— Nejvyšší správní soud

8 A 110/2011- 47 - text 10 pokračování 8A 110/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: Dr. Med s.r.o., IČ: 254 72 641, se sídlem Loděnice, Pražská 339, zastoupen Mgr. Petrem Vlachem, advokátem v Plzni, nám. Republiky 2, za účasti: DUNET s.r.o., IČ: 251 14 701, se sídlem Tuchoměřice, Pod Lesem 125, zastoupen JUDr. Robertem Matasem, advokátem v Praze 1, Masarykovo nábř. 14, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Praha 6, Antonína Čermáka 2a, v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 8. 3. 2011, č. j. PVZ-2009-37773/17976/2010/ÚPV, T a k t o: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobce se včas podanou žalobou dne 9. 5. 2011 domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví č. j. č. j. PVZ-2009-37773/17976/2010/ÚPV ze dne 8. 3. 2011, kterým byl zamítnut jeho rozklad proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 3. 3. 2010 o výmazu průmyslového vzoru č. 34630 o názvu „Myčka na sklenice“, na základě návrhu na výmaz podaného společností DUNET s.r.o., IČ: 251 14 701, z rejstříku průmyslových vzorů. Dne 26. 8. 2009 zapsal Úřad průmyslového vlastnictví průmyslový vzor č. 34630 o názvu „Myčka na sklenice“ s právem přednosti ode dne 15. 5. 2009, obsahující jednu vnější úpravu výrobku. Dne 18. 9. 2009 podala společnost DUNET návrh na výmaz tohoto průmyslového vzoru s tím, že k datu podání přihlášky nebyly splněny podmínky § 4 a 5 zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Napadený průmyslový vzor vzor č. 34630 o názvu „Myčka na sklenice“ s právem přednosti ode dne 15. 5. 2009, byl zapsán do rejstříku průmyslových vzorů dne 26. 8. 2009 Namítaný průmyslový vzor č. 32325 o názvu „Myčka na ruční mytí skla a nádoba myčky“ byl zveřejněn dne 2. 9. 2004. Namítaný průmyslový vzor č. 31668 o názvu „Držák“ byl zveřejněn dne 27. 8. 2003. Rozhodnutím Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 3. 3. 2010 bylo podle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 207/2000 Sb. rozhodnuto o výmazu průmyslového vzoru č. 34630 o názvu „Myčka na sklenice“ z rejstříku průmyslových vzorů, s tím, že celkový dojem, který vyvolává tento napadený průmyslový vzor u informovaného uživatele, se neliší od celkového dojmu, který u informovaného uživatele vyvolává namítaný průmyslový vzor č. 32325. Žalobce napadnul toto rozhodnutí rozkladem, o němž bylo rozhodnuto žalobou napadnutým rozhodnutím předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 8. 3. 2011, č. j. PVZ-2009-37773/17976/2010/ÚPV, tak, že rozklad byl zamítnut a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí mj. uvedl, že požadavek novosti je chápán jako absolutní objektivní kritérium, které neumožňuje chránit průmyslové vzory, pokud shodné vzory byly před nabytím práva přednosti zpřístupněny veřejnosti. Za shodné vzory se pak považují vzory, jejichž znaky se liší pouze nepodstatně. Konstatoval, že u napadeného průmyslového vzoru a namítaného průmyslového vzoru nelze nalézt žádné rozdíly v provedení kartáče a vnitřní stěny, zjevně plastové vložky, mycí nádoby. Oba srovnávané průmyslové vzory rovněž mají vnější plášť společný pro mycí a oplachovací nádobu charakterizovaný plynulými přechody ploch, jimiž je tvořen. Obě porovnávaná vyobrazení se dále shodují hladkým vzhledem materiálu, rozdělením bočního povrchu na tmavý horní a dolní okraj a světlou hlavní část a postavením celé myčky na, v obou případech shodných, nožičkách, plynule vybíhajících z podstavce. Z porovnání vnější úpravy napadeného průmyslového vzoru s namítaným průmyslovým je zřejmé, že v namítaném vyobrazení má oplachovací nádoba myčky válcovitý, tj. v horizontální rovině kruhový tvar, na vnějšku pláště myčky jsou patrná dvě vertikální boční zahloubení, podstavec má, v pohledu na myčku zdola, tvar nepřekřížené osmičky a má v blízkosti středu osmičky rozšíření. Vnější plášť je ve středové části předělen horizontálním osazením, v jehož místě se plášť skokem zužuje, čímž se odlišuje od vyobrazení myčky z napadeného průmyslového vzoru, která má oplachovací nádobu ve tvaru půl elipsy, na vnějšku pláště je patrné toliko jedno vertikální boční zahloubení, podstavec má ve tvaru plynulého po celém obvodu stejně širokého oválu a vnější plášť má méně výrazné horizontální osazení v horní části a ve spodní části se postupně zužuje. Namítané vyobrazení tedy není na závadu novosti vzhledu myčky na sklenice podle napadeného průmyslového vzoru ve smyslu § 4 zákona č. 207/2000 Sb. Poté žalovaný přezkoumával individuální povahu srovnávaných průmyslových vzorů z hlediska informovaného uživatele a z hlediska volnosti původce a dospěl k závěru, že se celkový dojem vyvolaný napadeným průmyslovým vzorem č. 34630 od celkového dojmu vyvolaného namítaným průmyslovým vzorem č. 32325 v podstatě neliší. Je tomu tak proto, že pláště u obou srovnávaných průmyslových vzorů mají tvar kvádru, stejných vnějších rozměrů včetně stejného zaoblení bočních stěn, ani vzájemné uspořádání mycí a oplachovací nádoby ani tvar mycí nádoby v obou porovnávaných průmyslových vzorech nevykazuje odlišnosti. Odlišnosti zde spočívají v tom, že u napadeného průmyslového vzoru má myčka na sklenice oplachovací nádobu ve tvaru půl elipsy, na vnějšku pláště je patrné toliko jedno vertikální boční zahloubení, podstavec má ve tvaru plynulého po celém obvodu stejně širokého oválu a vnější plášť má méně výrazné horizontální osazení v horní části a ve spodní části se postupně zužuje, zatímco u namítaného průmyslového vzoru má oplachovací nádoba myčky na sklenice válcovitý, tj. v horizontální rovině kruhový tvar, na vnějšku pláště myčky jsou patrná dvě vertikální boční zahloubení, podstavec má, v pohledu na myčku zdola, tvar nepřekřížené osmičky a má v blízkosti středu osmičky rozšíření a dále, že vnější plášť je ve středové částí předělen horizontálním osazením, v jehož místě se plášť skokem zužuje. Odlišnosti ve tvaru podstavce jsou tedy patrné jen při bližším zkoumání, neboť při používání myčky se nacházejí na její spodní straně přivrácené k podkladu, na němž je postavena, a proto na celkový vzhled nemají vliv. Na str. 14 svého rozhodnutí potom žalovaný uzavřel s tím, že napadený průmyslový vzor č. 34630 o názvu „Myčka na sklenice“ nevykazuje individuální povahu, neboť celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se neliší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává namítaný průmyslový vzor č. 32325 o názvu „Myčka na ruční mytí skla a nádoba myčky“ s dřívějším právem přednosti. Uvedl, že při posuzování novosti a individuální povahy napadeného průmyslového vzoru přihlédnul k ustálené evropské judikatuře, a to k rozsudku Tribunálu ve věci T153/08 Shenzhen Taiden Industrial Co. Ltd, a to konkrétně k zásadě, je-li volnost původce při vývoji zpochybněného průmyslového vzoru poměrně široká, nemohou drobné rozdíly mezi dotčenými průmyslovými vzory, jež nepřitahují pozornost informovaného uživatele, postačovat k tomu, aby tyto průmyslové vzory na informovaného uživatele působily odlišným celkovým dojmem. K tvrzení přihlašovatele, že za informovaného uživatele je třeba považovat toliko pracovníka, který myčku užívá, žalovaný uvedl, že za informovaného uživatele je nutno v předmětném případě považovat každého uživatele, který se setká s konečnou fází výrobku na trhu, tj. nejen obsluhu myčky na sklenice, ale i obchodníka s náhradními díly či prostou veřejnost, neboť myčka na sklenice je určena nejen pro pohostinství, ale i pro domácnost, jak je zřejmé z dokumentů D4 a D5. Žalobce se svým podáním domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a tvrdil, že došlo k nesprávnému posouzení způsobilosti ochrany vzhledu jeho výrobku. Namítal porušení § 3 odst. 1 zákona č. 207/2000 Sb., když splnění první podmínky – novosti bylo shledáno, avšak druhá podmínka – individuální povaha shledána nebyla. Žalobce namítal nesprávnou aplikaci § 5 zákona č. 207/2000 Sb., který stanoví, za jakých podmínek vykazuje průmyslový vzor individuální povahu. Poukazoval v této souvislosti na nesrovnalost tvrzení žalovaného ohledně důkazních prostředků D4 a D5 na str. 9 a na str. 10 napadeného rozhodnutí. Žalobce dále namítal, že žalovaný při posuzování absence individuální povahy žalobcova výrobku činil další nesprávní skutkové závěry, které neměly oporu v provedeném dokazování, když na str. 14 spekuloval, jak bude vnímat zvláštnosti vzhledu výrobku informovaný uživatel. Vytýkal žalovanému, že závěry činil bez fyzického ohledání jeho myčky, z pouhého zhlédnutí jejího vyobrazení, resp. fotografie. Nebyl-li proveden důkaz ohledáním myček, nemůže žalovaný činit závěry tak, jak je činí, neboť jsou nesprávné a nepoužitelné. Žalobce dále namítal, že s