6 As 285/2014 — Nejvyšší správní soud

10 Af 54/2015- 131 - text 42 10 Af 54/2015 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobce: SYNOT TIP, a.s. sídlem Jaktáře 1475, Mařatice, 686 01 Uherské Hradiště proti žalovanému: Ministerstvo financí sídlem Letenská 15 118 10 Praha 1 za účasti: Statutární město Přerov sídlem Bratrská 709/34 750 11 Přerov v řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministra financí ze dne 28. 5. 2015, č. j. MF-49114/2014/34/2901-RK takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobce je právnickou osobou podnikající v oblasti loterií a jiných podobných her ve smyslu zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „loterní“ či „loterijní zákon“). Žalovaný vydal dne 21. 5. 2014 rozhodnutí č. j. MF-63147/2013/34-4, o zrušení povolení (dále jen „Rozhodnutí o zrušení povolení“), kterým byla žalobci zrušena tato povolení k provozování loterie nebo jiné obdobné hry dle§ 50 odst. 3 loterního zákona prostřednictvím Centrálního loterního systému INTERAKTIVNÍHO LOTERNÍHO SYSTÉMU (dále také jako „CLS“): i. rozhodnutí ze dne 27. 3. 2008, č. j. 34/21506/2008, a to v části týkající se povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry dle § 50 odst. 3 loterního zákona prostřednictvím CLS, model: INTERAKTIVNÍ LOTERNÍ SYSTÉM, výrobní číslo: 3663, 3664, 3669, na adrese Petřivalského 2, 750 02 Přerov ii. rozhodnutí ze dne 14. 11. 2011, č. j. 34/93873/2011, a to v části týkající se povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry dle § 50 odst. 3 loterního zákona prostřednictvím CLS, model: INTERAKTIVNÍ LOTERNÍ SYSTÉM, výrobní číslo 15139, na adrese Petřivalského 3138/2a, 750 02 Přerov (dále jen „Předmětná povolení“). Předmětná povolení představují doplnění rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 12. 2007, č. j. 34/26454/2007 bylo žalobci povoleno provozovat loterii nebo jinou podobnou hru podle § 50 odst. 3 loterního zákona prostřednictvím CLS, a to na dobu platnosti do 31. 12. 2017. Na základě Předmětných povolení byl žalobce oprávněn provozovat v rámci CLS na vymezeném území a na adresách konkrétně uvedených v Předmětných povoleních koncové interaktivní videoloterní terminály (dále jen „IVT“). 2. Ministr jako rozkladový orgán vydal ve smyslu § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu dne 28. 5. 2015 rozhodnutí č. j. MF-49114/2014/34/2901-RK (dále jen „Napadené rozhodnutí“), kterým ve výroku I. podle § 152 odst. 4 ve spojení s § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu rozkladu zčásti vyhověl, a to tak, že zrušil Rozhodnutí o zrušení povolení ve výroku I. v části technického zařízení výrobní číslo: 3669 a správní řízení ve výroku I. v části technického zařízení výrobní číslo 3669 zastavil. Ve výroku II. Napadeného rozhodnutí ministr financí podle § 152 odst. 5 písm. b) správního řádu rozklad proti Rozhodnutí o zrušení povolení ve výroku II. a ve výroku I. v části technického zařízení výrobní číslo: 3663 a 3664 zamítl a v tomto rozsahu Rozhodnutí o zrušení povolení potvrdil. 3. Důvodem zrušení Předmětných povolení bylo zjištění žalovaného, dle nějž technická zařízení jimi povolená jsou provozována v rozporu s obecně závaznou vyhláškou Statutárního města Přerov č. 6/2011, o stanovení míst, na kterých mohou být provozovány loterie a jiné podobné hry, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 3/2012 (dále jen „Obecně závazná vyhláška“ nebo „OZV“). II. Napadené rozhodnutí 4. Žalovaný v Napadeném rozhodnutí nejprve rekapituloval dosavadní průběh řízení, shrnul podklady a důkazy, z nichž žalovaný v Rozhodnutí o zrušení povolení vycházel, následně uvedl jednotlivé námitky uplatněné žalobcem v podaném rozkladu a poté přistoupil k jejich jednotlivému vypořádání. 5. Žalovaný nesouhlasil s tím, že by došlo ke zkrácení žalobcových procesních práv. S podklady pro vydání rozhodnutí byl žalobce dostatečně seznámen již v rámci oznámení o zahájení řízení, bylo mu také umožněno, aby v plné šíři uplatnil své právo na nahlížení do spisu. Přesto žalobce tohoto svého práva po celou dobu řízení nevyužil. Zároveň byla v souladu s § 46 odst. 3 správního řádu vymezena lhůta, po kterou mohl žalobce i dotčený orgán učinit návrhy důkazů, vyjádření nebo jiné návrhy, přičemž tato lhůta byla žalobci k jeho žádosti ještě prodloužena. Vzhledem k tomu, že ve věci neprobíhalo rozsáhlé dokazování, bylo možné spojit oznámení o zahájení řízení s výzvou k vyjádření k podkladům pro rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že ani později nedošlo k rozšíření podkladů pro vydání rozhodnutí, nebylo třeba další výzvy ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu. 6. Žalovaný je názoru, že § 43 odst. 1 loterního zákona je nutno vykládat a aplikovat ve spojení s § 96 odst. 1 správního řádu. Řízení dle § 43 odst. 1 loterního zákona ve věci zrušení povolení k provozování loterií a jiných podobných her je řízením sui generis vedeným podle zvláštního právního předpisu, na které nelze aplikovat ustanovení hlavy IX. správního řádu týkající se přezkumného řízení. Mezi loterním zákonem a správním řádem je vztah speciality a důkazem této speciality je pak například skutečnost, že řízení dle § 43 odst. 1 loterního zákona je možné zahájit kdykoliv po dobu platnosti povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry. 7. K tvrzené protiústavnosti postupu Ministerstva financí při rušení povolení odkázal ministr financí na podrobné objasnění principu legitimního očekávání v souvislosti s § 43 odst. 1 loterního zákona a na s ním související nález Ústavního soudu ze dne 14. 7. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 29/10. Ministr financí uvedl, že si provozovatelé loterií a jiných podobných her musí být vědomi existence § 43 odst. 1 loterního zákona a tedy i skutečnosti, že mohou být v podstatě kdykoliv, nastanou-li v průběhu platnosti povolení okolnosti vylučující provoz těchto zařízení, tohoto povolení zbaveni. Ve vztahu k aplikaci Obecně závazné vyhlášky poukázal ministr financí opětovně na znění § 43 odst. 1 loterního zákona, dle nějž orgán, který loterii nebo jinou podobnou hru povolil, zruší povolení, jestliže nastanou nebo dodatečně vyjdou najevo okolnosti, pro které by nebylo možné loterii nebo jinou podobnou hru povolit. Z tohoto dle ministra financí vyplývá, že aplikace předmětné Obecně závazné vyhlášky na dříve vydaná povolení je postupem, který odpovídá jak loternímu zákonu, tak rozhodovací praxi Ústavního soudu. 8. K principu proporcionality, kterého se v rozkladu žalobce dovolával, uvedl ministr, že již v nálezu ze dne 7. 9. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 56/10, Ústavní soud judikoval, že pokud by Ministerstvo financí nerušilo povolení k provozování loterií a jiných podobných her, jejichž provozování je v rozporu s obecně závaznými vyhláškami obcí, dopustilo by se zásahu do ústavního práva obcí na územní samosprávu. 9. S argumentací žalobce upozorňující na zvýšení nezaměstnanosti, výpadků příjmů rozpočtu a zmaření účelně vynaložených investic ministr zásadně nesouhlasil a opětovně poukázal na argumentaci týkajícího se vztahu principu legitimního očekávání a § 43 odst. 1 loterního zákona. 10. K námitce žalobce, dle které byl zákon č. 300/2011 Sb. přijat v rozporu se směrnicí 98/34/ES, v důsledku čehož došlo k porušení notifikační procedury, uvedl ministr financí, že tento zákon, kterým byl změněn loterní zákon, byl podroben notifikačnímu procesu dle směrnice 98/34/ES. Ministerstvo financí se při své činnosti řídí platnými a účinnými právními předpisy a nepřísluší mu rozhodovat o nevymahatelnosti a nevynutitelnosti prvního předpisu dle směrnice. 11. K argumentu žalobce, že česká právní úprava nestanoví dostatečně transparentní, objektivní nebo předem známá kritéria, jak byla formulována v rozsudku Evropského soudního dvora (dále jen „ESD“) C-470/11, Ministerstvo financí uvedlo, že mu nepřísluší hodnotit, zda právní úprava odpovídá principům formulovaným evropským právem. 12. K vytýkané nesystematičnosti a nesoudržnosti právní úpravy České republiky a tvrzenému rozporu s judikaturou ESD Ministerstvo financí uvedlo, že jsou to zejména obce, které nejtíživěji pociťují celospolečenská rizika obvykle spojená s provozováním loterií a jiných podobných her, proto je na místě, aby právě místní orgány regulovaly cestou obecně závazných vyhlášek jejich provozování na svém území, a to s přihlédnutím k místním poměrům, jejichž znalost je na centrální úrovni omezená. 13. Stran námitky žalobce týkající se nezákonnosti a diskriminační povahy Obecně závazné vyhlášky upozornilo Ministerstvo financí, že dozor nad obecně závaznými vyhláškami vykonává Ministerstvo vnitra. Ministerstvo financí není oprávněno přezkoumávat zákonnost obecně závazných vyhlášek, naopak je povinno platnou a účinnou obecně z