2 As 5/2017 — Nejvyšší správní soud

11 A 94/2018- 52 - text 13 pokračování 11A 94/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudkyň JUDr. Hany Veberová a JUDr. Jitky Hroudové v právní věci žalobce: SVUS Pharma, a. s., IČ 46504877 se sídlem Hradec Králové, Smetanovo nábřeží 1238/20a zastoupený advokátem Mgr. Liborem Štajerem se sídlem Praha 1, Hellichova 458/1 proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se sídlem Praha 2, Škrétova 44/6 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. RRTV/2017/474/Had, č. j. RRTV/5994/2018, t a k t o: I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále též „žalovaná“), jímž byla žalobci uložena pokuta ve výši 50 000 Kč za porušení § 20 odstavec 4 písm. e/zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, a článku 7 odst. 3 a 4 písm. a/ Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1169/2011, ze dne 25. 10. 2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále též „Nařízení“). Žalobce zadáním televizní reklamy určené k propagaci doplňku stravy Preventan Akut a Preventan Junior s obsahem vitamínu C, která byla odvysílána dne 25. 1. 2017 ve 14:43 hodin na programu Prima, se podle žalované dopustil jednání, které má zákonné znaky porušení § 5d odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (dále též „zákon o regulaci reklamy“). Žalobní body 2. Žalobce v podané žalobě namítl, že žalovaná věc nesprávně posoudila a postupovala v rozporu s právními předpisy. Podle názoru žalobce žalovaná nezjistila řádně skutkový stav, dopustila se nesprávného právního posouzení skutků, v rámci tohoto posouzení překročila meze správního uvážení a rozhodla v rozporu s právní úpravou i ustálenou rozhodovací praxí. Žalovaná podle názoru žalobce nepřihlédla ke skutečnosti, že text písně uvedené ve zvukové části reklamy je zjevně formulován jako reklamní nadsázka, stejně jako celé další znění reklamy, proto spotřebitelé nemohou vnímat text písně izolovaně, ale vždy současně s obrazovou stránkou reklamy. Z textu písně je nadsázka jasně patrná, hovoří se o Sandokanovi – pirátovi – bojovníkovi, tedy fiktivní postavě, která není nijak spojena s bojem s nemocí či s odolností vůči onemocnění. Text písně je nazpíván známým komikem Ivanem Mládkem, reklamní nadsázka je tedy i výběrem interpreta dále zdůrazněna. Samotné „pšíkání, pokašlávání či nudle u nosu“, jak se uvádí v textu písně, nemusí být příznakem konkrétního onemocnění, ale může být projevem ryze fyzikálním. Nemusí se nutně jednat o projevy nachlazení, jak nesprávně uvádí žalovaná. Reklama cílila na zdravou část populace, propagovala doplňky stravy Preventan s obsahem vitamínu C a jeho účinek na imunitu v souladu se schváleným tvrzením pro tuto látku. Cílovou skupinou reklamy tak zcela zjevně nebyli pacienti trpící jakýmkoliv onemocněním. Je vysoce nepravděpodobné, že by jakýkoliv, tedy i podprůměrně smýšlející spotřebitel či zvlášť zranitelný spotřebitel, považoval reklamou propagované doplňky stravy Preventan Akut a Preventan Junior za přípravky určené k léčbě či prevenci onemocnění. Žalovaná hodnotila reklamu velmi izolovaně, kdy její konkrétní část (text písně) označila za nezákonnou. Z hlediska celkového dojmu k porušení právních předpisů nedošlo, což ostatně vyplývá i z rozhodnutí samotného. Proto má žalobce za to, že nemohlo jít o porušení § 5d odst. 2 zákona a čl. 7 odst. 3 a 4 písm. a/ Nařízení. 3. Žalobce namítl, že se žalovaná nevypořádala s obsahem vyjádření, které žalobce v rámci správního řízení učinil, odůvodnění rozhodnutí žalované tak není v souladu s požadavky § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. S ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu na požadavky odůvodnění rozhodnutí správního orgánu žalobce považuje napadené rozhodnutí z tohoto hlediska za zcela nepřezkoumatelné. 4. Žalobcec dále namítl, že žalovaná se dopustila porušení ustanovení správního řádu, když nepostupovala tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Rozhodnutí správního orgánu mělo být v souladu se zákonem, což se v dané věci prokazatelně nestalo. S odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu namítl žalobce, že rozhodnutí správního orgánu musí obstát samo o sobě, a pokud v jeho odůvodnění nejsou uvedeny důkazy, na jejichž podkladě správní orgán své závěry dovozuje, je nutno dospět k závěru, že nebyly splněny podmínky § 47 odst. 3 správního řádu a rozhodnutí je třeba považovat za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Vyjádření žalované 5. Žalovaná ve vyjádření k podané žalobě zopakovala stručně dosavadní průběh správního řízení a ve vztahu k jednotlivým námitkám uplatněným v žalobě uvedla následující: 6. Žalovaná v napadeném rozhodnutí zcela jednoznačně konstatovala, že využila veškerých řádných prostředků a postupů, provedla dokazování, přihlédla k vyjádření účastníka a z rozhodnutí samého vyplývá, že věnovala pozornost komplexně celé reklamě jako komunikátu, tedy jeho obrazové a verbální složce. Byl předložen rozbor konkrétních vyobrazení a kontextu vyznění obsahu reklamy jak podle verbální, tak podle obrazové složky. Námitku subjektivního posouzení reklamy s ohledem na fakt, že rozhodnutí vydal kolektivní orgán, žalovaná striktně odmítá. Pro naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 5d odst. 1 písm. d/ zákona o regulaci reklamy není rozhodné, zda byly v reklamě na doplněk stravy uváděny pravdivé informace o účincích užívání prezentovaného přípravku, ale zda kombinace obsahu reklamního sdělení a jejího grafického zpracování může vzbuzovat v adresátech reklamy dojem, že prezentovaný doplněk stravy je lékem nebo přípravkem schopným lidské choroby léčit nebo jim předcházet. Pro naplnění skutkové podstaty je proto dostačující, pokud je na takové schopnosti přípravku obsahem reklamního sdělení pouze odkazováno. 7. K námitce žalobce o tom, že rozhodování žalované bylo nesprávné a nebylo provedeno v souladu s právními předpisy, žalovaná uvedla, že v případě reklamy, kde je nabízena forma obrany před onemocněním, které je explicitně vyjádřeno projevy nachlazení – tj. rýmou a kašlem - dochází k evokaci onemocnění, přičemž osoba, která bude uvedeným onemocněním chtít předejít, nemusí vnímat reklamu s nadsázkou. Obsah koncepce obchodního sdělení je uvolněný a hravý, zpracování je ve zjevné nadsázce v případě jejích aktérů, tzn. postavičky medvěda, obracení očí v sloup a písničkové formy. Podstatné však je, zda je nadsázka patrná a zjevná i v případě deklarovaných tvrzení, tedy v případě charakteristiky účinků přípravku. Z obsahu obchodního sdělení jednoznačně vyplývá, že přípravek je určen pro prevenci. Současně je pak deklarováno (byť kontextově), jaký je účinek přípravku na onemocnění. Kontext vyplývá především z formulací „medvědi to vědí, že kdo dá se na Preventan, jen tak nic ho nesklátí, odolný je jako Sandokan, Preventan když cucáme, nekašlem´a nepšíkáme, já a moji nejbližší u nosu nudli nikdy nemáme“. Uvedené informace mohou naznačovat, že přípravek slouží jako prevence proti onemocněním s typickými příznaky, proto může propagovaný doplněk stravy vzbudit přehnané naděje či očekávání. 8. K námitce, že žalovaná nehodnotila reklamu z pohledu obecné kategorie průměrného spotřebitele, ale z pohledu průměrného člena cílové skupiny nemocných a zranitelných spotřebitelů, žalovaná uvedla, že zdůraznila pouze fakt, že reklamní spot může mít významný dopad na osoby snažící se předejít onemocnění nachlazením. Propagovaný doplněk stravy může vzbudit přehnané naděje či očekávání. Přestože zdraví prospěšné účinky vitamínů jsou všeobecně známy, v kontextu reklamního příběhu mohou vzbudit dojem, že dotčený doplněk stravy je schopný onemocnění vyléčit či mu zabránit. 9. Rada ve správním řízení využila veškerých řádných prostředků a postupů, provedla dokazování zhlédnutím audiovizuálního záznamu a přihlédla i k vyjádření účastníka řízení. Věc byla podrobně analyzována na základě příslušné judikatury a z hlediska působení komunikátu na příjemce sdělení, tedy diváka. V textu rozhodnutí žalovaná věcně vypořádala všechny námitky účastníka řízení a uzavřela, že celkové vyznění reklamního spotu vyvolává dojem, že dotčený doplněk stravy má preventivní účinky. Z tohoto důvodu žalovaná dovodila, že účastník řízení se dopustil porušení jmenovaných ustanovení, kterými se stanoví, že informace o potravině nesmějí připisovat jakékoliv potravině vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit, ani na tyto vlastnosti odkazovat. Průběh řízení před správním orgánem 10. Ze spisového materiálu, který byl soudu předložen žalovaným správním orgáne