1 As 13/2006 — Nejvyšší správní soud

10 A 110/2017- 68 - text 14 pokračování 10A 110/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Martina Lachmanna a JUDr. Jaromíra Klepše v právní věci žalobce: Svaz chovatelů ovcí a koz z.s., IČO: 63109859, bytem Ptašínského 308/5, Ponava, Brno zastoupeného Mgr. Filipem Záděrou, Ph.D., advokátem sídlem Slezská 949/32, Praha 2 proti žalované: Česká plemenářská inspekce sídlem Slezská 100/7, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 4. 2017, čj. 2732/2017-ČPI takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí ředitelky České plemenářské inspekce (dále též „žalovaná“) ze dne 18. 4. 2017, čj. 2732/2017-ČPI (dále též „Napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla podle ustanovení § 25 odst. 6 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „plemenářský zákon“), námitku žalobce proti rozhodnutí žalované o uložení opatření k odstranění nedostatků a jejich příčin (dále jen „Opatření“ či „Prvostupňové rozhodnutí“) vydanému k protokolu o kontrole ze dne 6. 4. 2017, čj. 209/2017-ČPI (dále jen „Protokol“). 2. Žalovaná Opatřením žalobci uložila, aby jako kontrolovaná osoba (i.) nahlásil na Ministerstvo zemědělství sedm v něm jmenovitě uvedených osob provádějících testování a posuzování mléčné užitkovosti koz a doložil jejich odbornou způsobilost a (ii.) doložil odbornou způsobilost jmenovitě v něm uvedených 157 osob provádějících testování a posuzování mléčné užitkovosti koz. 3. Žalovaná nesouhlasila se závěrem žalobce, že osoby uvedené v Opatření nemusely jako osoby vykonávající dle žalobce pouze dílčí činnosti při testování a posuzování v chovech nebo testačních zařízeních, spočívající v odběru vzorku a jeho odeslání poštou, prokazovat svou odbornou způsobilost, když takovou odbornou způsobilost prokazovali již odborní garanti žalobce, čili šlechtitelé, kteří nad takto použitými osobami vykonávali náležitý dohled. 4. Napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 19. 4. 2017. II. Rozhodnutí žalovaného (Napadené rozhodnutí) 5. Žalovaná v odůvodnění Napadeného rozhodnutí stručně rekapitulovala předchozí průběh kontroly u žalobce, přičemž shrnula, že žalovaná zjistila porušení ustanovení § 7 odst. 1, § 7 odst. 3 písm. b), § 30 a § 32 plemenářského zákona. 6. K námitce žalobce, že požadavky § 7 odst. 2 a § 30 plemenářského zákona dodržel, neboť prováděl kontrolu užitkovosti pomocí osob, jejichž odbornou způsobilost řádně doložil a žalované rovněž předložil aktuální seznam všech těchto osob, žalovaná na základě kontrolního zjištění uvedla, že žalobce v roce 2016 zapojil jako oprávněná osoba podle plemenářského zákona do testování a posuzování mléčné užitkovosti koz celkem 216 chovatelů. Zároveň žalovaná konstatovala, že (i.) pět chovatelů provádělo v roce 2016 testování a posuzování mléčné užitkovosti koz na svém hospodářství, avšak tito chovatelé nebyli zapsáni v seznamech osob, zajišťujících testování a posuzování mléčné užitkovosti koz nahlášených na Ministerstvu zemědělství a nebyla doložena ani jejich odborná způsobilost, (ii.) 138 chovatelů provádělo v roce 2016 testování a posuzování mléčné užitkovosti koz na svém hospodářství, přičemž byli zapsáni v seznamech osob, zajišťujících testování a posuzování mléčné užitkovosti koz nahlášených na Ministerstvu zemědělství jako vzorkaři, ale nebyla doložena jejich odborná způsobilost, a (iii.) u 36 chovatelů prováděla v roce 2016 testování a posuzování mléčné užitkovosti koz jiná osoba zapsaná v seznamech osob, zajišťujících testování a posuzování mléčné užitkovosti koz nahlášených na Ministerstvu zemědělství jako vzorkař, přičemž ovšem nebyla doložena jejich odborná způsobilost. Tím podle názoru žalované žalobce jako kontrolovaná osoba porušil ustanovení § 7 odst. 2 plemenářského zákona tak, že nedoložil odbornou způsobilost osob provádějících testování a posuzování v chovech nebo testačních zařízeních, a ustanovení § 30 odst. 2 plemenářského zákona tím, že neprokázal odbornou způsobilost osob provádějících testování a posuzování v chovech nebo testačních zařízeních dosažením alespoň středního vzdělání s maturitní zkouškou v některém zemědělském oboru nebo v oboru se zaměřením na zemědělství anebo v oboru veterinářství a veterinární prevence nebo nedoložil, že tyto osoby v příslušném oboru vykonávaly praxi nejméně po dobu 5 let, čímž porušil ustanovení § 30 odst. 4 plemenářského zákona. 7. Žalovaná nesouhlasila ani s námitkou, v níž žalobce s odkazem na jím předložené externí odborné stanovisko rozporoval takový výklad plemenářského zákona provedený ze strany žalované, že v rámci kontroly užitkovosti použité osoby (čili kontrolní důvěrníci, vzorkaři), které vykonávaly pouze dílčí činnosti jako odběr vzorku a jeho odeslání poštou, musely dokládat, resp. splňovat požadavky na odbornost kladené ustanovením § 30 plemenářského zákona, když tyto požadavky splňovali odborní garanti, resp. šlechtitelé, jako osoby odborně způsobilé ve smyslu ust. § 5 plemenářského zákona, které nad použitými osobami v rámci zavedených kontrolních mechanismů vykonávaly náležitý dohled. Žalovaná k tomu uvedla, že při kontrole měla žalobcem předložené aktualizace seznamů k dispozici, ale byla nucena konstatovat porušení plemenářského zákona, neboť vzala v potaz teleologický výklad ustanovení § 7 odst. 2 plemenářského zákona, ze kterého vyplývalo, že testování a posuzování musely v jednotlivých chovech nebo testačních zařízeních zajišťovat oprávněné osoby pouze prostřednictvím osob odborně způsobilých, které byly testování nebo posuzování osobně přítomny. Testování a posuzování byly navíc podle žalované natolik specifické činnosti, že nestačilo pouhé proškolení použité osoby osobou odborně způsobilou jakožto odborným garantem, který měl potřebné vzdělání v zemědělském oboru. Podle závěru žalované tak osoba použitá a odborný garant splývali do jedné fyzické osoby. Žalovaná k tomu navíc podotkla, že žalobce vykonával veřejnou správu, která byla z podstaty věci hierarchizovaná, tj. musel existovat správní orgán v nadřazené pozici vůči adresátovi konaných správních úkonů. V daném případě tedy chovatel postavený do pozice použité osoby nemohl sám vůči sobě vykonávat činnost orgánu veřejné správy, čili nemohl být sám sobě nadřazeným orgánem veřejné správy a zároveň jejím adresátem. 8. Žalovaná odmítla rovněž námitku, že žalobce postupoval zcela v souladu se šlechtitelským programem schváleným Ministerstvem zemědělství, včetně metod zajišťování mléčné užitkovosti ET a AT, když v případě metody ET dle pravidel International Committee for Animal Recording (ICAR) zjišťovala údaje buď oprávněná osoba, nebo sám chovatel, na kterého nebyly kladeny žádné požadavky stran odborné způsobilosti. Žalovaná této námitce kontrovala tím, že kontrolní zjištění Protokolu nekonstatovalo porušení šlechtitelského programu kontrolované osoby schváleného Ministerstvem zemědělství, přičemž plemenářský zákon požíval vyšší právní síly než metodika ICAR. 9. K poslední odvolací námitce, kterou žalobce poukazoval na to, že uložená opatření k Protokolu byla v rozporu s plemenářským zákonem, žalovaná oponovala tím, že při kontrole postupovala podle zákona č. 255/2012 Sb., zákona o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“), a dle plemenářského zákona. Ze skutečností uvedených v Protokolu podle žalované vyplývalo, že žalobce porušil ustanovení § 7 odst. 2 plemenářského zákona tím, že nedoložil odbornou způsobilost osob provádějících testování a posuzování v chovech nebo testačních zařízeních, ustanovení § 7 odst. 3 písm. d) plemenářského zákona, v návaznosti na ustanovení § 9, část C přílohy č. 4 vyhlášky č. 448/2006 Sb., když nepředával pověřené osobě správné a úplné záznamy zjištěné při testování a posuzování ovcí a koz, ustanovení § 30 odst. 2 plemenářského zákona tím, že neprokázal odbornou způsobilost osob provádějících testování a posuzování v chovech nebo testačních zařízeních dosažením alespoň středního vzdělání s maturitní zkouškou v některém zemědělském oboru nebo v oboru se zaměřením na zemědělství anebo v oboru veterinářství a veterinární prevence nebo nedoložil, že tyto osoby v příslušném oboru vykonávaly praxi nejméně po dobu 5 let, čímž žalobce porušil ustanovení § 30 odst. 4 plemenářského zákona, a ustanovení § 32 plemenářského zákona a z něho vyplývající ohlašovací povinnost tím, že do jednoho měsíce nenahlásil změny osob provádějících testování a posuzování mléčné užitkovosti koz. Žalovaná doplnila, že žalobcem při testování získaná data sloužila jako podklad pro odhad plemenné hodnoty, který určoval genetické založení zvířete, a byla základním parametrem šlechtitelského procesu. Přesnost a správnost odhadu plemenné hodnot