1Afs 7/2007 — Nejvyšší správní soud

6 Af 4/2014- 84 - text 23 6Af 4/2014 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové v právní věci žalobce: M. B., zastoupen JUDr. Andreou Vikovou, advokátkou, se sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 11. 2013, č.j. 28103/13/5000-14503-710158, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 11. 2013, č.j 28103/13/5000-14503-710158 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti exekučnímu příkazu na prodej nemovitostí vydanému Finančním úřadem pro Prahu 1 dne 14. 11. 2007, pod č.j. 335567/07/001941/7878 (dále jen „exekuční příkaz“) k vymožení vykonatelného nedoplatku v částce 2.767.472 Kč, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. [2] Žalobce v podané žalobě uvedl, že správce daně před vydáním napadeného rozhodnutí doplnil dokazování, když vycházel mimo jiné z dokazování provedeného pro účely navazujícího řízení po zrušujícím rozsudku Městského soudu v Praze ve věci sp.zn. 8 Ca 372/2008. Namítal, že napadené rozhodnutí bylo vydáno, aniž by byl žalobce seznámen před vydáním rozhodnutí se zjištěnými skutečnostmi a důkazy, které je prokazují, a bylo mu umožněno, aby se k nim ve stanovené lhůtě vyjádřil, popř. navrhl provedení dalších důkazních prostředků. Žalovaný tak dle žalobce porušil ustanovení § 115 odst. 2 a 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Tento postup žalovaného mohl mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. [3] Žalobce dále namítl, že v řízení nebylo prokázáno, že všechny sporné písemnosti byly žalobci doručeny, když naopak z důkazů vyplynulo, že nebylo doručováno řádným způsobem. Uvedl také, že mu doposud nebyla doručena rozhodnutí finančního ředitelství o zamítnutí jeho odvolání proti rozhodnutím uvedeným v exekučním příkaz pod položkou 001 – pořadí 1 až 6, ani rozhodnutí správce daně o zastavení odvolacích řízení proti rozhodnutí uvedeným v exekučním příkazu pod položkou 001 – pořadí 10 až 20, ani rozhodnutí správce daně uvedená v exekučním příkazu pod položkou 001 – pořadí 21 až 72, pod položkou 002 – pořadí 1 až 21 a pod položkou 003 – pořadí 1 až 5. Dle žalobce mu doposud nebyly doručeny ani výzvy správce daně podle ustanovení § 48 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků k doplnění odvolání proti rozhodnutím uvedeným v exekučním příkazu pod položkou 001 – pořadí 10 až 20. [4] Žalobce dále uvedl, že u tvrzených dat doručení 11. 8. 2004, 22. 11. 2004, 26. 11. 2004, 21. 12. 2004, 25. 11. 2004, 17. 2. 2005, 10. 5. 2005, 20. 7. 2005, 23. 8. 2008 a 3. 3. 2006 není vůbec žalovaným v přehledu uvedeno, jakým způsobem byly jednotlivé písemnosti doručovány a ani to není nijak prokázáno. Pokud by tato data měla být datem doručení prostřednictvím České pošty, s.p., žalovaný by tak usuzoval z dodejek. Žalobce v této souvislosti namítl, že podpise na dodejkách nejsou jeho podpisy a písemnosti doručované těmito dodejkami nepřevzal. Dále uvedl, že žalovaný v rozhodnutí ze dne 21. 7. 2008, které zdejší soud zrušil rozsudkem sp.zn. 8 Ca 372/2008, uvedl datum 8. 9. 2003 jako den doručení rozhodnutí pod položkou 001 – pořadí 1 exekučního příkazu, zatímco v napadeném rozhodnutí žalovaný uvedl den 11. 8. 2014. Uvedl, že rozhodnutí mu nebylo doručeno ani v jednom tomto termínu. Dále k datu doručení 3. 3. 2006 u rozhodnutí uvedených v exekučním příkazu pod položkou 002 – pořadí 1 až 21, pod položkou 003 – pořadí 2 a pod položkou 003 – pořadí 3 až 5, uvedl, že tento den žádnou písemnost nepřevzal, přičemž zároveň žalovaný v prvním rozhodnutí o odvolání ze dne 21. 7. 2008 uváděl, že v tento den správce daně doručoval veřejnou vyhláškou podle ustanovení § 19 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v rozhodném znění (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“). [5] Žalobce namítal, že doručování veřejnou vyhláškou bylo nezákonné, neboť správci daně byl v době doručování všech písemností znám jeho pobyt z dopisu ze dne 31. 10. 2013. Adresa žalobce pro doručování platila až do sdělení nové adresy dopisem ze dne 10. 3. 2006. Uvedl, že se na této adrese (B. C. a.s., N. P. 959/27, P. 1) zdržoval a přebíral poštu. Dále uvedl, že žalovaný si je této nezákonnosti doručování veřejnou vyhláškou vědom, když tento způsob doručení označuje jako nadbytečný, neboť písemnosti byly již dříve doručeny fikcí podle ustanovení § 17 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků. Žalobce namítl, že žalovaný tyto písemnosti, které nadbytečně doručoval správce daně veřejnou vyhláškou, v rozhodnutí nekonkretizuje. Ohledně data 3. 3. 2006 žalovaný dále ve vyjádření k žalobě vedené pod sp. zn. 8 Ca 231/2009 uvedl, že k uložení na poštu mělo dojít 23. 11. 2005, což žalobce v replice zpochybnil, neboť veškerá tato rozhodnutí byla dle exekučního příkazu vydána až 8. 12. 2005, tudíž je správce daně nemohl doručovat v listopadu 2005. [6] Dále žalobce uváděl, že ne ve všech v žalobě uvedených případech mu byly předány kopie dodejek. Stejně tak neobdržel ani kopie rozhodnutí uvedených pod položkou 001 – pořadí 23 až 43 a pod položkou 001 – pořadí 44. Dále dle žalobce žalovaný v rozhodnutí neuvádí, která rozhodnutí byla předána osobně a která doručena prostřednictvím pošty a která oběma způsoby. Tvrzením, že některé písemnosti byly žalobci pouze předány osobně, pak žalovaný sám zpochybňuje tvrzení, že všechny písemnosti byly žalobci řádně doručeny poštou. Zároveň také není jasné, co žalovaný považuje za doručení osobním předání. Za toto doručení nelze dle žalobce považovat předání fotokopie rozhodnutí spolu s dodejkou dne 22. 6. 2006 a dne 7. 4. 2006, nadto nepříslušným orgánem. Dále namítl, že v exekučním příkazu je navíc uveden jako jeden z exekučních titulů výkaz nedoplatků pod podložkou 001 sestavený ke dni 17. 8. 2005. Tento výkaz byl tedy sestaven před předáním fotokopií žalobce v roce 2006 a navíc obsahuje rozhodnutí 23, 43 a 44, která žalobci nebyla předána nikdy ani ve fotokopiích. Takový výkaz nedoplatků tak dle žalobce nemůže být řádným exekučním titulem. Dále žalobce dodal, že v letech 2004 a 2005 mu nebyly doručeny ani další písemnosti, které mohly mít vliv na uplatňování jeho práv. Některé z nich mu byly předány v kopiích dne 7. 4. 2006, jiné neobdržel vůbec. Z toho důvodu považoval žalobce napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a pro nepřezkoumatelnost. [7] Dále uvedl, že podle ustanovení § 31 odst. 8 písm. a) zákona o správě daní a poplatků a ustanovení § 92 odst. 5 písm. a) daňového řádu prokazuje doručení vlastních písemností správce daně. Správce daně i žalovaný dle názoru žalobce tato ustanovení porušily, když žalovaný nadto porušil ještě ustanovení § 92 odst. 2 a § 8 odst. 1 daňového řádu. Dále se v žalobě žalobce vyjádřil k jednotlivým důkazům, z nichž vycházel žalovaný. [8] Ke sdělení České pošty, s.p. ze dne 21. 3. 2006 uvedl, že neodpovídá skutečnosti, neboť mu předmětné zásilky nebyly doručeny, jejich převzetí nestvrdil svým podpisem a číslem průkazu totožnosti. Uvedl, že toto sdělení se navíc týká pouze dvou zásilek údajně doručených dne 17. 2. 2005 a 25. 11. 2005, a pošta dále své sdělení ničím nedoložila. Uvedl, že ze znaleckého posudku soudního znalce PhDr. J. V. ze dne 15. 10. 2008 vyplývá, že podpis na dodejce ze dne 17. 2. 2005 není podpisem žalobce. K druhé dodejce uvedl, že v dané době měl nový průkaz totožnosti, takže číslo občanského průkazu uvedené na dodejce je chybné. K tvrzení žalovaného, že rozhodnutí obsahuje písařskou chybu (namísto 25. 11. 2005 se má jednat o 25. 11. 2004), uvedl, že toto není možné prokázat. [9] Ke sdělení České pošty, s.p. ze dne 8. 10. 2008 uvedl, že výzva správce daně k součinnosti se týkala pouze části písemností, jejich doručení je sporné. Ze sdělení dále vyplynulo, že Česká pošta, s.p. nemá žádné doklady k zásilkám z roku 2004 (eviduje doklady pouze po dobu 3 let) a má podklady pouze ohledně dvou zásilek z roku 2005, když předložila kopie doručovacích karet ze dne 17. 2. 2005 a 23. 8. 2005. Opětovně namítl, že žádnou z uvedených zásilek nikdy osobně nepřevzal. Ke kartě ze dne 17. 2. 2015 uvedl, že podpis na dodejce není jeho podpisem, což prokazuje výše uvedený znalecký posudek. Ke kartě ze dne 23. 8. 2005 uvedl, že vzhledem k tomu, že je na ní uvedeno číslo jeho starého občanského průkazu, který v té době již neměl žalobce k dispozici, je zřejmé, že doručovací karty obsahují údaje, které neodpovídají skutečnosti. [10] K rozhodnutí o zřízení zástavního práva ze dne 30. 1. 2006 a odvolání žalobce ze dne 24. 2. 2006 proti tomuto rozhodnutí uvedl, že nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že nenapadl pravost podpisů na dodejkách vyjma platebních výměrů uve