. p. 6 se ve svém rozhodnutí věnoval. IV. Replika a vyjádření osob zúčastněných na řízení 7. Žalobci v podané replice uvedli, že při absenci místního šetření žalovaný neposuzoval reálnou komunikaci, ale pouze fiktivní stav. Dále popisovali situaci v místě a argumentovali, proč cesta před jejich domem v minulosti zanikla. Tyto námitky nebyly dle žalobců ve správním řízení vypořádány, čímž došlo k porušení práv žalobců. Stanovisko obce k posouzení věci nestačí. Již právní předchůdce žalobců domluvil s obcí a Lesy České republiky, s. p. umístění závory. Poblíž komunikace je umístěna studna. 8. Obec X se jako osoba zúčastněná na řízení vyjádřila tak, že souhlasí s rozhodnutími správních orgánů obou stupňů. Obec trvá na tom, aby komunikace, která se nachází na jejím pozemku, byla veřejně užívána. Práv žalobců se komunikace nijak nedotýká. Řízení bylo zastaveno dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. Drobná nepřesnost v odůvodnění usnesení o zastavení řízení je irelevantní. Žalobci neprokázali, že rozhodnutí v deklaratorním řízení je nezbytné pro uplatnění jejich práv. 9. Ing. X jako osoba zúčastněná na řízení uvedl, že nedostatky písemného vyhotovení rozhodnutí v podobě překlepů či zjevných nesprávností nemají vliv na jeho zákonnost a nezakládají jeho nulitu. Žalobci netvrdili a neprokázali, že by měli k předmětnému pozemku vlastnické či užívací právo. Pozemek je ve vlastnictví obce, která existenci veřejně přístupné účelové komunikace podporuje. Žalobci nemohou být zkráceni na právech, tedy jim chybí aktivní legitimace. Jejich snaha omezit veřejné užívání cizího pozemku je zneužitím práva. Řešená účelová komunikace existuje a je reálně užívána. Jsou na ni navázáni vlastníci okolních nemovitostí. Tvrzení žalobců o jejím zániku je účelové. Napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné. V. Posouzení věci krajským soudem 10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a v mezích uplatněných žalobních bodů dle § 75 odst. 2 s. ř. s. s tím, že přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. 11. V daném případě je podstatou rozhodovací činnosti zdejšího soudu otázka, zda mohly správní orgány řízení o žádosti žalobců o deklaraci existence či neexistence veřejně přístupné účelové komunikaci zastavit s tím, že ve věci postačí vydat osvědčení. 12. Podle § 142 odst. 1 správního řádu, správní orgán v mezích své věcné a místní příslušnosti rozhodne na žádost každého, kdo prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jeho práv, zda určitý právní vztah vznikl a kdy