4 Afs 119/2017 — Nejvyšší správní soud

11 Af 2/2023- 34 - text 7 11 Af 2/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Zimy ve věci žalobce: KOPALEN s.r.o., IČO 28104056, se sídlem Roháčova 188/37, 130 00 Praha 3, zastoupený JUDr. Janem Kubálkem, advokátem, se sídlem Opatovická 159/17, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Finanční úřad pro hlavní město Prahu, IČO 72080043, se sídlem Štěpánská 619/28, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 11. 2022, č. j. 8872075/22/2000-11420-108784, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a napadené rozhodnutí 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí ze dne 24. 11. 2022, č. j. 8872075/22/2000-11420-108784 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byla podle § 159 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále je „daňový řád“), zamítnuta námitka podaná žalobcem proti vyrozumění Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 3 (dále jen „správce daně“), o převedení přeplatku ze dne 1. 9. 2022, č. j. 7247104/22/2003-52524-105502 (dále jen „vyrozumění“). 2. Z vyrozumění vyplývá, že správce daně evidoval u žalobce ke dni 1. 9. 2022 na osobním daňovém účtu daně z přidané hodnoty nedoplatek ve výši 10 636 392,87 Kč, a proto vyrozuměl žalobce v souladu s § 154 odst. 5 daňového řádu o převedení přeplatku na dani z příjmů právnických osob vykázaného ke dni 1. 9. 2022 ve výši 1 233 473 Kč podle § 154 odst. 2 daňového řádu na úhradu uvedeného nedoplatku na dani z přidané hodnoty. Proti tomuto vyrozumění podal žalobce námitky, které žalovaný napadeným rozhodnutí zamítl. 3. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný předně uvedl, že na základě zprávy o daňové kontrole, č.j. 2342247/19/2209-61563-305806, provedené Finančním úřadem pro Jihočeský kraj, byly žalobci doměřeny daňové povinnosti na dani z přidané hodnoty dodatečnými platebními výměry ve znění rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 13. 11. 2020, č. j. č. j. 41238/20/5300-22441-712084, které nabylo právní moci dne 18. 11. 2020. 4. S ohledem na skutečnost, že správce daně evidoval u žalobce ke dni 1. 9. 2022 na osobním daňovém účtu daně z přidané hodnoty nedoplatek ve výši 10 636 392,87 Kč včetně příslušenství daně, vyrozuměl žalobce o převedení přeplatku na dani z příjmů právnických osob ve výši 1 233 473 Kč na úhradu uvedeného nedoplatku na dani z přidané hodnoty. 5. K odvolacím námitkám žalovaný uvedl, že je nutno odmítnout označení předmětného vyrozumění za nepřezkoumatelné a nesrozumitelné. Z uvedeného vyrozumění je zcela jasně seznatelné, z jakého důvodu bylo vydáno, co je jeho obsahem a jakých konkrétních daní se týká a s jakým datem jsou částky přeplatku daně z příjmů právnických osob na úhradu nedoplatku daně z přidané hodnoty převáděny. Vyrozumění má povahu neformálního úkonu s tím, že odráží stav osobního daňového účtu v daném okamžiku, tj. ke dni vydání, přičemž tímto úkonem v daném případě správce daně pouze daňovému subjektu sděluje informaci o převodu existujícího přeplatku na jedné dani na úhradu nedoplatku na jiné dani. Nejedná se tedy o rozhodnutí ve smyslu § 102 daňového řádu a nemusí tak obsahovat náležitosti v citovaném paragrafu uvedené. Žalobce má navíc má od 24. 7. 2020 přístup do daňové informační schránky (dále jen „DIS“) a je mu tedy umožněno nahlížet do DIS prostřednictvím dálkového přístupu. Žalobce má tak stav na svých osobních daňových účtech vedených správcem daně a další informace shromažďované ve spise kdykoliv k dispozici. 6. Pokud jde o námitky související s podáním správní žaloby, žalovaný uvedl, že doměřené daňové povinnosti na dani z přidané hodnoty byly potvrzeny rozhodnutím Odvolacího finančního ředitelství ze dne 13. 11. 2020, č. j. 41238/20/5300-22441-712084, které nabylo právní moci dne 18. 11. 2020. Podání žaloby nemá žádný vliv na právní moc a vykonatelnost rozhodnutí o stanovení daně, tudíž ani nikterak nedopadá na právní účinky vyvolané vydaným rozhodnutím. Správce daně nemůže předjímat výsledky soudního přezkumu jeho vlastních rozhodnutí před nezávislým orgánem tím, že by předpokládal zánik daňové povinnosti, případně posuzoval, nakolik je tento předpoklad důvodný. Pokud se daňový subjekt domnívá, že v důsledku soudního řízení dojde ke snížení, případně zrušení předmětné daňové povinnosti, může požádat soud o přiznání odkladného účinku žaloby. Žalobní body 7. Žalobce v podané žalobě namítl, že žalovaný v rámci postupu převedení přeplatku, porušil celou řadu svých povinností vyplývajících z daňového řádu, zejména § 1 odst. 2, § 5, § 6, § 8 odst. 3, § 149 odst. 1 a další. Žalovaný porušil principy daňového řádu. Žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav a nesprávně vyhodnotil důkazy. Dle žalobce by akceptace převedení přeplatku dle postupu žalovaného vedla ke zjevné nespravedlnosti. Žalovaný rovněž postupoval v rozporu s principem zdrženlivosti a přiměřenosti. 8. Žalovanému je z vlastní činnosti známo, že žalobce zahájil u Krajského soudu v Českých Budějovicích řízení pod sp. zn. 57 Af 2/2021, ve věci správní žaloby proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 13. 11. 2020, č. j. 41238/20/5300-22441-712084. Dále je u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 57 Af 3/2022 vedeno řízení proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 8. 12. 2021, č.j. 45785/21/5300-22441-712084. Výše uvedená řízení v době vydání vyrozumění ani napadeného rozhodnutí nebyla skončena. Žalobce má za to, že Odvolací finanční ředitelství ve věci výše uvedených dodatečných platebních výměrů mimo jiné nesprávně posoudilo naplnění podmínek pro přiznání nároku na odpočet daně z přidané hodnoty z přijatých zdanitelných plnění. Žalobci tak byly odepřeny finanční prostředky, které by mu po právu náležely. 9. Žalobce má za to, že správce daně měl postupovat v souladu s principem zdrženlivosti a přiměřenosti a s ohledem na skutečnost, že v uvedených soudních řízení dosud nebylo vydáno rozhodnutí, neměl přistoupit k převedení přeplatku na daň, jejíž správnost je důvodně zpochybňována. V návaznosti na uvedené žalobce doplnil, že by mu měl být naopak evidován přeplatek. Dle žalobce je převedení přeplatku v kolizi s procesními zásadami, na nichž je správa daní vybudována. Žalobce má za to, že postup převedení přeplatku má svým účelem sloužit k zabezpečení úhrady daňové povinnosti v situaci, kdy je daňová povinnost jednoznačná, a úprava § 154 DŘ a násl. tak může sloužit prostřednictvím formalizovaného postupu ke zjednodušení úhrady zřejmé daňové povinnosti. V daném případě je však daňová povinnost sporná a žalobce usiluje o využití veškerých způsobů obrany, které mu zákon svěřuje. Žalovaný se měl zabývat širšími skutkovými a právními okolnostmi vzniku daňové povinnosti a s ohledem na soudní přezkum rozhodnutí neměl přistoupit k převedení. 10. Žalobce dále namítl, že z vyrozumění nebylo seznatelné, z jakého konkrétního důvodu bylo vydáno. Žalobci tak nebylo a ani nemohlo být zřejmé, na úhradu kterého nedoplatku byl přeplatek převeden. V případě daně z přidané hodnoty, která byla dle žalobce vyměřena žalobci neoprávněně s ohledem na nesprávné posouzení naplnění podmínek pro přiznání daňového odpočtu, je žalobcem vedeno více řízení v rámci správního soudnictví. Rozlišení konkrétní daňové povinnosti, na kterou je žalovaným daňový přeplatek započítáván, je tak podstatné též z důvodu, že pokud v rámci některého ze správních řízení bude vydáno rozhodnutí, kterým bude potvrzen názor žalobce o nesprávně určené daňové povinnosti, a správce daně na tuto nesprávně určenou daňovou povinnost započítal finanční prostředky dle vyrozumění, které měly náležet žalobci, fakticky tak připravil žalobce o podstatnou část disponibilních finančních prostředků. S ohledem na zásady vyjádřené v § 6 odst. 2 a 4 daňového řádu je zcela legitimním požadavek, aby byl žalobce přesně obeznámen s tím, na jaký nedoplatek jsou jeho finanční prostředky převáděny. Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný ve svém vyjádření k podané žalobě uvedl, že z daňového spisu ověřil, že na osobním daňovém účtu daně z příjmů právnických osob byl k datu 1. 9. 2022 vykazován přeplatek ve výši 1 233 473 Kč, který není žalobcem rozporován, a tento byl po provedeném testu vratitelnosti převeden na nedoplatek vykazovaný na jiném osobním daňovém účtu, konkrétně na osobním daňovém účtu daně z přidané hodnoty ve výši 10 636 392,87 Kč. Správce daně proto na úhradu tohoto nedoplatku vykázaného na dani z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 154 odst. 2 daňového řádu převedl přeplatek na dani z příjmů právnických osob vykázaný ke dni 1. 9. 2022 ve výši 1 233 473 Kč, a to následovně: částkou 476 573 Kč se dnem úhrady 1. 7. 2021, částkou 61 700 Kč se dnem úhrady 2. 7. 2021 a částkou 695 200 Kč se dnem úhrady 2. 7. 2022. 12. Pokud jde o žalobcem zmiňovanou podanou správní žalobu projednávanou u Krajského sou