— Nejvyšší správní soud

8 A 109/2019- 61 - text 8 8 A 109/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalované XX, nar. XX bytem XX Kancelář Poslanecké sněmovny se sídlem Sněmovní 176/4, Praha 1 zastoupena Mgr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem Bělehradská 77, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2019, č. j. PS 10461/2019 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal toho, aby soud zrušil rozhodnutí vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny ze dne 6. 9. 2019, č. j. PS 10461/2019, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí jeho žádosti o poskytnutí opisu usnesení Poslanecké sněmovny ohledně vyslovení souhlasu s trestním stíháním poslance Petra Dolínka. Současně žalobce navrhl, aby soud žalované nařídil poskytnout žalobci požadované informace. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. V žalobě žalobce uvedl, že žalovaný rozhodl ve věci žádosti o poskytnutí informace ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím v rozporu se skutečným stavem, čímž porušil základní zásady činnosti správního orgánu. Též mohl zneužít pravomoci úřední osoby úmyslným porušením zákona upravujícího formální náležitosti rozhodnutí. 3. Žalobce podal k rukám žalovaného na základě § 13 odst. 1 ) zákona o svobodném přístupu k informacím podání „ Oznámení/usnesení o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání Petra Dolínka, žádost o poskytnutí informace, která byla doručena dne 27. 7. 2019. 4. Žalovaný vydal rozhodnutí č. j. PS 10156/19 o odmítnutí žádosti ze dne 27. 7. 2019, a to na základě § 15 odst. 1 ) zákona o svobodném přístupu k informacím označené „ Rozhodnutí vedoucí Samostatného oddělení styku s veřejností Kanceláře Poslanecké sněmovny o odmítnutí žádosti podle § 15 odst. 1 ) zákona o svobodném přístupu k informacím ze dne 27. července. 5. V reakci na to žalobce podal k rukám žalovaného odvolání, které bylo doručeno dne 8. 8. 2019. 6. Dne 6. 9. 2019 bylo žalobci doručeno rozhodnutí žalovaného č. j. PS 10461/2019, označené „Rozhodnutí vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny o odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace č. j. 10156/19 ze dne 7. srpna 2019„ , kterým žalovaný odmítl odvolání ze dne 8. 8. 2019 a potvrdil rozhodnutí ze dne 27. 7. 2019. 7. Žalobce vydal rozhodnutí ze dne 6. 9. 2019 na základě skutkových závěrů v rozporu se skutečným stavem, když tvrdil neexistenci rozhodnutí Poslanecké sněmovny o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslance Petra Dolínka ve smyslu § 12 zák. č. 90/1995 Sb. , o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, kterým vyslovila dolní komora parlamentu souhlas k trestnímu stíhání ústavního činitele ke skutku prodeje akcií společnosti Pražská teplárenská Holding, a. s. Usnesení Poslanecké sněmovny o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslance Petra Dolínka není vedeno spisovou službou Kanceláře poslanecké sněmovny. Žalovaný tak rozhodnutím ze dne 6. 9. 2019 úmyslně porušil základní zásady činnosti správních orgánů ve smyslu § 3 správního řádu, neboť řízení nezajistil důkazy a nezjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. 8. Dále žalobce namítl, že napadené rozhodnutí může trpět vadami spočívajícími v nedodržení zákonem stanovených náležitostí pro rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 69 odst. 1 ) správního řádu neboť kvalifikovaný elektronický podpis XX, vedoucího Kanceláře poslanecké sněmovny, mohla připojit k tomuto rozhodnutí neoprávněná osoba Kanceláře poslanecké sněmovny bez vědomí XX, a tímto nezákonným užitím kvalifikovaného elektronického podpisu vedoucího Kanceláře poslanecké sněmovny mohla neoprávněná osoba naplnit znaky trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby ve smyslu § 329 odst. 1 písm. a) písm. b) trestního zákoníku. Městský soud v Praze postoupí podání k rukám Národní centrály proti organizovanému zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování, která trestně stíhá XX, vedoucího Kanceláře poslanecké sněmovny a další úřední osoby Kanceláře poslanecké sněmovny. 9. Na základě těchto skutečností proto žalobce navrhl, aby soud zrušil rozhodnutí ze dne 6. 8. 2019 a též rozhodnutí ze dne 07. 08. 2019, aby žalovanému nařídil požadované informace poskytnout a aby přiznal žalobci náhradu nákladů řízení. 10. Žalovaná ve vyjádření k žalobce především navrhla, aby soud žalobu odmítl, jelikož žalobce nevyhověl výzvě soudu k odstranění vad žaloby, a poukázala na to, že nevydala žádné rozhodnutí ze dne 27. 7. 2019, ani rozhodnutí ze dne 6. 8. 2019. 11. K obsahu žaloby pak uvedla, že na žádost žalobce ze dne 27. 7. 2019 o poskytnutí informací reagovala rozhodnutím ze dne 7. 8. 2019, kterým tuto žádost odmítla z důvodu neexistence takové informace, neboť Sněmovna neobdržela od orgánů činných v trestním řízení žádnou žádost o vyslovení souhlasu Sněmovny k trestnímu stíhání poslance Petra Dolínka, a to ani v žalobcem uváděné trestní věci ani v trestní věci jiné. 12. Nadto dne 15. srpna 2019 Ing. Pavel Kováčik jako předseda Stálé komise Poslanecké sněmovny pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny žalobci sdělil, že Kancelář Poslanecké sněmovny vydala coby povinný subjekt dle zák. č. 106/1999 Sb. rozhodnutí o odmítnutí žádosti žadatele o poskytnutí informace, kdy Sněmovna neobdržela jakoukoli žádost orgánů činných v trestním řízení, týkající se vydání k trestnímu stíhání poslance Petra Dolínka, a Sněmovna tedy o ní nemohla ani jednat a ani o tomto vydat příslušné rozhodnutí. Dále byl žalobce ohledně vedoucího Kanceláře XX informován, že skutečnosti, které žalobce uvádí, se nezakládají na pravdě a žalobce byl upozorněn na osobnostní práva vedoucího Kanceláře. 13. Dne 8. 8. 2019 podal žalobce odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, v němž kromě zopakování existence údajného usnesení Sněmovny, kterým tato rozhodla o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslance Petra Dolínka, ke skutku prodeje akcií Pražská teplárenská Holding, a.s., argumentuje blíže neupřesněným tvrzením, že Kancelář rozhodnutím ze dne 7. srpna 2019 porušila právo žalobce na informace. 14. Toto odvolání vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny rozhodnutím ze dne 6. září 2019, č.j.: PS 10461/2019, zamítl a rozhodnutí ze dne 7. srpna 2019 potvrdil. V odůvodnění tohoto rozhodnutí vedoucí Kanceláře mimo jiné uvedl, že požadovaná informace objektivně neexistuje a neposkytnutím neexistující informace nemohlo být porušeno žalobcovo právo na informace. 15. Žalovaná setrvala na stanovisku, že provedla řádné zjištění s tím výsledkem, že žádné usnesení Sněmovny tykající se souhlasu s vydáním poslance Petra Dolínka k trestnímu stíhání neexistuje, neboť žádná taková žádost od orgánů činných v trestním řízení nebyla do Sněmovny ani doručena. Vzhledem k tomu Poslanecká sněmovna o takové žádosti nejednala a neexistuje tedy žádné rozhodnutí o této žádosti, ať již pozitivní nebo negativní. Žalovaná tedy postupovala přesně v intencích zákona o svobodném přístupu k informacím, když žádost žalobce o poskytnutí informace, která objektivně neexistuje, po řádném zjištění stavu věci odmítla a jeho odvolání nevyhověla. Tímto postupem nemohl být žalobce jakkoli zkrácen na svým právech, a žaloba je proto nedůvodná. 16. Dále žalovaná poukázala na to, že žalobce nepředložil žádný z důkazů, jež avizoval v žalobě, tedy zejména výpis z Centrální evidence trestních stíhání k jménu poslance Petra Dolínka, a nepřipojil usnesení Poslanecké sněmovny o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslance Petra Dolínka, což je logické. Totéž platí i o výpisu z Centrální evidence trestních stíhání ke jménu XX, vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny. Navržený výslech vedoucího Kanceláře je pak v tomto kontextu zcela absurdní a žalovaná jej považuje jednoznačně nejen za nadbytečný, ale i šikanózní. 17. Pokud jde o žalobní tvrzení o možném neoprávněném použití elektronického podpisu vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny XX, žalobce neuvedl žádnou skutečnost, na základě jaké ke svému „možnému" závěru dospěl. Takový žalobcem naznačený „možný" postup skutečně možný není, k čemuž žalovaná odkázala vnitřní předpis Kanceláře - Směrnici pro vydání a nakládání s kvalifikovaným elektronickým podpisem založeným na certifikátu. 18. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu odmítl, resp. zamítl. III. Posouzení žaloby 19. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu námitek uplatněných v žalobě, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 20. Pro úplnost soud konstatuje, že na základě původního stanoviska žalované měl o žalobě rozhodovat při jednání, a to dne 21. 10. 2020. Toto jednání bylo na žádost žalobce odročeno a následně žalovaná své stanovisko ohledně způsobu rozhodnutí o žalobě změnila a souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl bez jednání. 21. Z obsahu spisu předloženého žalovanou vyplývá, že žalobce doru