14 Co 228/2020 — Nejvyšší správní soud

14 Ad 10/2021- 44 - text 10 14 Ad 10/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Schneeweise a Martina Bobáka ve věci žalobce: Mgr. Predrag Kohoutek, soudní exekutor, IČO: 72073560 se sídlem Čechova 298, Bechyně proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2021, č.j. MSP-253/ 2020-ODKA-SEU/23, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 28. 4. 2021, č.j. MSP-253/ 2020-ODKA-SEU/23, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah napadeného rozhodnutí 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení shora specifikovaného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byla žalobci udělena výtka z důvodu, že neodročil dražbu do doby pravomocného rozhodnutí o druhé vylučovací žalobě. 2. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že žalobce dne 18. 1. 2019 usnesením č.j. 152 EX 77/18-99 a č.j. 152 EX 77/18-104 vydal dražební vyhlášku (dále jen „dražební vyhláška I“) týkající se elektronické dražby nemovitých věcí, která obsahovala, mimo jiné, výzvu k podání vylučovací žaloby. Dle čl. IX dražební vyhlášky I měl každý, kdo má právo, které dražbu nepřipouští, své právo uplatnit u Okresního soudu v Ústí nad Labem a o jeho uplatnění žalobce informovat nejpozději jeden den před zahájením dražby. Dražba byla nařízena na 21. 2. 2019 od 11:00, resp. 14:00. Na základě výše uvedeného se na Okresní soud v Ústí nad Labem vylučovací žalobou ze dne 23. 1. 2019 (dále jen „vylučovací žaloba I“) obrátila M. K. (dále jen „pí. K.“). O podání vylučovací žaloby vyrozuměla žalobce přípisem z 1. 2. 2019. Žalobce proto usneseními ze dne 21. 2. 2019, č.j. 152 EX 77/18-150 a č.j. 152 EX 77/18-152, rozhodl o odročení dražby na neurčito (dále jen „usnesení o odročení dražby“). Okresní soud v Ústí nad Labem následně usnesením ze dne 2. 1. 2020, č.j. 30 C 45/2019 – 61, řízení o vylučovací žalobě I zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. 3. Žalobce poté usneseními ze dne 26. 3. 2020, č.j. 152 EX 77/18-180 a č.j. 152 EX 77/18-182 (dále jen „dražební vyhláška II“) rozhodl o stanovení termínu odročených dražeb na 27. 4. 2020 od 14:00, resp. 16:00. Tato dražební vyhláška již neobsahovala náležitosti dle § 336b a § 336o zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“). Paní K. žalobce podáním ze dne 14. 4. 2020 informovala o opětovném podání vylučovací žaloby ze dne 7. 4. 2020 (dále jen „vylučovací žaloba II“). Dražby nařízené na 27. 4. 2020 však přesto proběhly, ale v jejich průběhu nebylo učiněno žádné podání. Žalobce následně usneseními ze dne 28. 4. 2020, č.j. 152 EX 77/18-233 a č.j. 152 EX 77/18-237 (dále jen „dražební vyhláška III“) stanovil termín elektronické dražby na 28. 5. 20200 od 14:00, resp. 16:00. Během této dražby byly nemovitosti vydraženy a vydražitelům byly uděleny příklepy. Proti příklepům podala pí. K. odvolání, která byla následně soudem pro nedostatek její subjektivní legitimace odmítnuta. 4. S odkazem na odbornou literaturu a judikaturu Nejvyššího soudu žalovaný uvedl, že v případě odročení prvního dražebního jednání před jeho zahájením je třeba „opětovně nařízené dražební jednání považovat z hlediska jeho účinků stále za první dražební jednání a při jeho nařízení dodržet v zásadě stejné procesní podmínky a postupy, jako při nařízení původního dražebního jednání“. Žalobce tedy pochybil, pokud v dražební vyhlášce II neuvedl náležitosti dle o.s.ř., včetně výzvy k podání vylučovací žaloby. Tím odepřel pí. K. právo na procesní obranu, byť ta jej i přes absenci poučení využila. Žalovaný však současně uvedl, že nelze jednoznačně uzavřít, zda byl postup žalobce excesivní v situaci, kdy povinnost uvádět i v usnesení o nařízení odročeného dražebního jednání náležitosti dle o.s.ř. není výslovně stanovena. S ohledem na tuto skutečnost žalovaný žalobce na shora popsané nedostatky dražebních vyhlášek II a III v napadeném rozhodnutí toliko upozornil a vyzval jej, aby napříště dražební vyhlášky popsané náležitosti obsahovaly. 5. Vzhledem k nezaplacení soudního poplatku se Okresní soud v Ústí nad Labem vylučovací žalobou I věcně nezabýval. Podaná vylučovací žaloba II byla obsahově shodná. Žalovaný následně citoval § 336i odst. 1 o.s.ř. a uvedl, že jestliže v době zahájení dražebního jednání má soudní exekutor za prokázané, že byla podána vylučovací žaloba, bez dalšího dražební jednání odročí do doby pravomocného skončení řízení o této žalobě. Pokud k vyloučení věci nedojde, nařídí exekutor dražební jednání znovu, přičemž opět půjde o první jednání. Dražební jednání nemusí odročit jen tehdy, jestliže z podané žaloby na první pohled plyne, že je zjevně nedůvodná, resp. bezúspěšná (jediným účelem je oddálit dražbu). K tomuto kroku je však třeba přistupovat uvážlivě. Žalovaný citoval z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3969/2017, a konstatoval, že žalobce měl zohlednit i vylučovací žalobu II, protože nemohla být na první pohled posouzena jako zjevně bezdůvodná (byla podána třetí osobou, byl v ní uveden důvod vyloučení a šlo o složitější právní posouzení náležející exekučnímu soudu). O vylučovací žalobě I nebylo rozhodováno věcně, řízení o ní tedy neskýtalo oporu pro závěr o bezdůvodnosti vylučovací žaloby II. Neobstojí ani závěr žalobce o podání vylučovací žaloby II více než rok po termínu stanoveném pro prokázání jejího podání. Také dražební vyhláška II měla obsahovat náležitosti dle o.s.ř. Vylučovací žaloba II byla podána před konáním dražeb, o čemž byl žalobce včas informován. Zákon mu nebránil, aby k jejímu podání přihlédl. 6. O vylučovací žalobě II nakonec nebylo věcně rozhodováno, protože Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl usnesením ze dne 1. 2. 2021 o zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby. Žalovaný v této souvislosti odkázal na usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 12. 2020, č.j. 14 Co 228/2020 – 124, a uvedl, že žalobce svým postupem, při němž došlo k vydražení předmětných nemovitostí, vyčerpal předmět řízení o vylučovací žalobě. Oba shora uvedené soudy proto shrnuly, že vylučovací žaloba II se stala zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva, protože nemovitosti byly prodány v dražbě, usnesení o příklepu nabyla právní moci a vydražitelé k nim nabyli vlastnické právo. Dle žalovaného měl žalobce z obezřetnosti dražbu odročit do doby pravomocného rozhodnutí o vylučovací žalobě II, aby nedošlo k neoprávněnému zásahu do práv třetích osob. Protože tak žalobce neučinil, zasáhl do práv pí. K., ačkoliv měl dle § 46 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“) při exekuci dbát nejen práv účastníků řízení nýbrž i třetích osob dotčených jeho postupem. Žalovaný shledal postup žalobce v rozporu s § 336i odst. 1 o.s.ř. a § 46 odst. 1 exekučního řádu. Z tohoto důvodu mu shora uvedený nedostatek spočívající v neoprávněném provedení dražeb dle § 7a exekučního řádu vytkl. II. Obsah žaloby 7. Žalobce namítal, že v dražební vyhlášce v souladu s § 336o odst. 2 písm. g) o.s.ř. stanovil termín prokázání podání vylučovací žaloby nejpozději do 20. 2. 2019. V této lhůtě bylo prokázáno podání vylučovací žaloby I a žalobce proto vydal usnesení o odročení dražby. Podání žádné další vylučovací žaloby nebylo žalobci ve stanovené lhůtě oznámeno ani prokázáno. Jestliže byla 14. 4. 2020 podána vylučovací žaloba II, došlo k jejímu podání více než rok po termínu stanoveném v dražební vyhlášce I. Žalobce tedy postupoval v souladu se zákonem, jestliže odročené dražby znovu neodročoval a provedl je. Na rozdíl od fyzické dražby lze u elektronické dražby stanovit termín prokázání vylučovací žaloby. Podání vylučovací žaloby I bylo prokázáno, proto byla elektronická dražba odročena. Řízení o této žalobě však bylo zastaveno. Po nařízení termínu odročené dražby podala žalobkyně obsahově totožnou vylučovací žalobu II. Již z toho bylo zcela zřejmé, že podáním vylučovacích žalob pí. K. nesledovala ochranu svých práv, ale obstruovala exekuční řízení. Opakovaně psala podněty také na exekuční soud. Exekuční soud přitom žalobci telefonicky sdělil, že do dražeb zasahovat nebude. 8. Žalovaný v napadeném rozhodnutí nerozlišuje mezi fyzickou a elektronickou dražbou. Elektronické dražby se řídí ustanovením § 336o o.s.ř., které je speciální k ustanovením upravujícím fyzické dražby. Fyzických dražeb se pak týká také judikatura, na niž odkazuje žalovaný. Její závěry lze na elektronické dražby aplikovat pouze s omezením plynoucím z § 336 odst. 2 o.s.ř. Pokud je stanoveno konkrétní datum prokázání podání vylučovací žaloby, nemůže k jeho posunutí dojít odročením elektronické dražby. K posunutí by mohlo dojí