1 As 45/2007 — Nejvyšší správní soud

10 A 107/2014- 92 - text 7 pokračování 10A 107/2014 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a JUDr. Hany Pipkové v právní věci žalobců: a) JUDr. J. P., bytem S., b) Ing. R. R., bytem K. n. 997/7, P. 8, c) J. K. bytem J. 707/7, P. 9, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 5. 2014 čj. MHMP 682238/2014, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobci se podanou žalobou domáhají přezkoumání rozhodnutí žalovaného uvedeného v záhlaví, kterým bylo jako opožděné zamítnuto jejich odvolání proti rozhodnutí odboru výstavby a územního rozvoje Úřadu městské části Praha 9 (dále jen stavební úřad) ze dne 9. 8. 2010, č. j. P09 043431/2010, sp. zn. S P09 033597/2010/3 OVÚR/Hor, o vydání stavebního povolení pro stavbu bytového domu Nad Kundratkou. Žalobci v žalobě namítají, že žalovaný nerespektoval ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu, podle kterého je povinen přezkoumávat napadené rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, tedy v čase, kdy rozhodnutí bylo vydáno a nemůže rozhodnutí doplňovat dodatečně, natož v neprospěch odvolatelů, jak bude dále uvedeno. Žalobci jsou přesvědčeni, že žalovaný se účelově snaží dovodit, že odvolání bylo podáno opožděně, neboť v takovém případě je lze zamítnout bez dalšího. Vůbec však nevzal v úvahu ustanovení § 68 správního řádu. Ve výrokové části má být mj. označení účastníků podle § 27 odst. 1 správního řádu, kromě žadatele jsou v rozhodnutí stavebního úřadu uvedeny pouze pozemky, na kterých bude stavba situována a podmínky pro provedení stavby. O účastnících řízení není ve výroku rozhodnutí ani zmínka a teprve v odůvodnění je uvedeno, kdo je účastníkem řízení. Z těchto účastníků řízení však stavební úřad jmenovitě uvedl pouze některé účastníky řízení. Není tedy respektováno ustanovení § 69 odst. 2 správního řádu, že v písemném vyhotovení rozhodnutí se uvedou jména a příjmení všech účastníků. Dle žaloby žalovaný nesprávně uvádí, že není podstatné rozlišování účastníků podle § 27 odst. 1 a odst. 2 správního řádu. S tím se nelze ztotožnit, protože ustanovení § 68 odst. 2 správního řádu jednoznačně stanoví povinnost v rozhodnutí označit účastníky podle § 27 odst. 1 správního řádu a přímo z tohoto ustanovení plyne, že účastníkem není jen žadatel, ale i další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu. Takovými osobami jsou osoby uvedené v § 109 odst. 1 písm. a) až písm. g) stavebního zákona. Pokud je poukazováno na údajné dříve nejmenované účastníky, majitele vzdálenějších pozemků, tito by museli své účastenství namítat ve smyslu § 28 odst. 1 správního řádu, to se však zřejmě nestalo. Další pochybení žalovaného žalobci spatřují v určení počtu 40 účastníků řízení, kdy žalovaný mezi účastníky zahrnul všechny v rozhodnutí jmenované osoby, podstatná část účastníků je uváděna dvojmo. Zcela bylo pominuto ustanovení § 143 občanského zákoníku, kde je upraveno společné jmění manželů. Z právních úkonů týkajících se společného jmění manželů jsou oprávněni a povinni oba manželé společně a nerozdílně, proto je nutno oba manžele považovat za jednu osobu, a to se týká i účastenství podle § 27 odst. 1 správního řádu. S přihlédnutím k tomu je tedy účastníků ve skutečnosti jen 19, jestliže jsou bráni v úvahu i vlastníci a spoluvlastníci pozemku p. č. 182/40, i když v rozhodnutí stavebního úřadu nejsou jmenovitě uváděni, dále stavebník a hlavní město Praha, které vlastní některé pozemky v sousedství pozemku stavby, tedy celkem 21 účastníků. Žalobci se domnívají, že nebylo možné aplikovat ustanovení § 144 správního řádu a doručovat písemnosti veřejnou vyhláškou. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že žalovaný vycházel ze skutečností, které existovaly v době vydání rozhodnutí stavebního úřadu. Vzhledem k tomu, že odvolání žalobců bylo zamítnuto pro opožděnost, nemohl se zabývat tvrzeným rozporem rozhodnutí stavebního úřadu s ustanovením § 68 správního řádu. Žalobci stejně jako vlastníci ostatních sousedních pozemků jsou nepochybně účastníky řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu. Při ústním jednání žalobci uvedli, že nebyly respektovány odstupové vzdálenosti mezi stavbami. Stavební úřad věděl, že při výstavbě bude docházet ke vstupu a užívání pozemku žalobců (par.č. 182/40), že na něm budou umístěny stavební buňky. Žalobci byli účastníky územního řízení. Stavbou došlo ke změně hydrologických poměrů, kdy voda z pozemku žalobců nemá kam odtékat, neboť stavbou byl odstraněn odvodňovací žlab, který byl součástí stavby garáží žalobců. K vydání stavebního povolení došlo v roce 2010, ale žalobci se o něm dozvěděli až v roce 2013, kdy započala výstavba. Pokud bylo rozhodnutí doručeno vyvěšením na úřední desku, měly být v odůvodnění uvedeny důvody takového postupu. I kdyby za účastníka byl považován manžel(ka), počet účastníků by byl 27, neboť vlastníci pozemků „za silnicí“ nejsou dle žalobců účastníky řízení, přitom stavební úřad neuvedl, na základě jaké úvahy takové vlastníky považoval za účastníky řízení. Ze správního spisu vyplývají následující pro rozhodnutí soud podstatné skutečnosti: Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 9. 8. 2010, č. j. P09 043431/2010, sp. zn. S P09 033597/2010/3 OVÚR/Hor, bylo vydáno stavební povolení pro stavbu bytového domu „Nad Kundratkou“ o jednom nadzemním a čtyř nadzemních podlaží o délce 62 metrů na pozemcích v katastrálním území Prosek uvedených ve výroku rozhodnutí. V odůvodnění stavební úřad uvedl, že za účastníky dle § 27 odst. 1 správního řádu považoval kromě jiného žalobce. Ohledně doručování účastníkům je v rozhodnutí uvedeno, že do vlastních rukou se doručuje stavebníkovi, ostatním účastníkům podle § 109 stavebního zákona se doručuje podle § 113 odst. 3 stavebního zákona veřejnou vyhláškou podle § 144 správního řádu. Odvolání žalobců bylo rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 5. 2014 čj. MHMP 682238/2014, zamítnuto pro opožděnost, neboť v daném řízení bylo 40 účastníků, proto bylo doručeno v souladu s § 144 správního řádu veřejnou vyhláškou dne 27. 8. 2010, a proto odvolání žalobců ze dne 8. 7. 2013, doplněné dne 18. 7. 2013, bylo zamítnuto dle § 92 správního řádu pro opožděnost. Městský soud v Praze žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, přezkoumal v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán, a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Městský soud v Praze věc posoudil takto: V dané věci je předmětem soudního přezkumu rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobců pro opožděnost podle § 92 správního řádu. Soud v takovém případě může přezkoumat toliko závěr žalovaného, že odvolání žalobců bylo podáno opožděně. Nemůže však již zkoumat věcnou správnost ani zákonnost prvoinstančního rozhodnutí stavebního úřadu, neboť tu nezkoumal ani žalovaný. Soud nemůže zkoumat otázky, které nezkoumal žalovaný, neboť přezkum rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví je založen na kasačním principu, tzn. přezkum soudem je až následný po té, co věc posuzoval správní orgán. Námitkami žalobců vůči nedostatku některých formálních náležitostí prvoinstančního rozhodnutí se proto soud nezabýval, stejně jako se nemohl zabývat těmi tvrzeními žalobců, jimiž se snažili dovodit, že stavba vůbec neměla být stavebním úřadem povolena (viz. namítané odstupy staveb). Podstatou žalobních námitek je nesouhlas žalobců nesouhlas s doručováním prvoinstančního rozhodnutí veřejnou vyhláškou, tedy vyřešení otázky, zda žalobci byli účastníci řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu. Tzn. Zda-li by byli účastníky hlavními nebo účastníky podle odst. 2 – vedlejšími. Toto posouzení je důležité také z toho důvodu, že podle § 84 odst. 1 správního řádu, osoba, která byla účastníkem, ale rozhodnutí jí nebylo oznámeno správním orgánem, může podat odvolání do třiceti dnů, ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí a otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěděla, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán oznámil. Dané ustanovení však neplatí pro účastníky uvedené v § 27 odst. 1 správního řádu. Podle § 27 odst. 1 správního řádu účastníky řízení (dále jen "účastník") jsou a) v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu; b) v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají. V daném případě jde o řízení o žádosti, zkoumání podmínek podle písm. b) daného ustanovení tedy nepřipadá do úvahy. Je nesporné, že žalobci nejsou v daném stavebním řízení žadateli, ale tvrdí, že jsou v takovém společenst