6 As 18/2009 — Nejvyšší správní soud

7 Ca 39/2009- 44 - text 9 pokračování 7Ca 39/2009 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Viery Horčicové a Mgr. Jana Kašpara v právní věci žalobce: Mgr. M.S., zastoupeného Mgr. et Mgr. Markem Čechovským, advokátem se sídlem Praha 1, Václavské nám, 21, proti žalovanému: Generální inspekce bezpečnostních sborů (původně Ministerstvo vnitra), se sídlem Skokanská 2311/3, Praha 6-Břevnov, o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, inspekce ministra vnitra, ze dne 9.12.2008, č.j. IN-213/00-A-2008, t a k t o : I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne ze dne 9.12.2008, č.j. IN-213/00-A-2008, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13.520,- Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. et Mgr. Marka Čechovského, advokáta. O d ů v o d n ě n í Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze dne 11.2.2009 se žalobce domáhá přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí Ministerstva vnitra, inspekce ministra vnitra ze dne 9.12.2008, kterým původní žalovaný k odvolání žalobce podle ustanovení § 90 odst. 5, věta druhá, zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) změnil rozhodnutí vedoucího 11.oddělní inspekce ministra vnitra v Brně (dále jen „správní orgán prvního stupně“ nebo též „povinný subjekt“) ze dne 2.10.2008 č.j. IN-262-2/11-A-2008 o odmítnutí žádosti žalobce ze dne 23.9.2008 (doručené povinnému subjektu 29.9.2008) o poskytnutí informací touto žádostí požadovaných, a to tak, že v části odůvodnění rozhodnutí vypustil všechny odkazy týkající se ust. § 11 odst. 6 zákona č. 106/1999Sb., o svobodném přístupu k informacím(dále též jen „zákon“) i v ostatních částech rozhodnutí orgánu I. stupně potvrdil a odvolání žalobce zamítl. Žalobce v podané žalobě napadá výrok rozhodnutí ze dne 9.12.2008, jímž bylo vysloveno, že se „v ostatních částech rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrzuje a odvolání zamítá, a to pro nesprávné právní posouzení věci mající za následek nezákonnost a nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Žalobce požadoval po povinném subjektu poskytnutí informace týkající se vydaného příkazu ve smyslu ust. § 88a odst. 1 trestního řádu Okresním soudem Brno-venkov pod č.j. 12Nt 37/2007, který byl vydán na základě podnětu Ministerstva vnitra, inspekce ministra vnitra ze dne 17.10.2007 pod č.j. IN 269/11-TČ-2007. Žalobce v tomto trestním řízení působil jako obhájce a na základě vydaného soudního příkazu bylo nařízeno všem operátorům provozujícím mobilní sítě poskytnutí údajů o veškerém uskutečněném telekomunikačním provozu za období od 29.4.2007 do 29.10.2007, mezi nimiž se nachází i telefonní čísla využívaná žalobcem. Uvedený soudní příkaz byl vydán na základě podnětu Ministerstva vnitra, inspekce ministra vnitra, 11. oddělení Brno, který obsahuje poznatky na základě nichž byl podnět schválen. Prvním je poznatek Ministerstva zahraničních věcí ČR (dále též jen MZV ČR) o tom, že Oddělení cizinecké policie Brno–venkov a Oddělení cizinecké policie Brno–město vydala kladná rozhodnutí ve věci žádosti o vízum k pobytu nad 90 dnů, ačkoli k nim byla Zastupitelským úřadem v Hanoji vydána záporná stanoviska, přičemž kladná rozhodnutí OCP Brno–venkov jsou dávána do souvislosti s činností žalobce jako advokáta. Druhým poznatkem jsou různé informace poskytnuté jakousi osobou nazvanou „informátor“. Žalobce má za to, že uvedenými poznatky bylo zasaženo do jeho osobnostních práv, do jeho pověsti a dobrého jména, a proto se chce proti tomu hájit. Žalobce proto žádal poskytnutí informací, a to: 1. Na základě jakého konkrétního poznatku Ministerstva zahraničních věcí ČR, který byl inspekci ministra vnitra, 11.oddělení Brno v dubnu 2007 zaevidován, bylo postupem podle § 158 odst. 1 tr.řádu zahájeno vyšetřování zaměřené na činnost jeho advokátní kanceláře. Žalobce žádal poskytnutí této informace ve stejné podobě v jaké byla inspekci uvedeným ministerstvem poskytnuta. 2. Vzhledem k tomu, že osoby označené jako informátoři zasáhly do jeho práv, žádal žalobce o sdělení totožnosti osob označených jako „informátoři“. 3. Kdy, jakou formou, jakého obsahu, kterému policistovi osoba označená jako „informátor“ poskytovala informace. 4. Zda a v jaké podobě jsou v současné době uchovány údaje o telekomunikačním provozu. Jestliže jsou údaje o telekomunikačním provozu uchovávány, kde se v současné době nachází. Povinný subjekt žádost o informaci odmítl s odkazem na ust. § 11 odst. 4 písm.a) a b) zákona č. 106/1999 Sb. a na ust. § 11 odst. 6 téhož zákona. Žalobce v odvolání namítal vady, a to, (1) že požadovaná informace nesouvisí žádným způsobem se skutky, pro něž byli obvinění stíhání, (2) že povinný subjekt nesprávně v odůvodnění uvádí § 11 odst. 4 písm.b) a odst. 6 zákona, a (3) upozornil, že požaduje poskytnutí informace, jejíž obsah jednoznačně zasahuje jeho práva na ochranu osobnosti, neboť na základě nich byl vydán uvedený příkaz soudu k odposlechu telefonních stanic jím užívaných, a má tedy právo znát obsah poznatků a totožnost informátora, aby se proti neoprávněným zásahům mohl bránit. Stejně tak má žalobce právo vědět, zda byl tzv. poznatek MZV ČR povinnému skutečně poskytnut a zda skutečně existuje údajný „informátor“. Navíc uvedené byly získány ještě před zahájením trestního řízení a užití informátora je pouze podpůrným prostředkem, mimo režim trestního řízení. Napadené rozhodnutí žalovaného vychází z nesprávného právního posouzení a je nepřezkoumatelné. Žalovaný se nevypořádal s námitkami uvedenými v odvolání, pouze konstatoval průběh řízení s tím, že není vyloučen postup podle zákona č. 106/1999Sb. a že užití § 11 odst. 4 písm. a) tohoto zákona bylo povinným subjektem odůvodněno. Absentuje tak v něm řádné odůvodnění ve smyslu ust. § 68 odst. 3 správního řádu, především úvaha, kterou se při výkladu ustanovení žalovaný řídil a informace o tom, jak se vypořádal s návrhy a námitkami z odvolání. Žalobce v žalobě navrhl, aby soud napadená rozhodnutí obou orgánů zrušil a rozhodl o tom, že se požadovaná informace žalobci poskytuje. Následně žalobní petit změnil při jednání, omezil jej toliko na výrok, jímž navrhl zrušení rozhodnutí. Původní žalovaný (ministerstvo vnitra) ve vyjádření k podané žalobě, doručeném Městskému soudu v Praze dne 29.5.2009, uvedl, že podle jeho názoru je žalobou napadené rozhodnutí v souladu s právními předpisy, když odstranilo vady rozhodnutí I. stupně a věcně potvrdilo rozhodnutí o odmítnutí žádosti s odkazem na ust. § 11 odst. 4 písm.a) zákona č. 106/1999 Sb., tedy proto, že žádostí dotčené informace, týkající se trestního řízení, nebylo možné poskytnout s ohledem na zákonnou výluku poskytování informací z probíhajícího trestního řízení. Ze správního spisu vyplývají následující pro rozhodnutí soudu podstatné skutečnosti: Dne 29.9.2008 byla Ministerstvu vnitra, Inspekci ministra vnitra doručena žádost žalobce o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., která je obsahově totožná s tvrzením obsaženým v žalobě, konkrétně požadovanými informacemi byly informace uvedené v bodech 1.- 4. shora. Správní orgán prvního stupně dne 2.10.2008 vydal rozhodnutí č.j. IN-262-2/11-A-2008, kterým žádost o poskytnutí informace odmítl s odvoláním na ust. § 11 odst. 4 písm.a) zákona č. 106/1999 Sb. s tím, že požadované informace se týkají právě probíhajícího trestního řízení, které vychází z řízení ve věci, které jako policejní orgán vedlo 11.odd. IMV pod č.j. IN-269/11-TČ-2007, a které nyní návazně v rámci trestního stíhání vede Okresní státní zastupitelství Brno–venkov. Dále byl uveden odkaz na ust. § 11 odst. 4 písm.b) zákona s tím, že pokud se týče rozhodnutí soudu o nařízení úkonu dle § 88a tr.ř., pak jde o rozhodnutí soudu v rámci jeho rozhodovací činnosti a uvedený vydaný příkaz není pravomocným rozsudkem. V dalším odstavci odůvodnění byl učiněn odkaz na ust. § 11 odst. 6 zákona. V odvolání, resp. jeho doplnění proti tomuto rozhodnutí žalobce namítl, že v probíhajícím trestním řízení vedeném 11. oddělením IMV pod č.j. IN-269/11-TČ-2007, které nyní probíhá u Okresního státního zastupitelství Brno –venkov působil jako obhájce, přičemž obvinění jsou v této věci stíháni pro skutky, které žádným způsobem nesouvisí s požadovanými informacemi. Poukázal na nesprávně v odůvodnění uvedený odkaz na ust. § 11 odst4 písm.b) zákona, protože nežádal poskytnutí informace, která by te týkala rozhodovací činnosti soudů, proti aplikaci § 11 odst. 6 zákona namítl, že jde o pouhou citaci tohoto ustanovení a tvrzení, že by poskytnutím informace byla ohrožena schopnost OČTŘ vyhledávat a odhalovat trestnou činnost. Namítl tak, že jde o rozhodnutí nepřezkoumatelné. O tomto odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím ze dne 9.12.2008, jak uvedeno již shora, změnil odůvodnění tak, že vypustil odkazy na ust. § 11 odst. 6 zákona s tím že v době rozhodování toto nebylo účinn