2 Azs 144/2020 — Nejvyšší správní soud

10 A 93/2023- 41 - text 7 10 A 93/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobce: V. M., státní příslušník Ukrajiny zastoupen advokátkou JUDr. Irenou Strakovou sídlem Karlovo náměstí 287/18, 120 00 Praha 2 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. MV-56497-4/SO-2023 z 16. 5. 2023 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci a správní řízení. 1. Jádrem sporu v této věci je otázka, zda žalobce v řízení o žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání – OSVČ splnil podmínku prokázání bezdlužnosti, a případně zda žalovaná správně posoudila přiměřenost dopadů rozhodnutí do žalobcova soukromého a rodinného života. 2. Žalobce požádal o prodloužení platnosti pobytu 18. 7. 2022 a spolu s podáním z 11. 8. 2022 žádost doplnil o potvrzení Pražské správy sociálního zabezpečení (dále jen „PSSZ“) z 5. 8. 2022 o stavu závazků týkajících se pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a penále ve smyslu § 22d zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Podle tohoto potvrzení měl žalobce k 5. 8. 2022 splatný dluh v celkové výši 4 244 Kč. PSSZ v potvrzení též uvedla, že na úhradu dlužného pojistného a penále nebyly povoleny splátky. Žalobce tuto přílohu označil ve svém podání jako „potvrzení o bezdlužnosti“. Toto podání zaslal žalobce v zásilce RR330403430CZ. 3. Ministerstvo vnitra vydalo 19. 9. 2022 výzvu k odstranění vad žádosti, ve které označilo jako vadu žádosti žalobcův dluh u PSSZ, a vyzvalo jej, aby ve lhůtě 20 dnů předložil potvrzení o bezdlužnosti ve smyslu § 178e odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, (dále jen „pobytový zákon“). 4. Žalobce podáním z 12. 10. 2022 sdělil ministerstvu, že potvrzení o bezdlužnosti vystavené PSSZ zaslal již 11. 8. 2022, a přiložil kopii shora uvedeného podání spolu s podacím lístkem RR330403430CZ. Toto podání z 12. 10. 2022 žalobce zaslal v zásilce RR397429884CZ. 5. Ministerstvo vyzvalo přípisem z 20. 10. 2022 žalobce k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí. To žalobce 8. 11. 2022 učinil a následně přípisem z 22. 11. 2022 sdělil ministerstvu, že k žádosti postupně doložil všechny požadované náležitosti včetně aktuální bezdlužnosti. 6. Rozhodnutím z 25. 1. 2023 ministerstvo žalobcovu žádost zamítlo podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a § 37 odst. 2 písm. a) s odkazem na § 56 odst. 1 písm. l) pobytového zákona s odůvodněním, že žalobce nesplňuje podmínku bezdlužnosti. 7. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, na jehož základě žalovaná změnila prvostupňové rozhodnutí pouze tak, že se žádost nezamítá s odkazem na § 56 odst. 1 písm. l) pobytového zákona pro nesplnění podmínek pro vydání pobytového oprávnění, ale s odkazem na § 56 odst. 1 písm. a) téhož zákona pro nepředložení dokladů za účelem ověření údajů uvedených v žádosti ve stanovené lhůtě. Po obsahové stránce žalovaná s důvodem zamítnutí žádosti souhlasila. Uvedla, že žalobce k žádosti, a poté ani na základě výzvy k odstranění jejích vad, nepředložil požadované potvrzení PSSZ a neprokázal tak, že splňuje podmínku bezdlužnosti. Žalobce sice v odvolání uvedl, že splnění této podmínky prokázal, ale přiložil k němu pouze podací lístky ke svým podáním z 12. 10. 2022 a 11. 8. 2022 (RR330403430CZ a RR397429884CZ), jejichž přílohou bylo pouze potvrzení PSSZ z 5. 8. 2022 s vyznačeným dluhem. II. Argumentace účastníků řízení. 8. Žalobce v žalobě namítl, že na výzvu k odstranění vad žádosti reagoval a uvedl, že 11. 8. 2022 předložil potvrzení o bezdlužnosti spolu s dokladem – potvrzením o úhradě splatného nedoplatku v uvedené výši, kterou provedl přímo na pokladně PSSZ. Žalobce je přesvědčen, že tímto potvrzením relevantním způsobem prokázal svoji bezdlužnost vůči PSSZ. Postup žalované při prokazování bezdlužnosti označil za formalistický a nepřiměřený. Z výše vyčísleného nedoplatku lze dovodit, že se jednalo o měsíční zálohu stanovenou předpisem PSSZ. Zaúčtování těchto záloh probíhá v konkrétní den a hodinu. Pokud dojde ke zpoždění peněžního převodu, dojde k vyčíslení úroku z prodlení a dluhu. Za podstatné považuje žalobce skutečnost, že ihned poté, co potvrzení obdržel, tuto částku obratem na pokladně PSSZ uhradil, a potvrzení o bezdlužnosti bylo tímto dokladem doplněno. 9. Žalobce dále vytkl žalované, že se odmítla dostatečně zabývat jednotlivými kritérii uvedenými v § 174a pobytového zákona, a to účelem pobytu dalších rodinných příslušníků, zjednodušeným přístupem k podání nové žádosti v domovském státě a mírou zásahu do rodinného života. V části podání obsahující návrh na přiznání odkladného účinku žalobě žalobce doplnil, že manželka a nezletilý syn jsou na něm ekonomicky závislí. Nepřiznáním odkladného účinku dojde u žalobce k zániku živnostenského oprávnění a zákonné možnosti dostát svým závazkům jak ve vztahu ke své rodině, tak ve vztahu k ČR. Žalobce by se tak ocitl v situaci, kdy by byl nucen překročit platné zákony ČR, aby byl schopen zákonným způsobem svoji rodinu zabezpečit. Žalobce dodal, že za stávající bezpečnostní situace nemůže opustit ČR a požádat o nové pobytové oprávnění ve svém domovském státě. 10. Žalovaná ve vyjádření k žalobě stručně shrnula stěžejní body svého rozhodnutí a k jednotlivým žalobním bodům odkázala na jeho příslušné pasáže. III. Posouzení věci soudem. 11. Soud nejprve shledal, že jsou splněny podmínky řízení, žaloba je přípustná, byla podána včas a osobou oprávněnou. Následně vycházeje ze skutkového a právního stavu, jenž zde byl v době vydání napadeného rozhodnutí, přezkoumal je na základě podané žaloby v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], včetně řízení předcházejícího jeho vydání, jakož i z hlediska vad, k nimž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Při tom naznal, že žaloba není důvodná. 12. Ve věci soud rozhodl podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť žádný z účastníků nevyslovil s tímto postupem po poučení soudem nesouhlas. Důvodem pro nařízení jednání nebyla ani potřeba dokazování, neboť veškeré listiny nezbytné pro rozhodnutí jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek NSS č. j. 9 Afs 8/2008-117 z 29. 1. 2009). 13. Žalobce obecně namítl s poukazem na § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, že žalovaná nezjistila stav věci způsobem, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a v rozsahu nezbytném vzhledem ke konkrétním okolnostem případu. Konkrétně správním orgánům vyčetl, že nepřihlédly k tomu, že dluh zaznamenaný v potvrzení PSSZ z 5. 8. 2022 uhradil na pokladně PSSZ. 14. K tomuto žalobnímu bodu soud předesílá, že žadatel o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je povinen ke své žádosti předložit veškeré listiny uvedené v § 46 odst. 7 pobytového zákona, včetně dokladu prokazujícího jeho bezdlužnost [písm. d)]. Podle § 178e odst. 1 písm. d) téhož zákona se za „bezdlužnou“ považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na penále. Odstavec 2 k tomu dodává: „Bezdlužnost se prokazuje potvrzeními orgánů Finanční správy České republiky, orgánů Celní správy České republiky, okresní správy sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny, která nesmí být ke dni podání žádosti starší 30 dnů.“ 15. Správní soudy již mnohokrát konstatovaly, že správní řízení sice není ovládáno zásadami naprosto shodnými jako řízení civilní, avšak i v něm mají účastníci povinnost označit důkazy na podporu svých tvrzení (§ 52 správního řádu). Tato povinnost je silnější v řízení o žádosti, v němž mnohdy dost dobře ani nelze požadovat po správním orgánu, aby obstarával za účastníka řízení podklady a skutečnosti, které povedou k vyhovění jeho žádosti. Řízení zahajovaná na návrh, tedy i řízení o žádostech cizinců o pobytová oprávnění, nejsou ovládána zásadou vyšetřovací a je zejména v zájmu žadatele, aby shromáždil a správnímu orgánu předložil všechny potřebné podklady. (Např. rozsudky NSS č. j. 6 As 7/2015-26 z 18. 3. 2015 nebo č. j. 8 Azs 111/2017-36 z 15. 11. 2017.) 16. Zároveň je třeba připomenout, že v řízení o žádosti o pobytové oprávnění platí koncentrace upravená v § 82 odst. 4 správního řádu. Podle tohoto ustanovení „[k] novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li