5 As 104/2013 — Nejvyšší správní soud

8 A 175/2018- 55 - text 8 8 A 175/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé v právní věci žalobce proti žalovanému JUDr. R. F., MBA, insolvenční správce Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 427/16, 128 00 Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 9. 2018, č. j. MSP-26/2018-ORA-ROZ/3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Dne 11. 10. 2017 provedl žalovaný jakožto kontrolní orgán v souladu s § 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve spojení s § 36 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích (dále jen „ZIS“), kontrolu provozovny žalobce na adrese X (dále jen „provozovna“). O tom byl vyhotoven protokol o kontrole ze dne 23. 10. 2017, č. j. MSP-103/2017-OINS-KRIS/5. 2. Na základě kontrolních zjištění žalovaný zahájil s žalobcem přestupkové řízení; ve věci poté vydal dne 5. 6. 2018 rozhodnutí, č. j. MSP-1/2018-OINS-SRIS/10, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 3. Výrokem I. prvostupňového rozhodnutí bylo rozhodnuto, že se žalobce dopustil přestupku podle § 36b odst. 2 zákona ZIS, tím, že ačkoliv měl podle § 5a odst. 4 ZIS povinnost v provozovně zapsané na základě žádosti podle § 19 odst. 2 ZIS, vykonávat činnost ve vymezených úředních hodinách, tak zde dne 11. 10. 2017 v úředních hodinách, a to nejméně v době od 14:30 do 16:00 hod., činnost insolvenčního správce skutečně nevykonával, neboť neshromažďoval podklady pro insolvenční řízení vedené pod sp. zn. KSPA 60 INS 12864/2017, jelikož pověřená osoba, prostřednictvím níž zajišťoval výkon činnosti insolvenčního správce v provozovně, neměla přístup v této věci přístup k příloze přihlášky pohledávky věřitele Zaplo Finance s.r.o., konkrétně k Upomínce č. 1. Za spáchání uvedeného přestupku byla žalobci prvostupňovým rozhodnutím uložena podle § 36b odst. 4 písm. b) ZIS pokutu ve výši 11 000 Kč. 4. Žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí podal rozklad, který ministr spravedlnosti rozhodnutím ze dne 24. 9. 2018, č. j. MSP-26/2018-ORA-ROZ/3, zamítl (dále jen „napadené rozhodnutí“). 5. Žalobce se s tímto výsledkem neztotožnil a proti uvedenému rozhodnutí podal dne 23. 11. 2018 k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) žalobu podle § 65 s. ř. s. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 6. Žalobce proti napadenému rozhodnutí namítá zaprvé jeho nepřezkoumatelnost; konkrétně uvádí, že se ministr spravedlnosti nevypořádal žalobcovými námitkami a důkazní návrhy uvedenými v rozkladu. Ministr spravedlnosti pouze převzal argumentaci uvedenou již v prvostupňovém rozhodnutí. 7. Zadruhé žalobce namítá, že v průběhu kontroly dne 11. 10. 2017 došlo k technické poruše (výpadku pojistky) serveru, na kterém byly uloženy písemnosti vztahující se ke konkrétní insolvenční věci řešené žalobcem, z nichž jednu konkrétní písemnost kontroloři požadovali předložit. Žalobce nemohl mít na skutečnost, že na serveru nastala technická závada žádný vliv. Informaci o poruše serveru žalobce ihned sdělil kontrolorům, ti tuto informaci přijali, dále ale předložení této listiny nepožadovali. Pokud by na povinnost tuto listinu předložit trvali, potom by bylo snadné listinu zajistit; ta by mohla být obratem v sídle žalobce naskenována z papírové podoby spisu a odeslána e-mailem na pobočku. Kontroloři ale žalobce nijak neupozornili, že nepředložení požadované listiny může být kvalifikováno jako přestupek. Žalobce dále upozorňuje, že se jednalo jen o drobné pochybení, krátkodobou poruchu serveru, který byl ještě téhož dne plně zprovozněn. Žalobce považuje za zcela běžné, že k takovýmto dočasným poruchám může docházet, neměl by proto být za ní jakkoliv sankcionován. 8. Zatřetí žalobce namítá, že mu žádný právní předpis v dané době nestanovil povinnost mít kontrolory požadovanou listinu dne 11. 10. 2017 na pobočce. Z insolvenčního spisu je zřejmé, že věřitelé mohli své přihlášky uplatnit do 29. 9. 2017. Dle § 200 ZIS mohou věřitelé popírat přihlášky nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek. V této lhůtě žádný z věřitelů neprojevil zájem o to nahlížet do veškerých listin přihlášek ani žádnou zveřejněnou pohledávku nepopřel. Nebyl tedy důvod po uplynutí lhůty pro popření pohledávek mít dotčenou listinu v jakékoliv formě na pobočce. Tím, že ji žalobce neměl v době kontroly k dispozici, nebyl nikdo poškozen. Přezkumné jednání se s dlužníky konalo dne 19. 10. 2017; v tento den žalobce na pobočku opět přivezl veškeré listiny. 9. Začtvrté žalobce namítá, že vyhláška č. 355/2013 Sb., o úředních hodinách provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně (dále také jen „vyhláška“), nespecifikuje a nestanoví lhůtu, ve které již mají podklady na provozovně být skutečně shromážděny. Není-li zákonem či podzákonným předpisem dána žádná lhůta ke splnění povinnosti, nemůže kontrolní orgán splnění této povinnosti kontrolovat, protože kontrolní orgán nemůže sám určit dobu, do kdy správce má povinnost splnit. 10. Zapáté žalobce upozorňuje na údajně šikanózní přístup žalovaného směřovaný konkrétně vůči jeho osobě a obecně potom vůči malým insolvenčním správcům, kteří sdílí jednu provozovnu. 11. Žalovaný ve svém vyjádření zaslaném soudu dne 1. 2. 2019 zejména odkázal na vypořádání obdobných námitek žalobce v napadeném rozhodnutí. III. Posouzení žaloby 12. Městský soud v souladu s § 75 odst. 2 s. ř. s. přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobcem vymezených námitek, vycházel přitom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného. V souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl městský soud bez nařízení jednání, neboť žalobce s takovým postupem vyslovil souhlas; žalovaný potom na výzvu soudu podle § 51 s. ř. s. nijak nereagoval, je tedy dána fikce jeho souhlasu s rozhodováním bez nařízení jednání. 13. Žaloba není důvodná. 14. Městský soud se postupně zabýval všemi žalobními námitkami. Vycházel přitom zejména z následujících ustanovení právních předpisů: 15. Podle § 36b odst. 2 ZIS ve znění účinném do 31. 5. 2019: „Insolvenční správce nebo ohlášený společník insolvenčního správce, je-li insolvenčním správcem veřejná obchodní společnost, se dopustí přestupku tím, že nevykonává činnost v úředních hodinách sídla nebo provozovny insolvenčního správce.“ 16. Podle § 5a odst. 4 ZIS ve znění účinném do 31. 5. 2019: „Provozovnou insolvenčního správce je místo, ve kterém insolvenční správce nebo ohlášený společník insolvenčního správce, je-li insolvenčním správcem veřejná obchodní společnost, skutečně vykonává činnost. Provozovna se nesmí nacházet na místě nezpůsobilém pro výkon činností stanovených insolvenčním zákonem. Insolvenční správce nebo ohlášený společník insolvenčního správce je povinen v provozovně vykonávat činnost v úředních hodinách, jejichž rozsah nesmí činit méně než 4 hodiny v týdnu.“ 17. Podle § 19 odst. 2 ZIS: „Na základě písemné žádosti insolvenčního správce do seznamu zapíše adresa provozovny insolvenčního správce a úřední hodiny, ve kterých bude činnost vykonávat“. 18. Podle (dnes již zrušené) vyhlášky č. 355/2013 Sb. účinné do 31. 5. 2019 pak platí, že „provozovna musí být pro veřejnost otevřena v pracovních dnech v časovém rozmezí od 7 do 18 hodin alespoň šest hodin denně, a to pravidelně alespoň jeden den v týdnu (§ 3 odst. 1). Úřední hodiny každé provozovny musí být stanoveny tak, aby insolvenční správce v každé provozovně zajišťoval činnosti podle § 4“ (§ 3 odst. 2). „Provozovna může být výjimečně na přechodnou dobu uzavřena z vážných důvodů, a to zejména zdravotních nebo provozních. Nebrání-li tomu vážné důvody, umístí insolvenční správce v dostatečném předstihu na vhodném a viditelném místě u vstupu do dotčené provozovny informační tabuli s uvedením důvodu uzavření a označením počátku a konce uzavření. Informační tabule musí být takto umístěna po celou dobu uzavření provozovny.“ (§ 3 odst. 3) „Insolvenční správce je povinen v každé své provozovně v úředních hodinách zajišťovat činnosti stanovené insolvenčním zákonem, a to zejména a) přijímání písemností, b) poskytování součinnosti insolvenčního správce, c) umožnění proplácení částek určených pro jednotlivé věřitele v rozvrhovém usnesení, d) evidování doby a důvodů přechodného uzavření provozovny.“ (§ 4 odst. 1) „Je-li insolvenční správce určen v insolvenčním řízení (…), je povinen v provozovně po celou dobu úředních hodin zajišťovat alespoň (…) činnosti bezprostředně související s tímto insolvenčním řízením, a to zejména a) shromažďování podkladů pro insolvenční řízení, b) umožnění účastníkům insolvenčního řízení nahlédnout do seznamu přihlášených pohledávek a do dokladů, na jejichž základě byl sestaven, c) jednání s dlužníkem.“ (§ 4 odst. 2) 19. Městský soud nejprve přistoupil k ověření, zda po právní moci napadeného rozhodnutí nedošlo ke změně právní ú