2 Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

3 A 65/2019- 45 - text 7 3A 65/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců Mgr. Ivety Postulkové a Mgr. Blanky Fauré ve věci žalobkyně: Masarykova nemocnice Rakovník s.r.o., IČO 05212146 sídlem Kotíkovská 927/19, 323 00 Plzeň zastoupená advokátem JUDr. Tomášem Machem sídlem Viktora Huga 377/4, 150 00 Praha 5 proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví sídlem Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spočívá v neuvedení žalobkyně v seznamu akreditovaných zařízení, v jehož důsledku byla žalobkyně nucena vrátit (na základě výzvy k vrácení dotace ze dne 7. 2. 2019, č. j. MZDR 6103/2019-1/VLP) dotaci. 2. V žalobě upozornila žalobkyně, že se nejprve domáhala nápravy zasláním podnětu pro zajištění souladu seznamu akreditovaných zařízení s faktickým stavem ze dne 12. 2. 2019 a dále pak přípisem ze dne 25. 3. 2019. K nápravě však dosud nedošlo. Žalobkyně uvádí, že seznam akreditovaných zařízení představuje významný zdroj informování veřejnosti o subjektech, kterým byla udělena akreditace pro uskutečňování konkrétního vzdělávacího programu ve smyslu § 13 zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta (dále jen „ZUOZ“). Tento seznam ovlivňuje personální situaci na pracovišti žalobkyně. Neuvedení žalobkyně v seznamu akreditovaných zařízení způsobuje, že si ji lékaři nevolí jako místo pro specializační vzdělávání, ačkoli k tomu splňuje všechny předpoklady stanovené ZUOZ. Žalobkyně provozuje zdravotnické zařízení v okresu Rakovník, kde je jediným poskytovatelem zdravotní péče v jí poskytovaném rozsahu. Postup žalovaného tak vedle zásahu do práv žalobkyně zasahuje i do veřejných zájmů, které zahrnují ochranu veřejného zdraví. Žalobkyně se stran tvrzeného zásahu analogicky opírá o usnesení zvláštního senátu ze dne 1. 8. 2017, č. j. Konf 28/2014-64, dle nějž neprovedení zápisu do seznamu advokátních koncipientů nebo advokátů představuje nezákonný zásah. 3. Žalobkyně dále uvádí, že vznikla ke dni 30. 6. 2016 odštěpením od společnosti PRIMAVED Healthia s.r.o., IČO 26397943 (dále též „PRIMAVED Healthia“). Na žalobkyni přešla část jmění rozdělované společnosti v souladu s ust. § 244 odst. 2 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „zákon o přeměnách“). Dle tohoto ustanovení rozdělovaná společnost nezaniká, ale vyčleněná část jejího jmění přechází na existující nebo vznikající jednu nebo více nástupnických společností. Společnosti PRIMAVED Healthia byla rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví ze dne 9. 4. 2009, č. j. 6791/2009 udělena akreditace pro obor specializačního vzdělávání chirurgie na dobu 7 let. Následně byla tato akreditace prodloužena rozhodnutím žalovaného ze dne 20. 1. 2016, č. j. MZDR 464/2016-2/VLP, a to na 9 let od právní moci rozhodnutí (do 19. 5. 2025). 4. Dle zákona o přeměnách na žalobkyni přešla vyčleněná část jmění jejího právního předchůdce (společnost PRIMAVED Healthia), která disponovala akreditací a u které je v seznamu akreditovaných zařízení uvedena v závorce Nemocnice s poliklinikou Rakovník. Tato vyčleněná část jmění představuje část obchodního závodu ve smyslu ust. § 205 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který představuje organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Obchodní závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. Dle žalobkyně jde tak o věci hmotné i nehmotné, přičemž akreditace představuje právo, které je nerozlučně spjato s provozem zdravotnického zařízení, na které byla navázána pro účely vzdělávání mladých lékařů. Z projektu přeměny je patrné, že na žalobkyni přešly téměř všechny věci movité, které jsou nezbytné k provozu zdravotnického zařízení a všechno technické vybavení pro zajištění specializačního vzdělávání v oboru chirurgie. Zároveň přešla i smlouva o nájmu nemovitosti, kde bylo zdravotnické zařízení dříve provozováno společností PRIMAVED Healthia. Na žalobkyni přešli i zaměstnanci. 5. Skutečnost, že účinky pravomocného rozhodnutí mají vliv a jsou závazná i pro právní nástupce subjektu vyplývá ze zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), který představuje jiný zákon ve smyslu § 244 odst. 2 zákona o přeměnách. Správní řád je subsidiárně aplikovatelný i v řízení o udělení akreditace a v § 73 odst. 2 stanoví, že jestliže je pro práva a povinnosti účastníků určující právo k movité nebo nemovité věci, je pravomocné rozhodnutí závazné i pro právní nástupce účastníků ve smyslu § 244 odst. 2 zákona o přeměnách. Jako příklad žalobkyně uvádí stavební povolení, které přechází na nového vlastníka, neboť je vázáno na věc, nikoli na žadatele. Akreditace je tak způsobilým předmětem přechodu. Je navázaná na splnění předpokladů uvedených § 14 ZUOZ, mezi které patří mimo jiné i technické a věcné vybavení pro zajištění vzdělávání nejméně na dobu stanovenou příslušným vzdělávacím programem. Žalobkyně dále doplňuje, že sám ZUOZ v § 17 odst. 4 užívá pojmu akreditované zařízení, nikoli akreditovaná osoba. Možnost přechodu akreditace vyplývá i ze samotného ZUOZ, který ve znění účinném do 30. 6. 2017 v § 17 odst. 9 uvádí, že: „Akreditace zaniká v případě zániku akreditovaného zařízení. Pokud práva a povinnosti vyplývající z rozhodnutí o akreditace přecházejí na nástupnickou právnickou osobu…“ Smyslem zákona je tak nastavit podmínky, aby při zániku zařízení nebyli dotčeni vzdělávající se lékaři. Pokud se akreditované zařízení odštěpilo, tím spíše musí akreditace přejít na žalobkyni. Jestliže podmínky pro udělení akreditace splňoval obchodní závod PRIMAVED Healthia, podmínky musí splňovat i žalobkyně, na kterou přešla část obchodního závodu zahrnující všechny personální a technické předpoklady. Opačný výklad by byl kontradiktorní smyslu a účelu akreditace jako takové a vzdělávání lékařů. 6. Z těchto důvodů žalobkyně navrhuje, aby soud žalovanému zakázal, aby pokračoval v porušování práva žalobkyně a přikázal mu, aby žalobkyni zapsal na seznam akreditovaných zařízení vedený ministerstvem zdravotnictví pro obor specializačního vzdělávání chirurgie. Alternativně žalobkyně požaduje, aby v případě, že v mezidobí dojde k ukončení nezákonného zásahu, soud určil, že popsaný zásah byl nezákonný. 7. Žalovaný v písemném vyjádření nejprve uvedl, že žalovaná vznikla dne 1. 7. 2016 odštěpením od společnosti PRIMAVED Healthia, která byla akreditována. Projekt přeměny však neobsahuje žádné skutečnosti, ze kterých by plynul případný převod akreditace. K právnímu nástupnictví žalovaný konstatuje, že dle § 17 odst. 9 tehdy účinného ZUOZ akreditace zanikala v případě zániku akreditovaného zařízení a pokud práva a povinnosti vyplývající z rozhodnutí o akreditaci přešly na nástupnickou právnickou osobu, byl výkon těchto práv a povinností omezen na dobu 2 let ode dne zániku akreditovaného zařízení. 8. V daném případě však původní držitel akreditace nezanikl, proto tak nelze mít za to, že práva a povinnosti z akreditace přešly na nástupnickou osobu vzniklou odštěpením. Dle žalovaného nadto akreditace nemůže být předmětem převodu ani přechodu, proto nemůže být žalobkyně právním nástupcem ve věci akreditace. Akreditovaným zařízením pro obory anesteziologie a intenzivní medicína a obor chirurgie byla společnost PRIMAVED Healthia. S odkazem na již zmíněné ust. § 17 odst. 9 ZUOZ žalovaný uvádí, že akreditované zařízení nezaniklo, a proto akreditace nezanikla, ale ani nepřešla na právního nástupce. Přechod akreditace byl vázán na zánik akreditovaného zařízení. Z podmínek pro udělení akreditace i z citovaného ust. § 17 odst. 9 žalovaný dovozuje, že v případě akreditace se jedná o správní akt ad personam, resp. na osobu (subjekt), jemuž byla udělena. Proto nebyl automaticky možný přechod akreditace v případě různých přeměn společností. 9. K námitce žalobkyně, že ZUOZ používá pojem „akreditované zařízení“, nikoliv „akreditovaná osoba“ žalovaný konstatuje, že se jedná o nedůslednost zákonodárce stran terminologie a výkladem nelze než dospět k závěru, že pojem „akreditované zařízení“ je chápán jako osoba, které byla udělena akreditace, nikoliv jako závod. Povinnosti akreditovaných zařízení totiž stěží může plnit neživý soubor jmění, ale konkrétní provozovatel akreditovaného zařízení, jímž je osoba, které bylo uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb. 10. Z výše uvedených důvodů žalovaný navrhuje, aby soud žalobu zamítl. 11. V replice ze dne 20. 9. 2019 žalobkyně zopakovala argumentaci uvedenou již v žalobě. 12. Soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobkyně (v