3 Ao 9/2011 — Nejvyšší správní soud

18 A 67/2021- 87 - text 27 18 A 67/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Aleše Sabola a Mgr. Jana Ferfeckého v právní věci žalobce: Město Nýřany sídlem Benešova tř. 295, Nýřany, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Svejkovským, advokátem sídlem Holečkova 419/21, Praha 5 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, Praha 7 za účasti: obec Přehýšov sídlem Přehýšov 201 zastoupené Mgr. Marianem Francem, advokátem sídlem Škroupova 796/10, Plzeň o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 19. 5. 2021, čj. MV-22744-3/SO-2021 takto: I. Žaloba se zamítá. I. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. II. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobce se žalobou podanou dne 15. 7. 2021 domáhal přezkoumání rozhodnutí ministra vnitra (dále též „ministr“) ze dne 19. 5. 2021, čj. MV-22744-3/SO-2021 (dále jen „Napadené rozhodnutí“), kterým ministr vnitra zamítl rozklad žalobce proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru veřejné správy, dozoru a kontroly (dále též „ministerstvo“), ze dne 16. 12. 2020, čj. MV-144310-38/ODK-2019 (dále jen „Prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím ministerstvo podle § 26a odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obecní zřízení“), změnilo hranice města Nýřany a obce Přehýšov na katastrálním území Nýřany tak, že území areálu DIOS NÝŘANY a.s., se sídlem Na Tesle 1238, 330 23 Nýřany a lokalit Pod větrnou jámou, Větrná jáma a Na pískách (dále též „sporná území“) se mají stát součástí katastrálního území obce Přehýšov, neboť uvedeným postupem dojde k odstranění tzv. územní anomálie, kdy sporná území byla historicky de iure součástí katastrálního území obce Přehýšov. Nová hranice obcí stanovená ve výroku Prvostupňového rozhodnutí vychází z dosavadní, tj. historické hranice území obce Přehýšov na katastrálním území Nýřany, které je součástí města Nýřany. Ministerstvo přitom mělo podle Prvostupňového rozhodnutí přihlédnout rovněž k příslušnosti většiny obyvatel obydlených částí sporných území k obci Přehýšov a z geografické blízkosti a silničního spojení sporných území s touto obcí. II. Rozhodnutí ministra (Napadené rozhodnutí) 3. Ministr v odůvodnění Napadeného rozhodnutí nejprve stručně shrnul závěry vyslovené v Prvostupňovém rozhodnutí, sumarizoval argumentaci žalobce uvedenou v rozkladu proti tomuto rozhodnutí a reprodukoval obsah vyjádření osoby zúčastněné na řízení v průběhu řízení o rozkladu. 4. Ministr předeslal, že při posuzování rozkladu proti Prvostupňovému rozhodnutí vycházel ze spisového materiálu vedeného pod sp. zn. MV-144310/ODK-2019 a dále ze zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 36/1960 Sb.“), z obecního zřízení a zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Dospěl přitom k závěru, že ministerstvo postupovalo v souladu s uvedenými právními předpisy. Podotknul, že ministerstvo dalo žalobci a osobě zúčastněné na řízení možnost ve lhůtě jednoho roku uzavřít ve věci územní anomálie dohodu podle § 26a odst. 1 obecního zřízení. Vzhledem k tomu, že taková dohoda uzavřena nebyla, postupovalo ministerstvo podle ministra v souladu s § 26a odst. 2 obecního zřízení. Ze spisového materiálu dle ministra vyplývá, že ministerstvo věc řádně projednalo s katastrálním úřadem a následně vydalo ve věci Prvostupňové rozhodnutí, přičemž v souladu s § 26a odst. 3 obecního zřízení posuzovalo všechna kritéria relevantní pro rozhodnutí ve věci (tj. historické hranice a současné územní vazby, vlastnictví k pozemkům a stavbám, dosavadní jednání dotčených obcí aj.). V řízení přitom vyšlo podle ministra najevo, že více skutečností (historické hranice, geografická blízkost a silniční spojení sporných území s obcí Přehýšov a příslušnost většiny obyvatel obydlených částí sporných území k obci Přehýšov) svědčí ve prospěch připojení sporných území ke katastrálnímu území osoby zúčastněné na řízení, zatímco ve prospěch připojení sporných území žalobci svědčí jedině kritérium vlastnictví k pozemkům a stavbám. Vzhledem k uvedeným skutečnostem a tomu, že z § 26a obecního zřízení plyne, že při odstranění územní anomálie ministerstvo autoritativně zasahuje do samosprávy těch obcí, kterých se uvedená územní anomálie týká a které měly možnost dohodou příslušnou územní anomálii odstranit, existuje podle ministra v současné době i při zohlednění základních zásad činnosti správních orgánů (zejm. zásada přiměřenosti) jediné možné zákonné řešení, a to připojení sporných území ke katastrálnímu území osoby zúčastněné na řízení. V daném případě tak byl dán dle ministra důvod pro vydání Prvostupňového rozhodnutí, jež bylo dostatečně a řádně odůvodněno v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu a je v souladu s platnými právními předpisy. 5. K námitce žalobce, že ministerstvo zamítlo jeho návrh ze dne 16. 11. 2020 na prodloužení lhůty k dalšímu vyjádření ve věci, a to za účelem zjištění názoru občanů k navrhované změně hranic obcí, přičemž zamítnutí tohoto návrhu řádně neodůvodnilo a žalobce tak měl být zkrácen na právu vyjadřovat svá stanoviska, činit návrhy a navrhovat důkazy po celou dobu řízení, přičemž ministerstvo tím také nezjistilo skutečný skutkový stav věci a napadené rozhodnutí je tak zcela odtržené od reality a ve výsledku nesplnilo svůj účel, kterým je řádný výkon veřejné správy a ochrana práv účastníků řízení, ministr uvedl, že nesplnění podmínky rozsahu zjištění skutkového stavu věci tak žalobce shledává zejména v nemožnosti uspořádat místní referendum či obdobný institut pro zjištění názoru občanů obce v dané věci. K uvedené námitce ministr poznamenal, že ministerstvo se s dotčenou námitkou a návrhem žalobce řádně vypořádalo v bodech 55 – 63 Prvostupňového rozhodnutí, kdy podrobně rozebralo vztah Evropské charty místní samosprávy ze dne 15. 10. 1985, která pro Českou republiku vstoupila v platnost dnem 1. 9. 1999, jak vyplývá ze sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 181/1999 Sb. (dále jen „Evropská charta místní samosprávy“), a ustanovení § 26a obecního zřízení v návaznosti na čl. 10 a čl. 10a, potažmo i na čl. 101 odst. 4 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“). Na základě tohoto odůvodnění pak ministerstvo předmětnou námitku a návrh žalobce na zjištění názoru obyvatel, vyslovené ve vyjádření ze dne 16. 11. 2020, jako neadekvátní zamítlo. Ministr nadto považoval návrh na uspořádání referenda či obdobného institutu, učiněný ve fázi, kdy byly správním orgánem shromážděny veškeré dostupné podklady pro meritorní rozhodnutí ve správním řízení, ze strany žalobce za ryze účelový, a to pouze s cílem oddálení rozhodnutí ve věci. Podle ministra měl žalobce možnost zjistit názor občanů na změnu hranic obcí již dříve, neboť jednání žalobce a osoby zúčastněné na řízení probíhala již od roku 1990. 6. Žalobce podle ministra jednak zpochybňuje původní historické vazby zpřetrhané nezákonným rozhodnutím ve formě tzv. „Protokolu o vyšetření správní hranice mezi obcemi Nýřany a Přehýšov“ ze dne 27. 11. 1964, byť sám připouští, že částečně toto jednání nebylo v souladu s tehdejší právní úpravou. Stejně tak žalobce podle ministra zpochybňuje i ministerstvem zjištěné vlastnické vztahy a územní vazby, byť byly v Prvostupňovém rozhodnutí řádně odůvodněny. Žalobce přitom podle ministra svá tvrzení dále zaštiťuje ustanovením § 980 a násl. občanského zákoníku, a v kontextu toho odkazuje na ochranu dobré víry nabyvatele nemovitostí na sporných územích, tedy právě města Nýřany. V této souvislosti ministr podotknul, že Prvostupňové rozhodnutí má za následek pouze změnu hranic katastrálního území obcí, přičemž nemá žádný dopad na výkon vlastnických práv k nemovitostem na sporných územích. 7. K žalobcem zpochybňovanému naplnění zásady materiální pravdy, zásady legality, a dále zásady dobré víry, potažmo zásady právní jistoty, jež žalobce odůvodňoval nemožností řádného zjištění skutkového stavu v souvislosti se znemožněním uspořádání místního referenda či obdobného institutu pro zjištění názoru občanů města Nýřany, ministr znovu odkázal na body 55 - 63 Prvostupňového rozhodnutí, přičemž zopakoval, že návrh na uspořádání referenda či obdobného institutu, učiněný ve fázi, kdy byly správním orgánem shromážděny veškeré dostupné podklady pro meritorní rozhodnutí ve správním řízení, považuje ze strany žalobce za ryze účelový, a to pouze s cílem oddálení rozhodnutí ve věci. Ministr doplnil, že dotčené obce, které měly možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí, mohly ze své vlastní iniciativy stanovisko občanů k otázce připojení k obci Přehýšov nebo městu Nýřany zákonným způsobem předem a včas opatřit a předložit jej ministerstvu jako důkaz. Z jazykového výkladu ustanovení § 26a odst. 3 obecního zřízení přitom podle ministra plyne, že výčet zde uvedených kritérií je de