5 As 2/2004 — Nejvyšší správní soud

8 A 108/2016- 37 - text 16 8 A 108/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému Ing C. F. zastoupeného advokátem JUDr. Petrem Balcarem se sídlem Praha 1, Panská 895/6, Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 17, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 7. 4. 2016, č. j. 17810/2016-MZE-12151, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce podal dne 5. 10. 2007 žádost o trvalé odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa p. č. X a p. č. Y v k. ú. Masečín v jeho vlastnictví v rozsahu 70 m². Žádost žalobce podal z důvodu již postavené zabezpečovací konstrukce pro stabilizaci svahu. 2. Rozhodnutím Městského úřadu Černošice (dále též jen jako „městský úřad“) ze dne 17. 5. 2010, č. j. ŽP/MEUC-026497/2010/L/Mi nebylo povoleno trvalé odnětí části pozemků p. č. Y v katastrálním území Masečín podle § 13 odst. 1 a § 15 odst. 1 zákona 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (dále jen „lesního zákon“). 3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, ohledně kterého rozhodl Krajský úřad Středočeského kraje (dále též jen jako „krajský úřad“) rozhodnutím ze dne 14. 10. 2010, č. j. 106165/20108/KUSK/OŽPZ2 - Mi. 4. Na základě podnětu MÚ Černošice bylo ve zkráceném přezkumném řízení podle § 98 správního řádu rozhodnutím Ministerstva zemědělství (dále též jako „ministerstvo“ nebo „správní orgán prvého stupně“) ze dne 3. 2. 2011, č. j. 36213/2010-16230 rozhodnutí krajského úřadu změněno tak, že odvolání žalobce proti rozhodnutí MÚ Černošice bylo zamítnuto. 5. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce rozklad, o kterém rozhodl ministr zemědělství rozhodnutím ze dne 7. 4. 2011, č. j. 66097/2011- MZE-1000 tak, že rozklad žalobce zamítá a rozkladem napadené rozhodnutí ministerstva potvrzuje. 6. Proti tomuto rozhodnutí pak podal žalobce žalobu, jíž se domáhal jejího zrušení. O žalobě rozhodl Městský soud v Praze (dále též jako „městský soud“ nebo jen „ soud“) rozsudkem č. j. 8 A 131/2011-37; napadené rozhodnutí ministra zemědělství zrušil a žalovanému vrátil věc k dalšímu řízení. 7. Předmětem přezkumu je v pořadí druhé rozhodnutí žalovaného, který rozhodl tak, že rozklad žalobce zamítá a rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 3. 2. 2011, č. j. 36213/2010-16230, potvrzuje II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 8. V podané žalobě žalobce vytýká napadenému rozhodnutí nezákonnost způsobenou tím, že žalovaný nepostupoval při přezkumu hodnocení důkazů pořízený žalobcem, orgány státní správy lesů a důkazů pořízených třetími osobami v souladu s obecnou zásadou materiální pravdy podle § 3 a § 50 odst. 2 správního řádu. Žalobce trvá na tom, že v řízení nebyl zjištěn stav věci náležitým způsobem s tím, že pokud účastník správního řízení tvrdí a dokládá nežádoucí stav a krajní nouzí odůvodněný zásah má dokazování směřovat k jeho tvrzení tedy správní orgán má věc náležitě prošetřit, provést důkazy vznesené do řízení účastníkem a opatřit důkazy další a na základě náležitého zhodnocení a tvrzení účastníka potvrdit či vyvrátit. 9. Žalobce v podané žalobě tvrdí, že předmětný pozemek zabezpečil před dalším sesuvem podloží a tím plnil obecnou prevenční povinnost založenou předpisy občanského práva; jednal v krajní nouzi a jednalo se o nezbytné opatření. 10. Zabezpečovací opatření realizoval ve veřejném zájmu a v řízení usiloval o to, aby ke zjištění veřejného zájmu vedlo i dokazování. Pojem zabezpečení pozemků je podle žalobce nutno chápat z více aspektů: jednak k zabezpečení pozemku p. č. X zastavěné plochy chaty jako takového, nutného pro stabilizaci stavby, jednak jako zamezení negativního působení okolního pozemku p. č. Y z hlediska geotechnických vlivů (tlak okolního podloží) na zastavěný pozemek p. č. X a dále jako zabezpečení pozemku p. č. Y proti vlivům sesuvů, a to jak celkového postupného, tak i drobného vlivem padajících úlomků a v neposlední řadě i pozemků s budovami, ležících pod předmětným zabezpečením. 11. Předpoklad vynětí pozemků určených k plnění funkcí lesa se neopírá o administrativní určení stavby ani o proces stanovení rozsahu a způsobu zabezpečovacího opatření, ale o veřejným zájmem odůvodněný stav, pro který je vynětí pozemku nezbytné. 12. Správním orgánům žalobce vytýká nehospodárnost, trvá na tom, že městský úřad, poté co opakovaně o žádosti žalobce o vynětí pozemků rozhodoval, nepoměřoval váhu veřejného zájmu na ochraně lesa se soukromým zájmem žalobce, neřešil, zda se jednalo o nezbytné zabezpečení svahu. Městský úřad dovozuje charakter opatření jako rekreační stavbu, bagatelizuje relevantní znalecký posudek Ing. Horové pořízený nezávisle na žalobci v jiném správním řízení i stanovisko Stavebního úřadu stejně tak zprávu znalce z oboru inženýrské geologie RNDr. Pavla Poláka. K objasnění věci se spokojil s dodatečným místním šetřením, ačkoliv není odborně erudován v oblasti geologie, geotechnika ani statika staveb. 13. Žalobce konstatoval, že prvoinstanční orgán na základě místního šetření, a to vizuálního posouzení, kvalifikoval žalobcovo opatření jako stavbu budoucího rekreačního objektu, což dovodil z toho, že stavba tvoří funkční celek se stavbou na stavebním pozemku tj. základovou deskou původního objektu, který musel být pro posuny podloží žalobcem stržen. Ministerstvo shodně se správním orgánem interpretovalo znalecký posudek a záměry žalobce dovodilo též z projektové dokumentace. Znaleckému posudku Ing. Horové i zprávě znalce Poláka oba správní orgány konkurují vlastním hodnocením místních podmínek zjištěných při místním šetření, tedy nikoliv způsobem, který by byl pro náležité zjištění věci adekvátní. Usuzují na opatření nově budovaného objektů a nedbají na doporučení vyhotovit znalecký posudek, jak bylo vysloveno v původním kasačním rozhodnutí ministerstva zemědělství ze dne 28. 8. 2009. 14. Žalobce dále argumentuje tím, že dovozený potenciál využitelnosti stavebního opatření jako základu pro stavbu, nezbavuje orgán rozhodující o vynětí pozemků z pozemků plnících funkci lesa povinnosti zkoumat důvody deklarované žalobcem a to tím spíše, že na základě zjištěných skutečností je zřejmé, že v oblasti dochází k posunu podloží. Orgán státní správy lesů má podle názoru žalobce zkoumat, zda je naplněn důvod k jinému využití předmětného pozemku, a to v kontextu veřejného zájmu, který ovšem nepředstavuje pouze zájem na zachování původního lesa, nýbrž zájem na zachování stability lesního pozemku i zájem na nerušeném výkonu práv třetích osob. To, jaký má či nemá stavba potenciál, přísluší zvažovat stavebnímu orgánu. 15. V podané žalobě dále žalobce tvrdí, že veřejný zájem v dané věci nepředstavuje toliko obecně vymezený účel, pro který má být pozemek využíván, ale že tento veřejný zájem má být chápán v širších souvislostech. Žalobce při realizaci předmětného zabezpečení jednal v dobré víře, vycházel z procesu tvorby územního plánu v rozhodném období, který vymezil podstatnou, a právě tu zastavěnou část jeho pozemku jako zastavitelné území obce. Žalobce připustil, že obec Štěchovice v roce 2005 přijala jiný územní plán, který již s původně vymezeným zastavitelným územím obce nepočítal a v jehož rámci i do současně zastavěného území nebyl předmětný pozemek p. č. Y zahrnut, tento územní plán však žalobce považuje za nezákonný. 16. Současně je žalobce obeznámen se zpracováním nového územního plánu městyse Štěchovice, který má napravit důsledky způsobené územním plánem současným; náprava chybného stanovení zastavitelného území je i v souladu se stanoviskem orgánu státní správy lesů. Žalobce má za to, že striktně formulovaný účel využití části pozemků ze strany správních orgánů, pro který žalobce žádal povolení vynětí, tu nebude dán. Žalobce rovněž poukázal na to, že orgán státní správy lesů MÚ Černošice v rozhodném období rozhodl o vynětí podstatně rozsáhlejších výměr, a to i v nesouladu s územními plány. 17. V rámci vyjádření k podané žalobě žalovaný uvedl, že žalobce se ve správním řízení domáhal rozhodnutí o vynětí pozemků p. č. Y k. ú. X, respektive jeho části o výměře 70 m² z pozemků určených k plnění funkce lesa, neboť na tomto pozemku v krajní nouzi zřídil stavbu, kterou označuje jako zabezpečovací konstrukci před dalším sesuvem podloží. 18. Žalovaný stručně shrnul, že rozhodnutím MÚ Černošice ze dne 17. 5. 2010 trvalé odnětí části pozemku povoleno nebylo, toto rozhodnutí bylo změněno k odvolání žalobce rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 14. 10. 2010, kdy trvalé odnětí předmětného pozemku povoleno bylo. Uvedené rozhodnutí bylo přezkoumáno Ministerstvem zemědělství ve zkráceném přezkumném řízení a ve výsledku bylo zamítavé rozhodnutí MÚ Černošice potvrzeno, přičemž toto rozhodnutí bylo následně potvrzeno také rozhodnutím ministra zemědělství ze dne 7. 4. 2011 o rozkladu. O tomto rozhodnutí v rámci podan