4 As 123/2014 — Nejvyšší správní soud

9 A 330/2011- 39 - text 9 pokračování 9A 330/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Gabriely Bašné a Mgr. Martina Kříže a v právní věci žalobce: Global Innovation s.r.o., IČ 289 49 862, se sídlem Praha 10, náměstí Přátelství 1518/3, proti žalovanému: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Praha 2, Štěpánská 15, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.11.2011, č.j. ČOI 100403/11/O100/2500/11/Če/Št, Sp.Zn. ČOI 35615/11/2500, t a k t o: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004Sb., správní řád (dále jen správní řád) zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí ředitele inspektorátu České obchodní inspekce Ústeckého a Libereckého kraje, (dále též ČOI), ze dne 2.9.2011, č.j. ČOI/91126/11/2500/0245-2/R/BL, kterým mu byla uložena úhrnná pokuta ve výši 10 000,-Kč, neboť při zájezdu a předváděcí akci uskutečněné dne 28.3.2011 v Kulturním domě v Mlázovicích u Jičína porušil § 3 písm. c) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“) tím, že nesprávně účtoval cenu zájezdu, když řidič autobusu označeného za předním sklem nápisem „Cestovní kancelář SWISS“ přijal od spotřebitelky bankovku v nominální hodnotě 100,-Kč, ale bezdůvodně při placení spotřebitelce nevrátil 2,-Kč. Tímto jednání žalobce naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 24 odst. 7 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele. Dále porušil § 4 odst. 3 v návaznosti na § 5 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele tím, že uvedl nepravdivý údaj v pozvánce na půldenní zájezd, kde sliboval uskutečnění losování tomboly přímo na akci, ovšem k losování tomboly nedošlo a obchodní zástupce v průběhu akce sdělil, že tombola výrobků, které byly vystaveny na podiu, se losovat nebude. Tímto jednáním žalobce došlo k naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele. V souladu s § 79 odst. 5 správního řádu bylo žalobci také uloženo uhradit paušální částku nákladů řízení ve výši 1.000,-Kč ve smyslu § 6 vyhl. č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám a o výši paušální částky nákladů řízení v platném znění. Soud uvádí, že ke dni 26.4.2012 došlo ke změně obchodní firmy a sídla žalobce, kdy název žalobce Swiss Natur Solution s.r.o. byl nahrazen názvem Global Innovation s.r.o. a sídlo firmy bylo přesunuto z adresy Praha 9 - Kbely, Toužimská 588/70, do nového sídla společnosti Praha 10 – Hostivař, náměstí Přátelství 1518/3. Soud vzal uvedené změny na vědomí a s takto nově označeným žalobcem jednal. Žalobce měl za to, že nebyl prokázán skutek popsaný ve výrokové části napadeného rozhodnutí a tedy nepovažoval vytýkané jednání řidiče autobusu a obchodního zástupce za prokázané. Nesouhlasil s obsahem protokolu a považoval popis předváděcí akce v něm uvedený za nepřesný a zavádějící. Vytýkané jednání není uvedeno v kontrolním protokolu, ale pouze v jeho doplnění, které bylo sepsáno v nepřítomnosti pracovníků nebo obchodního zástupce žalobce a nebylo jimi ani podepsáno. Prováděné kontrole nebyl přítomen žádný zaměstnanec nebo zástupce žalobce, zmocněný nebo oprávněný za něj v rámci kontroly jednat a zastupovat ho. Žalobce dále namítal, že prezentační akci organizačně zajišťoval a realizoval obchodní zástupce, a to v postavení samostatného a nezávislého podnikatele, který není ani zaměstnancem žalobce, ani osobou zmocněnou za něj jednat. Obchodní zástupce vykonává pro žalobce pouze činnost na základě a za podmínek stanovených ve smlouvě o obchodním zastoupení ve smyslu § 652 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obchodní zákoník“). Obchodní zástupce sám za sebe, na vlastní odpovědnost a svým vlastním jménem vyvíjí činnost, která směřuje k uzavírání smluv za žalobce a tyto smlouvy na základě speciální plné moci za žalobce uzavírá. Tato plná moc obchodního zástupce zmocňuje výhradně k uzavírání smluv a ne k jednání za žalobce. Jednání obchodního zástupce tak není jednáním žalobce. Tato skutečnost vyplývá z právních předpisů a správní orgán je proto povinen ji zohlednit, neboť je povinen zkoumat, který subjekt je za dané jednání odpovědný, resp. kdo je v daném případě jednající osobou. S ohledem na shora uvedené, tak žalobce nenese právní odpovědnost za to, jakým způsobem obchodní zástupce vykonává svou vlastní podnikatelskou činnost. Za způsob výkonu činnosti, která směřuje k uzavření smlouvy, odpovídá sám obchodní zástupce podle § 654 obchodního zákoníku a žalobce je smlouvou vázán pouze vůči kupujícím. Za jednání obchodního zástupce žalobce nenese deliktní odpovědnost. Jelikož žalobce nepořádal předmětnou akci, nelze ho shledat odpovědného za způsob vedení propagační akce obchodním zástupcem. Nadto se jednání v daném případě měla dopustit osoba označovaná jako „Petr“ spolu se svými asistenty. Z kontrolního protokolu ovšem nevyplývá, zda se jedná o osoby zmocněné jakkoliv jednat za žalobce, když výběr asistentů je věcí obchodního zástupce. Žalobce v této souvislosti odkázal na Smlouvu o obchodním zastoupení uzavřenou s panem J.B., z níž dle žalobce vyplývá rozsah zmocnění k zastupování žalobce. Žalobce se necítí být odpovědný ani za jednání řidiče autobusu, který nesprávně účtoval cenu jízdného, popř. nevystavil řádně doklad o úhradě, neboť řidič není jeho zástupcem, zaměstnancem ani zmocněncem, doprava byla zajištěna externí firmou a označení „Cestovní agentura Swiss“ také není jeho označením. Podle žalobce nebylo jednání řidiče jeho jednáním. Žalobce ani nebyl se spotřebiteli ve smluvním vztahu, jehož předmětem by byla jejich přeprava, neboť nebyl stranou smlouvy o přepravě osob uzavřené podle § 760 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). S ohledem na to nemohl žalobce odpovídat za případné pochybení v rámci činnosti jiného podnikatelského subjektu. Žalobce tvrdil, že rozhodující je povaha právního vztahu mezi žalobcem a jednající osobou, nikoliv to, jak byla akce prezentována navenek (v pozvánkách, v označení autobusu). To, že akce byla navenek zaštítěna žalobcem, jehož výrobky zde měly být nabízeny, ještě neznamená, že veškeré jednotlivé činnosti související s akcí prováděly osoby jednající za něho. Pokud v souvislosti s nabídkou výrobků žalobce byly jednotlivé úkony zajištěny činností jiných podnikatelských subjektů, neznamená to, že na něho přešla odpovědnost za případné správní delikty spáchané těmito jinými subjekty, které nesou za své jednání vlastní právní odpovědnost. Správní orgán nezdůvodnil, na základě jakých zákonných ustanovení nebo smluvních ujednání nese žalobce odpovědnost za autonomní podnikatelskou činnost od něj zcela odlišných subjektů. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je tedy navíc nedostatečné. Výklad správního orgánu umožňuje, aby podnikatelé přenášeli odpovědnost za své jednání na jiné subjekty, v krajním případě bez jejich vědomí a proti jejich vůli, pouze na základě toho, že své jednání zaštítí jejich firmou. Závěrem žalobce nesouhlasil s tím, že by v daném případě nebyla losována tombola, která byla deklarována v pozvánce. Zdůraznil, že o konkrétním průběhu akce rozhoduje obchodní zástupce a žalobce nemůže nijak ovlivnit a zasahovat do této jeho vlastní podnikatelské činnosti. V daném je navíc nepochybné, že na akci bylo losováno, když výhrou bylo věcné zvýhodnění, tedy penězi ocenitelné plnění. Na pozvánce nebylo deklarováno poskytnutí určitých konkrétních výher. Přitom výrobky, vystavené na akci, nepochybně nepředstavují „tombolu“ (jak je uvedeno v protokole), nýbrž nabídkový sortiment prodávajícího. Po ukončení akce byly přitom hodnotné věcné dary rozdány všem zúčastněným, tedy i těm, kteří nic nekoupili nebo nebyli vylosováni. Obchodní zástupce tak poskytl dárky v širším rozsahu, než pokud by odměnil pouze vylosované osoby, tj. příslib odměnit vylosované překročil ve prospěch spotřebitelů. Žalobce žádal, aby soud žalobou napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí správního orgánu I. stupně, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný argumentoval obdobě jako v odůvodnění svého rozhodnutí. K námitce žalobce, že nepovažuje vytýkané jednání řidiče autobusu a obchodního zástupce za prokázané, jeho nesouhlasu s obsahem protokolu, ve kterém není vytýkané jednání uvedeno, neboť je popsáno až v jeho doplnění, které bylo sepsáno v nepřítomnosti pracovníků nebo obchodního zástupce žalobce a nebylo jimi ani podepsáno a dále, že provádění kontroly nebyl přítomen žádný zaměstnanec nebo zástupce žalobce žalovaný uvedl, že považuje spáchání obou správních deliktů za dostatečně prokázané. Porušení zákona o ochraně spotřebitele vyplý