6 As 199/2018 — Nejvyšší správní soud

8 A 98/2021- 76 - text 14 8 A 98/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Ing. Jana Kratochvíla, L.L.M., Ph.D. ve věci žalobce proti žalovanému Mgr. V. V. bytem X, Úřad vlády České republiky, se sídlem nábřeží Edvarda Beneš 4, Praha 1, v řízení o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. I. Skutkový stav 1. Vláda České republiky dne 12. července 2021 jmenovala JUDr. Igora Stříže, I. náměstka nejvyššího státního zástupcem, nejvyšším státním zástupcem. 2. Podanou žalobou se žalobce dovolává ochrany proti nezákonnému zásahu žalovaného, který spatřuje v tom, že ministryní spravedlnosti nebylo na kandidáta na nejvyššího státního zástupce vyhlášeno výběrové řízení s přesně stanovenými veřejně deklarovanými kritérii a žalobce se tak do takového výběrového řízení nemůže přihlásit. 3. Žalobce navrhl, po změně petitu žaloby v průběhu ústního jednání a v souladu s poučením ze strany soudu aby Městský soud v Praze (dále také jako („městský soud“ nebo jen „soud“) rozhodl, že: „Zásah žalované, vůči žalobci spočívající v tom, že dne 12. července 2021 jmenovala do funkce nejvyššího státního zástupce JUDr. Igora Stříže mimo otevřené výběrové řízení, které by bylo přístupné každému, kdo splňuje kritéria pro jmenování státním zástupcem na základě ústně a veřejného deklarování ministryní spravedlnosti, že jako důležité kritérium pro výběr nejvyššího státního zástupce jsou 1) vyšší věk, 2) bezpečnostní prověrka, 3) vykonávání funkce státního zástupce 4) zachování kontinuity s bývalým vedením nejvyššího státního zástupce je nezákonný, a žalované se zakazuje, aby v porušování žalobcova práva pokračovala, a přikazuje se jí, aby, je-li to možné, obnovila stav před zásahem.“ II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 4. V podané žalobě a jejím doplnění žalobce uvedl, že měl zájem se ucházet se o funkci nejvyššího státního zástupce, a to v řádném otevřeném transparentním výběrovém řízení, což mu a případně i jiným zájemcům nebylo umožněno. Nezákonný zásah spatřuje v porušení svých veřejných subjektivních práv majících povahu práv ústavně zaručených a to jednak veřejného subjektivního práva „Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.“ zakotveného v článku 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (viz usnesení předsednictva ČNR o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku, 2/1993 Sb.) a jednak veřejného subjektivního práva a to „Každý občan má právo a možnost, bez jakýchkoliv rozdílů uvedených v článku 2 a bez neodůvodněných omezení vstoupit za rovných podmínek do veřejných služeb své zem“ zakotveného v článku 25 písm. c) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (viz ě vyhláška č. 120/11976 Sb.). 5. Zásah do práv žalobce trvá, neboť JUDr. Igor Stříž i nadále vykonává funkci státního zástupce a k odstranění protiprávního stavu je nezbytné, aby žalovaná JUDr. Stříže z této funkce odvolala. 6. Žalobce obšírně vylíčil proces rezignace dosavadního nejvyššího státního zástupce JUDr. Pavla Zemana a navrhl k žalobním tvrzením provedení dokazování. 7. Konkrétně uvedl, že JUDr. Pavel Zeman veřejně oznámil rezignaci na funkci nejvyššího státního zástupce, nikoliv však na funkci státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství a to dne 14. května 2021. JUDr. Pavel Zeman přitom byl a je podezřelý z toho, že v pozici nejvyššího státního zástupce v podstatě zasahoval do kauzy svého známého majitele penzionu u Třeboně Petra Habersbergera a byl také osobně zaujatý v restituční kauze pozemků, na nichž podnikatel hospodařil. Pozemky získal před lety potomek rodu Czerninů. Podle přímého svědectví soudce mladoboleslavského okresního soudu Jana Czernina se JUDr. Pavel Zeman za podnikatele přimlouval osobně. 8. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., zákona o státním zastupitelství „nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti.“ V zákoně není podmínka, že nejvyšší státní zástupce musí pocházet z řad státních zástupců. Ust. § 17 odst. 1 zákona o státním zastupitelství stanoví: „státním zástupcem může být jmenován státní občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, ke dni jmenování dosáhl věku nejméně 25 let, získal vysokoškolské vzdělání studiem magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice,5f) úspěšně složil závěrečnou zkoušku, jeho morální vlastnosti dávají záruku, že bude funkci řádně zastávat, a souhlasí se svým jmenováním do funkce státního zástupce a s přidělením k určitému státnímu zastupitelství.“ Žalobce tak má za to, že nejvyšším státním zástupce může být jmenován vládou kdokoliv, kdo splňuje obecná zákonná kritéria pro jmenování státním zástupcem. 9. Jak žalobce uvedl, ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešová na televizní stanici CNN Prima NEWS při rozhovoru s Jiřím Pospíšilem, politikem za politickou stranu TOP 09, bývalým ministrem spravedlnosti dne 20. 6. 2021 prohlásila: „Učiním kandidáta vládě, mám připravená jména i náhradníky, bude to zřejmě na příští vládě, chci, aby doložili, že mají bezpečnostní prověrku a uvidím, jak se vláda k tomu postaví, já volím státní zástupce ze soustavy, já nechci tuto funkci politizovat, nikdy nevíte, kdy ten bývalý politik se probudí k životu, profesionál, který prošel všemi stupni té soustavy.“ „Chci, aby byla kontinuita s minulým vedením.“ 10. Žalobce namítl, že na funkci nejvyššího státního zástupce je diskriminačním kritériem požadavek - aby kandidát měl bezpečnostní prověrku, - byl výlučně z řad státních zástupců, - prošel všemi stupni soustavy státního zastupitelství 11. Požadavek bezpečnostní prověrky podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti je diskriminační, neboť zvýhodňuje již stávající vysoké funkcionáře soustavy státního zastupitelství, kteří bezpečnostní prověrku mají právě v souvislosti s výkonem svého povolání a funkce. Stejně tak si nelze ani obstarat bezpečnostní prověrku ve lhůtě, ve které probíhá řízení o kandidátovi na nejvyššího státního zástupce. Žalobce nemá šanci dosáhnout na bezpečnostní prověrku po dobu řízení o jmenování nejvyššího státního zástupce a důvodně takový požadavek považuje za diskriminační. Řešením v řádném výběrovém řízení by byl závazek či podmínka, že si uchazeč o bezpečnostní prověrku požádá. 12. Požadavek zachování kontinuity s bývalým vedením považuje žalobce opět za diskriminační, neboť na základě tohoto požadavku je zvýhodňován uchazeč o funkci nejvyššího státního zástupce z řad náměstků nejvyššího státního zástupce JUDr. Pavla Zemana a to JUDr. Igor Stříž, I. náměstek nejvyššího státního zástupce. Požadavek kontinuity s bývalým vedením se nejeví ani dostatečně legitimní a spíše se jeví jako snaha bránit změnám v soustavě státního zastupitelství. 13. Požadavek, aby kandidát na nejvyššího státního zástupce, byl z řad státních zástupců, se jeví žalobci diskriminační rovněž, neboť tím jsou uměle vyloučeny z možnosti ucházet se o funkci nejvyššího státního zástupce další osoby, a to zpravidla advokáti a soudci. Jedná se o diskriminační kritérium ve formě jiného postavení ve smyslu článku 14 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. 14. Žalobce dále odkázal na článek zveřejněný na zpravodajském serveru Česká justice dne 19. 6. 2021 „Benešová chystá pro vládu dvě jména na nejvyššího státního zástupce“, z něhož plyne, že proběhla určitá forma výběru kandidáta na funkci nejvyššího státního zástupce na úrovni ministerstva spravedlnosti a že uvažování kandidáti pocházejí z řad státních zástupců a dále na článek zveřejněný na zpravodajském serveru echo24.cz dne 25. května 2021: „Výroky Benešové jsou nepřijatelné, Se Zemanem poškozuje zájmy státu, tvrdí Rychetský.“ Z něhož plyne, že ministryně spravedlnosti programově odmítá na funkci nejvyššího státního zástupce mladší lidi, přičemž hranicí je věk kolem 53 let. 15. Podle žalobce je kritérium věku na funkci státního zástupce diskriminační. 16. Za relevantní žalobce označil skutečnost, že sám má zájem ucházet se o funkci nejvyššího státního zástupce, a to v řádném otevřeném transparentním výběrovém řízení, což mu a případně i jiným zájemcům není umožněno. Žalobce tedy považuje za nesprávné, že ministryní spravedlnosti nebylo na kandidáta na nejvyššího státního zástupce vyhlášeno výběrové řízení s přesně stanovenými veřejně deklarovanými kritérii a žalobce se tak do takového výběrového řízení nemůže přihlásit. Požadavky na kandidáta nejvyššího státního zástupce, tak nebyly vyhlášeny a požadavky na tuto funkci se žalobce dozvídá z úst ministryně spravedlnosti z televize případně novinových článků, přičemž požadavky na funkci nejvyššího státního zástupce tvrzené ministryní spravedlnosti se žalobci jeví jako diskriminační. Oficiální nevyhlášení kritérií požadovaných na funkci nejvyššího st