1 As 6/2011 — Nejvyšší správní soud

7 A 326/2011- 40 - text 8 pokračování 7A 326/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Bedřicha, v právní věci žalobce JUDr. P. W., Ph.D., proti žalovanému: Policejní prezidium České republiky, Praha 7, Strojnická 27, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 10. 2011, čj. PPR-15287-3/ČJ-2011-0099US, t a k t o : I. Rozhodnutí Policejního prezidia České republiky čj. PPR-15287-3/ČJ-2011-0099US ze dne 11. 10. 2011 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalobci se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 10. 2011, čj. PPR-15287-3/ČJ-2011-0099US, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje (dále jen „prvostupňový orgán“), čj. KRPHJ-21298-15/ČJ-2011-0500IZ, ze dne 21. 7. 2011 o neudělení výjimky k nabytí vlastnictví a držení zbraně kategorie A – samopalu výr. ERMA, vz. MP 40, ráže 9 mm Luger. Prvostupňový orgán posoudil žalobcem uváděný důvod pro udělení výjimky, tj. rozšíření sbírky zbraní o výjimečný exemplář zbraně z období druhé světové války, jako nedostatečný. Žalobce namítl, že žalovaný se naopak v odůvodnění svého potvrzujícího rozhodnutí zabýval namísto otázek raritnosti předmětné zbraně zejména skutečností, že doposud žádná žalobcem registrovaná zbraň nebyla nabyta za účelem sběratelské činnosti, k čemuž prvostupňový orgán, jak sám uvedl, nepřihlížel. Žalobce dále spatřoval nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí v tom, že se žalovaný vůbec nezabýval námitkami uplatněnými žalobcem v podaném odvolání. Podle názoru žalobce není z žalobou napadeného rozhodnutí zřejmý důvod, pro který bylo žalobcovo odvolání zamítnuto. Tento důvod lze pouze dovodit. Žalovaný se zabýval pouze otázkou, zda je pro provádění sběratelské činnosti nutné uvádět tuto činnost v žádosti o povolení k nabytí zbraně kategorie B, aby byla tato činnost prokazatelná. Důvody nabytí zbraně se podle žalobce uvádějí pouze do žádosti o povolení k nabytí zbraně kategorie B, aniž by bylo třeba uvádět značku nebo vzor zbraně. Takové nákupní povolení je tak možné použít pro nákup jakékoli zbraně této kategorie. Nelze proto ani předem s jistotou říci, zda se bude jednat o zbraň určenou ke sběratelským účelům či nikoli. Ačkoli žalobce dříve zakoupil pistoli zn. Mauser P 08, jednalo se nepochybně o sběratelský exemplář, i když i v tomto případě uvedl jako důvod žádosti ochranu života, zdraví a majetku. Správní orgán dle názoru žalobce posuzuje důvody pouze formálně. Nelze také souhlasit s výkladem žalovaného, podle něhož je pro povolení k nabytí zbraně kategorie B třeba, aby žadatel měl řádný důvod, tj. důvod pouze jeden. Podle názoru žalobce vyplývá ze zákona, že žadatel může mít k nabytí zbraně více důvodů, avšak postačí, je-li mu vydáno povolení jen na důvod jediný. Příslušné správní orgány restriktivně vyžadují uvedení pouze jediného důvodu. To ovšem neznamená, že by nemohla být zbraň nabyta i z jiného důvodu. Dále žalobce uvedl, že je členem Klubu vojenské historie Praha, uchází se o členství v Klubu sběratelů palných zbraní a je zakládajícím členem Společnosti přátel československého opevnění, v. o. s. a vlastní sbírku střelných zbraní z období druhé světové války. Kromě historicky cenných pistolí, tedy zbraní kategorie B, vlastní žalobce čtyři další historické zbraně kategorie C, ohledně nichž se nikde neuvádí důvod jejich nabytí. Žalovaný neuvedl, proč se v jeho případě nemělo jednat o sběratelskou činnost. Záměr zakoupit předmětnou zbraň byl motivován nepochybně sběratelskými důvody. Důvody, pro které žalovaný potvrdil zamítavý výrok prvostupňového rozhodnutí, jsou z rozhodnutí seznatelné jen obecně, přičemž tyto jsou vyvozeny z nesprávných závěrů (např. není zřejmé, co žalovaný považuje za sběratelskou činnost, když dle jeho názoru není v případě žalobce taková činnost provozována). S odkazem na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5As 35/2005 ze dne 26. 7. 2006 uvedl žalobce, že i tam, kde je vydání rozhodnutí závislé jen na uvážení správního orgánu, je tento orgán vázán zákazem libovůle a povinností rozhodovat v obdobných věcech obdobně a ve stejných stejně. Napadené rozhodnutí je v rozporu s těmito principy. Žalobce uvedl, že zde nebyl žádný důvod, pro který by mu nemohla být udělena výjimka k nabytí vlastnictví ke zbrani kategorie A. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě uvedl, že žalobcovo tvrzení, že předmětná zbraň je raritní, nemůže být důvodem pro udělení výjimky. Žalobce v řízení před prvostupňovým orgánem nijak svou sběratelskou činnost neprokázal. Ke zbrani kategorie C lze nabýt vlastnictví bez předchozího správního úkonu. Pokud je v případě žádosti o povolení uvedena sportovní, lovecká nebo sběratelská činnost nebo ochrana života, zdraví a majetku, vychází příslušný útvar z policie vždy z takto uvedeného důvodu. Pokud takový řádný důvod pomine, příslušný útvar policie zbraň ve smyslu ustanovení § 13 odst. 2 zákona o zbraních odejme. Z toho vyplývá, že nelze uvést více řádných důvodů a v případě pominutí jednoho z nich přejít do užívání podle jiného. Z hlediska udělení výjimky není výjimečnost zbraně významná. Vymezit sběratelskou činnost žadatele ve vztahu k požadované zbrani kategorie A, kterou může být i zbraň s velice mohutnou destruktivní silou, je zejména v zájmu veřejného pořádku a bezpečnosti. Žalovaný dále uvedl, že uvedením řádného důvodu do žádosti o nabytí vlastnictví zároveň žadatel vymezuje svá oprávnění podle ustanovení § 28 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu (dále jen „zákon o zbraních“). Dovolávat se udělení výjimky na předmětnou zbraň bez prokázání konkrétního konceptu sbírky nebylo možné akceptovat. Důvodem byla žalobcem velmi obecně vymezená sbírková činnost. V případě udělení výjimky na takto obecně vymezenou sbírkovou činnost, by znamenalo do budoucna opakované udělování výjimky na jakoukoli zbraň kategorie A. Žalobce dostal prostor k prokázání svého sběratelského záměru v ústním jednání před prvostupňovým orgánem. Důvodem zamítnutí jeho žádosti bylo neprokázání sběratelské činnosti žalobce ve vztahu k předmětné zbrani. Nelze vycházet z jiných údajů než z těch, které je držitel zbrojního průkazu a tedy i žalobce v žádosti povinen uvést. Dovozovat zpětně faktické důvody nabytí zbraně kategorie B by znamenalo povinnost monitorovat jednání každého oprávněného držitele zbraní po celou dobu jejího držení. Pokud žalobce uvedl jako řádný důvod žádosti ochranu života, zdraví a majetku, nelze pouze z typu zbraně dovozovat nesprávnost uvedení takového důvodu. K udělení výjimky postačí přítomnost jen jediného důvodu. Jakákoli kombinace důvodů je však zejména v rozporu se zněním ustanovení § 13 zákona o zbraních. Žalovaný dále uvedl, že nepopřel, že žalobce sbírá zbraně z různých etap jejich vývoje. Žalobcem vymezenou činnost však žalovaný nepovažoval za způsobilou odůvodnit udělení výjimky. Dne 13. 8. 2012 podal žalobce repliku k předchozímu vyjádření žalovaného. Zde nad rámec argumentů uplatněných v žalobě uvedl, že se v daném případě jedná o zbraň pouze na pistolové střelivo, ačkoli jde o zbraň kategorie A, tedy nebezpečnější než kategorie B. Nelze tedy mít za to, že by výskyt zbraně mohl zvyšovat bezpečnostní riziko a mohl ohrozit veřejný pořádek. Dále uvedl, že pokud žalovaný namítá, že by udělení výjimky na žalobcem obecně vymezenou sběratelskou činnost znamenalo do budoucna opakované udělování výjimky na jakoukoliv zbraň kategorie A, je toto tvrzení účelové, neboť výjimka se uděluje vždy ve vztahu ke konkrétní zbrani i ostatním okolnostem, takže jakékoliv současné posuzování případných budoucích žádostí postrádá smysl. K podpoře svého tvrzení, že je aktivním sběratelem historických zbraní, předložil společně s replikou žalobce soudu čestné prohlášení koncesovaného prodeje zbraní R. D. a kopie průkazu zbraně dalších historických zbraní, které žalobce po podání žaloby nabyl. K otázce nákladů soudního řízení uvedl, že se případného přiznaného nároku na náhradu nákladů řízení vzdává. Ze správního spisu předloženého žalovaným správním orgánem zjistil soud následující ve věci podstatné skutečnosti: Dne 25. 5. 2011 podal žalobce žádost o udělení výjimky k nabytí vlastnictví a držení zbraně kategorie A. Z údajů uvedených ve formuláři žádosti vyplývá, že žalobce žádal o udělení výjimky k samopalu zn. Erma, vzoru MP-40, ráže 9 mm Luger. Jako účel a důvod žádosti byla žalobcem uvedena sběratelská činnost podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. a) zákona o zbraních. Dále bylo uvedeno, že jde o rozšíření sbírky o výjimečný exemplář zbraně z období druhé světové války. Dne 25. 5. 2011 proběhlo ve věci před prvostupňovým orgánem ústní jednání, při němž byl žalobce dotazován na důvod podání žádosti o udělení