7 Afs 98/2013 — Nejvyšší správní soud

6 A 104/2019- 64 - text 8 pokračování 6 A 104/2019 6 A 104/2019-64 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobkyně: Soukromá střední škola DANAÉ, s.r.o., IČ 25116509, se sídlem Svídnická 599/1a, Praha 8 zastoupená advokátkou JUDr. Sylvou Totkovou Kolderovou, se sídlem Pavlovova 586/8, Havířov proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 529/7, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23.4.2019, č. j.: MSMT-12313/2018-12 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění [1] Žalobce (dále obecně uváděn i jako „škola“) napadl shora uvedené správní rozhodnutí, kterým byl zamítnut jeho návrh ve sporu z tvrzeného nevyplacení části dotace na školní rok 2017/2018 ve výši xxxx Kč s příslušenstvím, který uplatňoval proti Magistrátu hlavního města Prahy (dále také jen obecně „magistrát“) z uzavřené veřejnoprávní smlouvy o zvýšení dotace ze dne 15. 3. 2017, č. DOT/61/01/008439/2017 (dále také jen „smlouva“). [2] Žalobce napadl rozhodnutí v celém rozsahu a domáhal se jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. V žalobě uplatnil tyto žalobní body, jimiž je soud při svém přezkumu vázán. Setrvává na své argumentaci ze sporného řízení správního, že posuzované odstoupení od smlouvy je neplatné, neboť není řádně zdůvodněno, a dále zastává názor, že odstoupení od smlouvy brání právní názor, který vyslovil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 28. listopadu 2013, sp. zn. 7 Afs 98/2013, proto je čl. V. odst. 4 uzavřené smlouvy neplatný. V odstoupení od smlouvy je pouze konstatován dosavadní průběh kontroly a vypořádání námitek žalobce, to vše z procesního hlediska. Není tak odůvodněno, proč škola podstatným způsobem porušila smlouvu o poskytnutí zvýšené dotace, resp. že školní inspekcí byly zjištěny závažné nedostatky v činnosti školy. Poukazuje na dikci ust. § 6 odst. 4 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školním zařízením, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o poskytování dotací“), kde je uvedena možnost odstoupení od smlouvy podle charakteru nedostatků, musí tak být naplněna natolik vysoká závažnost nedostatků, která vede k odstoupení od smlouvy, přičemž zákon umožňuje rovněž jinou dohodu. Tyto konkrétní skutečnosti nejsou v odstoupení uvedeny, když uvádí, že odkaz na kontrolní zjištění a obsah jiných listin nemůže řádné odůvodnění nahradit. Magistrát nemůže převzít závěry školní inspekce a z nich vycházet, odstoupení považuje za projev libovůle správního úřadu. Žalobce nesouhlasí se závěry školní inspekce, které nelze napadnout u soudu, proto musí magistrát posoudit hodnocení charakteru porušení sám. Odstoupení dále považuje za zásah do legitimního očekávání a zásady ochrany práv nabytých v dobré víře, stejně jako zásady pojetí veřejné správy jako služby veřejnosti. [3] Žalobce dále uvádí, že na odstoupení od smlouvy je nutné klást obdobné, ne-li přísnější požadavky, než na správní rozhodnutí, neboť po uzavření smlouvy je subjekt v legitimním očekávání, že ta bude plněna. Namítá, že správní úřad neprovedl dostatečné zjištění skutkového stavu věci s ohledem na všechny námitky, které žalobce do protokolu školní inspekce uváděl, kdy magistrátem nebyly hodnoceny ani zjištěné nedostatky, ani opatření k nápravě. Zjištění nedostatků považuje žalobce spíše za formální pochybení nemající vliv na kvalitu vzdělávací činnosti. Znovu poukazuje na to, že zákonodárce neváže možnost odstoupení od smlouvy na jakékoliv zjištění nedostatky, ale pouze na nedostatky závažné, což magistrát ani žalovaný nehodnotil (poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 1 As 10/2003-58 nebo 1 As 20/2005-83). Z počtu pochybení nelze činit závěr o závažnosti nedostatků, kdy mělo být hodnoceno každé pochybení z hlediska naplněnosti závěru o závažnosti nedostatků, přičemž pokud by tento závěr byl aplikován na přestupkové právo, by každý ze skutků, který sám o sobě nenaplňuje skutkovou podstatu, byl při větší četnosti přestupkem, což je nepřípustné. V odstoupení není ani uvedeno, jakého porušení se měl žalobce dopustit a odkazuje na podklady, toto hodnocení neprovedl ani žalovaný (argumentace se v žalobě často opakuje a vrací již k vymezenému důvodu nesouhlasu – pozn. soudu). Opětovně poukázal na to, že nebyly hodnoceny opatření učiněná žalobcem k nápravě, v tomto směru odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích sp. zn. 52 A 73/2017 nebo již zmiňované rozsudky Nejvyššího správního soudu. Nebyly zjišťovány skutkové okolnosti závažnosti porušení právních předpisů, které bylo spatřováno pouze v jejich souběhu. Např. mělo být posouzeno, zda nedostatek vzdělávání má vliv na schopnost pedagogických pracovníků vést kvalitně výuku a zda jsou ve výuce nějaká zásadní pochybení, žalovaný se rovněž nezabýval reálnými dopady tohoto porušení. Dále namítá, že není zřejmé, v čem je shledáno nedostatečné využití dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, formy a metody výuky v předmětu matematika a český jazyk a literatura, i další porušení. [4] Dále žalobce nesouhlasí s právním hodnocením ust. § 6 odst. 4 zákona o poskytování dotací, kdy smlouva je uzavírána na příští školní rok (poukazuje na to, že vymezení školního roku je užito i v ust. § 6 odst. 3 tohoto zákona). Pokud dojde v průběhu platnosti smlouvy ke změně skutečností, které byly rozhodné pro její uzavření, může to být důvodem pro odstoupení od smlouvy. Závěr žalované o tom, že může jít o příští školní rok, tedy rok, na nějž se dotace poskytuje, i předchozí školní rok, ve kterém je smlouva uzavírána, tak nemůže být zákonný. Na situaci, kdy dojde k závažnému porušení v předchozím roce, pamatuje ust. § 167 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). V tomto případě smlouva nabyla účinnosti až dalším školním rokem, což je v ní výslovně uvedeno. [5] Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhoval ji zamítnout jako nedůvodnou, když v důvodech obsahově uváděl obdobné závěry, jako v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Poukázal, že zákon o poskytování dotací upravuje institut odstoupení od smlouvy, nikoliv však jeho další náležitosti, je tak nutné vycházet z obecné úpravy občanského zákoníku, rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 7 Afs 98/2013-22 není použitelný, neboť nehodnotí zákonné podmínky podle zákona o poskytování dotací, hodnocení závažnosti zjištění školní inspekce provedeno je v bodě 51 a rozvedeno v následujících bodech odůvodnění. Ohledně podmínek ust. § 6 odst. 4 zákona o poskytování dotací uvádí, že podstatné je, že smlouva o poskytování dotace byla uzavřena, není podstatné, na který rok se dotace poskytuje. [6] Soud vyzval možnou zúčastněnou osobu k uplatnění svých práv (Magistrát hlavního města Prahy), tato osoba svého práva nevyužila, soud s ní proto jako se zúčastněnou osobou nejedná. [7] V odůvodnění napadeného rozhodnutí (po rozsáhlé rekapitulaci procesního postupu v dané věci, který žalobou nebyl napaden) je mj. uvedeno, že magistrát se zjevně ztotožnil s důvody, které uvedla Česká školní inspekce a jí zjištěné nedostatky považuje za natolik závažné a takového charakteru, že přistoupil k odstoupení od smlouvy. Žalovaný poukázal na inspekční zprávu čj. ČŠIB-567/17-B a tato zjištění – ze strany žalobce nejsou analyzovány a vyhodnocovány výsledky vzdělávání žáků v průběhu vzdělávání a při jeho ukončování, vedení školy je nečinné v oblasti přijetí opatření k eliminaci neúspěšnosti žáků školy, u žalobce je nedostatečně využíváno další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblastech, které mají dopad na úspěšnost žáků ve společné části maturitní zkoušky, formy a metody výuky v předmětu matematika a český jazyk a literatura jsou neefektivní v souvislosti s přípravou žáků k úspěšnému zvládnutí společné části maturitní zkoušky, absentuje ověřování studijních předpokladů u uchazečů o vzdělávání při jejich přijímání, je dána dlouhodobá vysoká neúspěšnost žáků u maturitní zkoušky ve všech oborech vzdělání z předmětu matematika a ve čtyřletých oborech vzdělání z předmětu český jazyk a literatura, je nízký počet žáků a výrazně vyšší hrubá neúspěšnost u maturitní zkoušky u distanční formy vzdělávání, je zjištěna vysoká absence žáků kombinované formy studia ve výuce a jsou nedostatečně poskytovány poradenské služby žákům s rizikem školní neúspěšnosti. Dále žalovaný poukázal na protokol o kontrole čj. ČŠIB-568/17-B (kontrola o průběhu jednotné přijímací zkoušky v učeně ze dne 12. 4. a 19. 4. 2017), kdy bylo zjištěno, že průběh jednotné zkoušky v učebně nezajišťoval zadávající učitel, nýbrž zástupce ředitele školy, který nebyl pedagogickým pracovníkem, ředitelka školy jmenovala zadavatele pro jarní zkušební období roku 2017 dne 10. 4. 2017, takže nedodržela termín pro jmenování zadavatelů, kontrolovaný zadava