3 As 187/2014 — Nejvyšší správní soud

14 A 182/2021- 44 - text 11 pokračování 14A 182/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného a soudců Karly Cháberové a Jana Kratochvíla ve věci žalobce: Zemědělské družstvo Senice na Hané sídlem Vodní 214, Senice na Hané zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Janem Holasem sídlem Aloise Krále 2640/10, 796 01 Prostějov proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 za účasti: L. T. o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 6. 2021, č. j.: MZE-31906/2021-11121, takto: I. Žaloba se zamítá II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl žalobcovy námitky proti dvěma oznámením Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „Fond“). Konkrétně proti oznámení o provedení aktualizace evidence půdy ze dne 1. 4. 2021, č. j. SZIF/2021/0250880, a oznámení o neprovedení aktualizace evidence půdy SZIF/2021/0250881 ze dne 1. 4. 2021 (dále společně jako „Oznámení“). Předmětnými Oznámeními Fond žalobci sdělil, že provedl, respektive že neprovedl aktualizaci evidence půdy ve smyslu § 3g odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zemědělství“) týkající se dílů půdních bloků specifikovaných v žalobcově ohlášení ze dne 2. 2. 2021. 2. Žalobce ohlásil změny v evidenci půdy dne 2. 2. 2021. Jako doklad prokazující právní důvod užívání dotčené zemědělské půdy předložil nájemní smlouvu č. 404/2002-2 uzavřenou mezi žalobcem jako nájemcem a obcí Senička jako pronajímatelem ze dne 14. 12. 2005 (dále jen „nájemní smlouva č. 404/2002-2“) a dále též dodatek č. 1 k této smlouvě ze dne 29. 5. 2015. Jednalo se o smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou s výpovědní dobou 10 let. 3. Na výzvu Fondu se následně přihlásil oznámením dotčený uživatel – osoba zúčastněná na řízení. Jako doklad prokazující právní důvod užívání ohlášením dotčené zemědělské půdy předložila nájemní smlouvu, kterou uzavřela jako nájemce s obcí Senička jako pronajímatelem dne 29. 12. 2009 s počátkem pronájmu od 1. 10. 2019. Dále doložila plnou moc, která jí byla udělena k převzetí ohlášením dotčených pozemků do užívání ze dne 10. 9. 2019 a dopis adresovaný žalobci ze dne 20. 9. 2019, ve kterém žalobci oznamuje převzetí pozemků ke dni 1. 10. 2019. 4. Dne 5. 3. 2021 provedl Fond ohledání části ohlašovaných půdních bloků. Dále učinil z moci úřední součástí spisu řadu dokumentů, které měl k dispozici z jiných řízení, předně dopis ze dne 24. 8. 2009, ve kterém obec Senička informuje žalobce o tom, že se zastupitelstvo usneslo vypovědět žalobci nájemní smlouvy č. 405/2002-4, č. 403/2002-3 a 404/2002-3 (dále jen „dopis ze dne 24. 8. 2009“). Šlo veskrze o dokumenty, které Fondu zaslal žalobce, osoba zúčastněná na řízení či obec Senička (dále též jen jako „obec“). 5. Fond v Oznámeních především zdůraznil, že posuzuje právní důvody užívání půdy k datu účinnosti navrhované změny v evidenci. Z hlediska důkazního pak postupuje dle pravidel pro sporné správní řízení, tedy vychází primárně z důkazů předložených účastníky řízení a z jejich skutkových tvrzení. Dále zdůraznil, že řízení o aktualizaci evidence půdy neslouží a ani nemůže sloužit k řešení soukromoprávních sporů mezi vlastníkem a jeho pachtýřem či nájemcem, tedy že Fond nemůže autoritativně rozhodovat soukromoprávní spor mezi účastníky řízení. Pokud Fond posuzuje otázku platnosti smluv, činí tak pouze předběžně pro účely zápisu v evidenci půdy, nikoliv s konstitutivními účinky pro účastníky řízení. Dále Fond uvedl, že zápis dotčeného uživatele v evidenci půdy nemůže sloužit pro futuro jako doklad prokazující platný právní důvod užívání, neboť zápis dotčeného uživatele v evidenci jej nemůže zprostit povinnosti při každé aktualizaci prokazovat platný právní důvod užívání k pozemkům. 6. Fond v odůvodnění Oznámení reagoval na vyjádření žalobce ze dne 28. 10. 2020 (bylo podáno v rámci jiného řízení), kde žalobce tvrdil, že dopis ze dne 24. 8. 2009 nelze považovat za jednostranný právní úkon výpovědi nájemní smlouvy. Význam dopisu dle vyjádření žalobce není nepochybný, proto se nelze ztotožnit s tvrzením zúčastněné osoby, že obsahuje pouhou chybu v psaní, kterou lze překlenout výkladem. Údajná chyba se týká označení smluv, které měly být vypovídány. V takovém případě je dle žalobce třeba klást maximální důraz na přesnost vyjadřování. 7. Dále Fond reagoval na vyjádření žalobce ze dne 5. 5. 2020 (opět učiněné v rámci jiného řízení), kde žalobce uvedl, že nájemní smlouva č. 404/2002-2 nebyla nikdy vypovězena, neboť obec žalobci toliko oznámila, že mu hodlá vypovědět smlouvy č. 405/2002-4, č. 403/2002-3 a 404/2002-3, které s ním však nikdy neuzavřela, načež měl žalobce za to, že tak učiní následně. Podle Fondu je v dopise ze dne 24. 8. 2009 „jasně uvedeno, že se zastupitelstvo obce rozhodlo vypovědět ZD Senice na Hané nájemní smlouvy. Dle Fondu byla tedy vůle jasně projevena.“ Dopis sice dle Fondu obsahuje vážnou chybu v (číselné) identifikaci vypovídané smlouvy, kterou však lze překonat s použitím výkladových pravidel obsažených v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku, v rozhodném znění (dále jen „občanský zákoník“), ve spojení s dalšími důkazy. Za takové důkazy Fond označil Usnesení č. 6 zastupitelstva obce Senička ze dne 20. 8. 2009 (dále jen „usnesení č. 6“), dopis obce ze dne 24. 8. 2009, záměr obce k pronájmu vyvěšený na úřední desce od 1. 12. 2009 do 16. 12. 2009, Čestné prohlášení starosty obce a Vratku pachtovného. 8. Fond nepřisvědčil tvrzení žalobce, že se domníval, že s ním obec hodlá uzavřít smlouvy č. 405/2002-4, č. 403/2002-3 a 404/2002-3 označené v dopise ze dne 24. 8. 2009. Odkázal přitom na stanovisko žalovaného vyslovené v rozhodnutí ze dne 21. 9. 2020, č. j. 43409/2020-Mze-11121, dle něhož je i laické veřejnosti známo, že nelze vypovědět smlouvu, která nebyla uzavřena. 9. Fond tedy v Oznámeních uzavřel, že žalobce jako ohlašovatel řízení nedisponuje platným právním titulem užívání na pozemky obsažené v nájemní smlouvě č. 404/2002-2 včetně dodatku č. 1, neboť mu smlouva byla vypovězena dne 24. 8. 2009 s účinností ke dni 30. 9. 2009 s desetiletou výpovědní dobou. 10. Proti Oznámením podal žalobce námitky. 11. Žalovaný napadeným rozhodnutím žalobcovy námitky zamítl. Ztotožnil se se závěry Fondu uvedenými v Oznámeních, na které v podrobnostech odkázal. Deklaroval, že se při hodnocení věci omezil pouze na otázku, zda lze z podkladů dovodit užívací oprávnění dosavadního uživatele a zda má být zapsán v evidenci. Předmětem jeho posouzení tedy byla určitost obsahu dopisu ze dne 24. 8. 2009, respektive to, zda obsahuje určitý a srozumitelný projev vůle obce směřující k ukončení nájemní smlouvy č. 404/2002-2. 12. Žalovaný v napadeném rozhodnutí zopakoval, že v minulosti již totožné listiny předložené žalobcem a osobou zúčastněnou na řízení opakovaně posuzoval (zejména dopis ze dne 24. 8. 2009, usnesení č. 6, záměr obce k pronájmu ze dne 1. 12. 2019 a vyjádření obce k nájemním smlouvám ze dne 30. 10. 2019), přičemž shledal nesporným, že označení nájemních smluv v dopise ze dne 24. 8. 2009 jsou chybná. Dle žalovaného se však jedná o zřejmou chybu v psaní, kdy namísto nájemní smlouvy č. 404/2002-3 mělo být uvedeno č. 404/2002-2. Jiná interpretace dopisu není možná, smlouva č. 404/2002-3 nebyla nikdy uzavřena. I laikovi musí být známo, že nelze vypovědět neuzavřenou smlouvu. S přihlédnutím zejména k vyjádření obce podáním ze dne 16. 3. 2002 a 11. 5. 2020 má žalovaný za to, že dopis ze dne 24. 8. 2009 obstojí jako právní jednání směřující k výpovědi nájemního vztahu z nájemní smlouvy č. 404/2002-2. Vůli obce k ukončení daného nájemního stavu má za prokázanou. II. Obsah žaloby 13. Žalobce tvrdí, že dopis ze dne 24. 8. 2009 neměl za následek vypovězení nájemní smlouvy č. 404/2002-2. Dopis není jednostranným právním úkonem výpovědi nájemní smlouvy, neboť v něm obec pouze oznamuje, k čemu se zastupitelstvo obce rozhodlo na svém zasedání, avšak není v něm obsažen žádný konkrétní projev vůle. 14. Vůle k výpovědi smlouvy musí být náležitě projevena. K učinění platného jednostranného právního úkonu nestačí, pokud si určitý subjekt něco myslí. Vůle je odrazem psychického nitra člověka, tudíž sama o sobě není navenek zřejmá. Význam může mít jen tehdy, je-li vyjádřena navenek (objektivizována) prostřednictvím jejího projevu tak, aby byla seznatelná jiným subjektům, tj. zpravidla jejím adresátům. Fond a žalovaný se zabývali toliko existencí vůle obce, nikoliv však otázkou, zda vůle byla také náležitě projevena. Nedostatek takových úvah způsobuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. 15. Význam dopisu ze dne 24. 8. 2009 podle žalobce v žádném případě nelze označit za nepochybný. V době jeho zaslání existovaly tři nájemní smlouvy, a to č. 404/2002-2, č. 405/2002-3 a č. 403/2002-2, přičemž o uzavření dalších tří náj