7 Azs 79/2009 — Nejvyšší správní soud

8 A 58/2011- 56 - text 7 pokračování 8A 58/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: DOBET spol. s r.o., IČ: 255 11 602, se sídlem Ostrožská Nová Ves, Nádražní 946, zastoupen JUDr. Františkem Šáchou, advokátem v Kunovicích, V Grni 1636, za účasti: Moravský rybářský svaz, IČ: 255 11 602, se sídlem Brno, Soběšická 83, zastoupen Mgr. Petrem Kubicou, advokátem v Brně, Kobližná 19, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Praha 1, Těšnov 17, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 1. 2011, č. j. 104-4/2010-16230, T a k t o: I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 14. 1. 2011, č. j. 104-4/2010-16230 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18.000,10 Kč k rukám zástupce JUDr. Františka Šáchy, advokáta, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku. O d ů v o d n ě n í: Žalobce se včas podanou žalobou dne 17. 3. 2011 domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 14. 1. 2011, č. j. 104-4/2010-16230, kterým k odvolání společnosti DOBET bylo zrušeno rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 27. 8. 2009, č. j. KUZL 57943/2009, a řízení zastaveno. Z rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 1. 2011, č. j. 104-4/2010-16230, vyplývá, že Krajský úřad Zlínského kraje obdržel dne 19. 4. 2007 podnět společnost DOBET ke změně rozhodnutí Ministerstva zemědělství o vyhlášení rybářského revíru č. 461 107 Olšava 1A, a to podle § 4 odst. 6 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovatel uváděl, že v lokalitě Těžebního jezera provádí hornickou činnost spočívající v těžbě a lodní přepravě štěrkopísku, a protože je odpovědný za zajišťování bezpečnosti, může báňský úřad proti němu uplatňovat sankci v případech, kdy v prostoru Těžebního jezera dojde k nehodě. Uváděl, že došlo k rozšíření vodní plochy na dvojnásobek, a že tak došlo k podstatné změně podmínek rozhodných pro vyhlášení rybářského revíru. Navrhoval, aby rybářský revír č. 461 107 Olšava 1A byl na vodní ploše Těžební jezero zrušen a na téže vodní ploše vyhlášen nový rybářský revír Dobet s výkonem rybářského práva uděleným navrhovateli. Krajský úřad Zlínského kraje nejprve usnesením ze dne 11. 5. 2007 řízení zastavil jako zjevně nepřípustné, neboť navrhovatel nesplňoval podmínky k podání takovéto žádosti. Ministerstvo zemědělství v odvolacím řízení usnesením ze dne 11. 7. 2007 zrušilo usnesení Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 11. 5. 2007 a věc vrátilo k dalšímu řízení. Následně Krajský úřad Zlínského kraje dne 14. 7. 2007 vydal oznámení o zahájení řízení ve věci změny rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 28. 1. 1993, č. j. 201/106/93-310, o vyhlášení mimopstruhového rybářského revíru č. 461 107 Olšava 1A, a vyzval navrhovatele k doplnění žádosti. Krajský úřad Zlínského kraje dne 27. 11. 2007 usnesením řízení znovu zastavil z důvodu neodstranění nedostatků žádosti. Toto usnesení nabylo právní moci dne 15. 12. 2007. Dne 11. 2. 2009 Krajský úřad Zlínského kraje znovu vydal oznámení o zahájení řízení podle § 46 odst. 1 správního řádu ve věci změny rozhodnutí rybářského revíru č. 461 107 Olšava 1A v části Těžební jezero. Poté dne 27. 8. 2009 Krajský úřad Zlínského kraje vydal rozhodnutí č. j. KUZL 57943/2009, kterým se rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 28. 1. 1993, č. j. 201/106/93-310, o vyhlášení mimopstruhového rybářského revíru č. 461 107 Olšava 1A mění tak, že původní výměra vodní plochy rybářského revíru, která zahrnuje „štěrkoviště Kunovská tabule“ o výměře 40,00 ha a „štěrkoviště Těžební jezero“ o výměře 100,00 ha obě v k. ú. Ostrožská Nová Ves, se rozšiřuje na celou stávající vodní plochu „štěrkoviště Těžební jezero“ s tím, že nově výměra vodní plochy rybářského revíru činí: „štěrkoviště Kunovská tabule“ o výměře 40,00 ha v k. ú. Ostrožská Nová Ves a „štěrkoviště Těžební jezero“ o výměře 196,5462 ha v k. ú. Ostrožská Nová Ves, v k. ú. Chylice a v k. ú. Kvačice. Zbývající části rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 28. 1. 1993, č. j. 201/106/93-310, zůstávají v platnosti beze změn. Společnost DOBET napadla citované rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 27. 8. 2009 odvoláním, které mělo za následek zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení. Žalovaný správní orgán v žalobou napadeném rozhodnutí konstatoval, že rybářský revír č. 461 107 Olšava 1A, vyhlášený rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 28. 1. 1993, č. j. 201/106/93-310, byl vyhlášen v souladu s tehdy platnými právními předpisy a dle § 34 odst. 1 zákona o rybářství právní akty o vyhlášení rybářských revírů, o povolení výkonu rybářského práva v příslušném revíru … vydané podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti. Žalovaný vypořádal odvolací námitky a konstatoval, že spornou zůstává pouze otázka změny rybářského revíru za současných podmínek. Navrhovatel jako obchodní subjekt zabývající se mj. těžbou nevyhrazených nerostů, vznikl v roce 1997. Vstoupil tak tehdy do již existujících právních vztahů, tedy i do právních vztahů souvisejících s existencí rybářského revíru. Za těchto podmínek měl povinnost vyřešení střetu zájmů vyplývající z ustanovení § 33 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný dále konstatoval, že ze správního spisu ani z doplňujících dokladů předložených navrhovatelem na výzvu nevyplývá, že by před započetím těžby, byl vyřešen střet zájmů i s uživatelem již existujícího rybářského revíru, přestože ochrana výkonu rybářského práva je zájmem chráněným podle zvláštních předpisů a uživatel rybářského práva bezesporu patří do výčtu osob uvedených v § 33 odst. 1 horního zákona. Žalovaný sice vyjádřil souhlas s názorem navrhovatele i krajského úřadu, že zvětšením vodní plochy o dvojnásobek došlo k podstatné změně podmínek rozhodných pro vyhlášení příslušného revíru. Nicméně návrh na zrušení stávajícího rybářského revíru a vyhlášení nového, kde by výkon rybářského práva byl svěřen navrhovateli, nelze přijmout vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel tuto podstatnou změnu sám vyvolal porušením povinností vyplývajících z ustanovení § 33 horního zákona. Žalovaný potom uzavřel, že byla-li stávající situace způsobena porušením povinností upravených předpisy horního práva, je nezbytné ji napravit opět na základě předpisů horního práva, konkrétně postupem podle § 33 horního zákona. Žalobce se svým podáním domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a tvrdil, že žalovaný nesprávně vyhodnotil skutkový stav ohledně převodu dobývacího práva na žalobce a po právní stránce dovodil nesprávný závěr, že žalobce začal vykonávat těžební činnost až dne 2,1,1998 a ve vazbě na to potom měl povinnost řešit tzv. střet zájmů vyplývajících z § 33 horního zákona. Žalobce namítal, že žalovaný vyvodil nesprávný závěr, že žalobce sám porušením povinností dle předpisů horního práva vyvolal změnu podmínek rozhodných pro vyhlášení příslušného rybářského revíru, a že byla-li stávající situace způsobena porušením povinností upravených předpisy horního práva, je nezbytné ji napravit na základě předpisů horního práva. Žalobce se domáhal, aby bylo rozhodnuto o změně původního rozhodnutí o vyhlášení rybářského revíru tak, že původně vyhlášený rybářský revír č. 461 107 Olšava 1A se v plném rozsahu ruší, a to podle zákona č. 99/2004 Sb. Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ze dne 15. 4. 2011 navrhl žalobu zamítnout a odkazoval na odůvodnění svého rozhodnutí ze dne 14. 1. 2011. Městský soud v Praze ve věci nařídil jednání, které se konalo dne 27. 11. 2014, při němž účastníci setrvali na svých dřívějších písemných vyjádřeních. Městský soud v Praze posoudil věc takto: Městský soud v Praze posoudil napadené rozhodnutí podle § 75 soudního řádu správního, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, jakož i řízení, které mu předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího soudu ze dne 8. března 2011, čj. 7 Azs 79/2009 – 84, krajský soud je oprávněn zrušit rozhodnutí správního orgánu pro vady řízení, byť by nebyly žalobcem výslovně namítány, pokud tyto vady brání přezkoumání rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů (§ 75 odst. 2 soudního řádu správního). Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 28. 1. 1993, č. j. 201/106/93-310, soud ověřil, že podle § 7 a 8 zákona č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, byl Moravskému rybářskému svazu přenechán bezplatně výkon rybářského práva v rybářském revíru č. 461 107 Olšava 1A, a že rybářský revír tvoří rybářské právo na nádržích: „štěrkoviště Kunovská tabule“ v k. ú. Ostrožská N