2 As 70/2008 — Nejvyšší správní soud

10 A 33/2021- 114 - text  6 10A 33/2021 č. j. 10A 33/2021 - 114 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobců: a) Ing. S. K. b) Ing. I. K. oba zastoupeni advokátem Mgr. Pavlem Mejšnerem sídlem Masarykovo nábřeží 2018/10, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 za účasti: ARTA, spol. s r.o., IČO: 495 49 391 sídlem Rybalkova 1433/14, 120 00 Praha 2 zastoupena advokátkou Mgr. Kristýnou Černou sídlem Vladislavova 152/1, 140 00 Praha 4 o žalobách proti rozhodnutím žalovaného č. j. MHMP 729691/2020 a č. j. MHMP 740109/2020 z 1. 6. 2020 takto: I. Žaloby se odmítají. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobami podanými 26. 3. 2021 se žalobci domáhají zrušení shora uvedených rozhodnutí, jimiž žalovaný částečně doplnil a ve zbytku potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Praha 5 č. j. MC05 11157/2019 z 21. 1. 2019 o umístění stavby pro stavební záměr „Novostavba bytového domu U Plátenice 6“, jenž má být realizován na pozemcích parc. č. X, X a X v k. ú. X, obec X, (rozhodnutí č. j. MHMP 729691/2020, sp. zn. S-MHMP 947555/2019/STR), a částečně doplnil a ve zbytku potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Praha 5 č. j. MC05 9870/2019 z 15. 1. 2019 o umístění stavby pro stavební záměr „Stavební úprava a přístavba domu Na Hřebenkách 41“, jenž má být realizován na pozemcích parc. č. X, X, X a X v k. ú. X, obec X, (rozhodnutí č. j. MHMP 740109/2020, sp. zn. S-MHMP 947538/2019/STR). 2. Usnesením z 30. 6. 2021 soud spojil řízení o obou žalobách ke společnému projednání. 3. Mezi účastníky řízení se vede spor o to, zda byly žaloby podány včas. Žalovaný tvrdí, že napadená rozhodnutí byla žalobcům doručena veřejnou vyhláškou 18. 6. 2020. Naproti tomu žalobci tvrdí, že podmínky pro tento způsob doručování nebyly splněny, neboť jej žalovaný nijak neodůvodnil, a k vyvěšení rozhodnutí na úřední desce ani fakticky nedošlo, neboť ji žalobci pravidelně kontrolovali a napadená rozhodnutí na ní nezaznamenali. Žalobci dodali, že v rozdělovníku obou rozhodnutí je dokonce uvedeno, že jim coby odvolatelům budou doručena jednotlivě do vlastních rukou; to se však nestalo a žalobci se s těmito rozhodnutími seznámili až při nahlížení do spisu 3. 2. 2021. 4. Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu lze podle § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. 5. Doručování správních rozhodnutí je v obecné rovině upraveno v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, jenž se však použije jen tehdy, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup (§ 1 odst. 2 správního řádu). V daném případě je takovým předpisem zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), jenž obsahuje v § 92 odst. 3 speciální úpravu doručování územního rozhodnutí, za které je třeba v tomto kontextu považovat i rozhodnutí o odvolání proti územnímu rozhodnutí vydanému správním orgánem prvního stupně (odstavec 18 rozsudku NSS č. j. 1 As 227/2016-54 z 23. 11. 2016 a v něm citovaná rozhodnutí téhož soudu). Územní rozhodnutí se podle stavebního zákona „doručuje podle § 87 odst. 1 až 3. V případě doručování územního rozhodnutí veřejnou vyhláškou se v něm účastníci řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru.“ Úprava doručování územního rozhodnutí ve stavebním zákoně se tedy uplatní i v řízení o odvolání proti takovému rozhodnutí. 6. Podle § 87 odst. 1 stavebního zákona „[s]tavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání žádosti nařídí ústní jednání, a je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na místě; oznámení o konání ústního jednání se doručí nejméně 15 dnů předem. Stavební úřad může upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře známy poměry v území a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení záměru. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, stanoví lhůtu, do kdy mohou účastníci řízení uplatnit námitky a dotčené orgány závazná stanoviska; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. Oznámení o zahájení územního řízení a další úkony v řízení se doručují účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků; v řízení s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení řízení a další úkony v řízení doručují postupem podle § 144 odst. 6 správního řádu, dotčeným orgánům a obci, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 1 písm. b), se doručuje jednotlivě; účastníky řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu jsou vždy účastníci řízení podle § 85 odst. 1 písm. a) a § 85 odst. 2 písm. a).“ [Podtržení doplněno]. Podle § 144 odst. 1 správního řádu se řízením s velkým počtem účastníků rozumí zásadně řízení s více než 30 účastníky a podle odst. 6 téhož ustanovení v tomto řízení lze doručovat písemnosti, včetně písemností uvedených v § 19 odst. 5, veřejnou vyhláškou; to se netýká účastníků řízení uvedených v § 27 odst. 1, kteří jsou správnímu orgánu známi, neboť jim se doručuje jednotlivě. V nynějším řízení není sporu o to, že žalobci byli účastníky územního řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona coby osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. 7. Ze spisového materiálu se podává, že 19. 3. 2018 bylo vydáno oznámení zahájení řízení ve věci novostavby bytového domu U Plátenice 6. Na jeho straně 3 je uvedeno, že se doručuje dle § 144 správního řádu vyhláškou mimo jiné osobám s vlastnickými nebo jinými věcnými právy k sousedním pozemkům a stavbám, které jsou specifikovány parcelními čísly dotčených pozemků (X, X, X, X, X, X, X, X, X) a čísly popisnými dotčených staveb (X, X, X, X, X, X, X), tedy způsobem předvídaným v § 92 odst. 3 stavebního zákona. Mezi těmito pozemky je uveden rovněž pozemek parc. č. X, jehož spoluvlastníky jsou žalobci. Shodným způsobem jsou účastníci řízení dle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona označeni také v prvostupňovém rozhodnutí o umístění stavby. 8. Shodná situace nastala ve věci stavební úpravy a přístavby domu X. V oznámení zahájení územního řízení z 1. 6. 2018 je na straně 3 okruh účastníků řízení, jimž se doručuje veřejnou vyhláškou, vymezen parcelními čísly pozemků (X, X, X, X, X, X) a čísly popisnými staveb (X, X), k nimž mají tyto osoby vlastnické nebo jiné věcné právo. Shodným způsobem jsou tito účastníci označeni také v prvostupňovém rozhodnutí o umístění stavby 9. S žalobci lze souhlasit v tom, že by bylo vhodné, kdyby správní orgán počet účastníků řízení (alespoň přibližně) výslovně uvedl, nicméně soud to nepovažuje za nezbytné, jelikož tato okolnost nebyla ve správním řízení zpochybněna. Vzhledem k přesné identifikaci konkrétních nemovitostí lze navíc ověřit, zda byl počet účastníků řízení dostatečně vysoký, proto nemá neuvedení jejich počtu v územním rozhodnutí vliv na jeho zákonnost. Žalobci ostatně ani v žalobě netvrdili, že by účastníků bylo 30 nebo méně, nýbrž namítali výhradně nepřezkoumatelnost daného postupu správního orgánu, kterou však soud vzhledem ke shora uvedenému neshledal. Nad rámec nezbytného odůvodnění přesto soud podotýká, že z výpisů z katastru nemovitostí týkajících se uvedených pozemků a staveb vyplývá, že v obou řízeních byl celkový počet účastníků územního řízení, jenž je z hlediska způsobu doručování rozhodující (srov. rozsudek NSS č. j. 5 As 56/2008-71 z 11. 12. 2008), vyšší než 30: v obou případech se jednalo přibližně o 35 účastníků. 10. Žalovaný pochybil, když – na rozdíl od prvostupňového správního orgánu – v napadeném rozhodnutí nijak nevymezil účastníky podle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona. Toto pochybení se však práv žalobců nijak nedotklo, neboť v průběhu celého řízení jako účastníci řízení vystupovali a svá procesní práva v plném rozsahu uplatňovali zasílajíce různá vyjádření a návrhy, včetně odvolání proti územním rozhodnutím. Právě proto, že veškeré dosavadní úkony stavebního úřadu byly žalobcům doručovány podle § 144 správního řádu veřejnou vyhláškou, a žalobci na tyto úkony reagovali, byli si tohoto způsobu doručování vědomi a museli očekávat, že shodným způsobem jim budou doručována také rozhodnutí o jejich odvoláních. Jak naznal také NSS v rozsudku č. j. 2 As 70/2008-94 ze 4. 2. 2009: „Vzhledem k tomu, že stavební řízení je třeba chápat jako celek, má být stejným způsobem doručeno i rozhodnutí o odvolání proti stavebnímu povolení. Náhlá změna způsobu doručování rozhodnutí (ať již jakýmkoliv směrem) by totiž mohla ohrozit právní jistotu účastníků, kteří mohou oprávněně předpokládat, že jim bude po celou dobu řízení doručováno stejně.