2 As 9/2005 — Nejvyšší správní soud

3 A 166/2016- 73 - text 19 3 A 166/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Ryby a soudkyň JUDr. Ludmily Sandnerové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobkyně: Mgr. K. M., nar. dne xxxxx bytem B. zastoupená advokátem Mgr. Janem Spáčilem sídlem Štefánikova 116, 664 61 Rajhrad proti žalované: Česká lékárnická komora sídlem Rozárčina 1422/9, 140 02 Praha 4 zastoupená advokátem Mgr. MUDr. Jaroslavem Maršíkem sídlem náměstí Svobody 40/1, 415 01 Teplice za účasti osoby zúčastněné NEO PLUS s.r.o., IČO 60750693 na řízení: sídlem Božetěchova 2737/79, 612 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí představenstva žalované ze dne 12. 7. 2016 č. j. 0017/osv/16 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět soudního přezkumu 1. Žalobkyně se domáhá u Městského soudu v Praze (dále „městský soud“) zrušení rozhodnutí představenstva žalované ze dne 12. 7. 2016 č. j. 0017/osv/16 (dále „napadené rozhodnutí“), kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o vydání osvědčení pro výkon funkce odborného zástupce (dále také „osvědčení“), a to z důvodu nesplnění podmínek o vydání osvědčení. Napadené rozhodnutí bylo vydáno podle ust. § 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o komorách“), a ust. § 11 odst. 3 Licenčního řádu České lékárnické komory (dále „licenční řád“). Žalobkyně nedoplnila žalované ani po výzvě ze dne 13. 5. 2016 listiny dokládající pracovní zařazení ve funkci odborného zástupce od roku 2008 pro osobu zúčastněnou na řízení, které by bylo potvrzené okresním sdružením lékárníků (dále také „listiny“). 2. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, neboť žalovaná rozhodla v rozporu s hmotným právem a rozhodovala procesně vadným postupem. Své žalobní námitky žalobkyně shrnula do následujících žalobních bodů: 3. Zaprvé. Žalobkyně má za to, že k výkonu funkce odborného zástupce a k výkonu funkce vedoucího lékárníka je oprávněna na základě osvědčení č. 55/2008 vydaného žalovaným ke dni 2. 8. 2008, resp. po změně sídla lékárny na základě osvědčení č. 275/2010 vydaného žalovanou dne 27. 9. 2010 podle tehdy platného licenčního řádu (dále jen „předchozí osvědčení“). Žalobkyně sděluje, že nepodávala novou žádost o osvědčení proto, že by na základě naplnění některé ze skutečností podle ust. § 13 licenčního řádu došlo k zániku jejího dřívějšího osvědčení, ale výhradně proto, že v mezidobí došlo k přeregistraci provozovatele podle ust. § 121 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotních službách“). K přeregistraci došlo z důvodu zrušení dříve účinného zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně podotýká, že poskytovatelům zdravotních služeb, mezi nimi i osobě zúčastněné na řízení, bylo uděleno čistě formálně nové oprávnění k poskytování zdravotních služeb a bylo jim vydáno nové evidenční číslo. Znění ustanovení § 15 licenčního řádu, který nabyl účinnosti dne 1. 12. 2015, a jeho výklad provedený žalovanou vedly žalobkyni k podání nové žádosti o vydání osvědčení, kterou žalobkyně opravdu pro jistotu podala. 4. Žalobkyně uvádí, že funkci odborného zástupce již dlouhodobě vykonává podle dříve vydaných osvědčení. Zdůrazňuje, že podklady, které je třeba přiložit k žádosti o vydání osvědčení, jsou taxativně stanoveny v ust. § 10 licenčního řádu. Má za to, že není povinna dokládat jakékoli jiné listiny než taxativně uvedené, není tak povinna dokládat žalované jakékoli pracovněprávní dokumenty, zejména pak pracovní smlouvy. Členem žalované jsou sami lékárníci, kteří mohou mít a mají vzájemně vůči sobě konkurenční postavení na trhu a obsah zveřejněných pracovních smluv, který může být předmětem obchodního tajemství, může být využit v konkurenčním boji. 5. Zadruhé. Žalobkyně má za to, že doložila žalované kompletní a úplné přehledy odborné praxe lékárníka, jak vyplývá z ust. § 10 písm. a) licenčního řádu. Tyto přehledy však nebyly potvrzeny okresním sdružením lékárníků, neboť okresní sdružení lékárníku v Brně několik let není funkční a v podstatě neexistuje. Absence potvrzení listin tak není chybou žalobkyně. Žalobkyně konstatuje, že podmínky pro vydání osvědčení jsou stejné jako v roce 2008 a 2010, kdy byla praxe u osoby zúčastněné na řízení seznána jako dostatečná a osvědčení bylo žalobkyni bez problému vydáno. Žalobkyně pracuje stále ve stejné lékárně bez přerušení od roku 2005, jak stále dokládá v žádostech o vydání osvědčení. Je tak jednoznačné, že požadovanou praxi žalobkyně měla a má i nadále. Doba praxe jí nemůže ubývat, ale přibývat. Je přesvědčena, že ust. § 10 písm. a) licenčního řádu nelze vykládat striktně formalisticky, ale je třeba brát ohled na jeho smysl a ratio. Závěrem k této námitce zmiňuje, že žalovaná žádným způsobem neřeší situaci s absencí okresního sdružení lékárníků a místo toho si představenstvo žalované uzurpuje působnost i pravomoci, které jí na základě dotčených právních předpisů nenáleží a náležet nemohou. Představenstvo žalované není oprávněno podle žalobkyně potvrzovat přehledy odborné praxe lékárníka, a to ani v případě absence okresního sdružení lékárníků, neboť potvrzování spadá do výlučné kompetence okresního sdružení lékárníků. 6. Zatřetí. Žalobkyně byla vyzvána žalovanou, aby doložila listiny nebo místo nich rozhodnutí krajského úřadu o registraci. Jelikož žalované doložila rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb ode dne 1. 8. 2013 sp. zn. S-JMK 96003/2012/OZ/Sta (dále „rozhodnutí o udělení oprávnění“), které žalovaná ve výzvě sama vyžadovala, nepovažovala žalobkyně za nutné, aby žalované znovu dokládala listinu, kterou jí již doložila. Přestože žalovaná nebyla oprávněna požadovat jiné listiny mimo listin uvedených v ust. § 10 licenčního řádu, žalovaná vydala napadené rozhodnutí z důvodu, že žalobkyně nedoložila listiny dokládající pracovní zařazení ve funkci odborného zástupce. 7. Znovu žalobkyně podotýká, že osvědčení pro výkon funkce odborného zástupce jí nezaniklo a žádost o vydání nového je jen důsledkem formálních a administrativních změn. Žalobkyně má za to, že doložení rozhodnutí o udělení oprávnění nahrazuje potvrzené přehledy odborné praxe. Žalobkyně má za to, že tímto splnila všechny podmínky pro výkon odborného zástupce ve smyslu licenčního řádu a zákona o zdravotních službách, a doložila tak i existenci pracovněprávního vztahu s poskytovatelem zdravotních služeb (osobou zúčastněnou na řízení). 8. Začtvrté. Žalobkyně uvádí, že řízení o vydání osvědčení je podle zákona o komorách řízením správním zahajovaným na návrh. Žalovaná tak byla povinna v jeho rámci postupovat v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Žalobkyni nebyla nikdy dána možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. Řízení probíhalo procesně vadným postupem, v jehož důsledku byla žalobkyně zkrácena na svých právech a tento postup mohl mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. II. Vyjádření žalované a následná vyjádření žalobkyně a žalované; podstatné okolnosti vyplývající ze správního spisu 9. Ve vyjádření k žalobě žalovaná odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, navrhuje žalobu zamítnout a vyjádřila se k jednotlivým žalobním bodům. 10. Žalovaná sděluje, že žalobkyně na její výzvu dne 11. 2. 2016 zaslala soubor tří listin, který tvořil a) kopii obálky přehledu odborné praxe lékárníka, b) list papíru s nalepenou podobenkou žalobkyně, jejím jménem, názvem farmaceutické fakulty VFÚ Brno, rokem promoce 2003 a podpisem člena a c) kopií strany z přehledu odborné praxe lékárníka s propiskou vyplněnými údaji. Z těchto údajů plyne, že od roku 2008 bez uvedení data žalobkyně měla vykonávat funkci odborného zástupce v lékárně xxxxxxxxxx, a to do 30. 6. 2010. Od 1. 7. 2010 žalobkyně měla vykonávat funkci odborného zástupce v lékárně xxxxxxxxx. Žádný z těchto záznamů nebyl potvrzen okresním sdružením lékárníků. Dne 23. 2. 2016 byla doručena žalované další listina, na níž je kopie listu z přehledu odborné praxe s doplněnými osobními údaji žalobkyně, s jinou podobenkou a s poznámkou o vystavení duplikátu dne 3. 2. 2016. Součástí je i okopírovaná strana z přehledu odborné praxe lékárníka s obdobnými údaji o praxi žalobkyně jako v listině doručené 11. 2. 2016. Ani tato listina není potvrzena okresním sdružením lékárníků. 11. Žalovaná uvádí, že tyto listiny nebylo možné považovat za řádně vedený přehled odborné praxe lékárníka, proto zaměstnankyně žalované pořídila kopii z přehledu odborné praxe lékárníka z předchozího licenčního řízení, z něhož vyplývá, že žalobkyně konala praxi lékárníka asistenta od 9. 11. 2005, jakož i její další praxe od její pr