10 As 10/2014 — Nejvyšší správní soud

9 Af 11/2017- 61 - text 15 9Af 11/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Naděždy Řehákové ve věci žalobkyně: T design s.r.o., IČO: 25278690 sídlem Brněnská 1997/29a, 500 06 Hradec Králové zastoupená advokátem JUDr. Milanem Jelínkem sídlem Malé náměstí 124, 500 03 Hradec Králové proti žalovanému: Generální finanční ředitelství sídlem Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 2017, č. j. 134850/16/7500-30470-010198, takto: I. Rozhodnutí Generálního finančního ředitelství ze dne 2. 1. 2017, č. j. 134850/16/7500-30470-010198, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů v řízení ve výši 24 586,40 Kč ve lhůtě 1 měsíce od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Milana Jelínka, advokáta. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 1. 3. 2017 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 2017, č. j. 134850/16/7500-30470-010198 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl žádost žalobkyně ze dne 15. 10. 2013 o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 1 694 899 Kč vyměřeného platebním výměrem Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj ze dne 28. 1. 2013, č. j. 142810/13/2701-04702-602947 a ve výši 299 100 Kč platebním výměrem Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj ze dne 28. 1. 2013, č. j. 142772/13/2701-04702-602947 a penále za porušení rozpočtové kázně ve výši 1 694 899 Kč předepsané platebním výměrem Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj ze dne 14. 8. 2013, č. j. 1355572/13/2700-04702-602947 a ve výši 299 100 Kč platebním výměrem Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj ze dne 14. 8. 2013, č. j. 1353134/13/2700-04702-602947. 2. Podle platebních výměrů Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj (dále jen „správce daně“) měla žalobkyně porušit rozpočtovou kázeň, neboť v souvislosti s realizací projektu Inovace postupu vstřikování R RIM, na který čerpala dotaci na základě rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“), porušila pravidla čerpání dotace, a to povinnost postupovat při výběru dodavatelů v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“), a podle pravidel pro výběr dodavatelů, které tvoří přílohu podmínek čerpání dotace, neboť předpokládaná cena zakázky měla přesáhnout 500 000 Kč. 3. Žalovaný napadeným rozhodnutím rozhodl o žádosti žalobkyně ze dne 15. 10. 2013 o prominutí odvodů za porušení rozpočtové kázně a příslušných penále již podruhé, neboť jeho rozhodnutí ze dne 16. 12. 2014, č. j. 16247/14/7000-70470-050277, bylo zrušeno pro nepřezkoumatelnost rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2016, č. j. 11 Af 9/2015 - 27. Městský soud vyslovil závazný právní názor, aby se žalovaný v novém rozhodnutí vypořádal s konkrétními důvody, pro které žalobkyně o prominutí odvodu a penále žádala, neboť žalovaný v původním rozhodnutí odkázal na absenci odpovídajícího bodu pokynu žalovaného č. GFŘ-D-17 k rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně (dále jen „pokyn GFŘ“), aniž by se zabýval konkrétními skutkovými okolnostmi případu a předmětný neurčitý právní pojem „důvody hodné zvláštního zřetele“ interpretoval. II. Napadené rozhodnutí (rozhodnutí žalovaného) 4. Žalovaný v napadeném rozhodnutí nejprve odkázal na právní úpravu uvedenou v § 44 odst. 2 písm. a), b) a §44a odst. 12 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), a pokyn GFŘ, v němž žalovaný vymezil skutečnosti, v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 44a odst. 12 rozpočtových pravidel, pro něž může k prominutí odvodu anebo penále za porušení rozpočtové kázně dojít. 5. Žalovaný ke skutkovému stavu uvedl, že žalobkyně čerpala dotaci od MPO na projekt Inovace postupu vstřikování R RIM č. 4.1 IN01/074 na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne 30. 7. 2008, č. j. 837-08/4.1 IN01-074/08/08200. Součástí rozhodnutí o poskytnutí dotace byly Podmínky poskytnutí dotace a Pravidla pro výběr dodavatelů (dále jen „Pravidla“), podle nichž byla žalobkyně povinna postupovat. Rozhodnutím o poskytnutí dotace bylo určeno, že dotace bude vyplácena zpětně na základě již realizovaných způsobilých výdajů doložených příslušnými účetními a jinými doklady, ve výši max. 60 % způsobilých výdajů. Projekt byl realizován v letech 2007 až 2009. Na základě žádosti o platbu obdržela žalobkyně v roce 2010 finanční prostředky ve výši 13 602 353 Kč. Žalobkyně byla v případě zadávání veřejné zakázky povinna postupovat podle zákona o veřejných zakázkách, a pokud se nejednalo o nadlimitní veřejnou zakázku, tak podle Pravidel. V Pravidlech bylo stanoveno, že nelze rozdělit zakázku s cílem vyhnout se výběrovému řízení, výběr dodavatele musí být transparentní a nediskriminační a pokud se zadavateli nepodaří získat alespoň 3 nabídky, je povinen požádat o výjimku. Tímto postupem se měl řídit zadavatel, pokud předpokládaná cena zakázky byla vyšší než 500 000 Kč bez DPH. Technické zhodnocení stavby bylo uvedeno v podnikatelském záměru a rozepsáno v položkovém rozpočtu projektu, jeho potřeba tedy byla předem známa a během realizace projektu k technickému zhodnocení stavby fakticky došlo. Protože vykázané výdaje na technické zhodnocení byly 3 323 331 Kč, žalobkyně byla povinna při výběru dodavatele dodržet podmínky uvedené v Pravidlech, tedy nerozdělovat zakázku a provést výběrové řízení. Výběrové řízení nebylo provedeno, bez čehož nemohly být výdaje spojené se zakázkou považovány za způsobilé a nemůže na ně být vyplacena dotace. Žalobkyně náklady na technické zhodnocení stavby uplatnila v žádosti o platbu a čerpala dotaci ve výši 60 % těchto výdajů, tj. částku 1 934 085,60 Kč. Žalobkyně zahrnula do výdajů na technické zhodnocení stavby též výdaje, které nesouvisely přímo s realizací projektu v celkové výši 99 855 Kč, konkrétně 43 432 Kč za kancelářský nábytek a 56 423 Kč za výměnu střešních žlabů, kancelářský nábytek však nemůže být řazen do technického zhodnocení stavby a v rámci projektu nebyly prováděny žádné úpravy střechy, proto tyto výdaje nejsou způsobilé. Uvedené náklady 99 855 Kč byly uplatněny v žádosti o platbu a žalobkyně čerpala dotaci ve výši 60 % těchto výdajů, tj. 59 913 Kč. 6. K námitce žalobkyně, že nebyla povinna vybrat dodavatele na základě výběrového řízení u technického zhodnocení budovy, neboť předmětem projektu bylo dodání vstřikovací technologie a stavební úpravy byly pouze okrajovou součástí projektu, kdy potřeba jednotlivých úprav se vyvíjela postupně podle jednání s dodavatelem technologie, žalovaný uvedl, že hlavním předmětem dotovaného projektu bylo dodání vstřikovací technologie a výběrové řízení na tuto dodávku bylo v souladu s podmínkami poskytnutí, proto poskytnuté prostředky na tuto dodávku nejsou předmětem vyměřeného odvodu za porušení rozpočtové kázně. Součástí podnikatelského záměru, který byl zahrnut do dokumentace přiložené k žádosti o poskytnutí dotace, bylo rovněž technické zhodnocení staveb a v rozpočtu, který je uveden v čl. X. rozhodnutí o poskytnutí dotace, byly uvedeny částky nákladových položek rozpočtu vycházející z položkového rozpočtu uvedeného v podnikatelském záměru, z čehož je zřejmé, že již v době zpracování podnikatelského záměru žalobkyně předpokládala provedení těchto stavebních úprav a provedla i předběžný odhad ceny. Žalovaný upozornil na zjištění správce daně, podle něhož část nákladů 590 969 Kč byla provedena ještě před podepsáním kupní smlouvy na technologii, proto potřeba stavebních úprav nemohla vyplynout z jednání s dodavatelem technologie. Žalobkyně zařadila výdaje na provedení technického zhodnocení stavby do podnikatelského záměru a předpokládanou výši výdajů uvedla do položkového rozpočtu, proto žalovaný nesouhlasil s tím, že technické zhodnocení stavby bylo okrajovou záležitostí a rozsah stavebních prací jí nebyl znám před jednáním s dodavatelem technologie. Jelikož v rozpočtu byla rozpočtována položka technického zhodnocení stavby ve výši 2 770 000 Kč, byla žalobkyně dle Pravidel povinna výběrové řízení provést. Žalobkyně výběrové řízení neprovedla, ale realizovala technické zhodnocení stavby prostřednictvím nákupu služeb a materiálu od 22 dodavatelů. Žalobkyně byla povinna dodávky a služby související s technickým zhodnocením stavby sečíst, jelikož se nejednalo o nahodilé zakázky, ale o součást předem rozpočtované akce. Skutečnost, že poskytovatel později upravil znění Pravidel, není relevantní, neboť žalobkyně byla povinna řídit se Pravidly v době vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace. 7. K námitce žalobkyně, že celý průběh projektu byl průběžně konzultován s poskytovatelem zastoupeným agentur