5 Afs 188/2004 — Nejvyšší správní soud

6 Af 1/2012- 89 - text 29 pokračování 6Af 1/2012 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Dany Černé v právní věci žalobce: LEKOSTA, s.r.o., se sídlem Sokolov, Jelínkova 1871, IČ: 26434504, zastoupen JUDr. Františkem Grznárem, advokátem se sídlem Horšovský Týn, Nám. Republiky 108, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Brno, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutím Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 2. 11. 2011, čj. 12420/11-1300-104880, čj. 12804/11-1300-104880, čj. 13351/11-1300-104880, a ze dne 11. 11. 2011, čj. 13807/11-1300-104880, čj. 13808/11-1300-104880, čj. 13809/11-1300-104880, čj. 13810/11-1300-104880, čj. 13811/11-1300-104880, čj. 13812/11-1300-104880, t a k t o: I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 2. 11. 2011, čj. 12420/11-1300-104880 (dále jen „Rozhodnutí č. 12420“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období listopad 2006, vydanému Finančním úřadem pro Prahu 5 dne 8. 10. 2008 pod č.j. 398080/08/005512/4913, kterým byla žalobci dodatečně vyměřena daň ve výši + 332.152,- Kč. Žalobce se dále žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 2. 11. 2011, čj. 12804/11-1300-104880 (dále je „Rozhodnutí č. 12804“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období březen 2006, vydanému Finančním úřadem pro Prahu 5 dne 8. 10. 2008 pod č.j. 398064/08/005512/4913, kterým byla žalobci dodatečně vyměřena daň ve výši + 396.276,- Kč. Žalobce se dále žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 2. 11. 2011, čj. 13351/11-1300-104880 (dále je „Rozhodnutí č. 13351“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období červenec 2006, vydanému Finančním úřadem pro Prahu 5 dne 8. 10. 2008 pod č.j. 398066/08/005512/4913, kterým byla žalobci dodatečně vyměřena daň ve výši + 296.400,- Kč. Žalobce se dále žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 11. 11. 2011, čj. 13807/11-1300-104880 (dále je „Rozhodnutí č. 13807“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období leden 2005, vydanému Finančním úřadem pro Prahu 5 dne 7. 10. 2008 pod č.j. 397817/08/005512/4913, kterým byla žalobci dodatečně vyměřena daň ve výši + 323,- Kč. Žalobce se dále žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 11. 11. 2011, čj. 13808/11-1300-104880 (dále je „Rozhodnutí č. 13808“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 2005, vydanému Finančním úřadem pro Prahu 5 dne 8. 10. 2008 pod č.j. 398048/08/005512/4913, kterým byla žalobci dodatečně vyměřena daň ve výši + 9.360,- Kč. Žalobce se dále žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 11. 11. 2011, čj. 13809/11-1300-104880 (dále je „Rozhodnutí č. 13809“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období červen 2005, vydanému Finančním úřadem pro Prahu 5 dne 8. 10. 2008 pod č.j. 398050/08/005512/4913, kterým byla žalobci dodatečně vyměřena daň ve výši + 4.250,- Kč. Žalobce se dále žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 11. 11. 2011, čj. 13810/11-1300-104880 (dále je „Rozhodnutí č. 13810“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období srpen 2004, vydanému Finančním úřadem pro Prahu 5 dne 7. 10. 2008 pod č.j. 397773/08/005512/4913, kterým byla žalobci dodatečně vyměřena daň ve výši + 2.717,- Kč. Žalobce se dále žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 11. 11. 2011, čj. 13811/11-1300-104880 (dále je „Rozhodnutí č. 13811“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období červenec 2004, vydanému Finančním úřadem pro Prahu 5 dne 7. 10. 2008 pod č.j. 397768/08/005512/4913, kterým byla žalobci dodatečně vyměřena daň ve výši + 2.792,- Kč. Žalobce se dále žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 11. 11. 2011, čj. 13812/11-1300-104880 (dále je „Rozhodnutí č. 13812“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období červen 2004, vydanému Finančním úřadem pro Prahu 5 dne 7. 10. 2008 pod č.j. 397765/08/005512/4913, kterým byla žalobci dodatečně vyměřena daň ve výši + 5.991,- Kč. Předmětem sporu je neuznání nároku na odpočet daně v žalobcem deklarovaných přijatých plnění v devíti různých zdaňovacích obdobích. V jednotlivých zdaňovacích obdobích se jedná o faktury dodavatelů žalobce vystavené společností FEN-FIRMA ELEKTRONAVRÁTIL s.r.o., GLYUK s.r.o., VALATANA s.r.o. a společnost KERT s.r.o. Žalobce v žalobě uvedl, že při zahájení spolupráce o konání prací stavebních dodavatelským způsobem společnost GLYUK s.r.o. předložila žalobci kopii registrace plátce daně z přidané hodnoty a výpis z obchodního rejstříku. Dále při vystavování faktur vždy účtovala daň z přidané hodnoty. Žalobce měl tedy dostatečně dokladováno, že dodavatel – společnost GLYUK s.r.o. je daňovým subjektem a plátcem daně z přidané hodnoty. Tuto skutečnost následně správce daně potvrdil. Žalobce tak neměl důvod pochybovat o na počátku ověřených skutečnostech, a nepředpokládal, že by v průběhu doby došlo ke změně registrace. Žalobce namítal, že v rámci důkazního řízení předložil uzavřenou smlouvu o dílo, předávací protokoly, doklady o úhradě vyúčtované částky včetně čestného prohlášení vystavitele daňových dokladů, na základě kterých poté žalobce uplatnil odpočet daně z přidané hodnoty v dobré víře. V běžné podnikatelské praxi, zejména ve stavební činnosti, se vesměs na drobné či pomocné práce písemné smlouvy nevyhotovují, smluvní vztah je uzavřen konkludentně a v převážné většině se ti, kteří vykonávají činnost ve stavebnictví, vykazují registrací k DPH. Žalobce poukázal na to, že správce daně uvedl den, ke kterému byla společnosti GLYUK s.r.o. zrušena registrace. Naproti tomu čestné prohlášení o opaku – o plátcovství tohoto subjektu – pak navozuje otázku, bylo-li rozhodnutí o registraci k DPH platně doručeno a je-li pravomocné. Sám vystavovatel dokladů se nadále za plátce daně z přidané hodnoty považuje, daňové doklady nadále vystavuje a vydal o svém plátcovství i čestné prohlášení, které žalobce správci daně doručil v rámci prováděné kontroly. Následně uzavřená smlouva o dílo, plnění díla, jeho předání a převzetí, vystavení faktury a její proplacení včetně vykázané daně z přidané hodnoty jsou maximálním počinem, který žalobce mohl učinit a v dobré víře. Jestliže dle vydaného dokladu žalobce daň z přidané hodnoty uhradil, pak je nanejvýš nespravedlivé, aby byl žalobce nucen příslušnou daň uhradit podruhé. Poprvé, když jí uhradil vykazujícímu subjektu a nyní, když jí má jako neoprávněně vykázanou vrátit a ještě za to být sankcionován. Žalobce poukázal na to, že žalovaný sám připustil, že si žalobce dobře prověřil, že společnost GLYUK s.r.o. byla od 12. 8. 2002 až do 27. 9. 2005 registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty. Pokud vystupovala jako plátce i po tomto datu, činila tak v rozporu se zákonem. Žalobce dále namítal, že řízení předcházející vydání rozhodnutí správního orgánu v I. stupni je stiženo vadou, kterou žalobce spatřoval v pochybení při doručování. Žalobce uvedl, že výzvy, které měl správce daně žalobci zasílat, nebyly žalobci doručovány a že mu rovněž nebylo doručeno oznámení o zahájení řízení. Žalobce namítal rozpor doručování v daném případě s ustanoveními § 21 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Správní orgán doručoval žalobci (právnické osobě) na adresu, která není vedena v obchodním rejstříku jako sídlo. Podle názoru žalobce v důsledku tohoto postupu trpí řízení od počátku nezhojitelnou vadou, kterou ani odvolací orgán neodstranil. Podle žalobce správní řízení ve věci napadených rozhodnutí v daňovém řízení v I. stupni ani v odvolacím řízení nebylo možno konat, jelikož nebylo dosud řádně zahájeno. Žalobce dále namítl rozpor napadených rozhodnutí s ustanovením § 69 správního řádu, když podle názoru žalobce tato rozhodnutí nemají náležitosti taxativně v tomto ustanovení stanovené. Dále žalobce uplatnil