2 As 336/2021 — Nejvyšší správní soud

6 A 31/2020- 36 - text [OBRÁZEK]pokračování 6 A 31/2020 6 A 31/2020-36 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobkyně: xxxxx zastoupena JUDr. Mojmírem Přívarou, advokátem se sídlem Kovářská 1253/4, 301 00 Plzeň proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 1. 2020 č. j. MHMP 50385/2020 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění [1] Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí, které vydal k její žádosti Úřad městské části Praha 3, odbor výstavby (dále jen „stavební úřad“) dne 10. 12. 2018 pod č.j. UMCP3 0243135/2018, zn. OV/1506/18/Kř a toto rozhodnutí potvrdil. Citovaným rozhodnutím stavební úřad nevyhověl žádosti žalobkyně o přiznání stavebního příspěvku ve výši 277 070 Kč na úhradu nákladů nařízených úprav spočívajících ve vybudování kanalizační přípojky v ulici xxxx, a přiznal jí pouze částku ve výši xxxxx Kč. [2] Z předloženého správního spisu vyplývá, že stavební úřad rozhodnutím ze dne 3. 2. 2016 žalobkyni jakožto vlastníku domu č. p. xxxx, nařídil podle ust. § 137 odst. 1 písm. f) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) provedení nezbytných úprav spočívajících ve zřízení kanalizační přípojky k rodinnému domu č. p. xxxx na pozemcích parc. č. xxxxx. Žalobkyně následně podala žádost o poskytnutí stavebního příspěvku na zřízení kanalizační přípojky pro předmětnou nemovitost, v níž vyčíslila výši částky za provedené práce na xxxxx, kterou doložila fakturami, a ty se týkají vybudování kanalizační přípojky z části vnější (kanalizace ve, resp. pod, veřejným prostorem) a vnitřní (napojení domu žalobkyně na venkovní kanalizaci vedoucí pod jejím pozemkem), jakož i z výkopových prací a opravy asfaltových povrchů. [3] Stavební úřad rozhodl na základě žádosti žalobkyně tak, že stanovil na stavbu kanalizační přípojky stavební příspěvek ve výši xxxx Kč odpovídající pouze části požadovaných nákladů na realizaci nezbytných úprav, a to části týkající se zbudování venkovní kanalizace. [4] Výši přiznaného příspěvku v částce xxxx Kč považuje žalobkyně za svévolné rozhodnutí správního orgánu, v němž se tento ani nepokusil zdůvodnit, proč k úhradě vybral pouze tuto položku, když jen odkázal na cenovou kalkulaci v projektové dokumentaci. V této souvislosti žalobkyně poukázala na účelovost celé argumentace správních orgánů, tj. jak stavebního úřadu, tak žalovaného, který jeho rozhodnutí potvrdil, jejímž cílem bylo dle názoru žalobkyně stanovení co nejnižší výše poplatku, k čemuž dodala, že vnitřní části kanalizace, jakož i oprava asfaltových povrchů, jsou stejně jako vnější část kanalizace, přímým nákladem, v důsledku čehož tak bylo žalobkyni přiznáno pouze 45% nákladů nutných k realizaci nařízených úprav, a to bez jasného a srozumitelného vysvětlení a v rozporu s předcházejícími přísliby, jimiž si stavební úřad zajistil součinnost žalobkyně a ostatních účastníků správního řízení o nařízení nezbytných úprav. Žalobní námitka žalobkyně spočívá v poukazu na nesprávné právní posouzení nároku na stavební příspěvek dle § 138 odst. 1 stavebního zákona žalovaným, potažmo stavebním úřadem. Žalobkyně rovněž poukazuje na vady odůvodnění napadeného rozhodnutí, které považuje za nekonzistentní, nesrozumitelné, zmatečné, nepřehledné, v důsledku čehož považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné a vykazující prvky svévole. Z těchto důvodů se pak žalobkyně domáhá, aby soud napadené rozhodnutí zrušil. [5] Žalovaný se ve svém vyjádření k žalobě vyjádřil zejména k žalobkyní namítané nesrozumitelnosti odůvodnění napadeného rozhodnutí a k namítanému nesprávnému právnímu posouzení nároku na stavební příspěvek, s odkazem na odůvodnění napadeného rozhodnutí, když zdůraznil právní úpravu vycházející z § 137 odst. 1 stavebního zákona, jež upravuje nástroj, kterým jsou nezbytné úpravy, o jejichž realizaci uložil rozhodovat stavebním úřadům, na což je navázán institut stavebního příspěvku dle § 138 stavebního zákona a povinnost stavebního úřadu svým rozhodnutím stanovit výši příspěvku na podkladě žádosti toho, jemuž bylo provedení nezbytných úprav nařízeno. Argumentace stavebního úřadu byla založena na tom, že právní úprava vychází z toho, že komu bylo ve veřejném zájmu nařízeno provedení nezbytných úprav, tomu náleží na úhradu jejich nákladů stavební příspěvek, protože nelze spravedlivě požadovat, aby vlastník stavby nebo stavebního pozemku měl povinnost sám nést náklady na zásahy do svého vlastnictví, jestliže jsou vyvolány veřejným zájmem, tj. uvedení stavby do některého v zákoně uvedeného stavu. Zákonodárce však nepřiznává na uvedení stavby do v zákoně uvedeného stavu veškeré náklady, ale pouze příspěvek na tu část nákladů, která se týká přímo provedení nařízených nezbytných úprav. Podle žalovaného byla v rámci nezbytných stavebních úprav nařízena rozhodnutím stavebního úřadu dle § 137 odst. 1 písm. f) pouze kanalizační přípojka. Stavební úřad má na základě § 138 odst. 2 stavebního zákona vydat rozhodnutí, jehož předmětem je stanovit výši příspěvku a způsob jeho poskytnutí, přičemž stavební příspěvek je právní úpravou omezen na úhradu té části nákladů, která se přímo týká provedení nařízených nezbytných úprav. Z toho důvodu se žalovaný ztotožnil s postupem stavebního úřadu, který při posuzování žádosti vycházel z konkrétního rozhodnutí o nařízených nezbytných úpravách – rozhodnutí OV/1346/15/Kř ze dne 3. 2. 2016 a z projektové dokumentace nezbytných úprav zpracované autorizovaných technikem pro techniku prostředí staveb, specializace zdravotní technika, ČKAIT – 0004727, xxxxx, v níž je kanalizace rozdělena na část vnitřní na pozemku žalobkyně a na část vnější ve veřejném prostoru, přičemž i cenová kalkulace je rozdělena na dvě části, a to kanalizační přípojku vnitřní na pozemku žalobkyně a kanalizační přípojku ve veřejném prostoru, když tato dokumentace tvoří nedílnou součást citovaného rozhodnutí (v rozhodnutí OV/1346/15/Kř ze dne 3. 2. 2016 je výslovně uvedeno, že „nezbytné úpravy budou provedeny v souladu s vydaným územním souhlasem…a v souladu s projektovou dokumentací tvořící nedílnou součást tohoto rozhodnutí“). Stavební úřad dále vycházel i z dalších příloh žádosti žalobkyně o poskytnutí stavebního příspěvku, a to z položkových rozpočtů tvořících přílohy smlouvy o dílo, jež však žalobkyní nebyla poskytnuta a jež jsou rovněž rozděleny na položky zahrnující kanalizaci vnitřní a kanalizaci venkovní, přičemž tato venkovní část byla vyčíslena na částku xxxxx Kč. [6] Žalovaný se dále vyjádřil k výkladu „části nákladů, které se přímo dotýkají nařízených nezbytných úprav“, když poukázal na skutečnost, že náhrada nenáleží za veškeré náklady, ale jen za tu část, která se nařízených úprav přímo týká, a poukázal i na význam slova „příspěvek“, jež rovněž evokuje pokrytí pouze části nákladů, a shrnul, že rozhodnutím stavebního úřadu bylo nařízeno vybudování kanalizační přípojky, přičemž tento určil z nákladů prokazovaných žalobkyní tu část, která se přímo týká nařízených nezbytných úprav. [7] Ohledně žalobkyní namítané nesrozumitelnosti a nekonzistentnosti odůvodnění napadeného rozhodnutí, žalovaný kontroval, že žalobkyně vytrhává jednotlivé části odůvodnění z kontextu a argumentuje jimi bez respektování souvislosti odůvodnění. Dále odmítl žalobkyní namítanou svévoli, neboť stanovení příspěvku rozhodnutím stavebního úřadu jen z položek, které se přímo týkají provedení nařízených nezbytných úprav, je postup předjímaný § 138 stavebního zákona; žalobkyně však požadovala i přiznání náhrady dalších nákladů, které byly vynaloženy na připojení na kanalizaci. [8] Žalobkyně podala k vyjádření žalovaného repliku, v níž setrvala na svých argumentech. [9] V odůvodnění napadeného rozhodnutí jsou uvedeny obdobné argumenty jako ve vyjádření žalovaného k žalobě. [10] Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“, když vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). [11] Podle § 138 odst. 1 stavebního zákona náleží vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku, kterému bylo nařízeno provedení nezbytných úprav podle § 137 odst. 1 písm. c) až i) nebo nezbytných opatření podle zvláštního právního předpisu, na úhradu nákladů stavební příspěvek, pokud o něj požádá. Stavební příspěvek se poskytuje na úhradu té části nákladů, které se přímo týkají provedení nařízených nezbytných úprav. Dle odstavce druhého citovaného ustanovení musí být v žádosti o poskytnutí příspěvku uvedeno, pro které nařízené nezbytné úpravy je příspěvek požadován