7 Afs 131/2015 — Nejvyšší správní soud

9 Af 18/2017- 33 - text 7 č. j. 9Af 18/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové v právní věci žalobce: Petrojet, s.r.o. IČ 27183220 sídlem Chotěšovská 680/1, Praha 9 proti žalovanému: Finanční úřad pro hlavní město Prahu, územní pracoviště pro Prahu 9 sídlem Drahobejlova 945/48, Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného – exekučnímu příkazu ze dne 13. 2. 2017, č. j. 1007936/17/2009-80542-110078, takto: I. Rozhodnutí žalovaného – exekuční příkaz ze dne 13. 2. 2017, č. j. 1007936/17/2009-80542-110078, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 3 000 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění I. Předmět řízení 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení exekučního příkazu Finančního úřadu pro hl. m. Prahu ze dne 13. 2. 2017, č. j. 1007936/17/20019-80542-110078, kterým byla žalobci jako dlužníkovi nařízena daňová exekuce postižením pohledávky na vydání nebo dodání movitých věcí, a to k vymožení nedoplatku ve výši 80 982 085,80 Kč. Uvedeným exekučním příkazem bylo současně rozhodnuto tak, že se Komerční bance, a.s. jako poddlužníkovi zakazuje, aby od okamžiku, kdy jí bude doručen tento exekuční příkaz a po dobu trvání daňové exekuce, vydala nebo dodala dlužníkovi movité věci, jimiž jsou peněžní prostředky deponované na účtech banky ve prospěch dlužníka, jímž je žalobce. 2. Exekuční příkaz stanovil, že žalobce jako dlužník nesmí od okamžiku doručení exekučního příkazu poddlužníkovi svou pohledávkou jakkoli nakládat a ztrácí právo na její plnění (§ 192 odst. 1 a § 191 daňového řádu). Poddlužník nesmí od okamžiku, kdy mu bude doručen exekuční příkaz po dobu trvání daňové exekuce splnit dlužníkovi jeho pohledávku na vydání nebo dodání movitých věcí a provést na tuto pohledávku započtení nebo s ní jinak nakládat, a to až do výše nedoplatku pro který je exekuce nařizována. Podle § 192 odst. 1, 177 odst. 1 daňového řádu a § 314a odst. 1 a 2 o.s.ř. je poddlužník povinen v den, který následuje po doručení vyrozumění o právní moci tohoto exekučního příkazu vydat správci daně určité movité věci v rozsahu v jakém je pohledávka dlužníka exekučním příkazem postižena, jestliže je pohledávka dlužníka již splatná nebo jakmile se stane splatnou. 3. V exekučním příkazu je dále uvedeno, že povinnosti uložené tímto exekučním příkazem se vztahují i na případ, že pohledávka dlužníka se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i na případ, že dlužníkovi budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat. 4. Exekuční příkaz je odůvodněn vykonatelným výkazem nedoplatků na dani z přidané hodnoty v částce 80 982 085,89 Kč s tím, že se tato částka zvyšuje o úrok z prodlení. Exekuční příkaz dále stanoví, že správce daně může zadržet z výtěžku daňové exekuce částku v očekávané výši hotových výdajů, kterou zúčtuje při stanovení jejich skutečné výše. 5. V odůvodnění exekučního příkazu je uvedeno, že žalobce jako dlužník nezaplatil ke dni 7. 2. 2017 správci daně vykonatelné nedoplatky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí. Správce daně předpokládá, že peněžní prostředky nebyly dosud vyplaceny jiným osobám, když je toto plnění jednoznačně majetkem daňového subjektu. II. Žaloba 6. Žalobce v podané žalobě napadá exekuční příkaz v celém rozsahu a tvrdí, že jde o nezákonné rozhodnutí, kterým byl zkrácen na svých právech, což odůvodňuje ve dvou žalobních bodech. 7. Žalobce předně namítá, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s ustanovením § 193 daňového řádu, neboť je přesvědčen, že je postižena neexistentní pohledávka. Žalobce měl u Komerční banky vedeny bankovní účty, které však byly v trestním řízení zajištěny. Správce daně – Specializovaný finanční úřad vydal řadu exekučních příkazů, které se k účtům vedeným u Komerční banky, a.s., vztahují. Dané účty byly postiženy již více před 3 roky a peněžní prostředky byly správci daně nepochybně vyplaceny. Proto nemohou existovat žádné další peněžní prostředky, které by měl žalobce na účtech Komerční banky a.s. deponovány. V souvislosti s touto námitkou žalobce namítá, že měl zájem zjistit, jaké peněžní prostředky může mít u Komerční banky deponovány. Nicméně nahlédnutí do části daňového spisu, kde se tyto informace nacházejí, mu bylo odepřeno. 8. V druhé řadě je žalobce přesvědčen, že i pokud by měl mít u Komerční banky a.s. jakékoli peněžní prostředky deponované, nelze je vymáhat prostřednictvím exekučního příkazu na dodání či vydání movitých věcí, když se zjevně jedná o peněžitou pohledávku vůči bance a má se tedy uplatnit postup vymáhání jiných peněžitých pohledávek, nejedná se o nepeněžitou pohledávku žalobce vůči bance. 9. Z uvedených důvodů se žalobce podanou žalobou domáhá zrušení exekučního příkazu. III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě 10. Žalovaný ve vyjádření k obsahu žaloby uvedl důvody vydání exekučního příkazu a předmět exekučního příkazu, tj. postižení peněžních prostředků deponovaných na účtech Komerční banky a.s. ve prospěch žalobce a uvedl, že exekučním titulem byl dle § 176 odst. 1 písm. a) daňového řádu vykonatelný výkaz nedoplatků sestavený ke dni 9. 2. 2017. Uvedená částka se po nařízení daňové exekuce zvyšuje o úrok z prodlení a správce daně ve výroku exekučního příkazu rovněž uvedl způsob jeho výpočtu. 11. Žalovaný uvedl, že žalobce proti exekučnímu příkazu podal námitky, které byly rozhodnutím žalovaného ze dne 26. 6. 2017 zamítnuty. 12. Žalovaný upřesnil, že nedoplatek na dani tvoří nedoplatek daně z přidané hodnoty za duben 2010, vyměřený dodatečným platebním výměrem ze dne 12. 12. 2013, který byl doručen zplnomocněnému zástupci žalobce. Dne 22. 12. 2013 a ve stejný den se stal nedoplatek splatným. Žalovaný poukazuje na to, že při vydání exekučního příkazu lze zkoumat především, zda existuje exekuční titul, jeho vykonatelnost, existence daňového nedoplatku, pravomoc a příslušnost prvoinstančního orgánu k vydání rozhodnutí. Tyto předpoklady byly v daném případě splněny. Správce daně vydal dne 24. 1. 2017 výzvu k poskytnutí informací, kterou doručil poddlužníkovi 25. 1. 2017 a na kterou poddlužník podáním ze dne 30. 1. 2017 sdělil správci daně, že eviduje pro žalobce pohledávky ve výši 1 164,56 Kč a dále ve výši 890,15 Kč z ukončených smluv o běžném účtu a zároveň uvedl čísla zrušených účtů. K námitce žalobce, že již nemohou existovat žádné finanční prostředky žalobce, které by mohly být deponovány, žalovaný uvedl, že předmětem daňového řízení nejsou exekuční příkazy vydané Specializovaným finančním úřadem a nelze se k nim tedy vyjadřovat. Podstatné je, že ze sdělení poddlužníka vyplývají určité deponované prostředky a pohledávky žalobce v celkové výši 2 054,71 Kč. Ze sdělení poddlužníka vyplývá, že smlouvy uzavřené s žalobcem o běžných účtech byly ukončeny a účty žalobce zrušeny. Peněžní prostředky na nich uložené byly poddlužníkem deponovány, tedy uloženy do úschovy a správce daně proto vydal exekuční příkaz na postižení jiných majetkových práv. V případě, že by účty žalobce zrušeny nebyly, vydal by správce daně exekuční příkaz na přikázání pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb. 13. Z uvedených důvodů tedy nelze exekuční příkaz považovat za nezákonný a žalobu tak nelze považovat za důvodnou. 14. Z uvedených důvodů žalovaný navrhl, aby soud podanou žalobu zamítl. IV. Posouzení věci městským soudem 15. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) z hlediska uplatněných žalobních bodů. 16. Žaloba je důvodná. 17. Vzhledem k žalobní argumentaci, která směřuje přímo proti vydání a obsahu exekučního příkazu, tj. rozhodnutí vydaného ve vymáhacím řízení, soud posuzoval, z jakého důvodu byl exekuční příkaz vydán a jakým postupem byla exekuce nařízena. 18. Předmětný exekuční příkaz byl vydán k vymožení daňového nedoplatku, a to postižením pohledávky na vydání nebo dodání movitých věcí. Z exekučního příkazu je zřejmé, že správce daně postupoval podle § 192 a § 193 daňového řádu, tj. na základě právní úpravy, která se týká daňové exekuce postižením jiných majetkových práv. Žalobce v souvislosti s oběma žalobními body vytýká způsob, jímž má být nařízená exekuce provedena, jako vybočení správce daně ze zákonných možností způsobu nařízení daňové exekuce dle daňového řádu S tím souvisí námitka žalobce ohledně rozporu exekučního příkazu a skutkového stavu, kdy žalobce na účtech Komerční banky a.s. má již vyčerpány deponované peněžní prostředky. 19. Soud předně neshledal, že by k nařízení exekuce nebyl dán zákonný důvod. 20. Podle § 176 odst. 1 písm. a) exekučním titulem je výkaz nedoplatků sestavený z údajů evidence daní, podle písm. b) vykonatelné rozhodnutí, kterým je stanoveno peněžité plnění. Tyto oba exekuční tituly prokazující nedoplatky na dani z přidané hodnoty žalob