— Nejvyšší správní soud

9 A 12/2019- 72 - text 8 9A 12/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobkyně: A. S. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Janem Švarcem sídlem Vodičkova 695/24, 110 00 Praha 1 proti žalované: Univerzita Karlova sídlem Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1 o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, takto: I. Žalovaná je povinna vydat rozhodnutí v řízení o žádosti žalobkyně o přiznání sociálního stipendia za akademický rok 2017/2018 ze dne 29. 12. 2017, číslo žádosti 17024267, ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22 570 Kč k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Jana Švarce, advokáta, do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Odůvodnění: I. Žaloba 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 29. 1. 2019 domáhala ochrany proti nečinnosti žalované a navrhla, aby soud uložil žalované povinnost rozhodnout o žádosti žalobkyně o přiznání sociálního stipendia za akademický rok 2017/2018 ze dne 29. 12. 2017, číslo žádosti 17024267. 2. Žalobkyně uvedla, že dne 29. 12. 2017 podala žádost o přiznání sociálního stipendia za akademický rok 2017/2018, kterou žalovaná vede pod číslem žádosti 17024267 (dále též „žádost“). Žalovaná o žádosti dosud nerozhodla a je tak nečinná. Žalobkyně požádala dne 21. 2. 2018 a následně dne 29. 10. 2018 o přerušení řízení o žádosti, žalovaná však řízení dosud nepřerušila. V případě nečinnosti žalované však žalobkyně nemůže postupovat jinak než domáhat se v zákonem stanovené roční lhůtě vydání meritorního rozhodnutí prostřednictvím správní žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, a po jeho vydání následně prostřednictvím odvolání či správní žaloby proti rozhodnutí správního orgánu brojit proti nevyhovění přerušení řízení. Ačkoliv se žalobkyně domáhá přerušení řízení, nyní jí nezbývá než se zároveň domáhat vydání meritorního rozhodnutí. 3. Žalobkyně podala dne 13. 12. 2018 žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, na které žalovaná nijak nereagovala. II. Vyjádření žalované 4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 21. 3. 2019 konstatovala, že ve věci žádosti žalobkyně vydala dne 31. 5. 2018 meritorní rozhodnutí (dále jen „rozhodnutí“), kterým rozhodla o nepřiznání sociálního stipendia z důvodu nedoloženého potvrzení o příjmech posuzované společné domácnosti do 1,5 násobku životního minima. Výzva k doložení příslušného potvrzení byla žalobkyni v souladu s čl. 29 odst. 3 Statutu Univerzity Karlovy v návaznosti na §68 odst. 1 písm. e) a § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“) zaslána dne 24. 1. 2018 prostřednictvím elektronického informačního systému (dále jen „Informační systém UK“), jímž se zároveň podávají i žádosti o sociální stipendia a stipendia na podporu ubytování. Rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno týmž způsobem. Žalovaná doplnila, že sice formálně nereagovala na žádost žalobkyně o přerušení řízení ze dne 21. 2. 2018, nicméně žalobkyni vyhověla a s doložením požadovaného potvrzení a následným vydáním rozhodnutí posečkala, a to více než dva měsíce, jak žalobkyně požadovala. Další žádost o přerušení řízení žalobkyně podala až dne 29. 10. 2018, tedy až po vydání rozhodnutí o nepřiznání sociálního stipendia. Závěrem proto žalovaná navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. III. Další podání účastníků 5. Žalobkyně v replice ze dne 15. 5. 2019 uvedla, že jí doposud žádné rozhodnutí doručeno nebylo, a to ani prostřednictvím elektronického informačního systému univerzity, ani jiným způsobem. K prokázání svého tvrzení žalobkyně předložila výpis dokumentů doručených prostřednictvím elektronického informačního systému univerzity, doručenku k rozhodnutí o přijetí ke studiu doručenému dne 13. 6. 2017 a doručenku k rozhodnutí o přiznání prospěchového stipendia doručenému dne 28. 11. 2018. 6. Žalovaná ve vyjádření ze dne 18. 6. 2019 zopakovala, že meritorní rozhodnutí ve věci žádosti žalobkyně o přiznání sociálního stipendia vydala dne 31. 5. 2018; stav doručení uvedeného rozhodnutí nemá ne nečinnost žalované dle jejího názoru vliv. Žádost o sociální stipendium se podává prostřednictvím aplikace Stipendia na podporu ubytování a Sociální stipendia, která je součástí Informačního systému UK. Po přihlášení do aplikace jsou studentovi přístupné informace o stavu žádosti a následně i rozhodnutí. Za den doručení a oznámení rozhodnutí se považuje první den následující po zpřístupnění rozhodnutí studentovi v elektronickém informačním systému. Žalovaná dodala, že doručenky v aplikaci Stipendia na podporu ubytování a Sociální stipendia není možno generovat, na rozdíl od dokumentů v Informačním systému Studium, jenž je rovněž součástí Informačního systému UK, ke kterým doručenky generovány jsou. 7. Ve vyjádření ze dne 13. 7. 2019 žalobkyně s poukazem na § 71 odst. 2 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zdůraznila, že vydáním rozhodnutí se rozumí jeho vypravení; žalovaná přitom rozhodnutí doposud nevypravila, tedy ani nevydala. Žalovaná doručuje studentům rozhodnutí ve smyslu § 69a odst. 3 zákona o vysokých školách prostřednictvím několika různých aplikací a umisťuje je na několika různých místech, čímž je porušena zásada právní jistoty účastníka řízení. O doručení písemnosti navíc nebyl žalobkyni zaslán žádný notifikační e-mail, ačkoliv tak vnitřní předpisy žalovaného předepisují (např. čl. 17a odst. 2 Studijního zkušebního řádu Univerzity Karlovy nebo čl. 14a odst. 2 Řádu přijímacího řízení pro uchazeče Univerzity Karlovy). Žalobkyně dále konstatovala, že bez ohledu na uvedené se v aplikaci Stipendia na podporu ubytování a sociální stipendia, sekce Podat žádost / zobrazit detaily, část Podané žádosti, sloupec Zpracování žádosti, žádné rozhodnutí nenachází. O tom, že doručování neprobíhá prostřednictvím aplikace Stipendia na podporu ubytování a sociální stipendia, jsou účastníci řízení informováni rovněž v samotné aplikaci. V interní informační zprávě v sekci Pošta této aplikace, nazvané Vydání rozhodnutí k žádosti o ubytovací stipendium, je uvedeno: „V elektronickém systému na podávání žádostí o sociální stipendium byla podána Vaše žádost číslo 17024267. Na základě této žádosti Vám podle aktuálních informací stipendium nebylo přiznáno. Písemné vyhotovení rozhodnutí Vám bude zasláno na doručovací adresu uvedenou v aplikaci pro podávání žádostí.“ Žalobkyně měla po celý rok 2018 zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku; žalovaná však rozhodnutí prostřednictvím datové schránky žalobkyni nedoručila. Žalobkyně vyjádřila přesvědčení, že rozhodnutí o nepřiznání stipendia nemůže mýt doručováno prostřednictvím elektronického informačního systému, neboť výklad ustanovení § 69a odst. 3 ve spojení s §68 odst. 1 písm. e) zákona o vysokých školách jiný závěr nepřipouští. IV. Jednání 8. Při jednání konaném dne 22. 1. 2020 účastníci řízení setrvali na svých procesních stanoviscích. 9. Žalobkyně odkázala na obsah žaloby včetně navazujících vyjádření, stručně shrnula dosavadní průběh správního řízení a zopakovala, že žádné rozhodnutí o podané žádosti, kterou žalovaná vede pod číslem žádosti 17024267, jí dosud nebylo doručeno. Žalobkyně rovněž poukázala na nepřehlednost Informačního systému UK, zejména pokud jde o doručování jednotlivých rozhodnutí a jejich umísťování do různých sekcí v aplikaci. 10. Žalovaná při jednání odkázala na písemné vyjádření k podané žalobě, zopakovala, že o žádosti žalobkyně bylo dne 31. 5. 2018 rozhodnuto, přičemž rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno prostřednictvím Informačního systému UK. Žalovaná má za to, že její postup pokud jde o doručování rozhodnutí, byl v souladu se zákonem a navrhla zamítnutí podané žaloby. 11. Městský soud poté podle ustanovení § 52 odst. 4 s. ř. s. provedl důkaz listinami navrženými žalovanou (založenými na č. l. 27 až č. l. 33 spisu), neboť byl toho názoru, že provedení těchto důkazů je nezbytné pro posouzení toho, zda byly naplněny podmínky pro vydání rozhodnutí o žádosti žalobkyně. 12. Návrhy na provedení důkazů označené žalobkyní městský soud pro nadbytečnost zamítl, neboť obsah správního spisu, z něhož soud obligatorně vycházel, doplněný o listiny předložené žalovanou, s ohledem na právní názor soudu k rozhodnutí věci zcela postačoval. V. Posouzení věci Městským soudem v Praze 13. Městský soud v Praze včas podanou žalobu posoudil, přičemž v souladu s § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“) vycházel ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Skutečnosti, které vyplývají ze správního spisu a z provedených důkazů, přitom hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné a logické souvislosti tak, aby podávaly ucelený přehled o procesním a skutkovém stavu projednávané v