8 As 102/2019 — Nejvyšší správní soud

17 A 79/2023- 34 - text 8 17 A 79/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobkyně: proti žalované: Blue Style a.s., IČO: 25609688 se sídlem Jindřišská 873/27, Praha 1 zastoupená advokátem Mgr. Michalem Hanzlíkem se sídlem Milevská 2094/3, Praha 4 Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát se sídlem Štěpánská 794/44, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 3. 2023, č. j. ČOI 35572/23/O100/Sy/Št, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto její odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí České obchodní inspekce, Inspektorát Středočeský a Hl. m. Prahy, ze dne 6. 10. 2022, č. j. ČOI 122970/22/1000. Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání přestupku podle § 15 odst. 1) písm. a) kontrolního řádu, kterého se dopustila tím, že neposkytla prvostupňovému orgánu jako kontrolnímu orgánu součinnost spočívající v předložení dokumentu – nabídky zájezdu, na jejímž základě došlo dne 23. 8. 2021 k uzavření smlouvy o zájezdu č. 01908711, ve lhůtě 10 dnů ode dne 1. 12. 2021, kdy jí byl doručen úřední záznam prvostupňového orgánu ze dne 29. 11. 2021 o kontrolním úkonu kontrolujícího, a dále v opětovně stanovené lhůtě 10 dnů ode dne 18. 1. 2022, kdy jí byl doručen záznam prvostupňového orgánu ze dne 12. 1. 2022 o kontrolním úkonu kontrolujícího. Tedy žalobkyně jako kontrolovaná osoba ve smyslu § 1 odst. 1 kontrolního řádu nesplnila povinnost poskytovat kontrolujícímu potřebnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle § 10 odst. 2 kontrolního řádu. Za to byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 25 000 Kč podle § 15 odst. 2 kontrolního řádu ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně namítala, že žalovaná na základě zjištěného skutkového stavu dospěla k chybnému závěru a nezabývala se řádně všemi argumenty žalobkyně. Naopak žalovaná odkazovala na závěry, které jsou v přímém rozporu s dosavadním průběhem řízení, a v tomto ohledu je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. 3. Podle svého názoru žalobkyně poskytla veškerou součinnost požadovanou v žádosti doručené žalobkyni dne 18. 1. 2022, č. j. ČOI 5430/22/1000, kterou byla žalobkyně vyzvána k předložení „nabídky zájezdu, na jejichž základě došlo dne 23.8.2021 k uzavření Smlouvy o zájezdu č. 01908711 spotřebitele pana M. K. do destinace Turecko (Antalya), Turecká riviéra – Kemer – Hotel Club Boran Mare Beach***** v době 5.9.2022 – 14.9.2022“. Podle žalobkyně žalovaná ani prvostupňový orgán plně nepochopily způsob uzavírání smluv žalobkyní coby cestovní kanceláří. Způsob prezentace služeb je specifický, neboť se cena a rozsah služeb jednotlivých zájezdů odvíjí od několika různých parametrů. Nejdříve je spotřebitel informován o dostupnosti služeb v destinaci a následně specifikuje své požadavky. Až poté je vytvořena relevantní konkrétní nabídka žalobkyně, kterou spotřebitel může, ale nemusí přijmout. Konkrétní vzor smlouvy o zájezdu je vygenerovanou specifickou nabídkou adresovanou spotřebiteli. V intencích žádosti poskytla žalobkyně vzor smlouvy o zájezdu č. 01908711, čímž poskytla součinnost. Vzor smlouvy byl nabídkou žalobkyně spotřebiteli, který byl vytvořen v návaznosti na specifické požadavky spotřebitele. Na základě této nabídky pak došlo dne 23. 8. 2021 k uzavření smlouvy o zájezdu č. 01908711. 4. Pokud spotřebitel s konkrétní nabídkou souhlasí, odesílá objednávku v nabídce (vzoru) uvedených služeb. Spotřebitel neodesílá nabídku, ale v okamžiku odeslání se stává z textu vzoru smlouvy objednávka zájezdu, jejíž akceptací dochází k uzavření smlouvy o zájezdu. Pojem „objednávka“ v zápatí vzoru smlouvy není v rozporu s tím, že je vzor smlouvy při zobrazení spotřebiteli nabídkou se všemi podstatnými parametry, na jejímž základě dochází k uzavření smlouvy. Argumentace žalované k pojmu objednávka je zcela irelevantní. 5. K argumentu žalované, že „v případě spotřebitele M. K. se jednalo o nabídku prostřednictvím internetových stránek www.blue-style.cz, jak uvedla obviněná ve svém vyjádření ze dne 10.12.2021“ žalobkyně opáčila, že ve svém vyjádření ze dne 10. 12. 2021 neuváděla k nabídce nic, pouze k dotazu prvostupňového orgánu popsala, jak byla vytvořena smlouva o zájezdu. Tvrzení žalované nemá oporu ve spisu. 6. Žalovaná dále nesouhlasila s tvrzením žalobkyně stran nových skutečností. V prvostupňovém rozhodnutí přitom bylo zcela nově uvedeno, že námitka žalobkyně spočívala v tom, že svou povinnost poskytnout součinnost splnila tím, že kontrolnímu orgánu předložila spotřebitelovu nabídku. Toto žalobkyně nikdy netvrdila. Doložila nabídku, která se vygenerovala v systému na základě konkrétních požadavků spotřebitele, tedy dokument, který byl nabídkou žalobkyně, podle kterého byla uzavřena smlouva o zájezdu. V žádném předchozím vyjádření neuvedla, že by vzor smlouvy považovala za ofertu spotřebitele, ani nepředložila místo své nabídky spotřebitelovu objednávku zájezdu. Objednávkou se stává vzor smlouvy až v okamžiku, kdy s nabídkou spotřebitel souhlasí a rozhodne se služby objednat. Je zjevné, že vzor smlouvy byl jako oferta spotřebitele vnímán pouze ze strany prvostupňového orgánu. Z hlediska argumentace a závěrů prvostupňového orgánu se jednalo o novum, k němuž bylo žalobkyni znemožněno se vyjádřit, coby k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu. Žalobkyně si nemohla být vědoma takového názoru, když vzor smlouvy sice byl nabídkou, leč nikoli spotřebitele, ale žalobkyně. Tímto jednáním bylo žalobkyni rovněž odepřeno právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy. 7. Žalobkyně poukázala na účel ukládání pokut, který spočívá mimo jiné ve vynucení splnění povinnosti. Žalobkyně byla prokazatelně aktivní a poskytovala opakovaně a dlouhodobě součinnost, z čehož je zjevné, že uložení pokuty nebylo na místě. 8. Dále žalobkyně rozporovala naplnění materiální stránky přestupku a odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2008, č. j. 7 Afs 27/2008-46, podle kterého je povinností správních orgánů zkoumat, zda jednání vykazuje daný stupeň společenské škodlivosti, tudíž materiální stránku správního deliktu. S ohledem na aktivní přístup žalobkyně nemohla být dána materiální stránka přestupku. 9. Žalovaná argumentovala, že neposkytnutím součinnosti byl zmařen účel kontroly. Žalobkyně přitom setrvale reagovala na žádosti prvostupňového orgánu, konkrétně a věcně, a postupně zasílala vyžádané doklady. Prvostupňový orgán v rámci výzev své požadavky blíže nespecifikoval a nijak je neupřesnil, a to ani po zaslání vzoru smlouvy. Jednání žalobkyně nespočívalo v úmyslu vyžádané podklady nedodat, či znemožnit provedení kontrol jako celku, když jediným důvodem neuspokojení prvostupňového orgánu je zjevné nepochopení kontrakčního procesu a nedostatečné specifikování požadavku. Situaci bylo možné s ohledem na požadavky dobré správy a § 5 správního řádu vyřešit doplněním či upřesněním požadavku ze strany prvostupňového orgánu. S ohledem na okolnosti případu nemohlo jednání žalobkyně dosáhnout takového stupně nebezpečnosti, aby došlo k naplnění materiální stránky přestupku. 10. Nepochopení ze strany prvostupňového orgánu a nesprávné definování požadavku není možné klást k tíži žalobkyni. Nelze odhlédnout od konstantní rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu, podle které jsou za přestupek podle § 10 odst. 2 kontrolního řádu považována jednání, kdy kontrolovaná osoba není aktivní, vůbec nereaguje, či reaguje pouze obecně a neodpovídá na položené dotazy. III. Vyjádření žalované k podané žalobě 11. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaná setrvala na stanovisku uvedeném v napadeném rozhodnutí a navrhla, aby soud žalobu pro nedůvodnost zamítl. 12. Žalovaná uvedla, že z obsahu vzoru smlouvy vyplývá, že jeho zaslání spotřebiteli předcházela samostatná nabídka zájezdu v katalogu, kde měly být spotřebiteli sděleny podstatné informace týkající se zájezdu vyžadované příslušnými právními předpisy. Mimo jiné zde bylo uvedeno „beru na vědomí a souhlasím, že VSP, katalog, případně dodatečné nabídky a VI jsou nedílnou součástí smlouvy a odesláním vyplněné objednávky stvrzuji, že mi byly tyto dokumenty předány“. Z toho žalovaná dospěla k závěru, že se jednalo o objednávku spotřebitele, vytvořenou na základě nabídky žalobkyně, která této objednávce předcházela, a setrvala v názoru, že nabídku žalobkyně a objednávku spotřebitele je nutné v tomto případě rozlišovat. 13. Žalovaná nesouhlasila, že se ve vztahu k argumentaci v prvostupňovém rozhodnutí jedná o novum. Ve sdělení o vyřízení námitek prvostupňový orgánu uvedl, že předložený dokument může představovat návrh smlouvy s již uvedeným číslem uzavírané smlouvy o zájezdu, nikoli však požadovanou nabídku zájezdu. Prvo