6 As 136/2013 — Nejvyšší správní soud

10 A 84/2023- 53 - text 13 10 A 84/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobce: Ing. J. D. zastoupen advokátem JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph.D. sídlem Slavíkova 1568/23, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 za účasti: 1) JUDr. A. V. 2) P. V. o žalobách proti rozhodnutím žalovaného č. j. MHMP 532311/2023, sp. zn. S-MHMP 385402/2022/STR a č. j. MHMP 481878/2023, sp. zn. S-MHMP 385385/2022/STR z 20. 3. 2023 takto: I. Žaloby se zamítají. II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a stavební řízení. 1. Jádrem sporu je splnění podmínek pro zastavení řízení o dvou žalobcových žádostech o dodatečné povolení dvou staveb – „Oplocení západní hranice pozemku parc. č. X k.ú. T.“ a „Oplocení východní hranice pozemku parc. č. X k. ú. T.“. Tyto dvě nepovolené stavby jsou součástí systému oplocení pozemku ještě spolu se stavbou „Nepovolené oplocení jižní části pozemku č. pare. X k.ú. T.“, která je předmětem jiného, avšak skutkově i právně obdobného řízení, vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 18 A 39/2023. 2. Posuzovaná věc má kořeny v roce 2014, kdy Úřad městské části Praha 8 (dále jen „stavební úřad“) při několika kontrolních prohlídkách zjistil, že V. D., tehdejší vlastnice pozemku parc. č. X (dále jen „pozemek“) a matka nynějšího žalobce, nechala na západní, východní a jižní hranici pozemku bez jakéhokoli povolení nebo opatření stavebního úřadu provést stavbu betonového oplocení. Stavební úřad na základě její žádosti vydal z 24. 9. 2015 rozhodnutí podle § 129 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, o dodatečném povolení stavby v rozsahu oplocení západní, východní a jižní strany pozemku. Žalovaný ovšem toto rozhodnutí zrušil z důvodu porušení § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, neboť stavební úřad nezahájil z moci úřední řízení o odstranění nepovolené stavby a rovnou vedl řízení o jejím dodatečném povolení. V rámci nového projednání byli V. D. a nový spoluvlastník pozemku, nynější žalobce, přípisem z 14. 8. 2017 vyzvání k doplnění žádosti o doklady nutné pro dodatečné povolení stavby. Stavebníci ani v prodloužené lhůtě žádost nedoplnili, a stavební úřad proto řízení usnesením z 18. 1. 2018 zastavil. Stavebníci se proti tomuto rozhodnutí odvolali, avšak žalovaný jejich odvolání rozhodnutím z 21. 2. 2019 zamítl a usnesení stavebního úřadu potvrdil. 3. Při následné kontrolní prohlídce stavební úřad zjistil, že černá stavba oplocení při jižní hranici pozemku byla nahrazena novou černou stavbou (opět šlo o betonové oplocení) blíže hranici s pozemkem parc. č. V ve vlastnictví L. a J. H. Dne 27. 2. 2017 podali stavebníci žádost o dodatečné povolení oplocení jižní strany pozemku včetně jednoho pole západní hranice a dvou polí východní hranice pozemku. Toto řízení stavební úřad usnesením z 18. 3. 2020 přerušil, jelikož vyvstal občanskoprávní spor mezi stavebníky a osobami zúčastněnými na soudním řízení, jakožto vlastnicemi pozemků parc. č. Y a Z, o existenci pozemkové služebnosti chůze a jízdy k pozemku pare. č. X ve prospěch pozemků pare. č. Y a Z, s níž stavba oplocení kolidovala. Během tohoto správního řízení (10. 10. 2019) podali stavebníci samostatné žádosti o dodatečné povolení oplocení západní a východní strany pozemku. Řízeni o obou těchto žádostech byla taktéž přerušena z důvodu popsaného civilního soudního sporu, jejž stavební úřad vyhodnotil jako řízení o předběžné otázce. Dne 10. 3. 2021 byl stavebnímu úřadu předložen pravomocný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 č. j. 23 C 292/2015-634 z 25. 9. 2019, podle nějž sporná služebnost ve prospěch vlastníků pozemků patřících osobám zúčastněným existuje v rozsahu dvou metrů po celé jižní straně pozemku parc. č. X. 4. Stavební úřad poté rozhodl o pokračování obou řízení a přípisem ze 4. 8. 2021 (resp. z 6. 8. 2021 v druhém řízení) vyzval stavebníky k doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby o dokumentaci, která bude v souladu s přílohou č. 1 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., o dokumentaci staveb, (sic), aby byl zřejmý rozsah předmětu řízení, a to ve lhůtě do 30. 9. 2021. Stavebníci požádali 1. 10. 2021 o prodloužení lhůty, a stavební úřad jim vyhověl, stanoviv nově konec lhůty na 30. 11. 2021. Stavebníci požádali 3. 12. 2021 o prodloužení lhůty do 31. 1. 2022. Stavební úřad vydal 7. 12. 2021 dvě usnesení, jejichž výrokem č. 1 zamítl žádost o prodloužení lhůty k doplnění příslušné žádosti o dodatečné povolení stavby a výrokem č. 2 řízení o příslušné žádosti zastavil pode § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, z důvodu neodstranění popsané vady žádosti. 5. Žalobce podal proti oběma usnesením odvolání, která žalovaný žalobou napadenými rozhodnutími zamítl a zastavení řízení potvrdil. Žalovaný v obou rozhodnutích poukázal na dosavadní události popsané shora a na průběh jednotlivých řízení a zdůraznil, že žalobce byl již v obou dřívějších řízeních podrobně seznámen s tím, jaké konkrétní podklady má pro dodatečné povolení staveb předložit. Žalovaný se tak neztotožnil s odvolací námitkou, podle níž výrok „dokumentace je neúplná“ je neurčitý a stavební úřad nikdy stavebníkovi nesdělil, jaké nedostatky v dokumentaci spatřuje. Nesprávné označení příslušné vyhlášky – správně mělo být uvedeno č. 499/2006 Sb. – nezákonnost rozhodnutí nezpůsobuje. Nakonec žalovaný v obou rozhodnutích uvedl, že podle pravomocného rozsudku Odvodního soudu pro Prahu 8, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 18 Co 123,124,780/2020-724 z 2. 12. 2020, jakož i podle údajů zapsaných v katastru nemovitostí, je pozemek zatížen věcným břemenem, do nějž východní i západní oplocení zasahují. Konstitutivní zásada zápisu do katastru nemovitostí je v daném případě závažným důvodem pro zastavení řízení. 6. Žalobce podal proti oběma rozhodnutím žalovaného žaloby, které soud spojil usnesením z 6. 9. 2023 ke společnému projednání. II. Argumentace účastníků řízení a osob na něm zúčastněných. 7. Žalobce v obou žalobách namítl, že kolize dodatečně povolovaného oplocení s věcným břemenem váznoucím na pozemku parc. č. X nemůže být důvodem pro zastavení řízení, nýbrž mohla by být nanejvýš důvodem pro zamítnutí žádosti. Jedná se totiž o otázku jejího meritorního posouzení. Žalobce připustil, že důvody pro zastavení řízení mohou být i věcné, ale v takovém případě musejí být zjevné a nesporné, nikoli založené na dokazování (porovnávání rozsahu služebnosti s dokumentací stavby) či plynoucí ze správního uvážení. To ovšem nebyl nynější případ. 8. Žalovaný navíc sám přiznal, že rozsudek zdejšího soudu č. j. 18 Co 123,124,780/2020-724, jímž bylo potvrzeno sporné věcné břemeno, byl zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 1407/2021-933 z 29. 6. 2022. Žádné pozdější rozhodnutí vydané v této věci ve správním spisu obsaženo není. Za této situace nemohl žalovaný vycházet z důvěry v zápis věcného břemene v katastru nemovitostí, a již jen z tohoto důvodu nemohou napadená rozhodnutí obstát. Ostatně právě kvůli tomuto soudnímu sporu bylo řízení o dodatečném povolení stavby dříve přerušeno, a stavební úřad měl i v tomto případě postupovat shodně. 9. Jako důvod pro zastavení řízení neobstojí ani údajné neodstranění vad žádostí. Žalobce je přesvědčen, že předložil dokumentaci rozsahem i obsahem odpovídající vyhlášce č. 499/2006 Sb. i druhu stavby, z níž byl zřejmý předmět řízení i soulad stavby s právními předpisy. Stavební úřad navíc odkázal na vyhlášku č. 503/2006 Sb., která náležitosti dokumentace staveb vůbec neupravuje. Výzva spočívající v tom, že „dokumentace je neúplná“, je podle žalobcova názoru neurčitá. Tento žalobní bod rozvinul žalobce ve vztahu k rozhodnutí o západním oplocení tak, že žalovaný sice v napadeném rozhodnutí popsal, jaké vady v předložené dokumentaci spatřuje, avšak již nevysvětlil, proč nebyly sděleny již ve výzvě stavebního úřadu. Řízení tak bylo zastaveno v rozporu s § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, aniž byl žalobce k odstranění vad žádosti vyzván. Ve vztahu k rozhodnutí o východním oplocení žalobce namítl, že důvody, pro které předložená dokumentace odporuje právním předpisům nebo je neúplná, nejsou uvedeny ani v prvostupňovém, ani v druhostupňovém rozhodnutí. Žalovaný odkázal na řízení o oplocení jižní a západní strany pozemku, avšak případná poučení či závěry správních orgánů učiněné v jiných správních řízeních nemohou být v této věci relevantní. Rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. 10. Žalovaný ve vyjádřeních k oběma žalobám uvedl, že řízení o žalobcových žádostech byla zastavena kvůli neodstranění jejich vad. Pouze nad rámec tohoto důvodu žalovaný poukázal na skutečnosti vztahující se k existenci věcného břemene. Žalobce v žalobě navíc odkazuje na rozsudky, jež byly překonány dalším rozsudkem zd