2 Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

8 A 182/2016- 80 - text 10 pokračování 8A 182/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a Mgr. Jany Jurečkové v právní věci žalobce proti žalovanému T. H. zastoupena advokátem Mgr. Bc. Filipem Schmidtem, LL. M., se sídlem Praze 7, Ovenecká 78/33 Ministerstvo vnitra se sídlem Praha 4, nám. Hrdinů 1634/3 v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu T a k t o: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá práva na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: I. Základ sporu 1. Žalobkyně se včas podanou žalobou dne 11. 10. 2016 domáhala u Městského soudu v Praze zrušení sdělení Ministerstva vnitra, Odbor správních činností, ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV-67355-26/SC-2012, jímž byla žalobkyně informována, z jakých důvodů nelze vyhovět její žádosti o potvrzení změny rodného čísla. In eventum v petitu své žaloby navrhovala, aby soud označil sdělení žalovaného ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV-67355-26/SC-2012, jako nezákonný zásah správního orgánu. 2. V podané žalobě se žalobkyně označuje jako osoba neutrálního pohlaví, napadá postup Ministerstva vnitra, spočívající v nezahájení řízení o změně rodného čísla a v nezměnění rodného čísla žalobkyně do neutrálního tvaru, resp. v nezměnění rodného čísla do ženského tvaru. 3. Nezákonnost postupu žalovaného spatřovala v tom, že sdělení žalovaného je postaveno na tom, že nepodstoupila chirurgický zákrok spojený se znemožněním reprodukční funkce, a tedy nebyla splněna podmínka pro změnu rodného čísla – změna pohlaví ve smyslu ustanovení § 29 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 4. Žalobkyně uváděla, že má v osobních dokladech uvedeno mužské pohlaví, s nímž se však již od raného dětství neidentifikuje a cítí se být osobou bez přiřazeného pohlaví, v případě nutnosti výběru mezi pohlavím mužským a pohlavím ženským by přitom preferovala pohlaví ženské, ačkoli se za ženu nepovažuje, pročež necítí potřebu mít ženské pohlavní orgány. Skutečnost, že má v osobních dokladech údaj o mužském pohlaví a že je její rodné číslo vedeno jako v případě muže, ji dle odborného posudku psychicky frustruje. Žalobkyně se proto domáhá umožnění změny rodného čísla do neutrální podoby, popř. alespoň do podoby ženské, aniž by byla nucena absolvovat chirurgický zákrok, v jehož důsledku by ztratila schopnost reprodukce, jak předpokládá ustanovení § 29 odst. 1 občanského zákoníku. 5. Ze správního spisu soud ověřil, že zástupce žalobkyně podal na Ministerstvu vnitra, Odbor správních činností, žádost o potvrzení změny rodného čísla, fyzické osoby Taylor Hammerschmied, nar. 18. 7. 1977 Praha 2, a přiložil plnou moc, fotokopii občanského průkazu žadatelky, fotokopii hlášení o narození dítěte. 6. Žalovaný posoudil žádost žalobkyně ze dne 8. 7. 2016 doručenou dne 18. 7. 2016 jako podnět k provedení změny jejího rodného čísla. Na tuto žádost odpověděl sdělením ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV-67355-26/SC-2012, které bylo posléze napadeno svou žalobou. V tomto sdělení žalovaný informoval žalobkyni o tom, že změna rodného čísl je prováděna pouze v případech stanovených v §17 odst. 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, tedy bylo-li totožné rodné číslo přiděleno dvěma nebo více nositelům rodného čísla, bylo-li přiděleno chybné rodné číslo, došlo-li k osvojení nezletilé fyzické osoby, nebo došlo-li ke změně pohlaví. Požadovanou změnu rodného čísla tedy nelze provést, aniž žadatelka doloží lékařskou zprávu o dokončení změny pohlaví; bez tohoto lékařského osvědčení není podle stávající právní úpravy možno správní řízení o změně (resp. o přidělení nového) rodného čísla zahájit. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 7. Žalobkyně ve své žalobě proti sdělení žalovaného ze dne 11. 8. 2016 uplatnila eventuální petit. Jednak navrhla sdělení žalovaného ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV-67355-26/SC-2012, zrušit jako správní rozhodnutí a in eventum navrhla, aby Městský soud v Praze určil, že sdělením žalovaného ze dne 11. 8. 2016 došlo k nezákonnému zásahu do jejích práv. 8. Žalobkyně se dovolávala obecně Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, sjednané v Římě dne 4. listopadu 1950, s tím, že žalovaný má povinnost postupovat takovým způsobem, aby jeho činnost byla předně v souladu s těmito předpisy vyšší právní síly. 9. Žalobkyně namítala, že podle judikatury Nejvyššího správního soudu je nezákonným zásahem také opomenutí konat a nezákonná nečinnost, a že žalovaný měl buď zahájit řízení o změně rodného čísla, anebo učinit jiné kroky proto, aby dostál povinnosti respektovat ústavní pořádek České republiky i vyhlášené mezinárodní smlouvy. 10. Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ze dne 10. 11. 2016 navrhnul žalobu zamítnout s tím, že nebyla prokázána žádná skutečnost, jež by byla důvodem pro provedení změny rodného čísla žalobkyně ve smyslu zákona o evidenci obyvatel. Dále poukázal na „Zprávu o šetření ve věci diskriminace z důvodu pohlavní identifikace“ ze dne 29. 6. 2015, v níž veřejná ochránkyně práv neshledala v postupu Ministerstva vnitra pochybení. 11. Žalobkyně v replice ze dne 18. 4. 2017 informovala mj. o své ústavní stížnosti a usnesení Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2016, sp. zn. III. ÚS 3376/16, jímž byla ústavní stížnost a návrh s ní spojený odmítnut. Žalobkyně ústavní stížností napadla postup Ministerstva vnitra spočívajícím v nezahájení řízení o změně rodného čísla a v nezměnění jejího rodného čísla do neutrálního tvaru, in eventum proti postupu Ministerstva vnitra spočívajícím v nezahájení řízení o změně rodného čísla a v nezměnění rodného čísla do ženského tvaru, spojené s návrhem na zrušení ustanovení § 29 odst. 1 občanského zákoníku, ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a ustanovení § 13 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel, ve slovech „u žen zvýšené o 50“. 12. Žalovaný správní orgán v duplice ze dne 10. 5. 2017 poukázal na ustanovení § 17a zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož dodatečný záznam o změně pohlaví se do knihy narození provede na základě potvrzení vydaného poskytovatelem zdravotních služeb, který je povinen toto potvrzení oznámit matričnímu úřadu do tří pracovních dnů ode dne provedení změny pohlaví. Dnem změny pohlaví je den uvedený v tomto potvrzení. Vzor potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení a ukončení léčby pro změnu pohlaví stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. 13. Městský soud v Praze ve věci rozhodl bez jednání, neboť ani žalobce, a ani žalovaný se k výzvě soudu podle § 51 odst. 1 soudního řádu správního nevyjádřili. III. Posouzení žaloby 14. Městský soud v Praze rozhodoval podle ustanovení § 87 odst. 1 soudního řádu správního na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje-li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 15. Městský soud v Praze žalobu usnesením ze dne 25. července 2017, č. j. 8 A 182/2016 - 40, odmítnul podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) soudního řádu správního. 16. Nicméně Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 6. prosince 2017, č. j. 9 As 243/2017 – 95, vyhověl kasační stížnosti žalobkyně a usnesení Městského soudu v Praze ze dne ze dne 25. července 2017, č. j. 8 A 182/2016 - 40, zrušil. 17. Výrokem II. žalobu podanou podle § 65 soudního řádu správního proti sdělení Ministerstva vnitra ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV-67355-26/SC-2012, odmítl. 18. Výrokem III. věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení, co se týče žaloby podané dle § 82 soudního řádu správního, v níž se žalobkyně domáhá vyslovení, že sdělením žalovaného ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV-67355-26/SC-2012, došlo k nezákonnému zásahu do jejích práv. 19. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 9 As 243/2017 – 95 poukázal na svůj rozsudek ze dne 19. května 2016, č. j. 9 As 299/2015 – 53, a konstatoval, že sdělení o nezahájení řízení z moci úřední ve smyslu § 42 správního řádu nenaplňuje formální požadavky na rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 soudního řádu správního, a proto proti sdělení žalovaného ze dne 11. 8. 2016 není žaloba podle § 65 soudního řádu správního přípustná. Městský soud v Praze je tak povinen posoudit rovněž zásahovou žalobu směřující proti tomuto sdělení žalovaného v dalším řízení. 20. Podle § 82 soudního řádu správního každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 21. Podle rozs