7 As 56/2008 — Nejvyšší správní soud

18 A 78/2022- 91 - text 3118 A 78/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Jana Ferfeckého a Mgr. Martina Bobáka v právní věci žalobce: Ing. V. D. sídlem X proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví sídlem Antonína Čermáka 1057/2A, 160 00 Praha 6 o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 4. 8. 2022, čj. O-533830/D22040130/2022/ÚPV takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobce se žalobou podanou dne 10. 10. 2022 domáhá zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „předseda Úřadu“) ze dne 4. 8. 2022, čj. O-533830/D22040130/2022/ÚPV (dále též „Napadené rozhodnutí“), kterým předseda Úřadu změnil rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „Úřad“) ze dne 31. 3. 2022, čj. O-533830/D19008343/2019/ÚPV (dále též „Prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím Úřad podle § 22 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 441/2003 Sb.“), částečně zamítl přihlášku slovní ochranné známky zn. sp. O-533830 ve znění „ŠUMÁK“ (dále jen „Přihlášená ochranná známka“ či „přihlašované označení“) z důvodů uvedených v § 4 písm. c) a písm. d) zákona č. 441/2003 Sb. ve vztahu ke zde specifikovaným výrobkům a službám zařazeným do tříd 1, 5, 30, 32, 33 a 43 mezinárodního třídění výrobků a služeb. Napadeným rozhodnutím předseda Úřadu Prvostupňové rozhodnutí změnil tak, že přihlášku Přihlášené ochranné známky zamítl pro v rozhodnutí specifikované výrobky a služby s tím, že je přihlašované označení vyloučeno ze zápisu (výlučně) podle § 4 písm. c) zákona č. 441/2003 Sb. 3. Napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 10. 8. 2022. II. Rozhodnutí žalovaného (Napadené rozhodnutí) 4. Předseda Úřadu v odůvodnění Napadeného rozhodnutí rekapituloval závěry vyslovené v Prvostupňovém rozhodnutí, shrnul obsah podaného rozkladu, resp. jeho doplnění, a reprodukoval relevantní právní úpravu. Připomněl, že přihláška předmětného označení byla podána dne 8. 9. 2016 a zveřejněna dne 17. 10. 2018 pro žalovaným specifikované výrobky a služby zařazené do jím uvedených tříd mezinárodního třídění výrobků a služeb. 5. V návaznosti na rekapitulaci průběhu správního řízení předseda Úřadu k výtkám, že připomínky nebyly řádně odůvodněny a Úřad k nim neměl přihlížet, zvláště pokud jim v obdobných případech nevyhověl, s poukazem na § 24 zákona č. 441/2003 Sb. konstatoval, že připomínky jsou de facto toliko podnětem, k němuž Úřad přihlédne při samotném rozhodování o přihlášce. Tento podnět Úřad musí vypořádat, běžně tak činí sdělením, nebo např. přímo v rozhodnutí o přihlášce. Úřad tedy připomínky nezamítá; buď podateli sdělí, že je vyhodnotil jako neopodstatněné, nebo je jako opodstatněné promítne do svého rozhodnutí o přihlášce. Úřad není na rozdíl od námitek vázán v připomínkách uplatněnými argumenty a připojenými podklady. Jejich vypořádání nemůže být závazné pro další případy a nevytváří žádnou „rozhodovací praxi Úřadu“. Podle předsedy Úřadu je tedy nepřípadné, pokud se žalobce odvolává na připomínky v jiných kauzách či tvrdí, že v podobných případech Úřad připomínky zamítal. 6. Předseda Úřadu s poukazem na uvedené vyložil důvody, pro které nepřisvědčil námitce poukazující na překážku rei iudicatae v souvislosti s vyrozuměním o výsledku připomínek ve věci zn. sp. O-535820 (obrazové označení „Šumák“), kde Úřad označil slovní prvek „šumák“ za fantazijní. Rovněž vysvětlil, proč neshledal opodstatněnými související námitky vycházející z obsahu vyrozumění o výsledku posouzení připomínek k zápisu této ochranné známky podaných dle § 4 písm. g) zákona č. 441/2003 Sb., resp. proč v něm vyslovený závěr dle jeho přesvědčení neobstojí. 7. Předseda Úřadu se neztotožnil ani s námitkou odklonu od rozhodovací praxe v analogických případech, především pokud jde i o jinou žalobcovu přihlášku ochranné známky ve znění „ŠUMĚNKA“ podanou téhož dne pro stejný seznam výrobků a služeb jako u přihlašovaného označení. Zdůraznil, že ač byly obě zmíněné přihlášky podány týž den, ke zveřejnění a zápisu ochranné známky ve znění „ŠUMĚNKA“ došlo více než rok před tím, než byla přihláška přihlašovaného označení vůbec zveřejněna a více než rok a půl před tím, než byly ve stávající věci podány připomínky. Zápisem označení „ŠUMĚNKA“ coby ochranné známky do rejstříku se toto označení „ocitlo“ podle předsedy Úřadu mimo možnost opětovného věcného průzkumu, a jeho zápisná způsobilost může být přezkoumána již jen v návrhovém řízení, tedy na základě návrhu třetí strany a v rozsahu a na základě jí uplatněných tvrzení a podkladů. Z toho důvodu tedy nejde podle předsedy Úřadu o neopodstatněný odklon od rozhodovací praxe, pokud na základě připomínek podaných až po zápisu zmíněné ochranné známky do rejstříku Úřad shledal důvod k opětovnému věcnému průzkumu odlišného (byť bezpochyby podobného) přihlašovaného označení a v jeho rámci zjistil, že toto označení je pro část výrobků a služeb vyloučeno ze zápisu do rejstříku. Zákon ani výkladová praxe nepodává podle něho výčet možných situací, kdy může Úřad v rámci opětovného věcného průzkumu (zahájeného na základě připomínek) přehodnotit zápisnou způsobilost již zveřejněného označení. Je-li „nový“ náhled na rozlišovací způsobilost daného označení přesvědčivě, řádně a logicky zdůvodněn, pak podle předsedy Úřadu obstojí, ač je jistě žádoucí, aby k takovému postupu Úřadu docházelo spíše výjimečně a jen v opodstatněných případech. 8. Předseda Úřadu dále uvedl, že Úřad v rámci opětovného věcného průzkumu shledal, že přihlašované označení je pro část výrobků a služeb vyloučeno ze zápisu ze dvou důvodů zápisné nezpůsobilosti. Předeslal, že v tomto směru není rozhodnutí zcela přehledné a v odůvodnění se de facto prolínají pasáže týkající se výluky ze zápisné způsobilosti dle § 4 písm. c) a dle § 4 písm. d) zákona č. 441/2003 Sb. 9. Předseda Úřadu předně rekapituloval závěry Úřadu k popisnosti přihlašovaného označení dle § 4 písm. c) zákona č. 441/2003 Sb. V návaznosti na připomenutí obecných východisek posuzování tohoto důvodu zápisné nezpůsobilosti ve vztahu k nyní posuzované věci uzavřel, že již jen na základě významového obsahu slovního označení „ŠUMÁK“ ve vztahu k daným produktům, a očekávatelnou optikou průměrného spotřebitele, jsou dány důvody dle poukazovaného ustanovení. Zdůraznil, že podle něho není podstatné, že se nejedná o jediné možné označení produktů vykazujících popisované vlastnosti. Uvedl, že stěžejní zjištění pro konstatování popisnosti označení ve vztahu ke konkrétním výrobkům a službám daných tříd vycházejí ze samotné podoby tohoto výrazu, jeho významového obsahu a modelace pravděpodobného vnímání ze strany průměrného spotřebitele (zde široká veřejnost). Poté, co popsal povahu a strukturu přihlašovaného označení, jeho jazykovou reflexi a zdůraznil aspekty rozhodné pro jeho sémantické vnímání, akcentoval, že tyto spotřebitel okamžitě a spontánně přiřadí k vlastnosti typické pro konkrétní druh takových výrobků (potažmo služeb s nimi spojených), kterou specifikoval. Dodal, že k takovému významovému spojení není třeba jakýchkoli myšlenkových procesů a analýz, s tím, že půjde o spojení dostatečně jasné, srozumitelné a přímé. 10. K dílčí námitce poukazující na nevypořádání se s argumentací žalobcem odkazovanými rozsudky Tribunálu ze dne 22. 6. 2005 ve věci T-19/04, Metso Paper Automation Oy a ze dne 27. 2. 2022 ve věci T-106/00, Streamserve (dále též „rozhodnutí Tribunálu ve věcech T-19/04 a T-106/00“) předseda Úřadu uvedl, že žalobce vyjma nutnosti shledání dostatečně přímé a konkrétní vazby mezi označením a produkty (či jejich vlastnostmi) nekonkretizoval, v čem se stávající případ od poukazovaných odchyluje, případně co konkrétně z dané judikatury vyplývá ve vztahu k tomuto případu. Úřad podle předsedy Úřadu sice svá zjištění a závěry neformuloval explicitně v kontextu zmíněného výkladového pravidla, z rozhodnutí je však patrné, že onu dostatečně přímou a konkrétní vazbu shledal, proč a ve vztahu k jakým výrobkům a službám ze seznamu přihlašovaného označení tak učinil. K tomu předseda Úřadu doplnil vlastní úvahu k poukazům na uvedená rozhodnutí Tribunálu a uzavřel, že byť Úřad přímo nereagoval na obecný poukaz na zmíněné rozsudky, při hodnocení výluky dle § 4 písm. c) zákona č. 441/2003 Sb. z jimi potvrzené výkladové praxe vycházel. 11. K důvodu zápisné nezpůsobilosti podle § 4 písm. d) zákona č. 441/2003 Sb. pak předseda Úřadu předeslal, že jakkoli se důvod výluky dle tohoto ustanovení částečně překrývá s důvodem dle § 4 písm. c) téhož zákona, dopadá na označení, která postrádají rozlišovací způsobilost (jsou druhová) na základě jejich stávajícího užívání na trhu nárokovaných výrobků či služeb. Na rozdíl od popisnosti je v tomto případě třeba skutečně prezentovat podklady svědčící o užívání přihlašovaného označení v jeho obvy