8 As 62/2006 — Nejvyšší správní soud

14 A 24/2017- 40 - text 13 14 A 24/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Štěpána Výborného a Jana Kratochvíla ve věci žalobce: B.A.R. - REPTOFILIA, s.r.o., IČ: 256 98 109 sídlem Mečíková 2892, Praha 10 zastoupený advokátem JUDr. Tomášem Sokolem sídlem Sokolská 60, Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 65, Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 6. 2017, č. j. 2267/500/16, 51770/ENV/16 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru životního prostředí (dále jen „Magistrát“ či „správní orgán I. stupně“), ze dne 16. 6. 2016, č. j. MHMP 1062182/2016/OCP-V-193/R-20/2015/Pp. Tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně podle § 25 odst. 8 zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodování s ohroženými druhy“), ve spojení s čl. 8 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. 12. 1996, o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení č. 338/97“), neudělil žalobci výjimku ze zákazu obchodních činností, stanoveného v čl. 8 odst. 1 nařízení č. 338/97, požadovanou pro 55 exemplářů želv druhu želva paprsčitá (Astrochelys radiata). 2. Z obsahu správního spisu zjistil soud následující, pro věc podstatné skutečnosti. 3. Žalobce je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy. 4. Dne 5. 10. 2005 byly žalobci policejním orgánem Celního ředitelství Praha při domovní prohlídce odňaty exempláře želvy paprsčité; ty byly dále umístěny v Zoologické zahradě hl. m. Prah. Žalobci byly navráceny dne 20. 12. 2011. 5. Usnesením Policie České republiky, Obvodního ředitelství Praha I, služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 5. 10. 2005, ČTS: ORI-2720/9.OOK-6-2005, bylo proti jednateli žalobce zahájeno trestní stíhání pro trestný čin neoprávněného nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami dle § 181f trestního zákona. Následně bylo usnesením Policie České republiky, Správy středočeského kraje, služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 20. 4. 2007, ČTS: PSC-2428/OHK-2005, proti oběma jednatelům žalobce zahájeno další trestní stíhání, a to pro shodný trestný čin, kterého se měli dopustit mimo jiné tím, že přechovávali 66 jedinců želvy paprsčité, aniž by k těmto živočichům měli registrační listy tak, jak je uloženo v § 23 zákona o obchodování s ohroženými druhy, a aniž by byli schopni u těchto exemplářů prokázat jejich původ ve smyslu § 24 téhož zákona. 6. V případě prvního trestního stíhání byl jednatel žalobce pravomocně zproštěn obžaloby, v druhém případě bylo trestní stíhání zastaveno. 7. Dne 25. 4. 2012 podal žalobce žádost o vydání výjimky ze zákazu obchodních činností pro 55 exemplářů želvy paprsčité, včetně potvrzení pro komerční použití, podle čl. 8 odst. 3 písm. a) a d) nařízení č. 338/97. Jednalo se konkrétně o 48 exemplářů z vlastního odchovu v letech 1999 - 2002 a o exempláře z odchovu jiných chovatelů - 2 exempláře z odchovu pana ZP a 5 exemplářů z odchovu Ing. ZM. 8. Na základě § 27 odst. 2 písm. c) zákona o obchodování s ohroženými druhy vydala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (dále jen „Agentura“) jako příslušný vědecký orgán k dotčené žádosti 3 nesouhlasná stanoviska ze dne 1. 8. 2012, kdy poukázala na nutnost doložit informace o původu všech rodičovských exemplářů, které se podílely na reprodukci (nejlépe včetně dokladů a dokumentace o odchovech), jako podmínky pro splnění čl. 54 nařízení Komise (ES) č. 865/2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 (dále jen „nařízení č. 865/2006“). 9. Následně Magistrát vyzval žalobce k doplnění žádosti, správní řízení přerušil a poté rozhodnutím ze dne 29. 3. 2013 podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu řízení o žádosti zastavil, neboť žalobce neodstranil nedostatky žádosti (informace o původu všech rodičovských exemplářů). 10. Rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 9. 2013, č. j. 1086/500/13, 33672/ENV/13, bylo toto rozhodnutí Magistrátu zrušeno a věc mu byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí. Magistrát totiž ve vztahu k žalobci podrobněji nerozvedl, jakými doklady by mohl žalobce doložit původ rodičovských exemplářů, které tvořily chovné hejno. 11. V dalším řízení Magistrát, i na základě sdělení Agentury, vyzval opakovaně dne 5. 12. 2013, 23. 6. 2014 a 30. 9. 2014 žalobce k doložení takových skutečností, které by nasvědčovaly zákonnému získání rodičovských exemplářů v době jejich nabytí příkladmo uvedenými dokumenty (kopie registračních listů rodičů, odchytová povolení, kupní doklady, publikované záznamy nebo fotografická dokumentace). 12. V podání ze dne 2. 6. 2014 žalobce sdělil, že chovná skupina čítala 5 exemplářů a ke třem z nich údajně dohledal registrační listy, které však nepředložil. V dalších podáních žalobce uvedl, že dle jeho mínění prokázal, že exempláře, pro které žádá výjimku, jsou skutečně „z odchovu z legálně držených rodičovských exemplářů, kdy účastník měl vytvořenou plodnou skupinu“, přičemž všechny relevantní doklady k rodičovským exemplářům, které má k dispozici, již předložil a jinými nedisponuje. 13. V následně podaných stanoviscích Agentura konstatovala, že nejsou doloženy informace o původu všech rodičovských exemplářů, které se podílely na reprodukci (včetně dokladů – minimálně registrační listy, doklady o koupi, dokumentace o odchovech, případně další podklady). Současně Agentura uvedla, že v daných letech (1999 - 2002) nebyl druh Astrochelys radiata běžně odchovávaným druhem, a proto je nutné znát původ rodičů (jak probíhal jejich odchov), tak chovné podmínky zázemí, kde probíhal odchov mláďat určených k výjimkám. Při neznalosti původu rodičovské skupiny stále chybí část nutných informací ke splnění definice exempláře narozeného a odchovaného v zajetí dané čl. 54 nařízení č. 865/2006. 14. Shora citovaným rozhodnutím ze dne 16. 6. 2016 Magistrát neudělil žalobci výjimku ze zákazu obchodních činností vyžádanou pro předmětné exempláře, neboť nebyl ubezpečen o splnění kritérií daných nařízením č. 865/2006. Dle Magistrátu žalobce neprokázal původ předmětných exemplářů, neboť i přes opakované výzvy nedoložil dostatečné podklady k původu rodičovských exemplářů (vyjma jednoho exempláře). Magistrát konstatoval, že ve svém archivu nenalezl registrační listy k exemplářům, které dle žalobce byly řádně odhlášeny, kdy navíc s ohledem na § 35 odst. 4 zákona o obchodování s ohroženými druhy se u něj ani tyto listy nacházet nemusely. Pouhé doložení čísel registračních listů pak nemůže bez dalšího prokázat splnění podmínek pro udělení výjimky z obchodních činností dle čl. 8 odst. 3 psím. d) nařízení č. 338/97. Nemožnost předložení těchto registračních listů jde plně k tíži žalobce. Magistrát uzavřel, že v těchto řízeních tíží důkazní břemeno především žadatele o udělení výjimky, přičemž v dané věci žalobce toto důkazní břemeno neunesl. 15. K odvolání žalobce žalovaný nyní napadeným rozhodnutím rozhodnutí Magistrátu potvrdil. V odůvodnění konstatoval, že z čl. 50 odst. 2 nařízení č. 865/2006 vyplývá, že důkazní břemeno leží na žadateli. Dále uvedl, že pokud žalobce požaduje udělení výjimky na základě čl. 8 odst. 3 písm. a) nařízení č. 338/97, pak tuto podmínku nesplňuje žádný z předmětných exemplářů, protože uvedené exempláře se narodily nejdříve v r. 1999, zjevně se tak jedná o exempláře získané v ČR po přistoupení k Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (dále jen „Úmluva CITES“) a v době, kdy uvedený druh již byl zařazen do přílohy CITES I a přílohy A nařízení Rady (ES) č. 338/97. K možnosti udělení výjimky z čl. 8 odst. 1 upravené v čl. 8 odst. 3 písm. d) nařízení Rady č. 338/97 by mohlo být přistoupeno pouze tehdy, jestliže by žadatel ubezpečil výkonný orgán, který konzultoval příslušný vědecký orgán, že byly splněny podmínky podle čl. 48 nařízení č. 865/2006, a že dané exempláře se narodily a byly odchovány v zajetí nebo byly uměle vypěstovány v souladu s čl. 54, 55 a 56 tohoto nařízení. Magistrát tedy nepochybil, když na základě předložených registračních listů předmětných exemplářů a označení možných exemplářů jako rodičů a doložení jejich neúplných registračních listů, vlastního prověřování skutečností, provedených svědeckých výpovědí a na základě stanovisek Agenutry, neshledal splnění předpokladů pro udělení vý