7 As 24/2007 — Nejvyšší správní soud

5 A 176/2014- 90 - text 23 pokračování 5A 176/2014 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudců Mgr. Milana Taubera a Mgr. Gabriely Bašné v právní věci žalobce: RegioJet a. s., IČO 28333187, se sídlem náměstí Svobody 86/17, Brno, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, zastoupen JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou, se sídlem Karlovo náměstí 287/18, Praha 2, za účasti: České dráhy, a. s., IČO 70994226, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 8. 2014, č. j. MHMP1108629/2014/RFD-Kr/2014, t a k t o : I. Rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 14. 8. 2014, č. j. MHMP1108629/2014/RFD-Kr/2014, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 11 228 Kč. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Základ sporu Žalovaný rozhodnutím ze dne 14. 8. 2014, č. j. MHMP1108629/2014/RFD-Kr/2014, zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Regionálního organizátora pražské integrované dopravy (dále též „ROPID“ nebo „povinný subjekt“) ze dne 7. 7. 2014, č. j. ZŘ/352/14/Sta (dále též „rozhodnutí I. stupně“), kterým ROPID částečně nevyhověl žádosti žalobce ze dne 13. 12. 2013 o poskytnutí informací. Žalobce v uvedené žádosti požadoval poskytnutí následujících informací, které se týkaly financování provozu drážní osobní dopravy v kraji, kterou zajišťovala společnost České dráhy, a. s. (dále též „ČD“ nebo „dopravce“) na základě smlouvy o závazku veřejné služby v drážní dopravě z roku 2009. Žalobce žádal o poskytnutí informací, které se týkaly poskytovaných kompenzací, a o jejich doložení ze strany ČD v takové podobě, aby dostatečně transparentně doložily, zda kompenzace vyplacené ČD byly vyplaceny v souladu se smlouvou a provedenými dopravními službami. Meziroční navýšení výše kompenzace a. Celkové meziroční navýšení […] b. Inflace […] c. Navýšení/ponížení objednaného výkonu Smlouva umožňuje navýšení nebo snížení objednaného výkonu ve vlkm. i. Pokud došlo k navýšení počtu vlkm vletech 2012-2013, doložte úplnou kalkulaci, na jejímž základě jste dopravci uznali nárok na navýšení absolutní (celkové) výše kompenzace za každý extra vlkm, a to na každou linku zvlášť. ii. Pokud jste naopak přistoupili ke snížení objednávaných výkonů, doložte rovněž podrobnou kalkulaci, která dokládá, o kolik byla výše kompenzace snížena. iii. Pokud se výše ceny za navýšené/ponížené vlkm nerovnají výši dotace za vlkm na dané lince, poskytněte nám odůvodnění a kalkulace, proč tomu tak není. iv. Doložte všechny existující dokumenty týkající se navýšení kompenzací vyplacených z rozpočtu kraje, zejména kalkulace, alespoň na úrovni položek dle vyhlášky 241/2005 Sb., resp. 296/2010 Sb. d. Nepředvídatelné a státem způsobené zvýšení cen […] e. Jiný důvod navýšení kompenzace […] Snížení/zvýšení výše kompenzace v souvislosti s nasazením souprav financovaných z ROP f. Seznam vozidel […] g. Umístění vozidel […] h. Vliv na kompenzace […] Výkazy příjmů, nákladů a dotací podle linek Z důvodu rozdílů ve výši čerpaných dotací na jednotlivé linky žádáme o poskytnutí informací v členění podle jednotlivých linek objednaných krajem. […] Žádáme tímto o výkazy kompenzací podle jednotlivých linek (úseky drah), a to nejlépe v členění, v jakém je ČD předkládají Ministerstvu dopravy, nebo ve členění obdobném. Pokud tato data od ČD nemáte k dispozici, žádáme o vysvětlení, jakým způsobem jako řádný hospodář organizujete veřejnou dopravu v kraji a kontrolujete výdaje z krajského rozpočtu na zajištění regionální osobní drážní dopravy. ROPID žádosti částečně nevyhověl v části týkající se bodů 1. c. iv. a bodu 3. Ve vztahu k žádosti pod bodem 1. c. iv. uvedl, že požadované výkazy jsou přílohami jednotlivých dodatků ke Smlouvě o závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě a o úhradě prokazatelné ztráty Dopravce ze dne 2. 12. 2009 (dále též „Smlouva“), konkrétně se jednalo o přílohy č. 3 a č. 3a Smlouvy a jejích dodatků. Povinný subjekt tyto přílohy poskytl částečně a vyloučil informace týkající se detailních položek jednotlivých nákladů a výnosů, které vypovídaly o nákladech a výnosech dopravce. Podle názoru povinného subjektu tyto informace představovaly obchodní tajemství, pročež je nebylo možné dle § 9 informačního zákona poskytnout. Ve vztahu k žádosti pod bodem 3 povinný subjekt uvedl, že nemohl informace poskytnout, protože nedisponuje výkazy příjmů, nákladů a dotací řazených podle jednotlivých linek. Přitom žádný právní předpis mu neukládal, aby zpracovával informace týkající se detailů jednotlivých linek. Žalovaný ve vztahu k obsahovým a kvalitativním náležitostem rozhodnutí I. stupně odkázal na své předchozí rozhodnutí ze dne 30. 5. 2014, č. j. MHMP-6992756/2014-RFD/FD-Kr. Dále se ztotožnil s názorem povinného subjektu, že odepřené informace ve vztahu k bodu 1. c. iv. žádosti byly chráněny obchodním tajemstvím a že informacemi ve vztahu k bodu 3 žádosti povinný subjekt nedisponoval ani disponovat nemusel. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného Žalobou podanou dne 14. 10 2014 napadl žalobce nadepsané rozhodnutí žalovaného. Žalobce se v rámci prvního oblasti námitek domnívá, že pro kvalifikaci obchodního tajemství se ve smyslu přechodného ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, použije § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který definuje 5 kumulativních podmínek. Podle žalobce odůvodnění žalovaného dostatečně nedokládá naplnění všech znaků obchodního tajemství. Označení určité informace za obchodní tajemství je samo o sobě bezpředmětné, jelikož rozhodující je faktické naplnění všech zákonných podmínek. Napadené rozhodnutí neodpovídá požadavkům § 68 odst. 1 a 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, pročež je nepřezkoumatelné. Přitom ani ve spojení s rozhodnutím I. stupně nesplňuje požadavky na detailní a podrobné odůvodnění. Žalobce dále uvádí, že rozsah informací, které lze poskytnout dle § 9 odst. 2 informačního zákona, je dán rozsahem, který je nezbytný pro posouzení hospodárnosti využití veřejných prostředků, jak potvrdil Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 3 Ads 33/2006. Pokud souhrnný údaj není dostatečný, je nutné poskytnou i další informace potřebné k posouzení, což uvedl Nejvyšší správní soud i v rozsudku sp. zn. 7 A 118/2002. Žalobce považuje za nepodloženou spekulaci, pokud žalovaný tvrdí, že zveřejnění výkazů by mohlo vést ke snížení ekonomických výsledků dopravce. Postup žalovaného je i v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (dále jen „nařízení“), a sdělením Komise o výkladových pokynech pro nařízení (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici (2014/C 92/01) (dále jen „výkladové pokyny“), konkrétně bodem 2.3.2 výkladových pokynů. Smlouva o závazku veřejné služby s ČD, která byla uzavřená bez otevřeného výběrového řízení, navíc podle bodu (30) preambule nařízení podléhá vyšším požadavkům na transparenci. ROPID a žalovaný paradoxně chrání zájem ČD na utajení jeho hospodaření s kompenzacemi na úkor zájmu na co nejvyšší úspoře. Žalobce odkazuje i na čl. 3 odst. 2 Úmluvy Rady Evropy o přístupu k úředním dokumentům a rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 A 118/2002 a Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 31 Ca 189/2000. Smyslem § 9 odst. 2 informačního zákona je nejen umožnění veřejné kontroly hospodaření s veřejnými prostředky, ale i snížení nevědomosti žadatele a zajištění transparentnosti vztahů, které se týkají hospodaření s veřejnými prostředky. U informací dokládajících hospodaření s veřejnými prostředky je legitimně prolomena ochrana obchodního tajemství. Jelikož informační zákon provádí čl. 17 Listiny základních práv a svobod, výluky z práva na poskytování informací nemohou být extenzivní. Žalobci byla poskytnuta pouze informace o celkové výši kompenzace vyplacené ČD v jednotlivých letech. Z tohoto údaje však není možné určit, zda se jedná o skutečné výdaje, které byl kraj povinen vydat, tedy zda jejich výše byla opodstatněná, na základě čeho byla stanovena a zda byla nárokována oprávněně – nedošlo-li k překompenzaci. Každý subjekt, který žádá finanční prostředky od kraje, musí být připraven transparentně a ověřitelně doložit oprávněnost svého nároku. Žádné informace, které takový nárok prokazují, nemohou být chráněny jako obchodní tajemství. Veřejný zájem na zveřejnění kalkulací je posílen také tím, že ČD jsou ze 100 % vlastněny státem a jejich činnost je převážně financována z veřejných prostředků, v čemž žalobce odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 48/2011. Z odkazu žalovaného na nález Ústavního soudu sp. zn.