9 Afs 38/2013 — Nejvyšší správní soud

3 A 199/2018- 218 - text 25 3A 199/2018 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Ryby a soudkyň JUDr. Ludmily Sandnerové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobkyně: RADEAN s.r.o., IČ 284 16 473 sídlem U Nikolajky 2078/26, 150 00 Praha 5 zast. advokátem JUDr. Zdeňkem Hromádkou sídlem třída Tomáše Bati 385, 763 02 Zlín proti žalovanému: Ministerstvo financí sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1 za účasti osoby Česká republika, Ministerstvo pro místní rozvoj zúčastněné na řízení: sídlem Staroměstské nám. 932/6, 110 15 Praha 1 od 1. 1. 2022 ze zákona právní a procesní nástupkyně Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava, která byl osobou zúčastněnou na řízení do 31. 12. 2021 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2018 č. j. MF-13092/2016/1203-25 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět přezkumu 1. Žalobkyně uvádí, že jí byla ze strany Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava (dále také „rada“ nebo „poskytovatel dotace“) doručena výpověď smlouvy o poskytnutí dotace na individuální projekt z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava, datovaná ke dni 19. 10. 2015 (dále také „výpověď smlouvy“). Smlouva o poskytnutí dotace byla mezi žalobkyní a radou uzavřena dne 15. 11. 2013. Žalobou, včasně podanou, se žalobkyně domáhá u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) zrušení navazujícího rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2018 č. j. MF-13092/2016/1203-25 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl návrh žalobkyně na určení neplatnosti výpovědi smlouvy o poskytnutí dotace. Žalobkyně navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému zpět k dalšímu řízení. Požaduje rovněž přiznání náhrady nákladů soudního řízení. II. Žalobní body 2. Žalobkyně úvodem shrnuje, že na základě platně uzavřené smlouvy o poskytnutí dotace na individuální projekt z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava číslo ÚRR D-2013/0126/OKP, uzavřené s radou dne 15. 11. 2013, ve znění pozdějších dodatků (dále také „smlouva“ nebo „smlouva o poskytnutí dotace“), se stala příjemcem dotace na úhradu způsobilých výdajů vzniklých při realizaci projektu předloženého v rámci Výzvy č. 34 s názvem „Hotel Hit – vybudování vnější a vnitřní sportovně relaxační infrastruktury“, reg. 5. projektů CZ. 1.12/3,3.00/34.01737. Následně, v období od 15. 11. 2013 do 19. 10. 2015, kdy byla smlouva vypovězena, pak obě smluvní strany smlouvu bez výhrad plnily. I přes následný a podle názoru žalobkyně nezákonný postup rady a žalovaného vše vyústilo v dokončení projektu a finální dostavění hotelu Hit. Projekt byl dokončen jen díky bonitě společníků a finančnímu zdraví žalobkyně. Důvodem vypovězení smlouvy byl vznik nesrovnalosti, podle které nesmí u projektu, který žalobkyně předložila, dosahovat finanční zdraví žadatele o dotaci nedostačujících hodnot E a F; finanční zdraví žadatele musí dosahovat hodnot A, B, C nebo D. 3. V období, kdy byla smlouva vypovězena, byl pak žalobkyni doručen navíc také zajišťovací příkaz č. j. OKN-ZAJ 12/2015 ze dne 12. 10. 2015, kterým byla žalobkyni uložena povinnost zajistit úhradu daně, která nebyla dosud stanovena, a to složením jistoty ve výši 11 644 044,84 Kč. Tato povinnost byla stanovena na základě usnesení o zahájení trestního stíhání tehdejšího jednatele žalobkyně (č. j. UOOZ.1389-270/TČ-292600); správce daně pouze v této skutečnosti spatřoval odůvodněné riziko, že daň bude v budoucnu nevymahatelná. Jelikož tehdejší jednatel žalobkyně měl podle správce daně jednat ve prospěch žalobkyně jakožto právnické osoby, byly podle správce daně splněny zákonné podmínky přičitatelnosti tvrzeného trestného jednání žalobkyni a byla tedy dána zmíněná důvodná obava stran eventuální budoucí nedobytnosti daně. V takovéto nastalé atmosféře došlo také k jednostranné a (podle žalobkyně) nezákonné výpovědi smlouvy o poskytnutí dotace, která však byla do té doby plněna oběma smluvními stranami. Následně byl vydán platební výměr ze dne 13. 11. 2015 č. j. OKN-PRK 12/2015. 4. Podle žalobkyně je nepřijatelné, aby v důsledku atmosféry zahajovaných trestních stíhání a tehdy zcela neověřených a nijak neprokázaných skutečností byla žalobkyně jakožto právnická osoba přímo i nepřímo postihována odepřením možnosti čerpat dotace z platné smlouvy, a to zvláště za situace, kdy žalobkyně zcela naplnila stanovený účel dotace, po celou dobu plnila podle uzavřené smlouvy a i přes výpověď smlouvy projekt realizovala, investovala do něj a úspěšně jej finalizovala. Žalobkyně uvádí, že pokládá za nepřípadné, aby rada a žalovaný vycházeli primárně z prozatím neprokázaného a domnělého trestného jednání fyzické osoby. Žalobkyně měla být ze strany rady a žalovaného posuzována jakožto právnická osoba (žadatelka o dotaci), která konstantně prokazovala schopnost projekt dokončit a následnou kolaudací projektu naplnila samotný účel poskytnuté dotace. Tyto objektivizované skutečnosti podle žalobkyně prokazují její finanční soběstačnost. Tu prokazuje i schopnost žalobkyně odvést dosud vyčerpanou dotaci zpět k rukám poskytovatele dotace. Přesto, že bylo dokončení projektu významně ohroženo výpovědí smlouvy a odepřením čerpání dotace, byly vzhledem k objektivnímu finančnímu zdraví žalobkyně nalezeny náhradní finanční zdroje a podařilo se (byť za zvýšených nákladů a úsilí) projekt hotelu HIT zprovoznit. Podle žalobkyně nebylo v předmětné době adekvátní a proporcionální přistoupit bez dalšího k výpovědi smlouvy, ale mělo dojít k pečlivému a úplnému zjištění skutkového stavu a přijetí přiměřených opatření. 5. V prvním žalobním bodě tak žalobkyně namítá, že rada i žalovaný ve správním řízení vyvodili nesprávné skutkové a právní závěry a že zejména ve vztahu k finančnímu zdraví žalobkyně a její tehdejší bonitě nedostatečně zjistili skutkový stav věci a nevypořádali se s argumentací a návrhy žalobkyně, přičemž v tomto směru došlo k nesprávným právním závěrům v tom smyslu, že žalobkyni neměla být dotace udělena. Napadené rozhodnutí je tedy vzhledem k nedostatečným zjištěním a nedostačujícímu odůvodnění nepřezkoumatelné. 6. Žalobkyně je toho názoru, že finanční zdraví žadatele o dotaci je třeba posuzovat podle skutečného stavu účetnictví a jeho majetkových poměrů v době podání žádosti o dotaci. Je nepřípustné dospět k závěru o nedostatečnosti finančního zdraví žadatele pouze na základě porovnání dat dostupných z účetních výkazů, které žalovaný v napadeném rozhodnutí uvádí, aniž by se přistoupilo ke zkoumání skutečných ekonomických poměrů žalobkyně v době podání její projektové žádosti. Svou ekonomickou situaci a dostatečné finanční zdraví navíc žalobkyně opakovaně prokazovala v průběhu účinnosti smlouvy, jakož i po odčerpání poskytnuté dotace, kdy projekt úspěšně dokončila. 7. Žalovaný v daném případě nedostatečně zjistil objektivní skutkový stav týkající se finančního zdraví žalobkyně a neprovedl žádné úkony vedoucí ke zjištění reálné ekonomické situace žalobkyně v době podání projektové žádosti. Žalovaný neprovedl navrhovaný důkaz výslechem osob v postavení statutárního orgánu společnosti QUANTUM CZ s.r.o. ani se s tímto důkazním návrhem v napadeném rozhodnutí nijak nevypořádal. Žalovaný nezohlednil ani stanovisko společnosti FACTA s.r.o., z něhož vyplývá, že stav účetnictví žalobkyně předložený k oficiální žádosti o dotaci byl objektivně sestaven tak, že prokazoval finanční zdraví žalobkyně bez ohledu na listinné důkazy a na úmyslné či neúmyslné jednání následně trestně stíhaného původního jednatele žalobkyně. Pokud by byly tyto důkazní návrhy provedeny, musel by žalovaný dojít k závěru, že účetní výkazy, předložené spolu s projektovou žádostí a ověřené Finančním úřadem pro Prahu 5 dne 15. 8. 2012 odráží reálné finanční zdraví žalobkyně v době podání projektové žádosti. Žalobkyně odmítá, že by nepředložila finančnímu úřadu takové účetní výkazy, které dokládají převod prostředků do majetku žalobkyně, a tedy její tehdejší bonitu a finanční zdraví. Tyto výkazy sice byly finančnímu úřadu předloženy dodatečně (dne 15. 8. 2012), avšak zástupce žalobkyně finanční úřad navštívil za účelem jejich doložení, nikoli pouze za účelem jejich ověření, jak konstatuje žalovaný na str. 19 napadeného rozhodnutí. Pokud finanční úřad administrativně pochybil a s těmito dokumenty nepracoval, nemůže jít tento fakt k tíži žalobkyně a mít za konsekvenci mj. výpověď smlouvy o poskytnutí dotace. Rada nebo žalovaný měli provést šetření ohledně toho, jaké výkazy byly finančnímu úřadu předloženy. Žalobkyně rovněž odmítá, že by finančnímu úřadu úmyslně předložila nepravdivé účetní výkazy. Jak bylo zmíněno, tyto výkazy žalobkyně doložila finančnímu úřadu v srpnu 2012. Jestliže pak byla žádost o dotaci vytvořena a podána dne 2. 9. 2012, je jasné,