9 Afs 269/2015 — Nejvyšší správní soud

8 Af 16/2011- 60 - text 7 pokračování 8Af 16/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové v právní věci žalobce: JUDr. J. Č., R., V. 2633, zastoupen JUDr. Michalem Špirkem, advokátem, se sídlem Rakovník, Vysoká 92, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Brno, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 22.12.2010, č.j.: 5491/10-1100-202289, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení shora uvedeného rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze (dále jen „odvolací orgán“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí - dodatečnému platebnímu výměru na základ daně, daň a ztrátu z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2007, č.j. 40745/10/069910204300, vydanému dne 15.4.2010 Finančním úřadem v Rakovníku, kterým byl žalobci dodatečně stanoven základ daně ve výši 1 127 877,- Kč, dodatečně vyměřena daň ve výši 360.928,- Kč a sděleno penále z dodatečně vyměřené daně podle ust. § 37b odst. 1 písm. a) zákona č. 337/1992 Sb. ve výši 72.185,- Kč. Odvolací orgán v napadeném rozhodnutí všechny odvolací námitky odmítl. Konstatoval, že v průběhu daňové kontroly získal správce daně ze zápisu do obchodního rejstříku poznatek, že společnost RAJA, spol. s r.o. vstoupila do likvidace a že žalobce byl jmenován likvidátorem této společnosti (zapsáno dne 20.3.2007 a vymazáno dne 8.6.2009). Zároveň z tohoto výpisu plyne, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19.7.2007 byl prohlášen konkurs na majetek společnosti RAJA, spol. s r.o. „v likvidaci“ (dále jen „RAJA“), účinky konkursu nastaly dnem 19.7.2007 a konkursním správcem byl ustaven Mgr. Karel Touschek. Na výzvu správce daně ze dne 27.1.2010 žalobce předložil kopii zápisu z valné hromady společnosti RAJA ze dne 15.2.2007, kde byl žalobce jmenován jejím likvidátorem, kopii mandátní smlouvy ze dne 15.2.2007 uzavřené mezi společností RAJA a žalobcem, včetně tří dodatků, kopii listu peněžního deníku likvidátora opatřeného razítkem společnosti RAJA v likvidaci s vyznačením vstupu do likvidace dne 15.2.2007, kopii potvrzení od Komerční banky, a.s. pobočky Beroun ze dne 18.11.2009. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí je také uvedeno, že správce daně využil svého práva a po přijetí odvolání doplnil řízení o provedení výslechu svědka JUDr. M. S. (SKP PETROS s.r.o.). Zmiňována je pak rovněž kopie dopisu žalobce datovaného dnem 15.2.2007, ze kterého odvolací orgán dovodil, že žalobce nejednal jako likvidátor, ale jako advokát. Z výpovědi JUDr. S. podle odvolacího orgánu pak vyplynulo, že ohledně předmětné částky nebyla žádná jiná smlouva mezi JUDr. S. a žalobcem-likvidátorem uzavřena, a proto s přihlédnutím ke všem uvedeným důkazům se nejednalo o depozitum jako takové, přestože tato částka byla na žalobcův depozitní účet zaslána. Podle názoru odvolacího orgánu nebyla tato transakce důvodná ani s ohledem na dodatek č. 1 mandátní smlouvy, podle kterého disponování s účty společnosti u peněžních ústavů bylo umožněno nejen oběma jednatelům společnosti, ale i likvidátorovi. Odvolací orgán nepopřel námitku žalobce, že depozitní účet byl založen o rok dříve (1.12.2006) pro potřeby advokátní kanceláře, resp. jejích klientů, avšak měl za to, že je nezbytné poukázat na skutečnost, že právě na tento účet, jak vyplývá z uvedené výpovědi svědka, žalobce předmětné finanční prostředky nechal účelově zaslat. Na další odvolací námitku žalobce reagoval odvolací orgán tak, že na základě písemností uložených ve spisovém materiálu (mj. výpisy z BÚ, peněžní deník likvidátora, potvrzení od KB, a.s.) byla dne 1.3.2007 připsána platba ve prospěch žalobcova účtu č. 35-7799010227/0100 (úschova u advokáta) v částce 800 000,- Kč od SKP společnosti PETROS, s.r.o. Podle odvolacího orgánu žalobce dne 18.7.2007 vyhotovil písemnost nazvanou „zápočet“ mezi společností RAJA a žalobcem jako likvidátorem provedený na základě mandátní smlouvy a jejích dodatků. Odvolací orgán uvedl, že z obsahu písemnosti vyplývá, že likvidátor tímto provedl jednostranný zápočet sjednané odměny – vůči plnění přijatému ve prospěch společnosti RAJA od JUDr. M. S.-SKP PETROS, s.r.o. ve výši 800 000,- Kč ke dni 18.7.2007. Odvolací orgán byl tedy názoru, že úkonem – zápočtem byl žalobce jako věřitel uspokojen a částka, kterou přijal a sám označil jako odměna likvidátora, se tudíž stala žalobcovým příjmem, který byl podle § 3 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. předmětem daně za zdaňovací období roku 2007. Tento názor pak podle odvolacího orgánu potvrzuje i dodatek č. 3 k mandátní smlouvě ze dne 19.3.2007, podle kterého je patrné, že se jednalo o zálohu, kterou žalobce na základě vlastního rozhodnutí přijal. Odvolací orgán rovněž upozornil na to, že součástí spisového materiálu je také jednoduchý pokladní doklad společnosti RAJA, který svědčí o tom, že dne 18.7.2007 žalobci likvidovaná společnost vyplatila hotovost 800 000,- Kč. Jako účel platby je v něm uvedeno „zápočet z 18.7.07 odměna+náklady“. Tuto transakci podle odvolacího orgánu potvrzuje i téhož dne žalobcem vystavená stvrzenka o přijetí hotovosti ve výši 800 000,- Kč. V průběhu odvolacího řízení bylo podle odvolacího orgánu zjištěno a prokázáno, že částka ve výši 800 000,- Kč, která představuje smluvní odměnu likvidátora ve výši 672 737,- Kč a ostatní příjmy s tím související ve výši 127 263,- Kč je v souladu s ust. § 7 odst. 2 písm. b) a § 38 g odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb. nepochybně žalobcovým zdanitelným příjmem roku 2007. Odvolací orgán nepřisvědčil ani námitce žalobce, že jím předložená kopie „Protokolu o jednání před soudem sp.zn. 59 Cm 1/Cm 1/2009 ze dne 20.4.2009 je rozhodnutím jiného orgánu, ke kterému měl správce daně při svém rozhodování přihlížet. Uvedený protokol nemůže být podle odvolacího orgánu „rozhodnutí státního orgánu“, neboť mu chybí základní znaky „rozhodnutí“ a nelze tedy hovořit, že správce daně se tak dopustil pochybení, které žalobce popisuje v souvislosti s touto listinou. Odvolací orgán akceptoval žalobcovo tvrzení, že uvedený protokol předložil proto, aby bylo zjevné, že konkursní správce jednostranný zápočet neuznává a uplatnil nárok u soudu. Pro daňové účely je však podle odvolacího orgánu rozhodující, že částku 800 000,- Kč žalobce v roce 2007 prokazatelně přijal, a proto byla také posouzena jako žalobcův zdanitelný příjem tohoto zdaňovacího období. V této souvislosti shledal odvolací orgán i námitku žalobce týkající se povinnosti likvidátora vyúčtovat všechny svěřené hodnoty ke dni 2.4.2009, tj. ke dni odvolání z funkce likvidátora obchodní společnosti, nedůvodnou. Odvolací orgán dále uvedl, že po prohlášení konkurzu na majetek společnosti RAJA, tj. ke dni 19.7.2007 se ve smyslu ust. § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., likvidace přerušuje. Žalobce jako likvidátor ve společnosti RAJA přijal částku 800 000,- Kč a tato se stala jeho zdanitelným příjmem roku 2007. U poplatníků vedoucích daňovou evidenci pak není pro účely daně z příjmů podstatné, zda se jednalo o zálohu na odměnu či odměnu. Žalobce v žalobě namítal, že byl zkrácen na svých právech tím, že mu byla uložena povinnost zaplatit daň z prostředků, které dle pravomocného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze , č.j. 14 Cmo 335/2009-92 nejsou jeho a na které tudíž nelze nahlížet jako na příjmy dle ust. § 3 a 7 zákona č. 586/1992 Sb. Uvedené rozhodnutí je na vydání předmětné částky do konkursní podstaty úpadce RAJA. Podle žalobce správce daně postupoval v rozporu s ust. § 27 písm. g) zákona č. 337/1992 Sb., nerespektoval § 28 téhož zákona a opakovaně podle žalobce porušil povinnost postupovat v řízení v souladu s ust. § 31 zákona č. 337/1992 Sb. Žalobce namítal, že správce daně prováděl výklad zákona o advokacii, a to hned několika jeho ustanovení, zřejmě ve vztahu k depozitu peněžních prostředků a jeho argumentace je dle názoru žalobce natolik zmatečná, že nelze poznat, o jaká ustanovení zákona své závěry opíral Žalobce také uvedl, že správce daně prováděl výklad mandátní smlouvy a jejích dodatků, přestože z protokolů ze zmíněného řízení věděl, že právě o určitosti této smlouvy a dodatků k ní je vedeno řízení u soudu, které bylo zahájeno dříve, než řízení před správcem daně, čímž podle žalobce překročil svoji pravomoc. Žalobce současně poukázal na fakt, že až do zaplacení po rozsudku Vrchního soudu v Praze uvedené peněžní prostředky nikdy neopustili účet advokátních úschov (depozitní účet) žalobce. Ve vyjádření k žalobě odvolací orgán reagoval na žalobcovy námitky uvedené v jeho žalobě a měl za to, že jeho postup byl zákonný. Navrhl žalobu zamítnout. Při jednání konaném dne 1.10.2015 setrval žalobce na svých právních názorech a procesních stanoviscích, žalovaný se pak z účasti na jednání omluvil a to přípisem ze dne 24.9.2015, v n