4 As 12/2011 — Nejvyšší správní soud

9 Ca 290/2009- 65 - text 24 pokračování 9Ca 290/2009 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobce: Česká textilní a.s., se sídlem Žiželice nad Cidlinou, Masarykovo nám. 23, IČ: 25062433, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Praha 6, Antonína Čermáka 2a, za účasti této osoby zúčastněné na řízení: A. K., v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 14.7.2009, č.j. PVZ 1998-30763/5570/2008/ÚPV, zn. sp. PVZ 1998-30763 t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: Rozhodnutím ze dne 17.12.2007 č.j. 21708/2007 (dále jen „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“), vydaným podle § 27 odst. 1 písm. b/ zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 207/2000 Sb.“), Úřad průmyslového vlastnictví zamítl návrh žalobce na výmaz průmyslových vzorů č. 28297 s názvem „Prádlo pro domácnost,“ jejichž vlastníkem je osoba zúčastněná na řízení, z rejstříku průmyslových vzorů. Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“) předseda Úřadu průmyslového vlastnictví zamítl rozklad podaný žalobcem proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně a toto rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění napadeného rozhodnutí předseda Úřadu průmyslového vlastnictví (označovaný dále též jako odvolací orgán) uvedl, že dne 8.12.1998 zapsal Úřad do rejstříku pod č. 28297 pět průmyslových vzorů o názvu „Prádlo pro domácnost" s právem přednosti ode dne 5.3.1998, jejichž vlastníkem je A. K. Návrhem doručeným Úřadu dne 6.4.2007 se žalobce domáhal výmazu průmyslových vzorů zapsaných pod č. 28297 s odůvodněním, že nesplňovaly podmínky pro zápis do rejstříku průmyslových vzorů, konkrétně podmínku novosti a individuálnosti. V návrhu rovněž zpochybnil, zda je vlastník původcem chráněných průmyslových vzorů. Dne 17.12.2007 bylo podle ustanovení § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 207/2000 Sb., vydáno rozhodnutí o zamítnutí návrhu na výmaz průmyslových vzorů zapsaných pod č. 28297, neboť žalobci se nepodařilo prokázat nesplnění podmínek zápisné způsobilosti, zakotvených v ustanovení § 36 odst. 1 a § 38 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích (dále jen „zákon č. 527/1990 Sb.“). Pokud jde o zpochybnění práva vlastníka na průmyslový vzor, poukazuje se v rozhodnutí správního orgánu I. stupně na přihlášku napadených průmyslových vzorů, z níž vyplývá, že původci jsou dva, přičemž však Úřad není kompetentní rozhodovat ve sporech týkajících se původcovství. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce (označovaný dále též jako navrhovatel) v zákonem stanovené lhůtě rozklad. V jeho úvodu popsal genezi sporu, jehož počátky sahají k letům 1997 a 1998, kdy byl navrhovateli pozdějším vlastníkem předmětného průmyslového vzoru předložen grafický návrh na zdobení textilu, který byl následně zapsán do rejstříku průmyslových vzorů pod č. 28297, což se však navrhovatel dozvěděl až po několika letech. Poznatky, které navrhovatel získal během let 2006 a 2007 ve věci tohoto průmyslového vzoru i z jednání s jeho vlastníkem, pak vedly navrhovatele k důvodným pochybnostem, zda při zápisu průmyslového vzoru č. 28297 byla dodržena platná ustanovení českých právních norem upravujících oblast průmyslových práv, neboť navrhovatel si zpětně uvědomoval, jak bylo s grafickými návrhy jejich předkladatelkou, která je uváděla jako svůj majetek, nakládáno v rámci jednání o možné výrobě. Za účelem získání kvalifikovaných informací se proto navrhovatel v této věci obrátil na pracovníky z oboru textilního designu a textilní výroby, kteří, jak navrhovatel uvádí, vyslovovali upřímný údiv nad tím, že od nepaměti frekventované téma lunárních znamení, používané zejména ke zdobení textilií, může být kvalifikováno jako světově nové a požívat ochrany státu. Následně navrhovatel podle svých slov konzultoval danou věc s odborníky z oblasti průmyslových práv, kteří mu po prostudování předložených dokladů sdělili, že v rámci průzkumů prováděných před zapsáním grafických návrhů do rejstříku průmyslových vzorů došlo k nedopatření nebo chybě, protože uvedené grafické řešení nemůže být chráněno v rámci průmyslových práv, a pokud by se tak stalo, byly by porušeny zákonné podmínky tehdy upravující zápis do rejstříku průmyslových vzorů. V této souvislosti navrhovatel připomněl, že mu z udělení ochrany na uvedené grafické řešení vznikaly a vznikají stále se stupňující problémy, což je podle jeho názoru zřejmé z předložené dokumentace, jejíž rekapitulace ve stručnosti následuje. Navrhovatel upozornil na časovou posloupnost skutečností, které se udály před osmi lety, přičemž některé předkládané věcné důkazy jsou starší 30 let. O těchto důkazech měl sice navrhovatel povědomí, neměl je však okamžitě k dispozici, a musel je tedy dohledat, což vzhledem k situaci v oboru textilního průmyslu bylo velmi obtížné. Tím navrhovatel odůvodňuje pozdější doložení námitek a skutečností, uvedených již v návrhu na výmaz ze dne 5.4.2007, relevantními důkazy. V druhé části odůvodnění rozkladu navrhovatel zejména uvedl, že celé rozhodnutí o zamítnutí návrhu na výmaz je zpracováno zvláštním způsobem nerespektujícím minimálně logické vazby a systematické řazení. V této souvislosti navrhovatel upřesnil, že návrh na výmaz byl opřen o nesplnění podmínky novosti, zakotvené v ustanovení § 38 zákona č. 527/1990 Sb., a také o nesplnění podmínek uvedených v ustanovení § 43, resp. § 44 téhož zákona, na které však navrhovatel poukázal jen pro dokreslení všech okolností vedoucích k podání návrhu na výmaz. Podle navrhovatele vzbuzují věcný obsah, skladba rozhodnutí, jeho obsah a rozsah i prezentovaná argumentace dojem, jako by orgán prvého stupně řízení věc řádně neprostudoval nebo ji vždy nepochopil v souvislostech, a to ve vztahu k platné právní úpravě, ačkoliv celá věc byla navrhovatelem dostatečně argumentačně doložena. Jednu z příčin tohoto stavu lze dle navrhovatele snad spatřovat v tom, že hned na začátku formulování zamítavého rozhodnutí si orgán prvého stupně ze zcela nepochopitelných důvodů sám nepřesně a formulačně neúplně přepracoval a přestylizoval seznam příloh na str. 9 návrhu na výmaz. Tím došlo k porušení systému řazení i logické návaznosti jednotlivých rozhodných aktů a úkonů uváděných v návrhu. Navrhovatel názvy příloh zformuloval tak, aby měly informační i určující hodnotu. Mimoto je uvedena i časová identifikace, pokud nebyla zřejmá už z přílohy samé. Rovněž je u každé přílohy uvedena její velikost ve formátu řady A jako další identifikační znak. Pokud seřazení příloh bylo orgánem prvého stupně narušeno, mělo to nutně za následek snížení orientace v návrhu, zastření nebo snížení informační hodnoty obsahu přílohy, snížení její konkrétnosti, adresnosti a průkaznosti, což se podle navrhovatele promítlo v přehlednosti a srozumitelnosti rozhodnutí. V rozkladu navrhovatel dále uvedl, že převážná část napadeného rozhodnutí je věnována vysvětlování již známého a vysvětleného, resp. popisováním toho, co je zřejmé z prvního pohledu na přílohu, a dále pak sdělováním informací pro rozhodovací proces nerozhodných. V rozhodnutí také vyskytují nesprávné nebo neúplné interpretace právních či jiných norem. Na druhé straně jsou v něm uváděny striktní klasifikace věrohodných dokladů a důkazů jako neprůkazných nebo nevěrohodných bez nejmenšího vysvětlení a odůvodnění. Podle názoru navrhovatele je to jednak důsledek nedostatku vlastních praktických poznatků a zkušeností a dále zřejmá neinformovanost o realitách z doby před dvaceti až třiceti lety. V této souvislosti navrhovatel rozhodnutí vytýká, že orgán prvého stupně velmi často uvádí, že určitá skutečnost nebyla doložena, aniž by však sdělil, jak si doložení představuje. Navrhovatel výslovně odmítl tvrzení obsažená v posledních dvou odstavcích na str. 16 a prvních dvou odstavcích na str. 17 rozhodnutí správního orgánu I. stupně, v nichž je stručně charakterizován režim nakládání s podnikovými informacemi. Podle něj nemají zde uvedená rádoby rozhodná tvrzení o důvěrném charakteru nakládání s podnikovými informacemi ve skutečném stavu věcí oporu a plynou zřejmě z neznalosti a neinformovanosti o organizaci v různých oborech výroby či obchodu. Navrhovatel zdůraznil, že kdykoliv uváděl, že vystavené grafické návrhy nebo vyráběné textilní výrobky mohl shlédnout neurčitý počet osob, vždy se jednalo o výrobně-obchodní nebo výstavní prostory, které slouží k prezentaci designérských návrhů ke zdobení textilií nebo prodeje. Podle navrhovatele je v oblasti textilního průmyslu cílem všech působících subjektů prodat co nejvíce svých produktů. Proto se v n