2 Afs 251/2015 — Nejvyšší správní soud

10 Af 24/2021- 113 - text  25 10 Af 24/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobce: Bc. T. K. sídlem X proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, Praha 4 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 11. 2021, č. j. 33684-12/2021-900000-318, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 11. 2021, č. j. 33684-12/2021-900000-318 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo na základě odvolání žalobce podle § 116 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, s přihlédnutím k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, v platném znění, k prováděcímu nařízení Komise (EU) č. 1001/2013, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (dále jen „kombinovaná nomenklatura“ nebo „nařízení č. 1001/2013“), a k zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“) změněno rozhodnutí Celního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 11. 3. 2014, č. j. MRN 14CZ51000012VQ2KB4 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) tak, že se mění celní zařazení výrobku žalobcem označovaného jako autotrakční lehátko (dále jen „výrobek“), a to tak, že se původní údaj 94029000 90 mění na nový údaj 73269098 90, a stanovuje se nedoplatek na cle ve výši 6 376 Kč a nedoplatek na dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) ve výši 1 339 Kč. 2. Správní orgán I. stupně prvostupňovým rozhodnutím původně zařadil výrobek, který byl dovezený z Číny, pod podpoložku kombinované nomenklatury 9402900 (zubolékařská křesla, křesla pro holičství a kadeřnictví nebo podobná křesla a jejich části a součásti - ostatní) se sazbou cla 0 % a propustil ho do navrženého celního režimu (volný oběh) s vyměřením DPH ve výši odpovídající sazbě 21 %. Na základě odvolání žalobce, který navrhoval zařazení výrobku pod podpoložku 90191090 00 (přístroje pro mechanoterapii; masážní přístroje, psychotechnické přístroje - ostatní) se sazbou cla 0 % a zároveň požadoval snížení sazby DPH na 15 % s tím, že se jedná o zdravotní pomůcku, žalovaný v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že se o zdravotní (ortopedickou) pomůcku či přístroj nejedná a jeho zařazení změnil na kód 73269098 (ostatní výrobky ze železa nebo oceli - ostatní) se sazbou cla 2,7 % a DPH 21 %, což vedlo ke stanovení celkového nedoplatku ve výši 7 715 Kč. II. Napadené rozhodnutí 3. Žalovaný v napadeném rozhodnutí zrekapituloval průběh řízení před správními orgány a správními soudy. Žalovaný uvedl, že v řízení přistoupil k požadovanému doplnění řízení o dokazování, které mělo za cíl ověřit účel použití výrobku a jeho charakteristické vlastnosti tak, aby byly odstraněny dosavadní pochybnosti. Žalovaný se pokusil obstarat podklady, které by mohly přispět ke zjištění účelu výrobku, nejprve z běžně dostupných zdrojů. Z obsahu internetových stránek a , na nichž žalobce provozuje internetový obchod, žádné informace nezjistil. Dále žalovaný zjistil, že „Prohlášení Nemocnice ve Svitavách z října 1999“ a „Závěrečná zpráva Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ze dne 15. 12. 2001 o klinickém hodnocení zdravotnického prostředku“, které žalobce uplatnil jako důkazy v řízení před městským soudem, se výrobku netýkají. Žalovaný rovněž zjistil, že výrobek není registrován v Registru zdravotnických prostředků, v tomto registru je registrován pouze žalobce jako osoba. Žalovaný se také pokusil vyhledat prostřednictvím internetu dva odborné články, na něž v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí poukázal žalobce. Tyto články se žalovanému dohledat nepodařilo, pouze zjistil, že existují. Ze samotných názvů těchto článků pak žalovaný nic konkrétního k řešené otázce nezjistil. 4. Žalobce následně k výzvě žalovaného předložil důkaz v podobě odborného vyjádření vypracovaného přednostou Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. Toto odborné vyjádření obsahuje závěr, že výrobek lze zařadit do skupiny prostředků k použití pro léčebné účely a spadá tedy do oblasti mechanoterapie a že je vhodný pro rehabilitační praxi v terénu, vždy pod dohledem fyzioterapeuta a v domácím prostředí pouze po řádném zaškolení za přítomnosti druhé osoby při dodržení pravidel obsažených v přiloženém návodu k použití. Odborné vyjádření však podle názoru žalovaného nebylo dostatečným důkazem, že výrobek je přístrojem pro mechanoterapii. Dokazovalo pouze, že výrobek může být tímto způsobem použit. Účelem použití, které je určující pro zařazení zboží v kombinované nomenklatuře, není pouhá teoretická možnost jeho využití pro určitou činnost. A to ani v případě, že byla možnost takového využití nesporně zjištěna. Důkaz, že je výrobek skutečně také pro provádění mechanoterapie používán, však žalobce dosud žalovanému v řízení nepředložil. Za takový důkaz by bylo podle žalovaného možno považovat například doklady o tom, že výrobek byl po propuštění do volného oběhu dodáván do zdravotnických zařízení nebo na fyzioterapeutická pracoviště. Žalovaný proto žalobce k poskytnutí takového důkazu vyzval, neboť takovými informacemi ve své úřední evidenci nedisponuje. Žalobce je nejen dovozcem výrobku, ale i jeho prodejcem, proto by měl mít k dispozici příslušné smlouvy, daňové doklady a doklady o dodání výrobku svým odběratelům a o provedení úhrad za jeho dodání. Žalobce takové důkazy žalovanému neposkytl, sdělil pouze, že si pamatuje, že větší část jeho odběratelů byly fyzické osoby. 5. Žalovaný si proto pro posouzení této otázky sám opatřil důkazy, a to odborný článek Úvod do Mechanoterapie, autorů J. Poděbradský, V. Kříž, vydaný v časopisu Rehabilitace a fyzikální lékařství, číslo 2/1995, ročník 2. s. 63-75, k němuž požádal o konzultaci autora článku MUDr. J. P, recenze z internetového obchodu žalobce provozovaného na adrese , týkající se obdobných výrobků, internetové nabídky autotrakčních lehátek z internetové stránky , posilovací lavice z internetové stránky , fyzioterapeutických přístrojů (polohovací lehátka, trakční stoly, vojtovy stoly, trakční jednotky, motodlahy) z internetové stránky a fyzioterapeutických zdravotnických prostředků (rehabilitační a mechanoterapeutické přístroje a pomůcky, fyzioterapeutická lehátka) z internetové stránky . 6. Na základě shromážděných důkazů dospěl žalovaný k závěru, že používání autotrakčních lehátek, jakým je i výrobek, pro mechanoterapii je naprosto neodmyslitelně spjato se zdravotním výkonem. Bez dozoru lékaře a bez práce fyzioterapeuta se o mechanoterapii nejedná. Výrobek tedy skutečně může být v oblasti mechanoterapie používán, neboť provedenými důkazy bylo prokázáno, že i pasivní uvolňování svalů a páteře, k němuž dochází vahou těla (gravitací) při zavěšení na autotrakčním lehátku, lze pro mechanoterapii uplatnit. Není také pochyb o tom, že by výrobek mohl získat také registraci podle zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 268/2014 Sb.“). Avšak z těchto důkazů také vyplývá závěr, že o mechanoterapeutickou proceduru půjde jen tehdy, pokud bude ordinována a sledována lékařem a prováděna a řízena fyzioterapeutem. Tento účel použití ve zdravotnictví však není výrobku vlastní. Stejně jako není vlastní ani ostatním s nimi srovnatelným produktům jiných výrobců. Shromážděné důkazy prokazují, že primárně pro mechanoterapii, resp. vůbec pro lékařské účely, výrobek zkonstruován nebyl a ani se mechanoterapeutickým prostředkem nestal, neboť o jejich používání při mechanoterapii žalobce žádný důkaz nepředložil. V běžně dostupných zdrojích přitom nebyla zjištěna sebemenší informace o tom, že by tato lehátka nějaké zdravotnické zařízení pro mechanoterapii používalo. Pokud se tak děje, pak jde zjevně o neurčující výjimku, která na hlavní účel těchto výrobků nemá žádný vliv. Naopak bylo zjištěno, že v naprosto drtivé většině případů se výrobek prodává a kupuje pro laické cvičení k prostému, neodbornému protažení páteře, nikoli tedy pro mechanoterapii. To ostatně potvrdil i žalobce, který sám uvedl, že ve většině případů si výrobek zakoupily fyzické osoby. Žalovaný proto uzavřel, že v případě výrobku se o mechanoterapeutický přístroj nejedná. Výrobek proto nemůže být zařazen pod podpoložku 90191090 kombinované nomenklatury. 7. Dále žalovaný uvedl, že výrobek je sice rehabilitačním prostředkem, ale jeho hlavním účelem je laické domácí použití. Takový účel použití není zahrnut v žádném čísle, polož